Skladování Rostlinného Materiálu: Postupy pro Zachování Kvality

Před samotným vázáním kytice nebo tvorbou květinové dekorace je nezbytné připravit si veškerý rostlinný i dekorační materiál, se kterým budeme pracovat. Základem dobře odvedené práce a spokojenosti zákazníka je kvalitní rostlinný materiál, o který je třeba se odpovídajícím způsobem postarat. Základem udržení vysoké kvality zakoupených rostlin je šetrná, ale zároveň rychlá manipulace.

Příprava a Skladování Rostlin

Rostliny vyjmeme z přepravních obalů, odstraníme poškozené části, spodní listy, výhonky a trny tak, aby nebyly ponořeny při skladování ve vodě a stonky zkrátíme šikmým řezem. Takto ošetřené rostliny vložíme do čistých vydezinfikovaných nádob s vodou a přípravky pro prodloužení trvanlivosti, a to tak, aby měl každý druh svou vlastní nádobu. Vodu pravidelně obměňujeme. Teplota uskladnění se volí podle konkrétního druhu, a to od 5 do 16 °C.

Před vlastním zpracováním rostliny je třeba si uvědomit, že musí být ve vodě minimálně čtyři hodiny; ty které budou ve vazbě bez či s omezeným množstvím vody je třeba nechat napít minimálně 12 hodin.

Technická Úprava Rostlinného Materiálu

Pro vlastní floristickou práci je třeba rostlinný materiál technicky upravit tak, aby lépe vyhovoval tvůrčím požadavkům a aby lépe splňoval požadavky na něj kladené. Můžeme hovořit o tzv. přípravných technikách. Rostlinný materiál upravujeme na potřebnou délku pro konkrétní použití. Ideální je seříznutí pod vodou, použít musíme ostrý nůž.

Rostlinný materiál upravujeme na potřebnou délku pro konkrétní použití. Ideální je seříznutí pod vodou, použít musíme ostrý nůž. d) dvojitým šikmým řezem u těžších dřevnatých stonků pro vypichovaná aranžmá.

Čtěte také: Co znamená evropský zákaz skládkování?

Aby lépe vynikly tvary a linie rostlin můžeme přebytečné části, jako postranní výhony a květy, prořezat nožem či prostřihnout nůžkami. Odstraněním velkých listů současně snižujeme odpar vody.

Tvarování Rostlin

I přes to, že se maximálně snažíme využít přirozený růst, směřování a ohyb rostlin, často se stane, že rostlinný materiál nemá právě ty linie, které by vyhovovaly našim záměrům. V tomto případě lze rostlinu přizpůsobit námi zvolenému tvaru ohýbáním bez použití drátu. Pro tuto techniku jsou vhodné všechny elastické větve a stonky. Je však třeba pracovat opatrně, jelikož i u nich hrozí nalomení.

Stonek tvarované rostliny uchopíme ve vodorovné poloze oběma rukama. Postupným ručkováním rukou vyvíjíme plynulý tlak palci směrem nahoru a zbylými prsty směrem dolů. Pomocí této techniky lze ohnout a nasměrovat hladké stonky mnoha květin (Zantedeschia, Anthurium, Allium) nebo trav.

Při práci se suchými stonky, ratanem či silnějším pedigem je vhodné jejich krátké ponoření do horké vody. Díky tomu změknou a práce s nimi bude snazší.

K upravení směrů linií se využívá přetáčení stonku okolo své osy. Tato technika je vhodná pouze pro některý materiál. Její nevýhodou je velká síla, kterou musíme vyvinout (přetočení bez poškození materiálu). Stonek nebo větev uchopíme oběma rukama v různých místech a pomalu otáčíme každou rukou jiným směrem okolo podélné osy stonku.

Čtěte také: Dopady zákazu skládkování komunálního odpadu

Ke speciálním technikám tvarování se řadí i nalomení. Spočívá v nalomení kůry a svrchní části dřeva a opakuje se v malých odstupech, až se větvička bude plynule ohýbat. Zbytek větve musí zůstat nepoškozený, aby pokračovalo zásobení vodou. Způsob práce je stejný jako u ohýbání, ale tlak prstů je větší.

Pro změnu pozice listů využíváme hnětení a natahování. U menších je natahujeme mezi prsty, u větších použijeme ruce obě (jako při žehlení).

Navazování

Velmi často využívanou přípravnou technikou je navazování. To je potřebné u rostlinného materiálu a neflorálních přízdob bez vlastních stonků. Lze si takto připravit i různé snopky či svazky. Používáme vazačský drát, který volíme podle síly navazovaného materiálu.

a) Pro následné vypichování plodů, suchých květenství, polštářků mechu, větviček stálezelených či jehličnatých materiálů nebo svazků sušených materiálů je vhodné navázání na vidlici (na dvě nožky). Drát otočíme kolem materiálu a v místě spojení zkroutíme. Těžší plody navazujeme na dráty dva.

b) Pro připevnění plodů bez výstupků, za které bychom mohli drát zachytit, je vhodné přilepit k plodu tavnou pistolí na konci drátu předem připravené očko. Ořechy je také možno napíchnout v místě spojení skořápek na spodní straně plodu drátem a zafixovat lepidlem. Pokud síla pokožky a dužniny plodu dovolí, můžeme drát přímo napíchnout do plodu (jablka). Větší pevnosti spoje docílíme vsunutím háčku do hrotu tavné pistole a jeho následném zapíchnutí.

Čtěte také: Zákaz skládkování v ČR

c) Navazování využijeme i při práci se sušenými květy bez stonků. Postupujeme stejně jako v případě navazování měkkých plodů - na svrchním konci drátu vytvarujeme háček, spodním propíchneme květ a protáhneme jej, až se drátek zaboří do květu.

d) Materiál, například svazky jehličí, je touto cestou možno opatřit kolíčkem k zapíchnutí.

Skladování Sušených Bylin a Konopí

Dobře usušené bylinky si zaslouží ještě lepší skladování. Při skladování sušených bylinek včetně konopí je ze všeho nejdůležitější udržení optimální vlhkosti. Klasické skleněné zavařovačky s uzávěrem mohou stačit, ale ještě o něco lepší jsou lehké a téměř nerozbitné podtlakové dózy z tvrdého plastu. Faktem je, že u špatně skladovaných bylinek dochází postupem času ke zhoršení vlastností. Například konopí začíná ve velmi suchém prostředí ztrácet své vlastnosti již během tří týdnů. Udržet stabilní vlhkost je pro kvalitní sklizeň zcela zásadní.

Možností, jak regulovat vlhkost v uzavřené nádobě, je mnoho, ale jen některé z nich jsou stoprocentně nezávadné. Produkty pro obousměrnou kontrolu vlhkosti jsou si v mnohém podobné - jsou stoprocentně netoxické a fungují spolehlivě. Jsou schválené FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) pro potravinářské využití. Používání je opravdu snadné. Pouze se vloží do nádoby se sušinou. Rozdíl tkví v technologii a použitém médiu.

Dlouhodobé Uchovávání Genetiky Konopí

Genetiky konopí často pocházejí od externích firem a od organizací typu zahradnictví a semenných bank. Uložení semen a pylu zbaví individuálního pěstitele nutnosti na ně spoléhat. To platí zejména o pylu, protože málokterá společnost (pokud vůbec nějaká) nabízí pyl veřejnosti.

Pěstitel či šlechtitel může také zastavit postup šlechtitelského projektu na měsíce či roky, aniž by ztratil něco ze své dlouhé a tvrdé práce. Genetickým uskladněním lze na později odložit honbu za fenotypy a udržování vybraných matek pro šlechtění a klonování.

Sběr Semen a Pylu

Konopí je vesměs dvojdomé, což znamená, že samčí a samičí reproduktivní orgány existují na dvou rozdílných rostlinách (i když se objevují i hermafroditi). Samičí konopná rostlina, která dostala pyl od samce, bude během svého dospívání mít mnoho semen. Se sbíráním semínek je nutné počkat, až jsou plně dospělá a připravená ke sklizni. Konopí se semínky trvá dospívání déle než konopí, které produkuje jen květy. Nedospělá semínka jsou malá a světlé našedlé barvy.

Odsemeňování konopí se dá dělat ručně nebo strojně. K tomu dochází po jedno- až dvoutýdenním sušení po sklizni. Pokud budete sbírat semena ručně, dělejte to nad lesklou deskou, která zachytí trichomy, jež se během oddělování semínek odlomí. Abyste semena uvolnili, prostě palicemi zatřeste nad deskou a semena vypadnou.

Samčí rostliny konopí budou produkovat pyl po několik týdnů svého kvetení. Jakmile se pylové váčky uvolní a vyprázdní, rostlina začne stárnout a nakonec zemře. Nejlepším způsobem sběru pylu k uskladnění je vzít celou palici samčích květů a umístit ji na několik dní do zapečetěné přepravky. Jakmile palice uschne, položte ji na mikroténový filtr, umístěný na pergamenu nebo voskovaném papíře, a lehce zatřeste.

Podmínky pro Dlouhodobé Skladování

Vlhkost je pro pyl rozsudkem smrti. Kvůli tomu mnozí šlechtitelé pro dlouhodobé uskladnění raději míchají do svého pylu mouku v poměru 4:1 (mouka ku pylu).

Požadavky na dlouhodobé uskladnění pylu a semen jsou podobné. Když skladujete semena, dejte je do vzduchotěsného sáčku, který není na žádném místě průhledný. Dobře fungovat budou přepravky na kinofilm, zdravotnické (neprůhledné) láhve, a jakýkoliv uzavíratelný džbán. Cílem je snížit obsah kyslíku ve skladovacím prostoru, jak jen to lze. Abyste docílili chladu, uskladněte semena v lednici nebo v mrazáku.

Jak už je zmíněno výše, nejlepším způsobem, jak udržet pyl suchý, je smíchat ho s moukou. Pro dlouhodobé uskladnění může být uložen v zapečetěné zkumavce nebo v sáčku do mrazáku.

Můžete očekávat, že vám zapečetěná a správně uložená semena vydrží několik let a někdy i déle. Semena mohou být ve fázi vegetativního klidu, ale jsou stále naživu. Je důležité neustále provozovat klíčící testy, abyste si byli jisti, že jsou vaše semena ještě v pořádku.

Venku na poli může být pyl k něčemu po dobu jednoho až dvou týdnů. Když je ale zmražen a zapečetěn, může vydržet i rok a více. U semen i u pylu, které byly na dlouhý čas zmrazeny, je důležité je nerozmrazovat až do doby, kdy je chceme použít. Výkyvy v teplotě a v obsahu vlhkosti je mohou rychle zničit, takže udržujte stálou teplotu tak dlouho, jak jen to jde. Několikeré rozmrazování a zamrazování ničemu neprospěje.

Když chcete zmrazená semena použít, vyjměte je z přepravky a nechte je několik hodin na suchém povrchu. Pyl je třeba také před použitím dát do pokojové teploty. Protože zacházet s pylem je o dost těžší než se semeny, nejlepší je před opylením rostliny opatrně přenést vzorek z přepravky pro dlouhodobé uskladnění do nové přepravky.

tags: #skladování #rostlinného #materiálu #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody: Invazní druhy
• Proč trávit čas v přírodě?
• Dopady znečištění životního prostředí
• Vývoj Spejbla a Hurvínka
• Životní prostředí a papírové kelímky