Je to tu opět. V květnu - červnu se děti ze svých běžných škol častokrát vyberou do školy v přírodě. Někam mimo trvalé bydliště, na 5 - 6 denní pobyt. Pro některé dětičky je to často první zkušenost se samostatným pobytem mimo svou rodinu.
Právě během června probíhají nejčastěji oblíbené školy - případně i školky - v přírodě. Čeká vás premiéra, chystáte se vaši ratolest odeslat na podobnou akci vůbec poprvé? Pak pro vás máme pár šikovných doporučení a rad.
„Máme za sebou dlouhé, předlouhé období covidového nikam neježdění. O to víc bychom se měli my i naše děti radovat z jakékoli možnosti výletu, nebo dokonce z organizování škol v přírodě. Ty se liší od letních táborů v mnoha ohledech a na rozdíl od nich má škola v přírodě jednu obrovskou výhodu. A to tu, že dítě jede s lidmi, které dobře zná. Jsou pro něj známé tváře kamarádů i dozoru, pedagogů, asistentů,“ říká Štěpánka Štrougalová, zkušená lektorka cvičení s dětmi, orgánizátorka letních táborů a majitelka Baby Clubu Juklík.
V dnešní době internetu a on-line světa je velmi jednoduché vyhledat stránky objektu, kam děti na školu v přírodě pojedou. Prohlédněte si fotografie ubytování, jídelny, společenské místnosti. Ale podívejte se i na okolí a třeba možnosti výletů. Prohlédněte si vše společně a nadchněte děti informacemi, co všechno uvidí a navštíví. Jaké krásné prostředí je čeká.
Zjistěte si s dostatečným časovým předstihem, zda nebudete na školu v přírodě potřebovat nějaké specifické vybavení. Přece jen ne každý má v botníku holinky nebo pohorky odpovídající velikosti, neroztrhanou pláštěnku, případně aspoň pořádné boty do lesa. Je dobré tyto informace zjistit včas, abyste měli klid a dost času na nákup nebo obvolání přátel s prosbou o zapůjčení potřebných věcí. Nezapomeňte na posudek od pediatra, tzv.
Čtěte také: Školy v přírodě a aktivity
To je rada, která vždy spolehlivě zabere. Při loučení, které může být emočně náročnější, dejte dítěti zabalenou krabičku a řekněte mu, že ji smí rozbalit, až autobus odjede. Dítko se bude těšit na rozbalování a určitě toto těšení zabrání případným slzičkám při mávání. V krabičce může být sladká drobnůstka, malé plyšové překvapení…
Zdaleka ne každé dítě je bezproblémový všejedlík. Pokud to tak je i u toho vašeho, poraďte se dopředu s organizátory, většinou tedy s učiteli, zda je možné dítěti zabalit pro případnou krizi nějaké „snacky“ v podobě například müsli tyčinek, kukuřičných křupek nebo dětských ovocných přesnídávek, nejlépe v praktické kapsičce.
Může se samozřejmě stát, že s přicházející tmou - zejména během prvních dní bez rodičů - dojde i na nějaké to stýskání. Vždy je proto dobré mít s sebou pro slabé chvilky oblíbeného plyšáka, který si dětský smutek vyslechne nebo určitě alespoň pomazlením vzniklou situaci a příchod nezvaného smutku trošku zklidní. Náš téměř osmiletý syn se například nikam nehne bez svého odrbaného a pořádně ožužlaného slonečka, milovaného „usínáčka“, kterého má od narození.
Věci na školu v přírodě určitě balte spolu s dětmi. Naskládejte vše na hromádky a pak dítě nechte, ať si věci samo ukládá do kufru nebo tašky. Je důležité, aby své oblečení poznalo a vědělo, co má s sebou. Nepořizujte nové kousky, které nemá „okoukané“. Mnohem jistější je mít oblečení, které dítě dobře zná. A klidně na cedulku napište lihovou fixou jméno nebo nakreslete obrázek. Pro potomka to bude jednodušší identifikátor.
Jeden tip k nezaplacení: odešlete dětem pohledy na cílovou destinaci s předstihem. Ať opravdu hned druhý den mohou mít pozdrav od vás. A klidně rozešlete adresu školy v přírodě babičkám, dědečkům, kamarádkám. „Děti dostávání dopisů a pohledů milují. S kamarádkami to děláme tak, že máme skupinu a vždy rozešleme adresy, kam dotyčné dítě jede - a pohledy jim tak posílají i děti kamarádek.
Čtěte také: Příroda Libá a ubytování
Takové seznamy obvykle rodiče dostanou ve své škole / školce, od své paní učitelky nebo jsou zveřejněny na webové stránce. Seznamy jsou různé obsáhlé a v konečném důsledku je to stejně na vás, co a kolik děťátku sbalíte, neboť každé z Vašich dětiček je jedinečné a každé má své specifické potřeby.
Veškeré níže jmenované věci je ideální umístit do batohu nebo tašky, která bude opatřena jmenovkou, včetně korespondenční adresy, kvůli případné ztrátě. Nebalte kufr na prasknutí, nechte v něm trochu volného místa. Zpět se bude dítě balit samo a asi nezvládne všechno poskládat tak, aby využilo každý milimetr prostoru.
Doporučení pro chystání do školy v přírodě:
Jmenovky jsou voděodolné nálepky se jménem a víte si jimi označit skoro všechny věci: oblečení, boty, pohárky, láhve na pití, školní či sportovní potřeby ... Při oblečení je můžete nalepit na nylonový štítek (to je ten lesklý a jsou na něm informace o textilii) a následně jmenovka vydrží i několikanásobné praní nebo sušení v sušičce.
Jmenovku si umíte jednoduše a rychle sami nadizajnovať online na www.putmyname.sk, kde si zadáte své jméno, případně telefonní číslo nebo adresu. V nabídce je množství barevných obrázků / ikonek, typ a barva písma. Objednání je velmi jednoduché. Po uhrazení objednávky přes internet banking Vám v průběhu týdne přijde balení jmenovek poštou přímo domů.
Čtěte také: Školy v přírodě a očkování dětí
Z hlediska vývoje dítěte hrají podobné pobyty důležitou roli v jejich životech. Děti se učí spoléhat na sebe, komunikovat s dospělými, řešit drobné konflikty a fungovat v kolektivu mimo známé prostředí. Škola v přírodě se tak z tradičního školní výletu změní v praktický kurz samostatnosti. Děti se během těchto pobytů učí prožitkem. A to je jedna z nejúčinnějších forem vzdělávání vůbec.
Jestli si pokládáte otázku, kdy dítě poprvé poslat na tábor, neexistuje jednoduchá odpověď. Záleží na mnoha faktorech. Obecně se jako vhodný věk doporučuje období po nástupu do první třídy, tedy mezi 6. až 8. rokem věku. V tomto období už většina dětí zvládne základní hygienu, rozumí pokynům dospělých a má za sebou první zkušenosti s odloučením, například školku v přírodě nebo přespávačku u kamarádů nebo u prarodičů.
Rozhodující však není jen věk, ale také úroveň samostatnosti. Dítě by mělo umět poznat, kdy je unavené, říct si o pomoc a také se alespoň trochu orientovat ve svých věcech.
Jestli máte možnost poslat dítě na tábor s kamarádem, rozhodně toho využijte. Sdílené zážitky pomáhají snáze se adaptovat a rychleji zapadnout do kolektivu. Známá tvář dodává dětem pocit jistoty, zvlášť během prvních dnů. Zároveň se ale nespoléhejte jen na to. I děti, které jedou samy, si často velmi rychle najdou nové přátele, táborové prostředí totiž přirozeně podporuje mezilidskou interakci.
Před prvním odjezdem dítěte na tábor je důležité s ním mluvit. Vysvětlete mu, co ho čeká, bez přehánění, ale upřímně. Představte mu základní strukturu dne, co si bude dělat samo, co budou dělat společně, co když se mu bude stýskat. Zároveň je potřeba připravit i sebe. Nebalit do batohu mobilní telefon jako záchranné lano. Nepřislíbit, že když se tam nebude dítěti líbit, přijedete si pro něj. Dejte spíše dítěti důvěru a prostor. Tábor není jen časem her a opékání buřtů. Je to nenápadná škola života.
Děti se tu učí fungovat v kolektivu, rozvíjet motoriku, být kreativní a zároveň přijímat autoritu někoho jiného než rodiče. Získávají důležité sociální dovednosti od spolupráce po řešení konfliktů. Pobyt v přírodě přispívá k celkové psychické pohodě a zdravému vývoji. Děti více spí, méně koukají do obrazovek a učí se reagovat na své okolí. I to, že je pošimrá tráva na noze, v nich probouzí vnímání, které je ve městě utlumené.
Mnoho rodičů se obává, že dítě ještě není připravené. Realita ale často ukáže opak. Děti bývají adaptabilnější, než si myslíme. A i když se první večer třeba rozpláčou, druhý den už běhají po lese s novou partou.
tags: #škola #v #přírodě #doporučení #pro #rodiče