Školy v přírodě pro mateřinky v Jižních Čechách: Recenze a tipy

Jihočeská metropole začíná připravovat svá školská zařízení na další várku dětí, které by se měly vrátit příští týden do lavic. S očekávaným návratem žáků do škol poskytne město České Budějovice ochranné prostředky všem pedagogům ve zřizovaných mateřských a základních školách.

„Ještě do konce týdne vydáme z městských zásob na 15 tisíc nanoroušek a okolo 500 litrů dezinfekce. Je to množství, které je podle našich zkušeností dostatečné, aby vystačilo do začátku vánočních prázdnin. Naší snahou je především další posílení protiepidemických opatření na školách a ochrana učitelů. Obnovením prezenční výuky a nástupem většiny školáků 30. listopadu dojde opět ke kumulaci lidí.

Zatímco mateřinky jsou otevřené stále s výjimkou situací, kdy se v nich vyskytl koronavirus nebo žloutenka a musely být proto uzavřeny, tak základní školy kvůli vládním opatřením musely omezit výuku všechny.

Počet dětí v mateřských školách i množství samotných školek v minulých letech v ČR výrazně vzrostly. Souviselo to se zvýšením porodnosti v důsledku demografického vývoje i s kroky politiků, které podporovaly rozšiřování kapacit školek. Zájem o ně dnes i přes opatření vlády převyšuje jejich možnosti, a zařízení musí obvykle část dětí odmítat. Kromě státních školek se zvýšil i počet soukromých, firemních a církevních.

Podle statistik ministerstva školství (MŠMT) bylo v uplynulém školním roce v Česku 5209 předškolních zařízení, do kterých chodilo celkem 362.653 dětí.

Čtěte také: Nápady na hry a aktivity do školy v přírodě

Mateřská školka AV ČR: Příklad inovativního přístupu

Mateřská školka AV ČR nabízí umístění pro 15 dětí a od klasických mateřských škol se liší tím, že je přístupná nejen dětem ve věku od tří do šesti let, ale umožňuje navštěvování také dětem dvouletým. V souvislosti s tímto ojedinělým zaměřením škola vytvořila vlastní rámcový vzdělávací program, který bere ohled na potřeby a specifika výchovy dětí mladších tří let a podle toho k takto starým dětem také přistupuje.

Zařazení dvouletých dětí do předškolní výchovy umožňuje dřívější návrat zaměstnaných z rodičovské dovolené a pro zaměstnané rodiče v ÚMG AV ČR, v. v. i. se tak může stát významným benefitem. Za úspěšným dokončením školky stál ředitel Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

V roce 2012 Ústav molekulární genetiky AV ČR získal grant k projektu Firemní Mateřská škola AV ČR. Tento projekt byl podpořen v rámci operačního programu Praha - adaptabilita (OPPA) a byl spolufinancován evropským sociálním fondem (ESF). Poskytovatelem podpory byl Magistrát hl. m. Prahy, odbor fondů EU. V rámci tohoto grantu vznikl projekt „Firemní mateřská škola AV ČR“.

Projekt, kerý byl ukončen k 31. 10., měl za hlavní cíl umožnit rodičům bezproblémový návrat do zaměstnání. Mateřská školka Akademie věd ČR se také jako jedna z prvních rozhodla zapojit do projektu Povídej, který je zatím hlavním projektem sdružení Mezi námi a je zaměřen na potkávání se generace předškolních dětí a „starších seniorů“ žijících v domovech seniorů či domech s pečovatelskou službou.

Aktivity a projekty v mateřských školách

Ve školním roce jsme s dětmi měli celoroční projekt LETEM SVĚTEM, kde děti postupně objevovali taje kontinentů Afriky, Austrálie, Asie, Antarktidy a Grónska a Ameriky, Evropy. Nejdůležitější a nejdelší zastávku v rámci projektu LETEM SVĚTEM jsme s dětmi měli v rodném státě (ČR), kde se postupně naučily státní hymnu, poznat vlajku České republiky. Děti s nadšením využívaly robotickou včelku a cestovaly s ní po mapě.

Čtěte také: Nápady pro ekologické projekty

Záměrem projektu Školní zahrada - Oáza rozmanitého života bylo zahradu upravit a využít pozemek pro zřízení různých stanovišť, kde by si žáci školy i děti mateřských škol mohli přímo v praxi ověřit teorii nebo znalosti získané v různých výukových předmětech. Zároveň by měl sloužit jako celkový přírodní areál pro získávání komplexního pohledu na přírodu a její změny, uvědomění si vlivu současného způsobu života na okolní svět i jako místo pro odpočinek a relaxaci dětí a žáků.Vzniklo tedy místo na pozorování přírody ve všech oblastech geosféry.

V zahradě jsou umístěny vzorky typických nerostů a hornin z regionu, vzorky písku z blízkých pískoven. Je zde instalován jednoduchý meteorologický sloup, kde se žáci mohou věnovat základnímu zjišťování povětrnostních podmínek.Byla zřízena pomologická místa, pojmenovány rostliny, žáci vyrobili různá krmítka a budky pro rozmanité druhy zahradního zpěvného ptactva, umístěno bylo i kamenné pítko pro ptáky, a to na takovém místě, aby je bylo možné sledovat jak ze základní školy, tak z mateřské školy.

Většina žáků pobyt na školní zahradě při vyučování vítá, dokonce ho vyžaduje i v době nepříznivého počasí. Zahrada je pro žáky místem duševního oddychu během celodenní školní činnosti, přináší jim nové zážitky, umožňuje bezprostřední kontakt s přírodou, ale zároveň i se spolužáky a pedagogy. V tomto směru má příroda dokonce vliv na zlepšení komunikativních dovedností mezi všemi přítomnými.

Výuka v přírodě přispívá také k nabytí zručnosti a dovednosti. Mnozí žáci se zde naučí správně pracovat se zahradnickým nářadím, získají nové pohybové návyky. Hodně žáků se s prací v přírodě a konkrétně na zahradě setkává ve škole poprvé, protože v soukromém životě k tomu nemají příležitost. Je zajímavé sledovat vývoj jejich kladného přístupu k přírodě během školních let.

Žáci rádi pozorují v přírodě změny v průběhu jednotlivých ročních období, přílet a odlet ptáků, životní cyklus stromů a rostlin, občas mají možnost setkat se i s hendikepovanými živočichy. Z reakcí většiny z nich lze vyčíst, že je to opravdu zajímá. Zájem o přírodu je samozřejmě více znatelný u žáků, kteří při budoucí volbě povolání směřují do oblasti přírodních oborů.

Čtěte také: Kreativita v denících z přírody

Rádi bychom doplnili zahradu o další stanoviště, kde lze pozorovat přírodu podle již zmiňovaných oblastí. Máme v úmyslu umístit zde kaolín z nejbližších nalezišť, upravit místa, kde by se mohla sledovat ochrana půdy před erozí, vznik půdy v kompostu a podobně. Zajímavé by jistě bylo zkonstruovat sluneční hodiny a určovat místa s nejmenším a největším slunečním svitem.

Pro doplnění poznatků bychom chtěli označit stáří stromů, zřídit dendrologický kout, kde bychom umístili sazenice stromů běžných v Píseckých horách. Sledovali bychom množství srážek pomocí ombrometru, vybudovali přírodní tůňku, vodní biotop pro pozorování života ve vodě a kolem ní. V budoucích plánech bychom nechtěli zapomenout ani na domky pro hmyz a opylovače, jako jsou čmeláci nebo včely.

Desetiletá tak zvaná udržitelnost projektu byla poměrně dlouhá doba, takže se těšíme, že naši zahradu doplníme o prvky, které budou pro naše žáky přitažlivé a vhodně doplní jak výuku, tak čas odpočinku a relaxace.

tags: #školy #v #přírodě #pro #mateřinky #Jižní

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání powerbank a solárních nabíječek
• Dopady ekologických havárií
• Ohrožený muž: Recenze
• Díla Kateřiny Tučkové o přírodě
• Význam biodiverzity v zemědělské krajině