Slohová Práce: Líčení Přírody

Příroda je nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro umělecké vyjádření. V hodinách slohu se žáci učí, jak vyjádřit své pocity a dojmy z přírody prostřednictvím líčení. Tento článek se zaměřuje na různé aspekty líčení přírody, od popisu konkrétních míst až po subjektivní vnímání a nálady s ní spojené.

Oblíbené Místo v Přírodě

Mé oblíbené místo je u lesního rybníka. Tam pod břízou bělokorou sedávám a kochám se výhledem na rybník, který se rozprostírá přede mnou. Toto místo mám velice ráda, můžu zde zapomenout na všechny problémy, přemýšlet, aniž by mne někdo rušil, nebo jen tak sedět a rozjímat. Je to místo, které zažilo snad všechny mé dosavadní nálady, jeho stěny by mohly vyprávět, ale ne zase tak moc. Vyprávěly by mé poslední dva roky. Svůj vzhled mění podle mé nálady.

Příroda v Proměnách Ročních Období

Příroda se neustále proměňuje s příchodem jednotlivých ročních období. Každé z nich má své nezaměnitelné kouzlo:

• Jaro: Na jaře jsem součástí probouzející se přírody a nové energie, která mě příjemně nabíjí. Je to krásné být u toho, když se mechy začnou zelenat a stromy rašit své první pupeny. Na rybníku tají poslední zbytky ledů a první vodoměrky už vylezly ze svých skrýší.
• Léto: V létě, když se slunce prodírá stromy a jeho žhavé paprsky se odrážejí od lesklé vodní hladiny, to mám nejraději. Z mechu vykukují hlavičky hříbků a v borůvčí se skrývají modré bobulky, co se přímo rozpouštějí na jazyku. Teplé letní počasí mě přímo nabádá, abych si v rybníce smočila nohy. Voda je průzračně čistá a příjemně studená. Kolem hlavy mi létají různobarevní motýli a vážky, vedle mne si to zase špacíruje mravenec s větvičkou na zádech a občas mi na hlavu spadne šiška nebo oříšek, to si veverky hrají mezi větvemi stromů. Když mám štěstí, tak na protější louce vidím pasoucí se srnky nebo utíkajícího zajíce. Na chvíli zavřu oči, poslouchám řeč stromů, ptáků, vody.
• Podzim: Na podzim, když barevné listí ze stromů sfoukává kvílející meluzína a to padá k zemi, mám pocit, že naproti tomu stačí roztáhnout ruce a vzlétnout. Země, která se chystá k zimnímu spánku, slábne stejně jako slunce, které už nehřeje tak jako v létě. Zvířata si chystají zásoby a jsou připravená zalehnout do svých nor. Podzimní kapky deště padají do rybníku a tvoří úžasné kruhové obrazce.
• Zima: V zimě vločky, které jako bílé tanečnice za doprovodu ledových hudebníků padají na zem, tvoří nadýchanou studenou pokrývku. Rybník je tentokrát zamrzlý a třpytí se jako ten nejkrásnější diamant. Stromy mají bílou čepici a zem odpočívá pod sněhem. Občas ve sněhu vidím stopy zvířat nebo vyčuhující stébla trávy. Slunce, které se snaží prorazit zimní opar, je velice slabé a vypadá jen jako malá, zářivá kulička někde daleko, ale přesto dokáže vše krásně rozezpívat.

Subjektivní Vnímání Místa

Svůj pokoj miluji, jsem v něm otevřená, nic před ním neskrývám, je to ten nejlepší přítel, nikdy nic nenamítá, když se mu svěřím, když pláču, když se směji, anebo když mluvím ze spaní. Stále mlčí, ale to na něm miluji. Do svého pokoje jsem vložila kousek sebe, mám v něm systém, který nikdo nechápe, je to pouze mezi mnou a jím.

Líčení Jarní Přírody v Žákovských Pracích

Jaro je symbolem probouzení a nové energie. V hodinách slohu žáci často líčí jarní přírodu, aby vyjádřili své pocity a dojmy. Jak se jim to daří? Posuďte sami.

Čtěte také: Den v přírodě: ukázka slohové práce

• V. Umlaufová, 8.B:

  Jaro jsem si vybrala, protože se sluníčko konečně probouzí. Protahuje se po dlouhé zimě a natahuje své zářivé paprsky, aby všechno kolem zahřálo. Travička se zase zelená a už se neschovává pod sametově bílou sněhovou peřinou. První kvítí stydlivě vykukuje nad zem. Kolem poletují včelky odpočinuté po zimě. Třepotají malými křidélky a vybírají si ty nejvoňavější kytičky. Stromy se krášlí jarními květy, napínají své větve a ukazují světu, kdo je na zahradě nejhezčí. Okouzlují mě i zlatavé narcisky, které v záhonku září jako hvězdy na nebi. Jaro považuji za nejkrásnější roční období, a proto se celou zimu těším na teplé a barevné jarní dny.

• Skupinová práce - V. Gregor, V. Stránský, D. Slavík 8. B:

  Jaro jsme si vybrali, protože je to naše oblíbené období. Všechna bílá peřina se mění ve vodu, která zvlažuje rozsvícenou louku. I slzy deště krásně probouzejí jarní kytičky. Ptáčci začínají zpívat a koruny stromů nádherně kvést. V každém jarním ránu nás sluníčko probouzí a dobrou náladu nám přináší. Teplé jarní počasí probouzí i zvířátka z dlouhé studené zimy. Včelky vylétají z úlů na louky, kde opilují čerstvě rozkvetlé květinky. Pestrobarevní motýlci se za letu pyšní svými nádhernými křídly, které ladí s jarními barvami. Mravenci se těší, až zase začnou pracovat na svých obydlích. Zkrátka jaro je nejlepší roční období.

• Skupinová práce - R. Karásková, M. Němečková, A. Po:

  Jaro jsme si vybraly, protože je to naše nejoblíbenější roční období. Je to období, kdy se příroda probouzí po dlouhé mrazivé zimě. Lidem do očí svítí zlaté paprsky hřejivého sluníčka. Zvířátka se probouzí z dlouhého zimního spánku. Slzy deště dopadají na sněženky a petrklíče, které vykukují z krásné zelené travičky. Včeličky vylétají ze svých úlů na louky, plné čerstvě rozkvetlých kytiček, které se s láskou usmívají na svět. Sbírají lahodný pyl z barevných květů, aby utišily svůj hlad. Ptáčci se pohupují ve větvích rozkvetlých stromů a zpívají si milostné písničky. Mírný větřík si hraje s větvičkami stromů. Počasí je často jako na houpačce a nechává nás v rozpacích, jaké bude dál. I po uplynutí několika jar v našem životě se stále těšíme na nové, které každoročně přichází.

Líčení Krajiny: Konkrétní Místa

Často se procházím na jedno nepřístupné místo uprostřed hlubokého lesa. Tam si vždy sednu na jeden mohutný kámen, který porůstá mechem. Naproti balvanu se tyčí vysoká bříza, jež tvoří dominantu celého krásného zákoutí. Je tak vysoká, že určitě vidí, co se děje daleko od ní. Za břízou se nalézá velký tmavý les, který vypadá dosti strašidelně. Tvoří ho totiž vysoké jehličnaté stromy, které se obrací ze strany na stranu. Sice se zdá okolí tajemné a strašidelné, ale bez něho by místo ztratilo své kouzlo. Napravo od balvanu, na němž sedávám, polehávají kameny, které tvoří nízkou skálu. Tohle místo patří mezi mé nejoblíbenější. Je smutné, že spousta krásných oblastí nacházíme často zničených.

Příklad: Hollywood

Ranní procházky se sousedčiným čtyřnohým miláčkem, zábavné výlety na kolech nebo inline bruslích s kamarádkou Bohunkou, podvečerní procházky při západu slunce s milovaným partnerem či posezení na lavičce s oblíbenou knihou. To vše je pro mne spjato s jedním místem v současnosti zvaným „Hollywood“. Z mého pohledu se jedná o nejkrásnější a nejklidnější místo v našem městě . Na začátku cesty je několik architektonicky odlišných nových domů, které maličko nabourávají tradiční podobu našeho města. Dále pak už nacházím domy vesnického typu, jež působí uklidňujícím dojmem, i přestože sem doléhá hluk z blízké hlavní komunikace. Vzdálím-li se o několik málo kroků, hluk začne slábnout a pomalu se nořím do oázy klidu.

Čtěte také: Více o ekologických problémech v této slohové práci

Přicházím k němu a přímo přede mnou se rozprostírá malý rybníček pokrytý právě rozkvetlými lekníny, plný ryb a obklopený statnými duby. Na obou březích jsou umístěny lavičky poskytující možnost posezení a pohledu na nádherně čistou přírodu. Vždy, když se potřebuji odreagovat, uvolnit, odpočinout, zamířím právě sem. Je to místo, kde se cítím dobře, jsem šťastná, svobodná, uvolněná.

Líčení Zimní Krajiny

Pokojně, nekonečně padá sníh na zmrzlý kraj. Je mi slavnostně i teskno zároveň, neboť se cítím osamělý v širé krajině. Země před mýma očima se zjednodušuje, sjednocuje a rozšiřuje, je srovnaná v bílých vlnách a nerozrytá zmatenými stopami života. Konečně prořídl a zastavil se tanec vloček.

Vzorový Příklad: Zimní Ráno

„Vstávej! Vstávej! Už je čas,“ jemný, ale vlezlý hlas mě probouzí a nenávratně boří hradby mé říše snů. Probouzím se do tmavého, mrazivého rána. Hned za dveřmi dostávají mé plíce ochutnat první dávku opravdu ledového vzduchu, až je jim zatěžko jej opět vypustit na svobodu. Slunce ještě nestihlo zcela vyšplhat přes vrcholky potemnělých hor, přesto již lehounce naoranžovělým nádechem světla projasňuje bělavou pláň táhnoucí se pod chalupou směrem k lesu. První kroky v blyštivém sněhu připomínají tóny nakřápnutého trombónu, jehož nátrubek se kdosi vytrvale, ale neuměle snaží profouknout. Boty se boří, jde se pomalu a ztěžka, ale neúnavně. V jednu chvíli se otočím zpět směrem ke stavení, které se z dálky uprostřed bílé krajiny zdá tak titěrné, ale ve zlatavých paprscích vycházejícího slunce až kouzelné. Chci si ten krásný obraz vrýt do paměti navždy.

Jak Psát Popis Místa

Při popisování místa je naším cílem spokojený čtenář, kterému podáváme informace o daném místě, pěkně seřazené podle úhlů pohledů, podle kterých místo popisujeme. Náš čtenář by si tedy po přečtení měl umět živě představit místo, které mu písemně popisujeme. O daném místu vždy uvádíme nápadné a podstatné vlastnosti, které dané místo charakterizují, a to ve vhodném pořadí. V podstatě záleží na každém z nás, jak místo popíšeme.

Místo můžeme např. popisovat podle toho, kde se nachází (ve městě, na venkově, v části města atp.), dále můžeme popsat jeho vyjímečné vlastnosti (např. významné památky, krajinné prvky nebo místa, kde se setkávají lidé). Při popisu místa se doporučuje používání neutrálních jazykových prostředků a spisovného jazyka. Kvalitní popis místa se vyznačuje zejména větším množstvím slov stejného významu (synonym).

Čtěte také: O Vysočině a Jihlavě

V letošním zadání ostré maturitní písemné práce z českého jazyka 2019 jaro si celý ročník maturantů lámal hlavu s šesti možnými zadáními maturitních slohů. Krom líčení se také objevilo zadání na vypravování, dva typy článků, úřední dopis a úvaha. Vybrali jsme pro vás zadání na typ textu, který se nazývá líčení, a napsali vzorové vypracování na jedničku pro vaši inspiraci. Mnoho úspěchů všem maturantům nejen z českého jazyka a literatury ale i v ostatních maturitních předmětech.

Líčení: Využití v Uměleckém Stylu

Popis je založen na prostém vyjadřování. Snažíme se stručně popsat určitý předmět. Líčení se používá v uměleckém stylu, a proto musíme použít vytříbený sloh a využít jinou slovní zásobu.

Příklad: Květen v Přírodě

Květen je pro mě nejkrásnějším ze všech měsíců, příroda se již dávno probudila k životu. Jabloně lemující klikatou cestu mezi poli svítí do dáli svými překrásně rozkvetlými korunami. Pokud ovšem zavřete oči, abyste dali průchod i dalším vjemům, přímo vás omámí sladká vůně, která se rozlévá do celého okolí. Sejdete z cesty, protože jste spatřili onen svěže zelený ostrůvek, malý ráj na zemi. Cesta k němu vám ubíhá tak pomalu, už se nemůžete dočkat, až si sednete na sluncem vyhřátý měkký palouček a budete se jen kochat přírodou. Je to krásný pocit, mít chvilku jen pro sebe. Jediné co může "vyrušit" absolutní poklid této scenérie je zpěv ptáků či srnka, která vyběhla rychle jako střela z nejbližšího lesíku. Asi jste jí zkazili možnost napít se z křišťálově čistého jezírka, které vám odráží do očí jasnou sluneční záři. Zrcadlo hladiny chvílemi zčeří svými prstíky vodní tráva, kterou rozhoupal jemný teplý vánek. Možná budete vděčni, že nedaleko jezírka vyrostly břízka a keříky, které uchrání vaše oči většího oslepení díky siluetám sahajícím přes jeho břeh.

Příklad Líčení: Když Les Procitá

Vcházíme do lesa zahaleného oparem bělavé mlhy, která se pomalu rozpouští pod náporem slunečních paprsků tohoto zářijového rána, i když ty už teď začátkem podzimu ztrácejí svou sílu. Na cestě se mezi nahnědlým listím povalují lesklé kaštany právě vyloupnuté ze svých ostnatých hnízd. Mlha se rozestupuje a odkrývá pohled na les plný života. Mezi stromy slyšíme šustění drobných zvířat, která se zvolna probouzí. Ptáci začínají zpívat své ranní písně, zatímco v dáli slyšíme tlumené houkání sovy. Chladný vzduch, který se nám dostává do plic, voní po zemi a houbách. Naše kroky vedou dál do hloubi lesa. Všude kolem nás se rozprostírá koberce mechu, který je měkký pod našima nohama. Staré stromy, jejichž kmeny jsou pokryty lišejníkem, se tyčí k nebi jako prastaří strážci tohoto místa. Občas se zastavíme a nasloucháme tichu lesa, které je protkáno zvuky přírody. Podzimní les je plný barev. Listí na stromech hraje všemi odstíny červené, žluté a hnědé. Sem tam se z větví snáší dolů padající listy, které se jemně třepetají ve vzduchu, než dosáhnou země. Lesní cesta nás vede k malému potůčku, který si tichounce probíjí svou cestu mezi kameny a kořeny stromů. Voda je křišťálově čistá a studená, její tichý šum nás uklidňuje. Pohled na probouzející se les nám připomíná, jak krásná a magická může být příroda. Tento zážitek nás naplňuje pocitem klidu a harmonie.

tags: #slohova #prace #liceni #priroda

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro výběr odpadkového koše
• Vzorový jídelníček pro pobyt v přírodě
• Inspirace přírodou v umění
• Provozní doba skládky Siřejovice
• Rozměry a ceny betonových košů