Směrnice pro ekologické domy v České republice

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) představuje klíčový krok Evropské unie směrem k udržitelnému stavebnictví a ekologičtější budoucnosti. Jejím hlavním cílem je výrazné snížení energetické spotřeby budov v celé EU a dosažení nulových emisí do roku 2050. Nejnovější verze této legislativy, známá jako EPBD IV, byla schválena Evropským parlamentem dne 13. března 2024 a přináší řadu zásadních změn, které se dotknou jak novostaveb, tak stávajících objektů.

Revitalizaci stávajícího bytového fondu se věnuje celá Evropská unie.

Co konkrétně směrnice přináší?

• Zavádí povinné minimální standardy energetické náročnosti nejen pro nové stavby, ale i pro stávající budovy.
• Každý členský stát EU musí vypracovat vlastní národní plán renovace, který stanoví cíle pro roky 2030, 2040 a 2050.
• Hlavním cílem je zvýšit energetickou efektivitu budov, zejména prostřednictvím modernizace starších objektů.

Renovace stávajících budov se stává jedním z hlavních pilířů směrnice. Nejde pouze o úsporu energie, ale také o snižování emisí skleníkových plynů. Jedním z hlavních cílů směrnice EPBD je, aby do roku 2050 vznikaly výhradně budovy s nulovými emisemi. Už do roku 2030 by měly všechny nové stavby vykazovat téměř nulovou spotřebu energie a zároveň nevypouštět žádné emise uhlíku z fosilních paliv. Od roku 2026 bude navíc povinné hodnotit globální oteplovací potenciál každé budovy v průběhu celého jejího životního cyklu. Tento přístup umožní komplexně posoudit dopad staveb na životní prostředí v dlouhodobém horizontu.

Transformace stávajících budov na objekty s nulovými emisemi vyžaduje nejen technologické inovace, ale i nový přístup k urbanismu, plánování a výstavbě. Směrnice EPBD je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality do poloviny 21. století.

Budovy nejsou jen pasivní kulisou našeho života - stávají se aktivními hráči v přechodu na udržitelnou ekonomiku. Jedním ze základních principů směrnice EPBD je zásada energetické účinnosti v první řadě. V praxi to znamená, že při rozhodování o výstavbě nebo rekonstrukci by měla být úspora energie vždy hlavní prioritou. Tato zásada se promítá do všech fází stavebního procesu - od plánování přes návrh až po realizaci. Protože právě tímto přístupem lze dosáhnout dlouhodobě udržitelných a efektivních řešení ve stavebnictví.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU

Čtvrtá revize směrnice EPBD přináší zásadní změnu v přístupu k energetické náročnosti budov. Nejde už jen o úsporu energie, ale také o výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Jedním z hlavních nástrojů jsou nově zavedené minimální normy energetické náročnosti pro stávající budovy. Tyto normy slouží jako výchozí bod pro renovace a modernizace, které mají přiblížit budovy současným požadavkům na udržitelnost a efektivitu. Směrnice zároveň počítá s pravidelnou aktualizací těchto norem, aby reflektovaly technologický pokrok a měnící se klimatické podmínky. Tento flexibilní přístup má za cíl nejen snížit dlouhodobou spotřebu energie, ale také motivovat vlastníky nemovitostí k investicím do úsporných řešení.

Jednou z klíčových novinek směrnice EPBD je zohlednění celkového dopadu budovy na klima během jejího životního cyklu. To znamená, že se nehodnotí pouze spotřeba energie během provozu, ale i emise spojené s výstavbou, údržbou a demolicí. Tento přístup se zaměřuje především na novostavby a přináší nové možnosti při výběru materiálů a technologií. Volba recyklovaných materiálů nebo instalace úsporných systémů může výrazně snížit uhlíkovou stopu budovy.

Certifikát energetické náročnosti slouží jako „průkaz totožnosti“ budovy z hlediska její spotřeby energie. Nová pravidla směrnice EPBD zpřesňují jeho obsah, aby byl srozumitelnější nejen pro odborníky, ale i pro běžné uživatele. Díky těmto změnám se z certifikátu stává praktický nástroj pro rozhodování při koupi, pronájmu nebo rekonstrukci nemovitosti. Může například doporučit zateplení obvodových stěn nebo výměnu neefektivního topného systému.

Moderní budovy už nejsou jen o izolaci a úsporných spotřebičích. Stále větší roli hrají chytré technologie, které umožňují efektivní řízení spotřeby energie. Směrnice EPBD proto zavádí ukazatel připravenosti pro chytrá řešení, který hodnotí, jak dobře je budova připravena na integraci inteligentních systémů. Tento ukazatel podporuje digitalizaci staveb a jejich přeměnu na inteligentní, udržitelné prostory. Představte si budovu, která sama reguluje teplotu podle počtu osob uvnitř - šetří energii, aniž by snižovala komfort.

Chceme-li do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, bez efektivních nástrojů pro plánování a realizaci renovací to nepůjde. Směrnice EPBD IV zavazuje členské státy EU k vytvoření národních plánů renovace budov, které nejsou jen formálními dokumenty. Jinými slovy, tyto plány tvoří základní rámec pro promyšlenou a koordinovanou renovaci budov. Například: Kolik budov se má každoročně zrenovovat? Díky těmto milníkům lze průběžně vyhodnocovat, zda se daří naplňovat stanovené cíle. Směrnice EPBD zároveň zdůrazňuje, že tyto plány nesmí zůstat jen na papíře. Mají být praktickým nástrojem pro dosažení bezemisního fondu budov do poloviny století. Jinými slovy - musí přinášet konkrétní výsledky, ne jen sliby.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Pas pro renovaci budovy je individuální plán modernizace, který slouží jako průvodce na cestě k energeticky úspornějšímu bydlení. Pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí investovat do rozsáhlé renovace najednou, je pas ideálním řešením. Umožňuje postupné kroky bez zbytečného stresu, přičemž každý krok přispívá k vyšší energetické efektivitě. Otázka k zamyšlení: Mohou se tyto pasy stát běžnou součástí rozhodování vlastníků budov?

Integrované přístupy na úrovni oblastí znamenají, že se renovace neřeší izolovaně - dům po domě - ale koordinovaně v rámci celých lokalit, jako jsou ulice, čtvrti nebo bytové komplexy. Směrnice EPBD tento model podporuje, protože vytváří synergii mezi jednotlivými projekty. Ty se navzájem doplňují, posilují a umožňují efektivnější využití dostupných zdrojů. Navíc takový přístup výrazně zlepšuje kvalitu života v komunitách - nejen z hlediska energetické účinnosti, ale i sociálního prostředí.

V době, kdy se udržitelnost a energetická úspornost stávají prioritou, nabývají technické systémy budov na zásadním významu. Ať už jde o vytápění, chlazení, větrání, osvětlení nebo automatizaci - všechny tyto prvky společně určují, jak efektivně a pohodlně budova funguje. Směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive) přináší přísnější požadavky na instalaci a modernizaci těchto systémů, což je krok správným směrem - směrem k vyšší energetické efektivitě. Optimalizace však není jen o číslech a úsporách. Jde také o komfort a spolehlivost provozu. Pravidelná údržba a chytré řízení zajišťují hladký chod bez zbytečných výpadků. Například inteligentní termostaty dokážou automaticky přizpůsobit teplotu podle přítomnosti osob v místnosti - šetří tak energii, aniž by si toho kdokoli všiml.

Jaké technologie nás čekají dál?

Solární energie už dávno není výsadou ekologických nadšenců. Solární panely a termické systémy se stávají běžnou součástí moderní výstavby. Díky nim si můžete vyrábět vlastní elektřinu přímo na střeše, snížit závislost na dodavatelích a zároveň přispět k ochraně životního prostředí. Směrnice EPBD aktivně podporuje využívání solární energie - nejen u novostaveb, ale i při rekonstrukcích starších objektů.

Digitalizace mění pravidla hry. Chytré budovy dnes využívají senzory, automatizaci a datovou analýzu, aby se samy přizpůsobily aktuálním podmínkám. Představte si kancelář, která sama reguluje teplotu, světlo i větrání podle počtu lidí uvnitř.

Čtěte také: RED III

Moderní větrací systémy s rekuperací tepla představují efektivní způsob, jak zajistit čerstvý vzduch bez zbytečných tepelných ztrát. Využívají teplo z odváděného vzduchu k ohřevu čerstvého vzduchu přiváděného dovnitř. Směrnice EPBD tyto technologie podporuje jako klíčovou součást moderní výstavby.

Počet elektromobilů roste - a s tím i potřeba dobíjecích stanic přímo v budovách. Směrnice EPBD proto stanovuje jasná pravidla: dobíjecí body by měly být součástí nejen nových staveb, ale i rekonstruovaných objektů. Instalace dobíjecích stanic není jen technickou výzvou, ale i příležitostí k inovaci. Například propojení s fotovoltaickým systémem umožňuje nabíjet auto přímo ze slunce.

Směrnice EPBD přináší výrazné sociální a ekonomické důsledky. A co je na tom nejpodstatnější? Zdůrazňuje, že nikdo nesmí zůstat stranou - především ti, kdo jsou nejvíce ohroženi energetickou chudobou. Otázkou však zůstává: jak zajistit, aby právě tyto domácnosti měly přístup k potřebné pomoci a mohly se aktivně zapojit do změn? Bez konkrétních kroků a dostupných nástrojů to nepůjde.

Energetická chudoba není jen suchý termín z legislativy. Je to skutečný problém, který zasahuje tisíce rodin. Když si lidé nemohou dovolit vytápět nebo ochlazovat své domovy, nejde jen o diskomfort. Jde o zdraví, důstojnost a každodenní život. Taková pomoc má dlouhodobý dopad - nejenže snižuje výdaje za energie, ale zároveň zlepšuje kvalitu bydlení. V tomto směru hraje zásadní roli Evropský sociální klimatický fond. Funguje jako záchranná síť pro ty, kteří by jinak na potřebné změny nedosáhli. Chytré a cílené využití těchto prostředků může výrazně urychlit naplňování cílů směrnice a zároveň posílit sociální soudržnost. Čím více zdrojů se propojí, tím větší je šance, že se změny skutečně dotknou všech, kdo je nejvíce potřebují.

Směrnice EPBD se samozřejmě týká i vlastníků a uživatelů budov. A nejde jen o administrativu. Často je nutné investovat do renovací. Na první pohled to může znamenat vyšší náklady. Majitelé nemovitostí tak stojí před zásadní otázkou: jak to celé zvládnout? Klíčem je promyšlený přístup a využití všech dostupných možností.

Úspěšná implementace směrnice EPBD je klíčovým krokem na cestě Evropské unie k vyšší energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Nestačí však pouze politická vůle - nezbytná je aktivní spolupráce členských států, a to nejen mezi sebou, ale i s regionálními a místními samosprávami. Tato provázanost vytváří pevný základ pro to, aby se pravidla směrnice promítla do každodenní praxe. Každý členský stát má povinnost zavést konkrétní opatření a vytvořit funkční kontrolní mechanismy. Nestačí, aby směrnice existovala jen na papíře - musí být účinná v praxi. Národní plány jsou klíčovým nástrojem, který určuje, jakými kroky a strategiemi budou cíle směrnice naplněny. Tyto plány však musí být pravidelně aktualizovány - s ohledem na technologický vývoj, legislativní změny a aktuální potřeby trhu. Bez této dynamiky ztrácejí svůj význam. Zásadní otázka zní: Jak mohou členské státy sladit své úsilí tak, aby implementace směrnice EPBD nebyla jen formální povinností, ale skutečně přinášela měřitelné výsledky s reálným dopadem?

Členské státy jsou hlavními nositeli odpovědnosti za uvedení směrnice EPBD do praxe. Jejich úkolem není pouze příprava národních plánů, ale také jejich pravidelné vyhodnocování a transparentní komunikace výsledků. Tyto zprávy nejsou pouhou formalitou - slouží jako zpětná vazba pro Evropskou komisi i veřejnost a posilují důvěru v celý proces. Další zásadní povinností je provádění pravidelných inspekcí technických systémů v budovách, jako jsou topení, ventilace a klimatizace. Pravidelné zprávy o pokroku a inspekce technických zařízení tvoří páteř systému kontroly plnění směrnice EPBD. Inspekce systémů vytápění, chlazení a větrání přinášejí konkrétní data o ztrátách energie a navrhují řešení. Například v budovách s neefektivním topením může kontrola odhalit potřebu modernizace, která následně sníží spotřebu energie i emise.

Renovační vlna je ambiciózní iniciativa, jejímž cílem je urychlit přechod k energeticky úsporným a bezemisním budovám. V souladu se směrnicí EPBD si klade za cíl zdvojnásobit tempo renovací do roku 2030. Představme si tedy: Jak mohou členské státy, města, developeři a další aktéři tuto příležitost co nejlépe využít?

Stavebnictví v Evropské unii prochází zásadní transformací, kterou pohání především udržitelnost a energetická efektivita. Klíčovým nástrojem této změny je směrnice EPBD, jež zavádí nová pravidla - od snižování energetické náročnosti až po širší využití obnovitelných zdrojů. Cílem je vytvářet chytřejší, ekologičtější a odolnější budovy. Možná si kladete otázku: jaké konkrétní technologie za tím stojí? A co můžeme udělat my, abychom tyto ambiciózní cíle naplnili?

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie vs. Rozdíl mezi nimi spočívá v míře ambicí. Zatímco první typ se zaměřuje na úspory, druhý usiluje o úplné odstranění emisí. To vyžaduje nové materiály, inovativní technologie a odlišý přístup k navrhování budov. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit emise ve stavebnictví, je elektrifikace. V praxi to znamená nahrazení zastaralých systémů závislých na fosilních palivech - například plynových kotlů - moderními elektrickými technologiemi, jako jsou tepelná čerpadla. Pro maximální efektivitu je klíčové propojit decentralizované energetické systémy s chytrým řízením spotřeby.

Oběhové hospodářství přináší do stavebnictví nový, udržitelný přístup. Směrnice EPBD tento model podporuje jako součást širší strategie udržitelnosti. Výsledkem je méně odpadu, nižší náklady a větší odolnost vůči výkyvům cen surovin. Inspirativním příkladem je projekt, kde byly nosné prvky vytvořeny z repasované oceli. Výsledek?

Podle směrnice EPBD by se měly nejvíce energeticky náročné budovy stát prioritou při renovacích. Tyto stavby, často postavené v minulém století, spotřebovávají výrazně více energie než moderní objekty. Jejich renovace je nejrychlejší cestou ke snížení celkových emisí.

Navrhovaná směrnice o ekodesignu by mohla mít významné dopady na vytápění rodinných domů v České republice, zejména v oblasti ekologického vytápění. Česká republika se staví proti návrhu a usiluje o jeho revizi, aby se předešlo negativním dopadům na spotřebitele a výrobce.

Unijní směrnice umožní od roku 2020 stavět pouze byty a rodinné domy s téměř nulovou spotřebou energie. Pro velké projekty s vytápěcí plochou nad 1500 metrů čtverečních začnou přísnější pravidla výstavby platit o dva roky dříve. Developeři se obávají vyšších nákladů na výstavbu. Odhadují, že prodraží o 15 procent.

Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy "budovami s nulovými emisemi". Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi.

Budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v členských státech Evropské unie a 36 % jejích emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Přitom 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. V Česku tři čtvrtiny, tedy 716 tisíc rodinných domů postavených před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. Domy ale renovujeme pomalu, aktuální tempo je 1 - 1,2 % renovací ročně, což pro představu znamená jen kolem 10 000 rodinných domů ročně.

Podle odsouhlaseného znění směrnice budou všechny nově postavené budovy od roku 2030 "budovami s nulovými emisemi". Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí, a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. V novostavbách dosud často využívané kotle na zemní plyn by měly být nahrazeny tepelnými čerpadly, soustavou zásobování teplem nebo kotli na biomasu. Pokud to bude technicky možné, budova bude muset instalovat fotovoltaickou elektrárnu.

Podle směrnice budou investice směřovat především do renovací stávajícího fondu budov, přičemž zvláštní důraz bude kladen na budovy s nejhoršími parametry. Směrnice požaduje, aby členské státy EU renovovaly budovy tak, aby do roku 2030 dosáhly snížení průměrné spotřeby energie v bytovém fondu o 16 % a následně do roku 2035 v rozmezí 20-22 %. Až 55 % tohoto cíle má být dosaženo renovací těch nejméně úsporných budov.

Z původního návrhu Komise a Parlamentu byly zachovány požadavky na energetickou účinnost nebytových budov jako jsou školy, úřady a další veřejné budovy. Směrnice také doporučuje zavedení tzv. renovačních pasů, tedy jednoduchého schematického dokumentu, který bude definovat jednotlivé kroky, které jsou potřeba učinit pro renovaci dané budovy vedoucí k maximálním úsporám energie a zdravému vnitřnímu prostředí. Od roku 2030 také začnou platit ustanovení o měření a zveřejňování celoživotních emisí uhlíku u nových budov.

Směrnice rovněž stanovuje rok 2040 jako cílové datum pro vlády členských států, dokdy mají ukončit používání kotlů na fosilní paliva ve všech budovách. Podle směrnice budou od roku 2027 postupně zaváděny požadavky, aby nové veřejné a nebytové budovy byly vybaveny střešními solárními zařízeními.

Klíčovou roli pro zrychlení renovací budou hrát programy podpory, v rezidenčním sektoru v Česku program Nová zelená úsporám. Stát by měl dále posílit bezplatné poradenství pro všechny skupiny obyvatel a podpořit vznik jednotných kontaktních míst.

Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené obytné domy „budovami s nulovými emisemi". U nebytových budov bude požadavek platit o dva roky dříve. Česko, stejně jako ostatní členské státy, musí po schválení směrnice připravit renovační strategii, která nám umožní až ztrojnásobit tempo kvalitních renovací všech budov a dosáhnout bezemisního fondu budov v roce 2050. Od roku 2040 by se měly všechny budovy obejít bez vytápění kotli na uhlí, plynem a další fosilní paliva.

U obytných budov, kterých je většina, si každý členský stát může zvolit vlastní mix nástrojů, které by měly umožnit všem vlastníkům nemovitostí je kvalitně zrenovovat. Kvalitní renovace sníží energetickou náročnost budovy o cca 60 až 90 %. Při renovacích stávajícího fondu budov bude zvláštní důraz kladen na budovy s nejhoršími parametry. U veřejných budov budeme mít povinnost vybrat ty nejvíce energeticky náročné a zrenovovat je do úsporného standardu.

Finanční nástroje:

• Dotace vyplácené předem, nízkoúročené půjčky, daňová zvýhodnění, energetické úspory se zárukou (EPC), tedy rekonstrukce budov a technologických systémů s garantovanou návratností investic z úspor, a další.
• Nízkoúročené půjčky s dlouhou splatností bez nutnosti ručit nemovitostí by měly být široce dostupné. Aktuálně je mohou využít žadatelé o dotaci v programu Oprav dům po babičce, který zároveň i vyplácí dotaci předem.
• Dotace z programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light jsou dostupné pro rodinné i bytové domy, žádat o dotaci vyplacenou předem mohou nízkopříjmoví majitelé bytů a domů.

Bezplatné a široce dostupné poradenství:

Ve všech regionech musí vzniknout jednotná kontaktní místa, která poskytují integrované služby v oblasti energetické renovace. Jednotná kontaktní místa by měla poskytovat technickou pomoc a být snadno dostupná všem subjektům zapojeným do renovací budov, včetně vlastníků domů a malým a středním podnikům.

• V současné době už v Česku funguje síť poraden EKIS a poradenství pro sociálně zranitelné skupiny obyvatel poskytují v rámci Místních akčních skupin (MAS) speciálně vyškolení poradci. Další poradenství začínají poskytovat i stavební spořitelny.

Individuální plán renovace pro každou budovu:

Renovace v postupných krocích, které na sebe promyšleně navazují a dovolí majiteli dojít k celkové renovaci, by měla být podpořena vznikem tzv. renovačních pasů budovy. Renovační pas by hned na začátku procesu definoval jednotlivé kroky pro kvalitní komplexní renovaci, která vede k maximálním úsporám energie. Stavebník by ji mohl realizovat i po částech, ty by ale na sebe navazovaly a vzájemně se neblokovaly.

• Renovační pasy by fungovaly v souladu s průkazy energetické náročnosti, které dnes musí mít všechny nově postavené budovy, budovy po větší renovaci nebo při prodeji či novém pronájmu, kdy dávají nájemníkům či kupujícím ověřenou informaci o kvalitě budovy a nákladech na energie.

Informační kampaň:

Stát by měl zajistit dlouhodobou informační a osvětovou kampaň pro širokou veřejnost, která by poskytovala ověřené a aktuální informace pro majitele nemovitostí, investory i nájemníky.

Po finálním schválení směrnice o energetické náročnosti budov Radou EU nastane tzv. Budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v členských státech Evropské unie a 36 % jejích emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Přitom 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. V Česku tři čtvrtiny, tedy 716 tisíc rodinných domů postavených před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. U bytových domů potřebuje důkladně zrenovovat přibližně polovina z celkového počtu 207 540. Domy ale renovujeme pomalu, i proto až 30 % českých domácností trpí energetickou chudobou. Aktuální tempo je 1 - 1,2 % renovací ročně, což pro představu znamená jen kolem 10 000 rodinných domů ročně. Mezi odborníky panuje shoda, že toto tempo je potřeba zvýšit na 3 % ročně. Trojnásobně zrychlit tempo renovací jsme si stanovili i ve Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a jak bude plnit své evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030.

Od 28. května 2024 platí nová směrnice EU, která zpřísňuje pravidla pro novostavby, rekonstrukce i energetickou náročnost budov. Cílem je postupně snižovat emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, ke které se EU zavázala v Pařížské dohodě o klimatu. Od 1. ledna 2030 bude možné stavět pouze budovy s nulovými emisemi. Zároveň bude vyžadována nízká energetická náročnost, minimálně na úrovni pasivního domu. Pasivní domy spotřebují na vytápění méně než 15 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy ročně. To vše vytváří tlak na kvalitní zateplení a výměnu starých kotlů za moderní technologie, jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrické vytápění.

Nejde jen o nové domy. Modernizaci se nevyhnou ani domy, které už stojí. Aby EU naplnila své klimatické cíle, bude muset většina budov projít rekonstrukcí. Dobrou zprávou je, že kromě přínosu pro životní prostředí může modernizace přinést i výraznou úsporu nákladů za energie.

Evropská unie schválila 12. dubna letošního roku směrnici, která významně mění pravidla pro vlastníky domů. Do několika let se v celé Evropě - včetně České republiky - začnou naplno uplatňovat požadavky na bezemisní výstavbu a zásadní renovace stávajícího bytového fondu. Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) počítá s tím, že všechny nové domy musí být od roku 2030 bezemisní, a starší domy budou muset dosáhnout minimálně energetické třídy D do roku 2033. Pro mnoho domácností to bude znamenat zásadní investice.

Modulární domy už dnes splňují parametry, které bude EU vyžadovat až za několik let. Evropská směrnice má za cíl výrazně snížit uhlíkovou stopu sektoru budov, který je zodpovědný za přibližně 40 % spotřeby energie. Do roku 2050 by měl být celý fond budov v EU bezemisní.

tags: #smernice #pro #ekologicke #domy

Oblíbené příspěvky:

• Objevte tajemství mravenčí říše
• Jarní příroda v poezii Jiřího Pištory
• Kompletní průvodce čištěním odpadu
• Inspirace pro ekologickou výchovu
• Ochrana krajiny v ČR