Smrž obecný (Morchella esculenta) patří mezi nejcennější a nejvyhledávanější české houby.
Smrže patří mezi výtečné jarní houby a v Česku se vyskytuje hned několik různých druhů - všechny jsou jedlé a patří mezi naše tržní houby.
Smrže patří mezi mykorhizní houby, takže je nenajdete na rozdíl od žampionů uprostřed luk, ale musí být tam, kam dosáhnou koruny stromů. Ideálně jasany, duby, trnky.
Právě nepříjemně pichlavé trnkové houští na mezích jsou skvělou lokalitou. Jednak proto, že smržům vyhovují, a navíc se do takového houští mnohým hledačům prostě a jednoduše nechce.
Smrže nejsou náročné na množství živin, nicméně přesto jsou lokality, které jim vyhovují víc. Mezi ně patří Český a Moravský kras s listnatými lesy.
Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana
Zmínka o krasech naznačuje, že houbám vyhovuje zásaditější pH půdy. Z hlediska geologie má rád i navětralý čedič/bazalt, kterým je proslavené České středohoří tvořené třetihorními sopkami.
Často to jsou i místa zmizelých vesnic, skládek sutě a okraje sídel, kam vápník dodal člověk.
Výskyt je i v lesích Podyjí, ale tam si musíte dát pozor na klidovou oblast, která zabírá zhruba polovinu Národního parku a je do ní vstup povolen jen v omezeném režimu po turistických značkách.
Zato České středohoří je pro milovníky těchto hub, ať už se jedná o „čisté“ smrže nebo kačenky české, vyloženým rájem.
V horních partiích Krkonoš či Šumavy se nevyskytují.
Čtěte také: Proč je sysel obecný ohrožen?
Smrž je nejcennější česká houba a jeho cena může s klidem přesáhnout i tisíc korun za kilogram.
Ač možná se svým „děrovaným“ či „žebrovaným“ kloboukem vypadají divně, tak všechny smrže rostoucí na našem území jsou jedlé. A stačí skutečně jen trocha zkušeností, aby vám došlo, že jsou nezaměnitelné.
„Vztah ke smržům jako jedlým houbám je v různých zemích rozdílný. V SSSR jsou považovány za podmíněně jedlé houby, jednak proto, že je nutné je před přípravou řádně ovařit (spařit), jednak proto, že jsou poněkud tužší. V zemích západní Evropy a zvláště v Americe, patří smrže naopak k nejoblíbenějším houbám,“ píše L. V. Garibovová, M. Svrček a J. Baier v knize věnované sběru a úpravě hub.
Někteří autoři srovnávají chuť smržů s lanýži a tomu někdy i odpovídá jejich cena.
Na výpravu za smržovitými houbami si vezměte pevné boty a oblečení, které je určené do terénu, kterému nebude vadit, že se trochu ušpiní. Je totiž poměrně vysoká pravděpodobnost, že padnete na kolena a budete propátrávat bujné křoví.
Čtěte také: Chráněný roháč obecný
V praxi to znamená, že jejich známost ještě není v populaci příliš velká, což pro je vás dobrá zpráva. Kdo je nezná, ten je nesbírá. Takže máte šanci, že v terénu budou čekat na vás. Navíc se jedná o první jarní houbyse vyskytující se větším množství. Některé druhy smržů totiž rostou ve skupinkách.
I když ideální je vyrazit na jarní houby, tedy v tomto případě smrže, do terénu, já jsem první našel na mulčovací půdě mezi paneláky. Bylo jich šest a lidem z domu zřejmě přišly natolik bizarní, že je nikdo ani nesklidil, ani nezničil. Faktem je, že je mohli „obohatit“ psi, kteří se kolem běžně chodili venčit. I takový faktor je při podobných nálezech potřeba vzít v úvahu.
tags: #smrž #obecný #ekologie #výskyt