Ekologická daň pro vozidla Smart nad 600 Euro 3: Hrozba nebo realita?

Často se setkáváme s názorem, že vlastnictví automobilu nebude za pár let dostupné pro každého. Ve Francii se dokonce uvažuje o zavedení speciální daně pro SUV, která by mohla navýšit jejich cenu o stovky tisíc korun. Evropští výrobci automobilů již nyní čelí přísným limitům CO2 a mnoho států uplatňuje daň za vozidla produkující vysoké emise, obvykle formou registrační daně.

Ve Francii však boj za „lepší klima“ nabývá extrémních rozměrů. Již nyní se při koupi vozidla platí vysoké emisní příplatky, které mohou dosáhnout až 20 000 eur u sportovnějších modelů s výkonnými motory. Pro příští rok se plánuje zavedení dalšího příplatku pro kupce velkých SUV s hmotností nad 1800 kg, což by mohlo u některých modelů zvýšit cenu až o čtvrt milionu korun.

Auta jsou zlo!

Organizace, jako je francouzská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF France), tvrdí, že SUV mají drtivý dopad na klima a rozpočty domácností, a vyzývají ke změně myšlení lidí a návratu k menším vozidlům. Tento nápad se zalíbil i francouzské ministryni pro životní prostředí, která ho předložila v návrhu státního rozpočtu pro rok 2021. Návrh počítá se zdaněním vozů s provozní hmotností nad 1800 kg jednotnou sazbou 10 eur (asi 270 Kč) za každý kilogram navíc.

Poplatek se zaměřuje konkrétně na velká SUV, elektromobily a velkoprostorová MPV by měly být zproštěny této daně. Běžná kompaktní a středně velká SUV, jako jsou Kia Sportage, Volkswagen Tiguan, Toyota RAV4 nebo Honda CR-V, by se do váhového limitu měla vejít. Na hranici osmnácti set kilogramů se mohou dostat nejsilnější čtyřkolky v sedmimístném provedení, například Škoda Kodiaq a duo Kia Sorento a Hyundai Santa Fe.

Toto opatření by však výrazně znevýhodnilo kategorii luxusních SUV, jako jsou Audi Q7, BMW X5, Mercedes-Benz GLE a Volkswagen Touareg, kde by daň dosahovala absurdních hodnot přes sto tisíc korun.

Čtěte také: Kvalita ovzduší a Smart City

Jak má růst ekologická daň podle hmotnosti?

Následující tabulka ukazuje, jak by se ekologická daň mohla navyšovat v závislosti na hmotnosti vozidla:

Padni, komu padni?

V návrhu není jasně definováno, podle čeho určit „škodlivá“ SUV, takže by mohly být zasaženy i vyšší třídy prémiového segmentu s klasickými typy karoserií. Sedany a kombi vyšší střední třídy se v případě šestiválců a pohonu všech kol také dostávají nad zlomovou hranici a daně zde dosahují řádu desetitisíců.

V případě luxusních sedanů narůstá „penále“ do ještě vyšších sfér, například u Lexusu LS s benzinovým šestiválcem činí přes sto padesát tisíc. Naopak vozů střední třídy by se postih většinou nedotkl. Přihlášení vrcholného Mondea či sportovního Audi RS4 Avant by znamenalo vydat navíc tisíce.

Není jasné, jak by se postupovalo v případě terénních pick-upů, které mají svůj racionální smysl. Právě tyto vozy by byly daní postiženy nejvíce a výrazně by zvyšovala jejich cenu. Smutným rekordmanem by se stal SsangYong Grand Musso, kde by jen nový poplatek činil skoro pětinu z ceny vozu.

V absolutních částkách se pak na nejvyšší hodnoty dostáváme u nejluxusnějších SUV, sedanů a limuzín. Nejtěžším osobním vozem na trhu je momentálně Mercedes-Maybach GLS 400 4Matic, u něhož by daň činila 265.950 korun.

Čtěte také: Smart 700 kompostér - jak na to?

Daňové zvýhodnění elektromobilů v EU

Následující tabulka ukazuje, jaké daňové úlevy jsou poskytovány pro elektromobily v různých zemích EU:

Daň z luxusu?

Navrhovaná daň je de facto jen brutální daní z luxusu. V tradičně levicové Francii dostává totiž další sociální rozměry - cílí na nejnižší pudy chudších domácností a podporuje třídní nenávist.

Prezidentka WWF Isabele Autissierová apeluje na poslance, aby přijali ambicióznější a progresivnější trest, který bude zohledňovat budoucnost nejchudších domácností. Dokonce navrhuje zpřísnění zpoplatněného limitu na pouhých 1300 kg, protože jí vadí, že se většiny aut nedotkne, protože průměrná hmotnost ve Francii prodávaných modelů činí jen 1240 kg.

Podle ministerstev dopravy, financí i průmyslu a obchodu se v Česku momentálně o zavedení podobné daně jako ve Francii neuvažuje. Ovšem je to jen vyhraná bitva, ale jednou motoristé válku nepochybně prohrají!

Analýza na rovinu vychází z nepříjemného předpokladu, že většina členských států EU už přistupuje k této problematice „na rozdíl od ČR velmi komplexně“. Vždyť jedenadvacet ze sedmadvaceti zemí už má nějakou registrační daň. Z toho devět na bázi pravidelného ročního poplatku a sedm států ji zužuje jen na specifickou skupinu vozidel. Zato celá Visegrádská čtyřka (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se k jakékoliv environmentální dani staví rezervovaně.

Čtěte také: Vše o emisích Euro 2

Výše daní u dalších vybraných modelů

Následující tabulka ukazuje, jak by se daň projevila u některých modelů v závislosti na jejich výkonu a provozní hmotnosti:

Od dubna 2019 se Česká republika přidala k dalším třinácti evropským zemím, kde se neplatí za registraci elektrických vozidel (včetně vodíkových). U nás je to konkrétně za vydání speciální registrační značky pro elektrická vozidla.

Silniční daň zatím u ledu

Už před pěti lety se hovořilo o plošné silniční dani pro každého majitele vozidla. Dnes ji u nás platí jen podnikatelské subjekty, stejně jako na Slovensku, v Litvě, Polsku a Španělsku. V České republice obecně platí, že jsou osvobozena velká auta pro přepravu osob nebo nákladní do 12 tun na alternativní pohon.

Zato ve třiadvaceti státech EU platí všeobecná daň z vlastnictví vozidla pro každého! A v osmnácti z nich ji neplatí vozy s nižšími emisemi vůbec, nebo jen málo.

Často se ale počítají sazby nějakou kombinací dvojího výpočtu: takzvaný duální systém kombinuje konkrétní hodnotu vypouštěných emisí CO2 (případně plnění kategorie Euro) se stářím vozidla.

Nápad možná, ale…

Samotná francouzská myšlenka volající po penalizaci zbytečně velkých, nehospodárných a iracionálně navržených vozů pro parádu je nebezpečná v tom, jak je jednoduchá. Útočí na city těch chudších a francouzští socialisté mají velkou šanci s ní uspět. Vždyť SUV mají opravdu v průměru o 15 % vyšší spotřebu než srovnatelný osobák. WWF argumentuje i tím, že jsou také globálně o 200 kg těžší, o 25 cm delší a 10 cm širší, a proto zabírají víc místa a ničí silnice. Velkou obavu z chystané novinky má pochopitelně domácí francouzský automobilový průmysl, který ve velkém chrlí právě módní SUV.

Výrobci se uklidňují tím, že obvykle spíš menších rozměrů. Nejvíc na pozoru by se tak měla mít německá luxusní trojka: Audi, BMW a Mercedes-Benz. Každopádně platí: Kupujte nová auta, dokud na to máte!

Nejvyšší daně v průměru platí majitelé aut v Belgii. Nejvíc na daních z aut pak logicky vydělá Německo, největší automobilový trh Evropy.

Evropská unie je sdružení opravdu různorodých států. Liší se nejen jazykem, kulturou, používanou měnou nebo ekonomickou situací. To se mimo jiné podepisuje i na jednotlivých automobilových trzích, které jsou ovlivněny také svým zdaněním. Daně na automobily jsou v každé zemi EU trochu odlišné, přičemž Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) nyní ukazuje, jak se toto zdanění napříč Evropou liší.

Už jen daň z přidané hodnoty je rozdílná. Zatímco v Česku je 21%, třeba v Chorvatsku a Švédsku 25% a v Maďarsku dokonce 27%, naopak v Německu 19% a v Lucembursku 19%. Odlišuje se pak i poplatek za registraci, který je v mnoha státech ovlivněn vypouštěnými emisemi oxidu uhličitého daným vozidlem, případně objemem motoru nebo jeho výkonem. Třeba ve Švédsku se ale při registru nic neplatí.

ACEA spočítala, že nejvyšší daně za využívání auta platí řidiči v Belgii. V průměru zaplatí na daních 3.187 eur ročně (přes 82.000 Kč), naopak nejméně je to ve Španělsku, kde se v průměru na daních platí 1.068 eur ročně (cca 27.500 Kč).

Celkově na klíčových evropských trzích motorová vozidla podle ACEA přinesou do rozpočtů 398,4 miliardy eur, což je skoro dva a půl násobek rozpočtu Evropské unie. Konkrétně v Německu tento příjem činí 99,9 miliardy eur, což souvisí s tím, že se jedná o největší evropský automobilový trh. Naopak v Irsku je to „jen“ 6,2 miliardy eur.

„Daně z vozidel, silnic a pohonných hmot generují každoročně v EU obrovské částky vládních příjmů,“ zdůrazňuje generální ředitel ACEA Eric-Mark Huitema s tím, že by tento příjem měl pomoci financovat další rozvoj dobíjecích a vodíkových stanic pro elektromobily. ACEA tak už poněkolikáté zdůrazňuje, že EU sice po výrobcích vyžaduje rozvoj elektromobility, avšak dostatečně nepodporuje rozvoj potřebné infrastruktury.

ACEA se mimochodem v krátkosti zabývala i zdaněním automobilů na jiných globálních trzích. Třeba v Číně zákazník neplatí daň z přidané hodnoty přímo, byť je do ceny vozidla započítána - ve skutečnosti je vybírána už v rámci výroby, dovozu auta ze zahraničí či při prodeji. Právě dovozové clo v Číně hodně ovlivňuje ceny aut, u běžných aut činí 15 %, což je důvod, proč přímo v zemi vyrábí tolik evropských či amerických automobilek.

Platí se však daň z nákupu vozidla, kterou do roku 2022 nemusí platit plug-in hybridy a elektromobily, což je důvod jejich dnešního rozvoje na čínském trhu. Speciálně jsou pak od roku 2016 zdaněna superluxusní auta.

To v USA se daně primárně liší stát od státu. Na federální úrovni je tu však už od roku 1978 takzvaná „daň žroutů paliva“ (gas guzzler tax) pro vozy s vysokou spotřebou paliva, která se právě liší podle úrovně spotřeby.

tags: #smart #600 #euro #3 #ekologická #daň

Oblíbené příspěvky:

• Sociální vyloučení: Česká republika
• Česká republika: ohrožená fauna a flóra
• Divoká Příroda Austrálie
• Pěstování keřů ve stínu
• Přírodní krásy Stibralu