Skládka u Kozlan Hoří: Informace o Spalování Odpadu a Jeho Důsledcích

V komentáři Jiřího Jakla Spalovny odpadů - energetická zařízení byla Arnika, spolu s několika dalšími environmentálními organizacemi, označena kvůli svému negativnímu pohledu na neustále rostoucí počet spaloven v ČR za alibisty, nepřihlížející k odpadovým statistikám. Jakl a jeho organizace Zvonečník naopak vyzývá k systémové podpoře spaloven.

Nikdo nezpochybňuje, že spalovny, respektive takzvaná „zařízení na energetické využívání odpadů“ (ZEVO), nějakou energii vyrobí. Ovšem myšlenka, že do spalovny nasypeme odpad, kterého se tím zázračně zbavíme a získáme jen čistou energie či teplo, je v lepším případě naivní, v horším demagogická.

Problémy Spaloven

Kromě emisí (ať už přitom mluvíme o CO2 nebo o takových toxických látkách, jako jsou například dioxiny) jsou totiž spalovny také producenty velkého množství pevných zbytků. Strusky a popela ze spaloven odpadů je přitom až třetina hmotnosti spálených odpadů.

Ještě toxičtější je pak popílek po čistění spalin, který přitom některé spalovny míchají s popelem a dalšími materiály a nabízejí ho jako stavební materiál. Neexistuje přitom žádný registr míst, kde je takový materiál používán, tyto informace zdá se nemá ani Ministerstvo životního prostředí.

Zbytky po spalování jsou také používány například k technickému zabezpečení skládek, což ale může způsobit šíření v nich obsažených toxických látek do okolí (např. vlivem větru nebo deště, který může mít za následek jejich migraci do podzemních vod).

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

I kdybychom pominuli (zcela zásadní) problém toxických látek ze spaloven, ani jako zdroje energie a tepla nedosahují zrovna oslnivých výsledků. Ve spalovnách se zhodnotí jen zhruba 17-22 % energie uložené v odpadech.

Alternativy ke Spalování

Rozbory popelnic po celém Česku ukazují, že kolem šedesáti procent obsahu kontejnerů na směsný komunální odpad je tvořeno dále tříditelnými a recyklovatelnými složkami. Pokud je znovu využijeme, místo toho abychom je spálili, přinese to mnohonásobně větší úsporu energie.

• Například v případě odpadů z papíru se recyklací získá 2,4krát až 7krát více energie než jejich spálením.
• A recyklace plastů ušetří dokonce 10krát až 26krát více energie než spalovny.

To, co bychom tedy měli podporovat, je předcházení vzniku odpadů a zvyšování míry jeho znovuvyužívání. Přechod na oběhové hospodářství je klíčovým cílem Evropské unie i České republiky, ostatně je podle toho nadimenzována i naše “nová”, od roku 2021 platná, odpadová legislativa i aktuálně platný plán odpadového hospodářství.

V následujících letech tak dojde na řadu opatření - namátkou třeba na podporu recyklovatelnosti obalů nebo využívání bioodpadu, kterého je ve směsném komunálním odpadu stále velké množství. MŽP nově připravuje i zálohový systém na PET a plechovky.

Účelem takzvaného “zákazu skládkování” (který ve skutečnosti není žádným zákazem, ale postupným omezováním a odklonem od tohoto mezního způsobu nakládání s odpadem) není veškerý odpad přesměrovat do spaloven a za vzniku velkého množství toxického popílku, popela a strusky ho spálit.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Tím bychom se nejen vyhnuli řešení problematiky odpadů, ale vytvořili navíc další environmentální problémy. K odpadu musíme přistupovat koncepčně, jako k něčemu, co v mnoha případech nemusí vznikat a pokud už vznikne, přistupovat k němu jako k surovině.

Tvrzení, že je odpad obnovitelným zdrojem energie, je naprosto scestné. Nejenže spalováním směsného komunálního odpadu v současnou chvíli likvidujeme i víc než šedesát procent využitelného materiálu. Tím, že je do značné míry tvořen materiály (plastové lahve, pytle, obaly, elektrošrot atd.) vyrobenými z ropy, nejde vlastně o nic jiného než pálení fosilních, neobnovitelných zdrojů - pouze v jiné formě.

Nadbytek Spaloven v ČR

Pokud někdo tvrdí, že můžeme do nekonečna stavět nové spalovny, protože odpadu bude dost, pohybuje se mimo realitu. Jen v minulém roce byly v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) MŽP povoleny další dvě spalovny a byly zveřejněny záměry na stavbu dalších pěti, které se nyní o povolení ucházejí.

Již nyní stojící či schválená zařízení přitom převyšují kapacity pro energetické využívání, které budou v roce 2035 podle (byť optimistického!) scénáře MŽP potřeba, o 323 000 tun odpadů ročně. Při schválení dalších pěti podaných záměrů je budou převyšovat dokonce o 652 400 tun odpadů ročně.

Povolování a stavba spaloven v Česku tak do budoucna jednoznačně spěje k nadkapacitě. To může vést jen ke dvěma situacím.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

1. První je zavírání teprve pár let starých spaloven. To je ovšem ne zcela pravděpodobné, jednoduše proto, že by se to jejich provozovatelům nevyplatilo.
2. Druhým možným scénářem je pak neplnění recyklačních cílů EU a našich závazků v této oblasti, což může vést až k sankcím ze strany EU, nebo k nutnosti dovozu velkého množství odpadů ze zahraničí.

Bez toho totiž prostě nepůjde udržet v chodu všechny spalovny, které budou dost možná již brzy stát v areálech velkého množství našich tepláren. Místo investic do dalších bychom proto měli investovat spíše do oblasti předcházení vzniku odpadů a do recyklačních kapacit.

Realisticky si přiznejme, že společnost nemá zájem o stopku , ne-li dokonce snižování objemu produkovaných odpadů. Stačí se podívat na čísla o produkci odpadů a jejich recyklaci. Osobně bych uvítal zcela zásadní změnu, ale to bych si přál moc.

Nejde pracovat s odpadem jako faktem, protože ten tu zkrátka je, ale je potřeba na to se podívat z druhé strany, proč vlastně vzniká a jaká je jeho smysluplnost. Marketingově je obal " posvátná kráva" protože pomáhá prodávat i to, co vlastně nepotřebujete. Je však otázka, jestli my zákazníci potřebujeme ty obaly, které pak zaplatíme dvakrát v podobě poplatků za odvoz odpadu.

Tabulka: Kapacity spaloven a potřeby energetického využití odpadů

tags: #skladka #u #kozlan #zase #hori #informace

Oblíbené příspěvky:

• Venkovní Kanalizace a KG Kolena
• Společnosti a ekologické problémy
• Ekologické aspekty nekonvenčního obrábění
• Obnovitelná paliva a regulace CO2
• Jak postavit přístřešek v přírodě