Město Plzeň směřuje k radikálnímu rozhodnutí ohledně budoucího nakládání s komunálními odpady. Odpad z města Plzně a okolí směřují hlavně na skládku v Chotíkově, která by mohla sloužit ještě několik let. Rozhodně je však už teď nejvyšší čas na řešení budoucího nakládání se směsnými a velkoobjemovými odpady.
Plzeňská teplárenská již dříve zveřejnila svůj záměr řešit otázku odpadů ve spolupráci se skládkou v Chotíkově, a to nejen v rámci budování dalších kazet. Plzeňská teplárenská proto nechala zpracovat variantní studii proveditelnosti, která zhodnotila možnosti výstavby jednotlivých technologií přímo na skládce Chotíkov. Financování se předpokládá z komerčních úvěrů, případně (pokud se tato možnost otevře) i z evropských fondů.
Studie proveditelnosti předpokládala průměrnou výhřevnost odpadu 10,5 MJ/kg. Posuzováno bylo celkem pět technologií: konvenční roštové spalování, pyrolýza, plazmová technologie, mechanicko-biologické úpravy v jedné variantě s anaerobní, v druhé s aerobní koncovkou.
Konvenční technologie s roštovým ohništěm je nejčastěji používanou technologií ve spalovnách komunálních odpadů. U klasické spalovny se návratnost odhaduje na 13-15 let podle technologie, ale životnost je mnohem delší.
Technologie plazmového vysokoteplotního zplyňování je jedním z nejefektivnějších způsobů jak docílit úplného rozložení všech složek odpadu. Pracuje s vysokými teplotami, což vede k rozkladu toxických směsí. V procesu nevznikají pevné produkty vykazující nebezpečné vlastnosti.
Čtěte také: Co znamená evropský zákaz skládkování?
Komunální odpad při ní je dávkován do rotační pyrolyzní pece, kde dochází k pyrolyznímu rozkladu odpadu za nepřítomnosti vzduchu. Nepotřebuje stabilizační palivo a podpůrná média, nevznikají pevné produkty vykazující nebezpečné vlastnosti, je však investičně nákladnější.
Dvě netermické metody - mechanicko-biologická úprava s aerobní nebo anaerobní koncovkou jsou sice investičně mnohem méně náročné než termické metody, nezaručují však definitivní likvidaci odpadu. Vždy jsou zde výstupy, které je nutno dále zpracovat nebo odstranit. Nižší náklady jsou tedy vyváženy problematickým uplatněním výstupů ze zařízení.
Zastupitelstvo kraje Vysočina schválilo Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (POH KV). Z vyhodnocení POH KV vyplývá, že dlouhodobě nejsou plněny nebo jsou plněny s výhradami níže uvedené cíle:
Na hledání cest řešení popsaného problému pracovala k tomuto účelu vytvořená pracovní skupina složená ze zástupců samospráv obcí, technických služeb obcí, svozových společností a kraje Vysočina. Tato skupina doporučila zpracovat variantní studii pro nakládání s problematickými odpady. Cílem studie bylo zpracovat varianty možného řešení nakládání s komunálním odpadem a doporučit nejvýhodnější variantu nakládání s komunálním odpadem v kraji Vysočina s ohledem na plnění cílů POH KV.
Studie považuje za nezbytné plošné zavádění odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů (dále jen BRO) s následným zpracováním v současných nebo nově vybudovaných kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Pro plnění cíle materiálového využívání komunálních odpadů, je nutné plně (v technicky reálných mezích) uplatňovat třídění odpadů u původců. Přesto není možné tento cíl naplnit, pokud nebude dále materiálově využíván i zbytkový směsný komunální odpad.
Čtěte také: Dopady zákazu skládkování komunálního odpadu
Ve studii jsou rozpracovávány návrhy variant řešení nakládání se zbytkovým směsným komunálním odpadem (SKO):
Unikátní zpracovatelsko-výrobní závod Recypark může vzniknout na území Horního Benešova. Projekt přinese Moravskoslezskému kraji průlomové řešení v nakládání s komunálním odpadem. Zařízení vybavené světově ojedinělou technologií společnosti OMNI CT dokáže přeměnit ročně 72 tisíc tun dosud nevyužitého odpadu na nové suroviny žádané v chemickém a stavebním průmyslu.
Recypark vznikne na ploše 5,5 hektaru na území brownfieldu přiléhajícímu ke stávající skládce odpadů v Horním Benešově, mimo obytnou zástavbu města. Výrobní proces zahrnuje třídění, drcení nevyužitelných složek a jejich transformaci na syntézní plyn a následně na metanol jako hlavní surovinu.
Souběžně s procesem EIA nyní probíhá zpracování studie proveditelnosti. Zahájení stavby podle schválených plánů a za dodržení všech bezpečnostních a environmentálních požadavků je plánováno v roce 2027.
"Vybudováním Recyparku významně přispějeme k rozvoji oběhového hospodářství a naplnění principů vyšší hierarchie nakládání s odpady. Aktivně reagujeme na nadcházející legislativu, která od roku 2030 značně omezí skládkování směsného komunálního odpadu v České republice. Jeho proměnou na metanol ušetříme primární zdroje, omezíme negativní dopady na životní prostředí a zároveň přineseme do oblasti Hornobenešovska 42 pracovních míst," uvedl Doležel.
Čtěte také: Zákaz skládkování v ČR
Studie bude komplexně řešit nakládání se všemi složkami komunálního odpadu na celém území města města Vsetín. Struktura dokumentu „STUDIE PROVEDITELNOSTI PRO NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM VE MĚSTĚ VSETÍN“ bude splňovat veškeré požadavky obecně kladené teorií i praxí na tento typ dokumentů.
tags: #skladkovani #odpadu #studie #proveditelnosti