Mnohoštětinatci a jejich ekologický význam

Kroužkovci se vyznačují stejnocenným článkováním (homonomní segmentace). Jednotlivé články (segmenty) jsou od sebe odděleny vnitřními blanitými přepážkami (dissepimenty). Poslední články srůstají a tvoří konečný článek - pygydium.

Každý článek kromě prvního a posledního obsahuje pár coelomových váčků, zauzlin, nálevkovitých metanefridií a původně i pohlavních orgánů. U máloštětinatců a pijavek jsou pohlavní orgány jen v některých článcích. Párování orgánů se nazývá metamerie. Cévní a trávicí soustava prostupuje celým tělem - není párová.

Povrch těla kryje kolagenová kutikula, pokožka obsahuje slizové žlázy a smyslové buňky. Na povrchu těla mají také nečlánkované útvary zv. parapodia sloužící k pohybu. Pohyb je mimo to zajištěn kožněsvalovým vakem, tj. hladkou svalovinou srostlou s pokožkou. Svalovina má okružní, podélný i příčný průběh.

Coelomové váčky jsou naplněné tekutinou, kterou podpírá kožněsvalový vak a má funkci vnitřní kapalinové kostry - hydroskelet.

Nervová soustava žebříčková zauzlinová bývá na břišní straně těla. Je tvořena párem mozkových (nadhltanových) zauzlin spojených obhltanovým prstencem, z kterých vybíhají dva pruhy. V každém článku je po páru zauzlin spojených příčnou spojkou. Podélné spojky zauzlin se nazývají konektivy, příčné komisury.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Trávicí soustava je průchozí - ústa za prvním článkem, řiť na posledním.

Nálevkovité metanefridie, které tvoří vylučovací soustavu, jsou otevřené do coelomového váčku, vývodné kanálky procházejí do následujícího článku v němž ústí na povrch.

Kroužkovci dýchají žábrami nebo celým povrchem těla. Mají velkou schopnost regenerace. Cévní soustava je uzavřená, tvořená hřbetní a břišní cévou, které jsou spojené kruhovitými spojkami.

Kroužkovci mohou být gonochoristi nebo hermafroditi. Vývoj prodělávají přímý nebo nepřímý - larva trochofora. Žijí především v mořích (šelfové oblasti), občas i ve sladkých vodách.

Mnohoštětinatci jsou převážně dravci, vyskytují se i býložravci. Na předústním článku jsou smysly (tykadla, 2 nebo 4 oči, výrůstky). Dravci jsou opatřeni chitinovými čelistmi.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Díky barvivu chlorokruorin, které neobsahuje atomy kovů mají zelenou krev. Parapodia jsou na všech článích kromě posledního. Nesou štětiny, hmatové výběžky a hodně prokrvené žábry. Dýchání kromě žaber zajišťuje jednovrstevná pokožka.

Mnohoštětinatci jsou gonochoristi. Množí se vnějším oplozením. Vývoj je přes planktonní larvu trochoforu. Trochofora má kulovitý tvar, 2 věnce vířivých brv, krátkou trávicí trubici a základy vnitřních orgánů. Pokročilejším vývojovým stadiem je metatrochofora s narůstajícími tělními články, která dokončuje vývoj v dospělce.

Jejich plovoucí larva trochofora má zprvu kulovitý tvar, dva věnce vířivých brv, krátkou trávicí trubici a základy vnitřních orgánů, v oblasti řitního otvoru odškrcuje postupně tělní články a mění se v dospělého, mohou se rozmnožovat i nepohlavně např. zástupci: naidky- sklovitě průhledné tělo, dlouhé štětinky,žijí běžně v rybnících např.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

tags: #mnohostetinatci #ekologicky #význam

Oblíbené příspěvky:

• Výroba metru
• Monitoring juvenilních ryb v ČR
• Káva z Cafissima teče do odpadu?
• Řešení pro zhoršené emise BMW
• Lídr AVE CZ v odpadovém hospodářství