Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.
Zákon definuje několik klíčových pojmů, které jsou zásadní pro pochopení problematiky ochrany přírody:
Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.
Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné. V opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění.
Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, při údržbě břehových porostů, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
Inspekce životního prostředí pravidelně kontroluje dodržování předpisů a v případě zjištění nedostatků hrozí sběratelům a dalším osobám vysoké pokuty.
Výše sankce závisí na tom, zda se protiprávního jednání dopustila fyzická osoba, což je potom řešeno v přestupku, kde horní hranice pokutového rozmezí jde až do 50 tisíc korun.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
Za porušení zákona v oblasti CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, v případě neprokázání původu a některých dalších přestupků až do výše 1 500 000 Kč.
V posledních letech se objevilo několik případů, kdy Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve spolupráci s Policií ČR zasahovala proti amatérským entomologům za držení chráněných druhů hmyzu ve sbírkách. Tyto případy vyvolaly vlnu kritiky, neboť se zdá, že postihují spíše sběratele s dlouholetou tradicí než skutečné obchodníky s chráněnými druhy.
Jako příklad lze uvést případ studenta, který byl pokutován za držení vypreparovaného otakárka fenyklového, kterého odchoval v dětství. Tento případ poukazuje na sporné uplatňování zákona a na potřebu rozlišovat mezi komerčními aktivitami a sběratelskou činností s minimálním dopadem na populaci chráněných druhů.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je hlavním kontrolním orgánem v oblasti ochrany přírody a CITES v ČR. Kontroluje dodržování příslušných zákonů, může ukládat opatření i zjišťovat totožnost osob. Za porušení zákona ukládá ČIŽP pokuty na místě pokutovým blokem nebo ve správním řízení.
Činnost ČIŽP je však často kritizována za zaměření na drobné přestupky jednotlivců, zatímco závažnější případy poškozování životního prostředí ze strany velkých firem zůstávají bez adekvátního postihu.
Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem
Ochrana ohrožených druhů v České republice je komplexní problematika, která vyžaduje efektivní právní rámec, aktivní přístup orgánů ochrany přírody a spolupráci všech zainteresovaných stran. Je důležité, aby zákony byly uplatňovány spravedlivě a aby se ochrana přírody zaměřovala na ochranu biotopů a ekosystémů, nikoli pouze na postihování jednotlivců za držení chráněných druhů.
tags: #temer #ohrozeny #druh #pokuta #Česká #republika