Skládka zeminy: Povolení od úřadů

Skládka je zařízení zřízené za účelem skladování a odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že skládky odpadů mohou mít řadu negativních vlivů na životní prostředí ve svém okolí (např. unikající odpadní vody nebo zápach), jejich zřízení je podmíněno několika povoleními.

V tomto článku se dozvíte, jaká povolení jsou ke zřízení skládky potřeba, a jak postupovat, pokud máte podezření na nelegální skládku. Článek byl vytvořen dne 18. 2. 2014 a aktualizován dne 23. 12. 2021.

Potřebná povolení pro provoz skládky

Každá skládka musí mít:

• Územní rozhodnutí
• Stavební povolení
• Kolaudační souhlas
• Buď souhlas krajského úřadu s provozováním, nebo integrované povolení (to může kromě souhlasu krajského úřadu nahrazovat i jiná povolení k ochraně jednotlivých složek životního prostředí)

Ostatní povolení nevyžaduje vždy. Níže v tabulce uvádíme přehled povolení, která skládka ke svému provozu vyžaduje.

*Ostatní povolení nevyžaduje vždy.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Pokud máte podezření, že některé z povolení nebylo vydáno nebo jej provozovatel skládky porušuje, můžete se s podnětem obrátit na příslušný orgán.

Územní rozhodnutí a stavební povolení

1. Skládka musí být umístěna v souladu s územně plánovací dokumentací, tj. s územním plánem, případně se zásadami územního rozvoje. Každá skládka dále musí mít platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Tato rozhodnutí jsou vydávána v územním a stavebním řízení.

V případě, že skládka tato rozhodnutí nemá nebo je provozována v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, jedná se o černou stavbu. Pokud si myslíte, že se jedná o černou stavbu, podejte podnět stavebnímu úřadu. O černých stavbách obecně se více dozvíte v manuálu Černé stavby.

Účast obce v řízení

2. Od roku 2021 je účastníkem řízení, v kterém se vydává povolení provozu skládky, obec, na jejímž území má být skládka umístěna. Pozici účastníka řízení má nově také obec, jejíž životní prostředí může umístění sládky přímo ovlivnit.

To znamená, že tyto obce mohou v rámci řízení uplatňovat svoje stanoviska a proti konečnému rozhodnutí se bránit odvoláním, popř. Z pozice občana obce můžete stanovisko obce ovlivnit. Na obec se také můžete obrátit s peticí nebo iniciovat konání místního referenda.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Provozní řád skládky

Každá skládka má vlastní provozní řád, který krajský úřad schvaluje při vydávání souhlasu s provozem skládky. Provozní řád musí kromě základních identifikačních údajů obsahovat například také přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, nebo způsob monitorování provozu zařízení.

Podmínky stanovené v souhlasu vychází z technických požadavků na skládky uvedených v prováděcí vyhlášce Ministerstva životního prostředí. Tato vyhláška reguluje např. podmínky mísitelnosti různých druhů odpadů s cílem minimalizovat možnost chemických reakcí mezi nimi či druhy odpadů, které na skládky nelze ukládat (př.

Pokud je skládka provozována bez souhlasu krajského úřadu, nebo jsou při jejím provozu porušovány podmínky provozu uvedené v provozním řádu, provozovatel skládky se dopouští přestupku. Přestupku se dopouští také tehdy, když porušuje podmínky provozu skládky vyplývající přímo ze zákona o odpadech.

Tyto situace nastanou, např. když na skládku ukládá odpady, které tam ukládat nesmí (nebezpečné odpady, léčiva atd.) nebo nedodržuje podmínky pro skládkování (př.

Pokud se podle vašeho názoru provozovatel skládky dopouští některého z uvedených přestupků, podejte podnět k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Posouzení vlivů na životní prostředí (EIA)

3. V případě skládek nebezpečného odpadu potřebuje provozovatel získat souhlasné závazné stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jak posouzení vlivů záměru na životní prostředí probíhá a jak je možné se ho účastnit, naleznete v našich manuálech Co je to EIA?

Integrované povolení

4. Integrované povolení je správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, které komplexně řeší podmínky provozu zařízení dopadajících na životní prostředí a jejich regulaci směrem k ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Jedno integrované povolení prakticky nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny, které by jinak musel provozovatel zařízení získat.

Integrované povolení vyžadují pouze větší skládky. Konkrétně se jedná o skládky, které přijímají více než 10 tun odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun.

Menší skládky pak pro svůj provoz potřebují jednotlivá povolení od orgánů ochrany ovzduší, orgánu ochrany vod atd. Klíčovou části integrovaného povolení jsou závazné podmínky k provozu zařízení. Závazné podmínky regulují konkrétní aspekty provozu zařízení tak, aby se minimalizovaly negativní dopady provozu na životní prostředí a lidské zdraví.

Pokud je skládka provozována bez platného integrovaného povolení anebo je provozována v rozporu se závaznými podmínkami, jedná se o přestupek, za který je možno uložit pokutu do výše 10 mil. V případě porušování závazných podmínek povolení mohou úřady přezkoumat plnění těchto podmínek a následně i rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

Skládky na zemědělské půdě nebo v lese

5. Specifická řízení musí proběhnout v situaci, kdy se skládka nachází na zemědělské půdě nebo v lese. V těchto případech je ke zřízení skládky potřeba, aby došlo k odnětí pozemků, kde se má skládka nacházet. Odnětím se rozumí jejich uvolnění pro jiné využití než zemědělství, resp. plnění funkce lesa. V obou případech je odnětí pozemků zpoplatněno.

Přestupky a sankce

6. Pokud výjimka nebyla udělena, ten, kdo skládku provozuje, se dopouští přestupku. Příslušným úřadem k řešení přestupku je ČIŽP, příslušný obecný úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, případně Správa NP (v NP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (v CHKO).

Příslušný úřad může kromě uložení pokut nařídit uvedení do původního stavu (tj.

Vliv skládky na okolí a ochrana vod

7. Vzhledem k tomu, že odpady na skládce spolu navzájem reagují a rozkládají se, ze skládky mohou vytékat nebezpečné průsakové vody. Tím dochází k vypouštění odpadních vod. Pokud toto povolení provozovatel skládky nemá, nebo nedodržuje jeho podmínky, dopouští se přestupku.

Pokud bydlíte v blízkosti skládky, možná vás a váš pozemek provoz skládky negativně ovlivňuje. Může doházet například k obtěžování zápachem nebo poletujícím odpadem. Jedná se o tzv. O možnosti podání žaloby z důvodu imisí se více dozvíte v našem manuálu Jak se bránit obtěžování kouřem a pálením odpadu?

Postup při zjištění nelegální skládky

Pokud narazíte na nelegální skládku, můžete skládku nahlásit (podat podnět) na příslušný úřad (viz níže). Včasné nahlášení černé skládky je důležité, protože čím dříve je provedeno její odstranění, případně je zabráněno jejímu dalšímu vytvoření (např. skládka je zároveň nelegální stavbou (např.

• Identifikujte odpovědnou osobu - provozovatele skládky.
• Zjistěte, který správní orgán je příslušný.
• Podejte podnět správnímu orgánu k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku.
• K podnětu můžete připojit případné důkazy (např. fotografie, svědecké výpovědi).

Pokud si nejste jisti, na který úřad se obrátit, obraťte se na obecní úřad obce, ve které se nacházíte. Zaslání podnětu je pouze informování úřadu, neznamená automaticky řešení podnětu („zahájení správního řízení z moci úřední“). Proto můžete v podnětu požádat úřad o informování, jak s vaším podnětem naložil (zahájil řízení, neshledal důvod pro zahájení řízení nebo podnět podstoupil jinému úřadu). Podnět je nejjednodušší zaslat elektronicky datovou schránkou.

Nezřídili jste si ještě datovou schránku?

Nakládání se zeminou dle zákona o odpadech

Z jednotlivých ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném a účinném znění (dále jen ,,zákon o odpadech"), ve své podstatě vyplývají čtyři režimy. A to buď, že se na zeminu zákon o odpadech nevztahuje, nebo nenaplní vůbec definici pojmu odpad, nebo se jedná o tzv. vedlejší produkt, anebo se skutečně jedná o odpad. Každá z těchto variant ovšem má své podmínky, které je nezbytné splnit.

• Zemina, na kterou se zákon o odpadech nevztahuje: Podle ust. § 2 odst. 3 zákona o odpadech se tento zákon nevztahuje na vytěženou nekontaminovanou zeminu, pokud je zajištěno, že tato zemina bude použita ve svém přirozeném stavu pro účely stavby v místě, na kterém byla vytěžena.
• Zemina, která nenaplňuje definici pojmu odpad: Ustanovení § 3 odst. 1 zákona o odpadech definuje, že odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit.
• Zemina jako vedlejší produkt: Vykopaná zemina může být taktéž využita i v jiném místě (tedy mimo místo jejího vytěžení) a zároveň může být považována za vedlejší produkt, ovšem pouze za předpokladu splnění všech podmínek stanovených ust. § 3 odst. 5 a odst.
• Zemina jako odpad: V případě, že výkopová zemina je odpadem, pak s ní lze nakládat buď v zařízení schváleném v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona o odpadech, tj. schváleném krajským úřadem nebo jí lze využít v zařízení provozovaném v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona o odpadech, tzn. v zařízení, které je ohlášeno krajskému úřadu v souladu s ustanovením § 39 odst. 3 zákona o odpadech.

Nakládání s výkopovými zeminami představuje bezpochyby velmi významný materiálový tok ze stavební a demoliční činnosti, přičemž právní normy v oblasti odpadového hospodářství umožňují relativně široké možnosti nakládání s nimi, ovšem pouze za předpokladu splnění podmínek, které zajistí ochranu životního prostředí.

Poznámka: Text jsme převzali s laskavým svolením společnosti Frank Bold. Byl vytvořen dne 2. 3.

tags: #skládka #zeminy #povolení #úřadů

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení suchem: Česká republika
• Přeshraniční spolupráce v ochraně přírody
• Náklady na emise u Escort MK7
• Tipy pro návštěvu vojenského muzea
• Tipy na výlety do Malé Fatry