Problematika černých skládek trápí dlouhodobě prakticky každou obec či městskou část.
Z nezabezpečené černé skládky mohou unikat škodlivé či jedovaté látky do ovzduší, půdy i vody, což může vážně poškozovat lokální ekosystém a ohrožovat např. zdroje pitné vody. Na těchto skládkách se obvykle vyskytují hlodavci, kteří mohou přenášet různá infekční onemocnění.
Podle druhu materiálu může hrozit i nebezpečí vznícení a následného požáru okolních hořlavých objektů (budov, lesa apod.), nemluvě o ohrožení bezpečnosti a zdraví Vašich dětí či zvířat.
Odstraňování černých skládek je poměrně nákladnou záležitostí (odstraňování ve většině případů provádí specializované firmy) a váže finanční prostředky, které by mohly být využity smysluplnějším způsobem.
Zákon o odpadech (č. 185/2001 Sb.), kterým se v ČR při nakládání s odpady řídíme, pojem „černá skládka“ konkrétněji nedefinuje. Černá skládka je ve své podstatě místem, kde dochází k nelegálnímu ukládání odpadu bez povolení příslušných orgánů.
Čtěte také: Účinné postupy pro prevenci škůdců
Černé skládky mohou být tvořeny odpady různého druhu a původu jako je klasický směsný domovní odpad, ale i objemný odpad, jako jsou koberce a starý nábytek, stavební sutě apod.
Nepřeháníme, když řekneme, že černé skládky jsou skutečnou hrozbou - pro přírodu i pro nás samotné. Do ovzduší z nich mohou unikat škodlivé látky, hrozí kontaminace půdy, povrchové i podzemní vody. Zemský ráj to na pohled!
Možná na první, ale na ten druhý už to tak veselé není. Podle údajů z aplikace, jejímž prostřednictvím je možné mapovat černé skládky, se za posledních 6 let v naší krásné kotlině objevilo téměř 10 000 nelegálních skládek odpadu!
Černá skládka takřka za každým městem bývala kdysi krutá realita doby, kterou pravděpodobně nejen generace dnešních třicátníků pamatuje. Od časů divokých devadesátek se toho naštěstí poměrně dost změnilo a postupně se rozvíjející ekologická osvěta zapříčinila podstatné zredukování načerno založených skládek. A vězte, že nejčastěji je „černá skládka“ zakládána spoluobčany, kteří záměrně ignorují pravidla pro odkládání odpadů ve městech a obcích a zbavují se „jednoduše“ např.
Naše město se v roce 2013 jako jedno z prvních zapojilo do iniciativy ZmapujTo.cz, což je ekologický projekt jehož cílem je boj proti nelegálním skládkám odpadu v České Republice.
Čtěte také: Průvodce likvidací černých brouků
Zúčastnit se ho může každý, komu se nelíbí černé skládky v našich městech, vesnicích, v přírodě a především s tím hodlá něco udělat. Díky mobilní aplikaci ZmapujTo dokáže každý uživatel chytrého telefonu jednoduše a rychle nahlásit objevenou černou skládku.
V roce 2017 se mobilní aplikace ZmapujTo stala součástí platformy Munipolis: Mobilní rozhlas a je dostupná pro platformy Android a iPhone. Uživatelé si ji mohou stáhnout zcela zdarma přímo z jejich telefonu. Mobilní aplikace byla vytvořena s přihlédnutím na potřeby uživatelů a umožňuje každému uživateli bezprostředně po nainstalování černou skládku nahlásit. Netrvá to ani 30 sekund, přičemž každé hlášení obsahuje GPS polohu, fotografie, velikost a typy odpadů nelegální skládky a případně může i obsahovat volitelný komentář.
Kromě mobilní aplikace lze nelegální skládky nahlásit také i přímo na webových stránkách projektu pomocí webového formuláře.
Vaše mobilní hlášení se po nezbytné kontrole automaticky objeví na mapě černých skládek na webu ZmapujTo.cz a jsou také zobrazena v administraci našemu úřadu a my tak může na základě obdržených informací zjednat nápravu. Díky tomuto systému se zrychlí vzájemná komunikace, nově vznikající skládky jsou dříve odhaleny, předejde se tak jejich nekontrolovanému rozrůstání a mohou být odstraněny v nejkratším možném termínu. Nově můžete také do systému ZmapujTo.cz hlásit i přeplněné kontejnery.
Pokud Vám není životní prostředí v našem městě lhostejné, neváhejte a mobilní aplikaci si nainstalujte, nikdy nevíte, kdy a kde na černou skládku natrefíte.
Čtěte také: Netopýři a jejich zimní úkryty
Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno poměrně velké množství obcí. Pokud v seznamu zapojených obcí vaši obec nenajdete, podejte podnět klasickou cestou.
Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.
Někdy se „poštěstí“ a černoskládkaře přistihneme přímo při činu - in flagranti! Co potom? Dění ideálně zpovzdálí zdokumentujeme, zavoláme městskou či obecní policii, a po příjezdu budeme součinní. V případě dopadení hrozí „zakladateli černé skládky“ za vyhození odpadu v místech, kam nepatří, podle přestupkového zákona pokuta ve správním řízení až do výše 50 tisíc korun.
Podněty jsou neformální úkony, které nemusí splňovat striktní požadavky na formu a obsah. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.
Když už máme skládku nahlášenou, co se děje pak? Následuje úklid černé skládky, resp. Při odstranění černé skládky je zapotřebí asistence odborných služeb.
Zpravidla ji provádějí obce prostřednictvím specializovaných firem, popř. technických služeb města. Ekologický dopad skládky na životní prostředí může být devastující.
Na základě namátkových kontrol prováděných od srpna 2021 odborem životního prostředí spočívajících v analýze obsahu černých popelnic u rodinných domů (tedy popelnic na směsný komunální odpad; pro doplnění uvádíme, že odpad občana odložený na místo určené městem se stává majetkem města a že město je tedy oprávněno kontrolovat obsah popelnice) bohužel docházíme ke zjištění, že spousta občanů stále nemá dostatečné informace o tom, jaké všechny druhy odpadů je třeba vytřídit a co vlastně do černé popelnice patří. Jinak bychom zde těžko našli plastové lahve, kelímky od jogurtů, papírové letáky, papírové krabice, plechovky od konzerv, plechovky od nápojů, skleněné lahve od vína, nápojové obaly od mléka, od džusů, oblečení, pečivo, slupky z ovoce a zeleniny, zbytky rostlin, vyřazené elektro atd.
Co tedy do černé popelnice nebo černého kontejneru na směsný komunální odpad patří? Patří sem zbytkový odpad, to je takový, který zbyde po vytřídění všech využitelných složek komunálního odpadu (papír, plast, sklo, kompozitní obaly, kovy, textil, bioodpad, jedlý olej a tuk), všech nebezpečných odpadů (barvy, lepidla, rozpouštědla, oleje, pesticidy, léky, domácí chemikálie apod.), a objemných odpadů (nábytek, koberce, linoleum, kočárky apod.).
Nepatří sem ani výrobky s ukončenou životností (elektrozařízení např. mobily, rádia, počítače, žehličky, lampičky, žárovky, zářivky atd., baterie).
Recyklační symboly (značky) na obalech mají důležitou informační hodnotu. Právě díky nim můžeme jednoduše identifikovat materiál nebo materiály, z nichž jsou obaly vyrobeny. Tyto důležité informace nám říkají např., jak naložit s prázdnými obaly po spotřebování jejich obsahu. Recyklační symboly jsou základními nositeli informací o správném třídění odpadu.
Podrobné informace můžete mj. nalézt na webových stránkách města Přelouče v kolonce odpady - mestsky-urad/odbory-uradu/odbor-zivotniho-prostredi/oblasti-zivotniho-prostredi/
Farma Karla Horáka je ukázkovým příkladem využití potenciálu bioekonomiky. Na farmě jsou dvě bioplynové stanice zpracovávající odpad z živočišné a rostlinné výroby, který přeměňují na plyn. Ten slouží k vytápění celého areálu, a to jak farmy, tak i přidruženého hotelu. Vedle toho podnik také produkuje kvalitní organické hnojivo, které vrací do půdy. Díky tomu na farmě nevyužívají tolik konvenčních agrochemických hnojiv a celý areál s mnoha činnostmi, které se prolínají, je energeticky soběstačný.
Farma na okraji malé obce nedaleko Kolína se zaměřuje především na chov prasat a skotu. „V roce 2012 jsme postavili bioplynovou stanici, v roce 2019 ZEVO, tedy zařízení na energetické zpracování odpadu. Tehdy jsme přemýšleli, jak naložit s teplem a vyrobenou energií. Tak jsme postavili hotel se 47 lůžky, restauraci s velkou kuchyní, wellness s bazénem a saunou. Rostlinná i živočišná výroba, restaurace, wellness, vnitřní vyhřívaný bazén, sauna, víři᠆vka, hotel, vlastní výrobamasa i řeznictví, zoo kouteki Hopík aréna. To vše se vešlo do malého, energeticky soběstačného areálu.
V rámci projektu bylo v letech 2019 a 2020 postaveno zařízení na energetické využití odpadu na principu bioplynové stanice. „Hlavní důvod projektu byl, že jsme měli bioplynovou stanici jen na kukuřici, kejdu a hnůj. Nemohli jsme likvidovat zbytky z kuchyně, z výroby, z jatek, z našeho zemědělského provozu. Nové zařízení je schopno bezpečně likvidovat tyhle odpady, ze kterých tak odejdou škodlivé organismy ještě dřív, než se hnojivo dostane na pole.
„Maso zpracováváme ve vlastní bourárně a následně z něho vyrábíme kvalitní masné výrobky. Tvrdíme, že se nejedná o biomaso, ale o něco, co je ještě o stupeň nad touto kategorií, jako superbio. V důsledku kvalitního krmení si maso drží vodu, je šťavnatější. Třeba krkovička je jemnější a kotleta z grilu je místo šesti minut připravena ke konzumaci během chvíle.
Jeho syn Jiří dodává: „Stále se potvrzuje, že rostlinná a živočišná výroba spolu souvisejí. Jedna bez druhé nemůže existovat. Když to trochu přeženu, aby naši hosté měli v restauraci co jíst, nejdříve musíme vyrobit krmivo pro zvířata. Nemůže to začínat od konce.
V Choťovicích myslí i na nejmenší. „Vybudovali jsme minifarmu s deseti boxy, kde jsou k vidění nutrie, králíci, slepice, kozy, ovce, telata, prasata i husy. Novinkou je vnitřní Hopík aréna se skákacím hradem.
„Nedaleko za farmou jsme postavili deset rodinných domů, které jsou vytápěny naším teplem a elektřinou. U nás vyrobenou elektřinu z 20 procent využijeme, zbytek dodáváme do sítě.
Kristýna Zahálková, právnička Frank Bold, shrnuje informace týkající se černých skládek. Dozvíte se, kdo projednává přestupky, kdy se jedná o trestný čin, koho a jak informovat, když objevíte nelegálně uložený odpad či jak postupovat při jeho odstranění.
Každý, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, se dopouští přestupku podle zákona o odpadech. Jednání může naplňovat skutkovou podstatu několika přestupků. Podle našeho názoru se může se jednat o přestupek, který spočívá v následujících jednáních:
Přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten také může uložit pokuty, pokud na základě provedeného dokazování dospěje k závěru, že konkrétní osoba spáchala přestupek.
Odstraňování a jiné nakládání s odpady může upravovat i obecně závazná vyhláška obce. Nakládání s odpady je totiž oblast, která je v zájmu obce a občanů obce, a spadá tak do samostatné působnosti obce. Pokud by někdo porušoval povinnosti tam stanovené, mohl by se dopustit přestupku proti pořádku v územní samosprávě. K projednání tohoto přestupku je příslušný obecní úřad.
Obecně závazné vyhlášky obce naleznete ve Sbírce právních předpisů územních samosprávních celků a některých správních úřadů. Tato sbírka slouží k vyhlašování právních předpisů (vyhlášek a nařízení). Najdete v ní všechny vyhlášky a nařízení obcí a krajů vydané po 1. 1. 2022. Na doplnění starších vyhlášek a nařízení mají obce a kraje 3 roky. Většina obcí své vyhlášky a nařízení zveřejňuje také na svém webu. Pokud je zakládání černých skládek v rozporu s některou obecně závaznou vyhláškou, můžete se s podnětem obrátit na obecní úřad. I zde platí, že je vhodné přiložit veškeré důkazy, které svědčí o tom, kdo černou skládku založil.
V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.).
Aby se jednalo o trestný čin, musí být jednání pachatele společensky škodlivější než u přestupků. Proto poškození nebo ohrožení složek životního prostředí musí být významnějšího rozsahu, např. musí zasahovat větší území nebo způsobovat těžkou újmu na zdraví nebo smrt lidí. Významnější rozsah může spočívat také v situaci, kdy je k odstranění následků založení skládky třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (min. 1 000 000 Kč).
Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.
Pojďme se všichni snažit, aby žádné černé skládky odpadu v přírodě nevznikaly….
tags: #cerni #byci #jedici #odpadky #informace