Kritéria ekologicky standardní školy v České republice

Standard základního vzdělávání představuje jeden z významných nástrojů péče státu o kvalitu vzdělání poskytovaného základní školou. Jeho prostřednictvím hodlá stát garantovat, že všichni žáci základních škol zařazených do sítě mohou v průběhu povinné školní docházky získat plnohodnotné a srovnatelné základní vzdělání využitelné jak v dalším studiu na středních školách, tak v praxi.

Centrálním školským orgánům bude standard sloužit jako základní kritérium pro posuzování vzdělávacích programů a jejich schvalování. Zásadní význam bude standard základního vzdělávání nadále mít pro tvorbu nových vzdělávacích programů. Pro ředitele a učitele základních škol standard v souhrnné podobě formuluje podstatné vzdělávací cíle, k jejichž naplnění pedagogická činnost škol směřuje, i soubory závazných vzdělávacích obsahů, jež jsou ve výuce - při plné podpoře její metodické rozrůzněnosti - respektovány.

Ve své 3. části standard specifikuje, které vzdělávací cíle mají být splněny a která část učiva probrána do konce 5. ročníku základní školy. Tato část standardu, vyvolaná potřebou srovnatelnosti výstupů na konci l. stupně, je důležitá zejména pro přechod žáků na 2. stupeň základní školy i na osmiletá gymnázia. Standard základního vzdělávání se postupně stane i účinným nástrojem sebeevaluace škol zaměřené jak na zjišťování efektivnosti (jednotlivých) vzdělávacích činností, tak na hodnocení výsledků dosažených žáky.

Ucelená představa o cílech a obsahu základního vzdělávání, vyjádřená ve standardu, je východiskem i pro tvorbu soustavy evaluačních nástrojů, podle nichž se bude posuzovat kvalita dosažených výsledků celého základního školství, škol i žáků. Tyto evaluační nástroje by měly sledovat jak poznatkovou, tak kompetenční a postojovou stránku základního vzdělávání žáka, a to především v uzlových bodech jeho vzdělávací dráhy (zejména 5. a 9. ročník).

Dokument vyjadřuje představu o společensky žádoucí podobě povinného základního vzdělávání - o cílech, které jsou v tomto vzdělávání sledovány, a o vzdělávacím obsahu, který je poskytován všem žákům v průběhu absolvování povinné školní docházky.

Čtěte také: Školy v přírodě a aktivity

Vzdělávací cíle

Vzdělávací cíle představují soubor záměrů a orientací, které se obrážejí ve všech pedagogických činnostech učitelů a promítají se - v souladu s možnostmi, předpoklady a individuálními zvláštnostmi žáka - do jeho celkového osobnostního profilu utvářejícího se v průběhu povinného školního vzdělávání. Představují především kvalitativní, hodnotový rámec základního vzdělávání. Integrují mnohostranné vzdělávací podněty a situace ve vyučování a ve stylu života školy.

Vzdělávací cíle odrážejí očekávání, s nímž k základnímu vzdělávání a jeho výsledkům přistupuje společnost, rodiče žáků a v nemalé míře i "odběratelé vzdělávacího produktu". vzdělávací soustavy, se očekává, že v průběhu povinné školní docházky získají žáci základy kvalitního, funkčního a moderního všeobecného vzdělání v rozsahu jejich potřeb, předpokladů a možností, že se bude kultivovat jejich osobnost po stránce rozumové, emocionální i volní, že se bude rozvíjet jejich tělesná zdatnost a pohyblivost, že budou uvedeni do základních životních, duchovních a mravních hodnot, že získají orientaci v sobě samém i další životní dráze.

V horizontu základního vzdělávání je autonomní a odpovědná osobnost budoucího občana demokratické společnosti, schopná samostatného myšlení a rozhodování v základních životních otázkách a připravená k zdravému a činorodému životu. Formulace vzdělávacích cílů vychází k komplexního pojímání vzdělání v jednotě jeho poznávací činnostní, kompetenční a hodnotové stránky. Tato jednota se projevuje v průmětu do úrovně absolventa, v kvalitě jeho vědomostí, dovedností a kompetencí a v širokém spektru postojů ke skutečnosti a k sobě samému.

V tomto chápání se vytváří prostor pro úměrné uplatnění všeobecné kulturační, socializační, osobnostně rozvojové a orientační funkce základního vzdělávání. Vzdělávací programy a pedagogické činnosti učitelů budou směřovat k tomu, aby si žáci osvojili poznatky, dovednosti, pracovní techniky, režimové návyky atd., které tvoří základ jejich všeobecné kulturnosti, jsou předpokladem jejich komunikace s kulturními a civilizačními výtvory, dorozumívání a spolupráce s lidmi a orientace ve stále se rozšiřující síti podnětů ze života mimo školu.

Výběr a uspořádání poznatků a činností a jejich didaktická interpretace v průběhu základního vzdělávání závisí na kognitivním vývoji žáků, na měnícím se vztahu empirického (názorného) a racionálního poznání. Zahrnuje fakta, informace, zobecněné zkušenosti, abstrakce a později i poznatky pojmového rázu, které se týkají přírodního a společenského prostředí žáků, minulého i současného života lidí, jejich mnohotvárných činností, kulturních jevů, lidského myšlení, prožívání a jednání, životních hodnot a postupně i elementů poznání, vyplývajících z vědních technických, a uměleckých oborů.

Čtěte také: Příroda Libá a ubytování

Na rozdíl od tradičního, více na rozsah orientovaného pojímání obsahu základního vzdělávání, by ve spektru těchto vzdělávacích cílů a záměrů měly být zdůrazněna orientace na poznatky podstatné, významné pro poznávací a praktické činnosti a poskytující žákům klíč k pochopení učiva, k porozumění jeho významu, souvislostí a možných aplikací. Příznačným rysem moderní školy, odpovídající současným potřebám a směřující k budoucnosti, je orientace pedagogického působení na vytváření poznávacích a činnostních kompetencí, t. j. To je zvlášť důležité v základním vzdělávání, kdy osvojování vzdělávacích obsahů je těsně propojeno s postupným psychickým a osobnostním zráním žáka, s rozvojem jeho poznávacích schopností, s utvářením základů abstraktního myšlení, schopnosti orientovat se členitěji ve skutečnosti, společenském životě, ve faktech a informacích, s rozvojem jeho vyjadřovacích a jiných výrazových dovedností.

Pro aktivní zdraví a práceschopnost mají velký význam dovednosti pohybové umožňující záměrné a cílené ovlivňování tělesného a psychického rozvoje i ovládání preventivních i korekčních technik tělesného a duševního stavu. Z hlediska aktivního zdraví a bezpečného života pak získávají na důležitosti dovednosti a kompetence ovlivňující rozhodování o zdravém životním stylu, ochraně před nemocemi, úrazy, o ochraně přírody atd.

Součástí kompetencí, ke kterým základní vzdělávání směřuje, jsou i kompetence sociální, významné pro komunikaci žáků ve škole, v rodině, v blízkém prostředí i v profesionálním a občanském životě. Žáci by měli získat schopnost spolupracovat se spolužáky i s dětmi mimo školu, schopnost sloučit hájení a prosazování svých oprávněných zájmů s úctou k ostatním a s korektním jednáním s nimi, schopnost kulturně komunikovat s učiteli a s dospělými, respektovat individuální, národnostní a jiné odlišnosti lidí, rozeznávat nehumánní postoje, jako jsou agresivita, bezohlednost, cynismus, národnostní a rasové předsudky. S tím je spojeno dosažení přiměřeného stupně empatie, odpovědnosti a potřeby pomoci lidem, kteří se ocitli v nouzi.

Hodnotové aspekty jsou vlastní všem vzdělávacím obsahům, s nimiž se žáci setkávají během své povinné školní docházky, jsou posilovány celkovém stylem života školy, vztahem učitele k žákům, jeho osobním příkladem, lidskými a občanskými vlastnostmi. Základem hodnotové stupnice, o niž se základní vzdělávání opírá, je okruh všelidských mravních, hodnot, které se obrážejí i v evropské humanistické tradici a projevují se v úctě k životu a lidem, k lidské práci a kultuře, v péči o prostředí, v němž člověk žije a tvoří, v osobní sebekázni, v respektu k pravdě, spravedlnosti, v projevech mezilidské sympatie a solidarity i v citlivém svědomí. Projevují se i v úctě k domovu a vlasti, její kultuře a historii.

V průběhu povinného školního vzdělávání žáci postupně poznávají základní hodnoty a principy, na nichž spočívá demokratická společnost, seznamují se se způsoby uplatňování občanských práv a povinností, s podílem občanů na veřejném životě, učí se odpovědnosti za stav veřejných záležitostí. K důležitým cílům základního vzdělávání patří utváření odpovědného vztahů žáka k sobě samému, k svému individuálnímu dospívání a k pravidlům zdravého životního stylu. Zde zaujímá významné místo zvláště schopnost rozeznávat zdravotně vhodné a zdravotně škodlivé vlivy, pochopení škodlivosti návykových a toxických látek a osvojení pravidel vhodného denního režimu. Žáci by měli postupně poznávat základy, na nichž spočívá harmonický a uspokojení přinášející rodinný život.

Čtěte také: Školy v přírodě a očkování dětí

Kmenové učivo

Kmenové učivo je uspořádáno podle vzdělávacích oblastí, které ve svém celku vyznačují obsah a rozsah základní vzdělanosti, již by žáci měli získat v průběhu povinné školní docházky. Uvnitř jednotlivých oblastí jsou vyčleněny vzdělávací obory, které tvoří rámec pro výběr kmenového učiva a východisko pro jeho didaktické zpracování ve vzdělávacích programech a učebních osnovách pro l. a 2.

Vzdělávací oblasti a do nich zahrnuté vzdělávací obory vytvářejí předpoklady k naplnění cílů základního vzdělávání při rozvíjení osobnosti žáka, při jeho všeobecné kultivaci a přípravě na další vzdělávání a uplatnění v praxi. Umožňují žákům, aby hlouběji poznávali svět, ve kterém žijí, přírodu, společnost i sociální vztahy, do nichž se postupně začleňují.

Svou skladbou se náplň vzdělávacích oblastí orientuje nejen na poznávání, ale i na emocionální stránku osobnosti žáka, na jeho prožívání, estetické a mravní cítění. Směřuje k tomu, aby v celku vzdělanosti žáka zaujaly důležité místo i ustálené způsoby chování a jednání v různých životních situacích a návyky zdravého způsobu života.

Následující vzdělávací oblasti se orientují na základy přírodovědného vzdělání, na společenský život člověka v minulosti i v současnosti, na vztahy jedince ke společnosti, k životním a mravním hodnotám. Estetickovýchovné obory a obory zahrnuté do oblasti zdravého životního stylu utvářejí potřebné předpoklady pro harmonický rozvoj celé osobnosti žáka. Oblast pracovních činností a technologií, kromě praktického významu, plní i funkci profesně orientační.

Vzdělávací obory zahrnují obsahové celky, které se ve vzdělávacích programech a ve školské praxi objevují povětšinou jako učivo samostatných předmětů l. a 2. stupně základního vzdělávání. Jsou koncipovány tak, aby pokrývaly i tematiku. Rozčlenění kmenového učiva do vzdělávacích oborů zároveň umožňuje i vznik dalších předmětů komplexního charakteru, propojování a integraci učiva z příbuzných oborů ap. Předpokládá se, že některá témata mohou být ve vzdělávacích programech uplatňována průřezově (např.

Jednotlivé vzdělávací obory jsou uvedeny stručnou charakteristikou specifických vzdělávacích cílů, jimiž daný obor přispívá k plnění funkcí a obecných cílů základního vzdělávání. Tyto specifické vzdělávací cíle vyjadřují kvalitativní rámec vzdělávacích obsahů, jejich zaměření a využití při formování vzdělanostního a osobnostního profilu žáka. Okruhy kmenového učiva vyznačují vlastní obsahovou náplň jednotlivých vzdělávacích oborů, t. j. učivo, s nímž se mají seznamovat všichni žáci a které by měli přiměřeně svým individuálním předpokladům a možnostem zvládat. Specifickou povahou vyučování cizím jazykům je dáno, že s postupující výukou se s využitím obdobných okruhů kmenového učiva na l. a 2.

Kmenové učivo základního vzdělávání na 1. stupni

První stupeň základní školy je relativně samostatnou a ucelenou částí základního vzdělávání. Klade základ veškerého dalšího školního i mimoškolního vzdělávání. Vytváří předpoklady pro další rozvoj racionální a komunikativní (vztahový), naukový i etický. Úroveň rozvoje žákovy osobnosti je po ukončení 5.

Obecná charakteristika cílů vzdělávání v l.- 5. ročníku ZŠ se týká vzdělávání jako celku, který se z praktických důvodů člení na jednotlivé oblasti vzdělávání. Současně je třeba mít na zřeteli, že existují důležitá témata (např.

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO)

Lesní školky mají zpracované Školní vzdělávací programy (ŠVP) nebo Vzdělávací koncepce v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Tyto dokumenty slouží jako srozumitelné zdroje informací o specifikách daných zařízení, včetně cílů vzdělávání a metod vyhodnocování. ŠVP nebo Vzdělávací koncepce reflektuje věk vzdělávaných dětí a specifické podmínky vzdělávání. Zahrnuje popis východisek, metod, přístupů a způsobů vyhodnocování, přičemž pedagogická koncepce není pouhým soupisem činností.

Důležitou součástí těchto dokumentů je také rytmus dne, který je přiměřený věku dětí. Poměr řízené činnosti a volné hry je vyvážený. ŠVP nebo Vzdělávací koncepce uvádí zdroje použité při jejich tvorbě. V týmu, který dokument zpracovává, panuje shoda na pedagogické koncepci, která jasně vymezuje, o který pedagogický směr se zařízení opírá.

Lesní školky mají definované poslání, výchovně-vzdělávací cíle, zásady provozu a poskytování služeb. Tyto informace jsou písemně zpracovány ve Školním vzdělávacím programu (ŠVP) nebo ve Vzdělávací koncepci a jsou veřejně přístupné. Výchovně-vzdělávací cíle jsou v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV).

Konkrétně, koncepce EVVO a udržitelného rozvoje se propisuje do všech oblastí standardů. Školka doloží dokumenty, v nichž popisuje vztah činnosti organizace k EVVO, vzdělávání v přírodě nebo vzdělávání k udržitelnému rozvoji.

Evropská komise prostřednictvím své výzkumné služby Joint Research Centre (JRC) vydala novou zprávu Criteria for Sustainable Public Procurement (SPP) for Food, Food Services and Vending Machines, která definuje, jak by mělo vypadat udržitelné veřejné stravování v institucích, včetně škol. Tato doporučení plně potvrzují směr, kterým se program Skutečně zdravá škola v České republice ubírá už deset let.

Zpráva JRC zdůrazňuje, že udržitelné školní stravování nelze dosáhnout pouze změnou jídelníčku. V tomto přístupu se jídlo stává součástí vzdělávacího procesu - žáci pěstují zeleninu na školních zahradách, navštěvují farmy, učí se o původu potravin a rozvíjejí potravinovou gramotnost. Dalším důležitým tématem zprávy je využívání produktů ekologického zemědělství a krátké dodavatelské řetězce, které umožňují školám nakupovat čerstvé, sezónní a udržitelně produkované potraviny od místních producentů.

Zpráva JRC doporučuje, aby veřejné instituce - včetně škol - uplatňovaly komplexní a systémové změny ve stravování, nikoli jen dílčí úpravy nákupních podmínek. Zpráva Evropské komise představuje důležitý podnět pro tvůrce politik na úrovni státu, krajů i měst. Zdůrazňuje, že při zadávání veřejných zakázek na potraviny je nutné uvažovat nejen o ceně, ale také o dopadech na zdraví, životní prostředí a sociální přínosy. Nová evropská kritéria potvrzují, že zdravé, udržitelné a lokální školní stravování není utopie, ale dosažitelný cíl - pokud školy přijmou komplexní přístup.

Zelené veřejné zakázky (GPP)

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice je objem veřejných nakupů ve 990 mild.

Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu. K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.

V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty. V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak.

Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.

Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.

Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách. „Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd. V praxi lze ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporovat několika způsoby.

Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění, např. Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení.

Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt. V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm.

Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu).

V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel je pak povinen v zadávací dokumentaci uvést minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat. Zadavatel také musí stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídky s variantami, tak nabídky, které varianty neobsahují (viz § 102 odst.

Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat jejich věrohodnost a může si je i opatřovat sám. V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky.

V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky.

Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva. Lze například použít souhrn vybraných ekologických aspektů připravený ve spolupráci s CENIA, využívaný v rámci DNS na MPSV, viz vzorová textace. Jde o jedny z klíčových položek rozpočtů ve veřejné správě a místní samosprávě a nabízejí tedy příležitosti s velkým dopadem. Významným prvním krokem by měl být požadavek na technickou kapacitu a především adekvátní zkušenosti dodavatele stavby v oboru nízkoenergetické a pasivní výstavby, eventuálně výstavby jiných požadovaných staveb (např.

Kromě ekoznačení použitých stavebních materiálů je vhodné požadovat velmi nízkou úroveň energetické náročnosti budovy - a to včetně stanovení spotřeby primárních energií. Tímto způsobem dojde k zásadnímu snížení spotřeby energ...

tags: #škola #ekologicky #standard #kritéria

Oblíbené příspěvky:

• Důvody odmítání třídění odpadu
• Změna klimatu očima Miroslava Trnky
• Petr Dlouhý a zemědělství
• Ekosystém Krušných Hor
• Použití lisů na papírový odpad