Proč Někteří Lidé Odmítají Třídit Odpad: Důvody a Souvislosti

V posledních letech zesiluje tlak na větší třídění komunálního odpadu a svozu z popelnic. Od letošního roku mají dle zákona o odpadech obce separovat 60 % komunálního odpadu, který má být následně recyklován či energeticky využit. Zároveň od letoška platí pro obce povinnost sběru textilu. Výrazně tak rostou náklady na celý systém.

Povinnost obcí separovat a třídit až 60 % komunálního odpadu vychází ze zákona z roku 2020, hranice 60 % začala platit letos. V roce 2030 pak mají obce třídit 65 % odpadů a v roce 2035 dokonce 70 % odpadů.

Část odpadů je energeticky využita, část zrecyklována a část končí na skládkách. To však od roku 2030 nebude možné, tehdy začne platit zákaz skládkování recyklovatelného odpadu. "Obce již delší dobu intenzifikují svůj systém odpadového hospodářství a vytváří pro občany co nejefektivnější a zároveň komfortní systémy. Je nezbytné uvést, že průměrná dochozí vzdálenost k nejbližším kontejnerům na tříděný odpad je nyní cca 90 metrů.

Část lidí obchází kontejnery na třídění odpadu a všechny odpadky házejí do komunálního odpadu. Důvodem jsou nedostatečné informace o správném třídění, stejně jako mýty o separaci, které odrazují lidi od třídění odpadu. I když podle údajů Ekokomu až 75 % lidí v Česku třídí odpad, někteří občané se stále nechávají ovlivnit mýty o třídění.

Je proto důležité neustále vzdělávat občany o správném třídění odpadu a také o chybách, kterým se vyplatí vyhnout.

Čtěte také: Co dělat, když soused nechce kompostovat?

Mýty a Důvody Odmítání Třídění Odpadu

Někteří lidé se domnívají, že třídění odpadu je zbytečné, protože veškerý odpad stejně skončí na jedné skládce. Tato úvaha se objevuje u mnoha z vás, zejména když vidíte, jak odpadkové auto vykládá obsah zeleného, žlutého a modrého kontejneru zároveň. Nákladní vozidla na odvoz odpadu však mohou být vícestupňová a mají několik oddělených zásobníků, do kterých se sypou jednotlivé druhy vytříděného odpadu.

Nechce se vám umývat použité plastové nebo skleněné nádoby před vyhozením, a proto je raději házíte do komunálního odpadu? Děláte velkou chybu. Použité skleněné láhve a obaly není nutné před vyhozením čistit. ,,Ani plasty, ani sklo není potřeba umývat, než je vyhodíte do sběrné nádoby. V praxi to funguje následovně: ,,Naše recyklační linka je schopna zpracovat lahve a sklenice, které nejsou vymyté, stačí, když vylejete obsah.

Někteří lidé si myslí, že jednotlivé složky komunálního odpadu, které lze recyklovat jsou, dříve než se dostanou na skládku ještě vytříděné. Není to ovšem pravda. Pokud lidé házejí plasty, papír či sklo do komunálních kontejnerů, tak je tento materiál pro recyklaci navždy zatracen. Použité obaly vyhozené do komunálního odpadu putují následně na skládku odpadu nebo do spalovny. Například sklo se na skládce nerozkládá a nelze jej ani zlikvidovat spálením.

V minulosti se věřilo, že obaly na vajíčka nebo ruličky od toaletního papíru, které prošly několikanásobnou recyklací, už nelze dále zpracovávat. Z tohoto důvodu patřily do komunálního odpadu, nikoli do modrého kontejneru na papír. Dnes se však díky novým technologiím situace změnila. ,,Do modrého kontejneru můžeme vhodit časopisy, noviny, sešity, krabice či papírové obaly. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami nebo obaly od vajec a ruličky od toaletního papíru. Naopak, do modrého kontejneru nepatří celé svazky knih, uhlový papír či mastný nebo znečištěný papír. Tyto materiály už není možné recyklovat. Totéž platí pro termopapír, který se nachází na některých účtenkách. Je také důležité si pamatovat, že použité dětské pleny patří do komunálního odpadu, rozhodně ne do modrého kontejneru na papír.

Jednou z nejčastějších chyb při třídění odpadu je nesprávné umístění odpadu do nevhodného kontejneru. Někteří lidé se stále nechají zmást a pletou si správné nádoby, což může komplikovat celý recyklační proces. Do zeleného kontejneru také nepatří autoskla kvůli různým chemickým materiálům, které by mohla sklo znečistit. Problémem je také varné sklo, které má vyšší bod tavení. ,,Mnozí lidé nevědí, že například keramika a porcelán do zelených kontejnerů nepatří. Dalším příkladem je varné sklo, které má mnohem vyšší bod tavení.

Čtěte také: Postoj Trumpa ke klimatu

Dopady a Legislativa

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou.

Podobně mluví i odborník na odpadové hospodářství a místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. Ten upozorňuje, že kvůli zvyšujícím se nákladům na separaci začínají obce zavádět například takzvané třídění door-to-door. Kdy jsou nádoby na třídění v každé domácnosti a to pomáhá separovat využitelné odpady ještě před svozem směsného odpadu.

„Musí dojít na určitou transformaci myšlení lidí. Spousta lidí jsou zvyklí třídit jenom do určité míry. Teď se třídí třeba klasicky jenom petky, nápojový karton, nějaké zahradní odpady. Ale vlastně už dál nejsou schopni dotřiďovat a tím pádem pořád to zůstává v tom směsném komunálním odpadu,“ upozorňuje.

Darmovzal upozornil, že v současnosti systém začal fungovat, bez spoluúčasti výrobců a distributorů textilu, a nefunguje tak podobný systém jako Ekokom u obalů. To podle Drahovzala vede k tomu, že za obcemi jde 100 % nákladů. Obce se začaly potkávat od 1. čtvrtletí s tím, že není v podstatě možnost odbytu. Sice zajistíme třídění, ale kapacity na zpracování toho vytříděného odpadu v podstatě v České republice příliš dostupné nejsou.

Ministerstvo životního prostředí upozornilo, že v současnosti lidé vyhodí kolem 170 tisíc tun textilního odpadu ročně, část z nich skončí ve směsném odpadu a následně na skládkách, což je nežádoucí. Nový systém sběru tomu má zabránit.

Čtěte také: Nová pravidla pro třídění odpadu pro firmy a obce

Zálohování PET Lahví a Plechovek

Rozhodnutí vlády nepokračovat v přípravě zákona o zálohování PET lahví a nápojových plechovek vyvolalo rozdílné reakce mezi ekologickými organizacemi, zástupci průmyslu a obcí. Zatímco ochránci životního prostředí a část výrobců nápojů považují zálohový systém za nutný krok ke snížení plýtvání surovinami a splnění evropských recyklačních cílů, samosprávy a někteří zástupci průmyslu upozorňují na technické nedostatky návrhu, vysoké náklady a možné negativní dopady na obce, malé obchody i současný systém třídění odpadu.

"Hospodářská komora vítá, že vláda odmítla návrh a tím zohlednila racionální argumenty. Sdružení místních samospráv ČR k návrhu zavést zálohování PET lahví a nápojových plechovek podávalo připomínky. "Byly dost negativní a týkaly se konkrétních ustanovení toho zákona," řekl předseda Sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Důvod k zavádění zálohování podle něj není teď tak aktuální, protože Česko je v třídění odpadů v Evropské unii na špičce. Ekologové naopak odmítnutí návrhu považují za chybu. "Zálohování by nám pomohlo snížit plýtvání surovinami, které jinak končí ve spalovnách, na skládkách nebo dokonce v přírodě a řekách jako odpadky," uvedl Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha. Pouze tříděním Česko podle něj nikdy nedosáhne potřebné míry recyklace plastů či hliníku. "Právě zálohování umožňuje výrobcům převzít plnou odpovědnost za obaly, které uvádějí na trh, a zajistit jejich skutečný návrat zpět do oběhu.

Plzeňský Prazdroj vítá debatu o zálohování. Plechovky jsou podle mluvčího Zdeňka Kováře mezi spotřebiteli čím dál oblíbenější. V Česku jich přitom každoročně končí zhruba půl miliardy na skládce a ve spalovně. Vytřídí se 30 procent plechovek a z nich ani jedna neslouží jako materiál pro výrobu nové plechovky, uvedl. Prazdroj poukazuje na již fungující zálohový systém na skleněné pivní lahve. "Podobný zálohový systém bychom uvítali i u plechovek, aby se prázdné vracely a vyráběly se z nich nové. Tím by se zásadně snížila energetická náročnost výroby plechovek, ale i zátěž pro přírodu. Zavedení zálohového systému dlouhodobě podporuje skupina Kofola. "Zálohy jsou jedinou efektivní cestou jak navýšit míru recyklace našich obalů na úroveň rozvinutých zemí. Například recyklace plechovek u nás není ve srovnání se Slovenskem ani na poloviční úrovni.

Odmítnutí také vítají někteří zástupci obcí. Za dobrou zprávu pro města a obce považuje rozhodnutí vlády náměstek prostějovského primátora Jiří Pospíšil (PéVéčko), podle kterého je systém zálohování PET lahví velmi nákladný, organizačně složitý a pro samosprávy nevýhodný. "Pro obce je nevýhoda (zálohování PET lahví) v tom, že jim ubyde odpadu, za který nyní zpětně dostávají peníze do rozpočtů. Byla by to také obrovská komplikace i pro spotřebitele, protože by museli skladovat a odevzdávat PET lahve v původním tvaru," uvedl Pospíšil. "Pro nás je to dobře," řekl starosta Přibyslavi na Havlíčkobrodsku Martin Kamarád (ODS) k tomu, že vláda nechce zálohovat PET lahve a nápojové plechovky. Čtyřtisícové město teď mění systém svážení komunálního odpadu.

"Je zřejmé, že současná koalice nechce zavádět zálohový systém formou poslanecké iniciativy, která navazuje na koncepci předchozí vlády. Systém zálohování PET lahví a plechovek chce vláda podle programového prohlášení zavést jen v případě, že se prokáže jednoznačný ekologický přínos.

tags: #odmítání #třídění #odpadu #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Problém Bartos ostrovů
• Kritika akčního plánu
• Klíčové druhy v ekosystému
• Technologie pro likvidaci odpadu
• Změny v přírodě pro žáky ZŠ