Česko má hned 3 komanda, která mají shodný cíl, bojovat s teroristy.
Pavel Otto: Nevyjasněné kompetence a mrhání lidmi i penězi, to jsou výhrady některých politiků a odborníků k tomu, že ministerstvo obrany povýšilo dosavadní zvláštní zásahovou jednotku vojenské policie na Útvar speciálních operací. Připomeňme, že s nápadem založit tuto jednotku přišel před dvěma lety bývalý šéf resortu Jaroslav Tvrdík.
Náčelníkem vojenské policie byl tehdy Josef Bečvář, považovaný za Tvrdíkovu pravou ruku. Bečvář je dnes naším vojenským diplomatem ve Francii.
O vzniku zásahového komanda začal Tvrdík hovořit poté, co se do dnes neznámému pachateli podařilo proniknout přes 3 signalizační ploty a hlídkující vojáky do muničního skladu nedaleko Rychnova nad Kněžnou.
Od té doby k vážnějšímu narušení skladů nedošlo. Těžiště činnosti jednotky se má proto přesunout do zahraničí.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Pavel Otto: Na území České republiky a na našich zastupitelských úřadech v zahraničí zasahují podle zákona výhradně republikoví policisté. Jejich kolegové z vojenského Útvaru speciálních operací mohou působit jen v armádních výcvikových prostorech nebo na ostatních pozemcích a budovách, které spravuje ministerstvo obrany.
Pavel Severa: Já jsem zatím nezaslechl zásadní argument, proč má být zřízena další Urna, sice pod křídly jiného orgánu.
Pavel Otto: Ani stínový ministr obrany ODS Petr Nečas nechápe, proč musíme mít vedle Urny ještě další podobné komando při vojenské policii. Kromě něj má armáda speciální jednotku z Prostějova.
Petr Nečas: Dovedl bych si představit malou jednotku v rámci skupiny speciálních sil, která by byla zaměřena na vysvobozování například zajatých vojáků, kteří jsou zajati třeba při mírových nebo bojových operací na cizím území.
Pavel Otto: Stejný názor má i Andor Šándor, bývalý šéf vojenské rozvědky, pod kterou prostějovští výsadkáři spadají. Ten připomíná, že jak Urna republikové policie, tak i armádní průzkumníci už řadu let cvičí s britským elitním útvarem SAS.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Jeho příslušníci mohou působit na území Velké Británie, na jejich ambasádách i v zahraničních operací britské armády.
Také v Rakousku existuje jen jedno zvláštní komando nazývané Kobra.
Libor Lochman: My máme celkem jasně stanoveno právními předpisy, že jsme jediná protiteroristická jednotka na tomto státě, a právní předpisy upravují i působení naší jednotky v zahraničí.
Pavel Otto: Paradoxní je i fakt, že komando vojenské policie má mnohem lepší výstroj i výzbroj než Urna. Na rozdíl od policistů mají vojáci nejmodernější americké automatické pušky M-4 s podvěsným granátometem, potápěčské přístroje s uzavřením vzduchovým okruhem, který zabraňuje prozrazení, nebo podvodní skútry. Jinými slovy, vybavení jednotky přišlo na desítky milionů korun.
Andrej Čírtek: Speciální útvar, o kterém mluvíme, má standardní vybavení, odpovídající tomuto druhu jednotek.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Pavel Otto: Armádní časopis A-report nedávno napsal, že příslušníci speciálního útvaru jsou připraveni zasáhnout do několika hodin. Mimochodem za to, že tito vojáci drží neustále tak zvanou bojovou pohotovost, berou měsíčně několikatisícové příplatky.
Čemu to je ale dobré, když je armáda nedokáže nepozorovaně přepravit na místo určení? Kromě toho by s vysláním jednotky musela souhlasit vláda a v případě, že by její nasazení trvalo déle než 2 měsíce, tak i Parlament.
10 nebo 20 příslušníků komanda by nyní mohlo osvobozovat jen české občany zajaté teroristy v Iráku nebo na Balkáně v rámci již schválených operací, v jiných zemích ne. A navíc o zásazích tohoto tipu není ani slovo v ústavě.
Z informací a materiálu navíc vyplývá, že ministerstvo obrany založilo vojenské protiteroristické komando v rozporu se zákonem.
tags: #skladba #vojáci #policie