Využití ekosystému stepi

Stepi jsou rozsáhlé travnaté pláně, které se obvykle vyskytují v mírném podnebí s nízkými srážkami. Rozprostírají se napříč kontinenty, od rozsáhlých euroasijských stepí v Rusku a na Ukrajině až po prérie v Severní Americe. Oblasti se vyznačují horkými léty a chladnými zimami a jsou známé svou bohatou, úrodnou půdou, která v minulosti díky svému zemědělskému potenciálu podporovala početné populace. Stepi jsou často označovány za světovou obilnici a významně se podílejí na celosvětové produkci potravin.

Kromě zemědělské hodnoty stepi hostí i rozmanitou škálu volně žijících živočichů. Vegetace tvořená převážně travinami a bylinami podporuje býložravce, jako jsou kopytníci a drobní hlodavci. Zvířata zase přitahují predátory, včetně masožravých savců a dravých ptáků. Jedinečné klimatické podmínky stepí, které se vyznačují ostrými sezonními kontrasty, vedly k vývoji druhů, které jsou schopny tyto extrémy snášet.

Charakteristika stepí

Step je převážně travnatý biom aridně - temperátního pásma s chladnou kontinentální zimou. Podobá se savanám, ale ekologicky jde o různé ekosystémy. Rozdíl je v množství srážek, délce slunečního dne a většími teplotními výkyvy mezi létem a zimou. Jako synonymum se v Severní Americe používá termínu prérie, v Americe Jižní pak pampa.

Klima stepí

Pro zónu stepí je charakteristické výraznou převahou potenciálního výparu nad dostupným množstvím vody, daným sumou srážek. Podnebí je sušší než v savanách - srážky během roku dosahují množství 250 - 650 mm (většinou však kolem 300 mm). Teploty se v zimě pohybují v rozmezí 10 až 15˚C, v létě dosahují 20 - 25˚C. Střídají se zde čtyři roční období.

Vegetace stepí

Rozvoji vegetace zde brání především dlouhá období sucha. K velkému výparu vody navíc přispívá vítr. Díky tomu se téměř nevyskytují stromy. Stejně jako v savanách převažují ve vegetaci stepí traviny, které mají malou listovou plochu, čímž jsou chráněny před nadměrným výparem. Dosahují výšky až 2 m. Jsou to například vousatka, kostřava, pelyněk, ostřice, atd. Rostou zde také cibulovité byliny a časté bývají i širokolisté rostliny s hlubokým kůlovitým kořenem.

Čtěte také: OPŽP a odpady

V obdobích sucha jsou ve stepích časté požáry (založené bleskem nebo vinou člověka). Zatímco trávy po požárech opět vyrostou, stromy jsou takto likvidovány navždy.

Živočichové ve stepích

Stepi poskytují živočichům málo úkrytů. Zvířata tedy musí být ostražitá a rychlá. Často žijí ve stádech, aby zvýšili svou šanci na přežití - ať už lepší možností obrany (antilopy, bizoni, pakoně) nebo nadějí na větší úspěch v lovu (velké šelmy - př. lvi, v Africe psi hyenovití). Ve stepích najdeme také různé hlodavce, kteří žijí v norách a podzemních chodbičkách (sysli, svišti, psouni, křečci, hraboši, v Již. Americe morčata a viskači). Žije zde i mnoho druhů hmyzu (včely, vosy, mouchy, mšice, motýli, cvrčci, kobylky, sarančata) a drobných živočichů (ploštice, žížaly). Dalším obyvatelem stepí je zajíc stepní, z větších živočichů např. lama guanako (v Již. Americe). Své zastoupení zde mají i ptáci.

Vzhledem k nedostatku stromů hnízdí většina druhů ptáků na zemi (ve střední Asii hnízdí na zemi dokonce i orli, kleří obvykle, stejně jako supi, hnízdí jako jedni z mála na stromech). Ve stepích žijí největší ptáci na Zemi - v Africe je to pštros a v Jižní Americe nandu pampový. Pouze emu, který také patří k největším ptákům světa, žije v australském buši (savana).

Typy stepí

Podle území, na kterém se rozkládá, má step různé místní názvy:

• Označení step (z ruštiny) se užívá pro rozsáhlý pás travnatého území, rozkládající se od střední Evropy přes Maďarsko, Ukrajinu, severovýchod Číny, Mongolsko, sever Kazachstánu až po jih Sibiře.
• Step na území Maďarska bývá označována jako pusta.
• V Kanadě a na západě USA se nazývá prérie (starofrancouzsky louka).
• Na severu Jižní Ameriky (u řeky Orinoko) je to llanos (španělsky rovina).
• Na území Argentiny pampa (pošpanělštěné indiánské označení pro pláň).
• V jižní Africe jsou nazývány vedt (holandsky pole).

Využití stepí

Mnoho stepí je přeměněno na agroekosystémy (zemědělskou půdu). Vhodné podmínky pro zemědělsví jsou dány černozemí, která vzniká rozkladem travnatého porostu. Pěstují se zde především obilniny (pšenice, kukuřice). Stepi jsou nejdůležitější oblastí pěstování obilí vůbec.

Čtěte také: Využití vody z nádobí

Území, která se podobají stepím, ačkoliv se vyskytují v místech, ve kterých by měl být jiný vegetační pás, nazýváme kulturní stepi. Jedním z příkladů jsou např. úrodné nížiny České republiky.

Ve stepích se setkáváme s jevem, označovaným jako aridita podnebí. Znamená to, že výpar je větší než srážky, čímž se dostávají minerální látky do horních vrstev půdy a dochází k jejímu zasolování a tím k snížení její úrodnosti.

Ohrožení stepí

Východoevropské stepi a lesostepi, celiny, severoamerické prérie, jihoamerické pampy, louky, lučiny a pastviny dohromady pokrývají 26-43 % rozlohy zemské souše. S výjimkou polárních oblastí patří k nejrozšířenějším ekoregionům všech kontinentů a k plošně největším biomům světa. A současně k těm nejohroženějším. Plošně likvidovaným naším nezájmem, nezměrnou exploatací a paradoxně teď i naší chutí pomáhat přírodě.

Světové traviny se přitom mírou svého ohrožení blíží korálovým útesům a výrazně překonávají tropické deštné pralesy. Zrovna ono zmíněné brazilské cerrado ztratilo za posledních 50 % své někdejší rozlohy, severoamerická vysokostébelná prérie byla zredukována o 97 % a na západ situované euroasijské stepi se rozpadají na fragmenty.

Travnaté ekosystémy jsou díky své úživnosti a velmi kvalitním půdám primárními oblastmi pro zemědělství. Na třetině jejich někdejší rozlohy se dnes pěstují hospodářské plodiny. Na dalších se pasou hospodářská zvířata, jinde stojí města, vesnice, dopravní infrastruktura. V součtu je lidskou činností postiženo až degradováno okolo 49 % rozlohy travinatých oblastí. A spolu s tím se globálně propadají populace živočichů na tyto ekosystémy napojené.

Čtěte také: Odpad a recyklace v Česku

Kromě obligátních negativních faktorů pro existenci travnatých plání: přeměna na zemědělskou půdu spojená s eutrofizací a likvidací původních společenstev; narušení režimu pravidelných požárů nebo absence spásačů, se nyní k aktuálním hrozbám přiřazuje i snaha pomoci přírodě. Konkrétně pak výsadba stromů. Místo toho ale zatím zalesňujeme savanu v Africe, stepi v Číně a na jihu Ameriky ono nešťastné cerrado.

Možnosti ochrany stepí

V první řadě by se hodilo důrazně upozornit na to, že přírodním a na absorpci uhlíku vynikajícím ekosystémem není jen les. Dalším krokem by mělo být zvýšení globální rozlohy chráněných území travnatých ekosystémů. V současnosti je to kolem 8 % rozlohy (zatímco lesů je podobně chráněno 18 %). A navázat by na to mohla snaha o přirozenou obnovu. Pro začátek alespoň v liniových prvcích, podél silnic, potoků a řek, polí. Zabránilo by to erozi a záplavám.

Všechny zbývající travnaté ekosystémy samozřejmě nezachráníme, protože je využíváme jako primární zdroj produkce potravin.

tags: #vyuziti #ekosystemu #stepi

Oblíbené příspěvky:

• Ekosystém rašeliniště
• Vliv mikroklima na ekosystémy
• Odp L Sedlo 11 Prachatice
• Socialistické sci-fi a ekologie ve filmu
• Příklady nebezpečného odpadu