Historie Skládky Zachar Kroměříž: Od Cihelny k Rekultivaci

Historie lokality Zachar v Kroměříži je úzce spjata s průmyslovou minulostí regionu a následnými environmentálními výzvami. Od cihelny k současnosti, tato oblast prošla několika klíčovými milníky, které formovaly její současný stav a budoucí perspektivy.

Od Cihelny k Současnosti - Klíčové Milníky

1903-1948: Výstavba cihelny ve Vážanech

Vážanská cihelna byla po mnoho desetiletí významným průmyslovým podnikem v regionu. Založil ji stavitel Mesenský se společníky poté, co jeho stavební firma získala zakázku na výstavbu pavilonů Psychiatrické léčebny. Těžila se zde cihlářská hlína a vyráběly se cihly, které se využívaly ve stavebnictví po celém Kroměřížsku.

Mezi stavby, kde byly tyto cihly použity, patří například areál pavilonů Psychiatrické léčebny včetně kaple, budova dnešní Justiční školy, Gymnázium, Simonův dům (dříve knihovna), domy na Třídě 1. máje, Šilhánkův dům, Klášter (dnes poliklinika), Synagoga, Hotel Straka, Holubova vila, Ostrý roh, Nadsklepí, domy č.p. 17, 19 a 21 na Husově náměstí a mnoho dalších.

1948: Znárodnění cihelny

V roce 1948 byla cihelna znárodněna a začleněna do Hodonínských cihelen n.p.

1992-1996: Konec těžby a začátek ukládání odpadu

V roce 1992 byla cihelna v rámci restitucí (částečná náprava křivd) vrácena potomkům původních majitelů, kteří se snažili navázat na tradici výrobou a prodejem cihelných bloků. V první polovině 90. let došlo k útlumu výroby cihel a v roce 1996 byla těžba hlíny definitivně ukončena - po těžbě zůstala velká jáma. Na vrácených pozemcích byly dvě skládky TKO., kterými město Kroměříž po dohodě s Hodonínskými cihelnami n.p. řešilo nedostatek kapacity pro komunální odpad.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

V areálu cihelny byly tedy zřízeny a provozovány dvě skládky tuhého komunálního odpadu na základě dohody mezi Hodonínskými cihelnami a Městským úřadem Kroměříž - neizolovaná skládka TKO Zachar 1 a částečně izolovaná skládka TKO Zachar 2. Až do roku 2000 sem bylo navezeno přes 200 tisíc tun odpadu.

1994: První rozhodnutí o rekultivaci

Už v roce 1994, tedy ještě během provozu skládky, vydaly úřady rozhodnutí, že po ukončení těžby a skládkování musí být lokalita asanována a rekultivována, t.j.odstranění následků hornické činnosti. Tento požadavek vycházel z horního zákona a ze snahy předejít dlouhodobým ekologickým škodám.

Původní záměr počítal se zavážením prostoru zeminou a jinými vhodnými materiály, s cílem vytvořit krajinný prvek - sportoviště, park s vodní plochou.

2001: Povolení báňského úřadu k rekultivaci

Po uzavření skládky v roce 2000 bylo nutné získat povolení k zahájení rekultivačních prací. Obvodní báňský úřad v roce 2001 po předložení projektu rekultivace spolu s vyjádřením všech dotčených orgánů a institucí společností ECODUM s.r.o. povolil I.etapu provedení sanace a rekultivace dobývacího prostoru Vážany.

Povolení stanovilo podmínky - zejména, že do jámy lze navážet pouze nezávadné materiály, jako jsou zemina, kamení nebo hlušina, a že výsledkem má být krajinný prvek s jezírkem, který může plnit rekreačně-estetickou funkci. Rozhodnutí o provedení rekultivace bylo vydáno pro I.etapu rekultivace, protože v dobývacím prostoru 3 majitelé jedné parcely rekultivaci odmítali.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

2001-2018: Zahájení rekultivace

Rekultivace I.etapy byla zahájena navážením vhodného materiálu do těžební jámy. Práce postupovaly podle možností a dostupnosti vhodného materiálu. V současné době je rekultivace I.etapy z 90% hotova.

2019: Vstup společnosti BIOTREND MORAVA

V roce 2019 došlo ke změně - držitel dobývacího prostoru ECODUMP s.r.o. po dohodě s Obvodním báňským úřadem převedl dobývací prostor na společnost BIOTREND MORAVA s.r.o. Firma tím převzala veškerá práva a povinnosti včetně odpovědnosti za rekultivaci. BIOTREND MORAVA s.r.o., jako firma se zkušenostmi s podobnými projekty, začala pracovat na aktualizaci plánu rekultivace II.etapy, vyhodnocení stavu území a přípravě optimálního řešení.

2020-2022: Příprava dokumentace a studií

Ve spolupráci s odborníky vypracovala společnost BIOTREND MORAVA s.r.o. kompletní dokumentaci záměru rekultivace II.etapy, která zahrnovala technický popis, environmentální opatření, hlukové a rozptylové studie, plán monitoringu a další podklady. Součástí byly i nezávislé posudky a komunikace s dotčenými orgány.

2023: První kolo schvalování a odvolání

Na jaře 2023 byla podána žádost o povolení. Krajský úřad Zlínského kraje v rámci zjišťovacího řízení EIA rozhodl, že posouzení není potřeba, neboť projekt rekultivace nemá významné dopady na životní prostředí. Proti rozhodnutí se však odvolalo město Kroměříž a spolek Hortus Moraviae. Ministerstvo životního prostředí vrátilo dokumentaci k doplnění. Společnost BIOTREND MORAVA následně žádost stáhla a rozhodla se ji přepracovat.

2024: Přepracování záměru

V roce 2024 byla dokumentace doplněna - zejména o upřesnění trasy dopravy, nová opatření pro čerpání důlní vody, detailní popis kontroly materiálu a další odborné podklady. Celkový rozsah dokumentace činil 229 stran, přičemž přílohy přesáhly 500 stran. V listopadu 2024 byla podána nová žádost o povolení.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

2025: Další odvolání a výhled do budoucna

V únoru 2025 vydal krajský úřad opět kladné stanovisko, že projekt nepodléhá EIA. V březnu však bylo znovu podáno odvolání ze strany města Kroměříže a několika občanů. Věříme, že po vypořádání všech připomínek bude možné rekultivaci zahájit - nejprve technickými opatřeními a čerpáním vody, následně navážením materiálu. Dokončení hlavních prací očekáváme do roku 2030, následně proběhne výsadba zeleně a park může být dokončen v letech 2030-2031.

Současný Projekt BIOTREND MORAVA

Původní záměr zavážení těžebního prostoru byl podstatně odlišný od dnešního návrhu. V 90. letech, kdy se město Kroměříž potýkalo s nedostatkem kapacit pro ukládání odpadu, byl prostor cihelny využit jako skládka tuhého komunálního odpadu. Existoval tehdy záměr zavézt většinu vytěžené jámy právě tímto druhem odpadu, tedy materiálem, který představuje značné riziko pro životní prostředí a kvalitu podzemních vod.

Skládky Zachar 1 a Zachar 2, provozované bez odpovídajícího technického zabezpečení, zanechaly v území závažnou ekologickou zátěž. Naproti tomu současný projekt BIOTREND MORAVA reflektuje aktuální požadavky zákona o odpadech i evropských směrnic a zcela odmítá využívání komunálních odpadů. Zavážení bude probíhat výhradně s využitím inertních, bezpečných a přísně kontrolovaných materiálů - především výkopové zeminy, kameniva a cihelné suti.

Tento přístup eliminuje všechna významná rizika a umožňuje skutečně funkční a přírodě blízkou rekultivaci, nikoliv jen technické zakrytí problému.

Budoucnost: Bezpečná a Zelená Cihelna

Po dokončení rekultivace se z bývalé cihelny stane plnohodnotná součást krajiny Kroměříže. Původní projektová dokumentace rekultivace skládky byla zpracovaná v roce 1997 společností Aquatis. „Byla však zpracována pro zcela jiné podmínky předmětné lokality. V současnosti dochází k vsakování dešťových vod do tělesa skládky a kvůli zatěsnění jímky výluhových vod narůstá hladina vody ve skládkovém tělese. Zavodnění skládkového tělesa vedlo ke zvýšení vývinu skládkového plynu,“ popsala ekoložka radnice Marcela Čekalová.

Po povodních v září 2024 navíc hladina vody v laguně v prostoru bývalé cihelny, která přiléhá ke skládce, opět výrazně stoupla, a to nad úroveň zabezpečení čela skládky provedeného v roce 2019.

Projektanti tak musí vyřešit zejména urovnání tělesa skládky a jeho dotěsnění, dokončení navršení těsnící a rekultivační vrstvy na ploše skládky, odvod dešťových vod z tělesa skládky, odplynění tělesa skládky a také zabezpečení čela skládky, ať už navýšením ochranného opevnění nebo odčerpáním důlní vody v laguně cihelny pod úroveň stávajícího opevnění.

Město na skládce v závěru loňského roku vybudovalo dva nové monitorovací vrty, jimiž je monitorována podzemní voda. Další vrty kontrolují vodu ve skládce a také koncentrace plynu, který v tělese bývalé skládky vzniká. Kromě toho je skládka monitorována prostřednictvím biofiltru, jehož náplň byla loni vyměněna. Monitoring skládky je aktuálně zajišťován pěti vrty.

Skládka vznikla v místě vytěženého zemníku cihlářských hlín na pozemcích města. Skládkování bylo ukončeno v roce 2000 a byla zahájena rekultivace skládky, která zahrnovala její odplynění a překrytí zeminou. V roce 2003 radnice rekultivovala čelní svah skládky, který v té době nebyl zaplaven. Ze zemníku byla tehdy odčerpávána voda. Čerpání však soukromý majitel zemníku v roce 2005 ukončil a hladina vody od té doby stoupá.

tags: #skladka #zachar #kromeriz #historie

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje energie a záruky původu
• Tajemství ondatry pižmové
• Co dělat, když najdete morče
• Albín Brunovský a bankovky
• Objevte Agios Georgios na Korfu