Ekologické zemědělství a jeho dopad: Pohled na snášku slepic a širší souvislosti

Pokud se zajímáte o zdravý životní styl, dříve nebo později se nevyhnete přemýšlení o ekologickém zemědělství. Pojďme se podívat na čísla, uvidíte, že to nebude nuda.

Ekologické zemědělství v číslech

11.7 % zemědělské plochy se v České republice obhospodařuje ekologickým způsobem. To je pěkné číslo, deváté nejlepší na světě. Trumfneme i takové země jako Francie nebo Itálie (ale zaostáváme např. za Rakouskem nebo Estonskem). Jde však o údaj, který je hodně ovlivněn faktem, že se mezi zemědělskou plochu počítají i travní porosty (např. pastviny). Ostatní typy zemědělské půdy mají procenta mnohem skromnější, například ekologicky pěstované obilí zabírá jen 2 % plochy využité v ČR na pěstování obilovin.

0,8 % zeleniny vypěstované v ČR bylo obhospodařováno podle pravidel ekologického zemědělství (a brambor dokonce jen 0,47 %). To je velká škoda, protože právě po české biozelenině je velká poptávka. Značná část spotřebitelů se pak uchyluje k tomu, že kupuje zeleninu na farmářských trzích. Ale pozor, tam sice koupíte zeleninu, která byla vypěstována lokálně, ale vůbec nemusela být pěstována bez chemie. Biopšenice má také jen 0,8% podíl. Vymyká se oves a žito, 7,9 % toho prvního a 5 % toho druhého se u nás vypěstuje v biokvalitě.

399 000 zvířat je ročně chováno v ekologických chovech. Oproti všem chovaným zemědělským zvířatům je to opět malinkatý podíl, na druhé straně je to 399 tisíc živých tvorů, kterým dalo ekologické zemědělství (respektive my, kteří bioprodukty kupujeme) možnost žít svůj život v důstojných podmínkách. To se o konvenčních intenzivních chovech rozhodně říct nedá. Velkou většinu tvoří skot a také ovce. Kuřat chovaných na maso je přes 21 tisíc a slepic chovaných pro vejce přes 16 tisíc. Prasat jenom 1 700.

0,2 % kuřat a slepic - že je ekologicky chovaných zvířat jen hrstka oproti těm žijícím v intenzivních chovech, dokládá toto číslo. Jde o podíl, který z veškeré drůbeže chované v ČR připadá na biodrůbež. Přitom právě tady má ekologické zemědělství největší možnost změnit život hospodářských zvířat k lepšímu, chovy drůbeže jsou tím nejhorším, co běžné zemědělství zvířatům dělá. Například slepice na vejce se chovají v klecích, kde každá z nich má k dispozici prostor jen o málo větší než papír formátu A4. Takto je v ČR chováno víc než tři a půl milionu slepic. Mají „životnost“, která často nedosahuje ani jednoho roku, jakmile jejich snůška klesne pod požadovanou úroveň, jdou na jatka.

Čtěte také: Jak se slepice chovají v přírodě?

40 % obilovin - tolik bioobilovin, které se u nás vypěstují, je vyvezeno do zahraničí. U brambor je to dokonce 69 % a u olejnin 74 %. Proč se tolik biopotravin vyváží, když zákazníci rozhodně dávají přednost tuzemským potravinám? Důvodů je několik, jedním z nich je nedostatek zpracovatelských zařízení. Jednoduše řečeno, vypěstovat to umíme, ale zpracovat se to musí jinde (mouka). Dalším důvodem je podle očekávání cena, ekozemědělci nejsou schopni prodat svou produkci v ČR za tak dobré ceny, jaké jim nabídne odběratel ze zahraničí (často u mléka, toho je však na českému trhu dostatek, na rozdíl od např. obilovin). Jedině úroda biozeleniny se prakticky celá uplatnila na českém trhu.

1 500 druhů pesticidů se v běžném konvenčním zemědělství používá při pěstování a skladování plodin - jde hlavně o postřiky proti škůdcům, plevelům, plísním. Zbytky těchto chemických látek se mohou vyskytovat na nebo v produktu, který ke spotřebiteli doputuje (rezidua pesticidů). V ekologickém zemědělství jsou umělé pesticidy zakázány. Smí se používat vybrané přípravky přírodního původu a především se dbá na zdraví a odolnost pěstovaných rostlin.

320 vs. 50 éček - tolik druhů přídatných látek se smí používat při výrobě běžných potravin oproti těm povoleným u biopotravin. Pro zpracování biopotravin je dovoleno využít jen ty látky, které jsou z potravinářského hlediska považovány za nezbytné (bez nich by nebylo možné danou potravinu vyprodukovat nebo distribuovat), a zároveň takové, které mají co nejmenší negativní dopady na zdraví spotřebitelů. V biopotravinách z principu nesmějí být používány takové přídatné látky, které by spotřebitele nějakým způsobem klamaly ohledně kvality nebo chuti daného výrobku.

1 000 let - tak dlouho trvá, než se vytvoří deseticentimetrová vrstva půdy. Je to proces, kdy horniny působením vody a slunce zvětrávají a vzniklé částečky hornin se smísí s organickou hmotou (zbytky rostlin a živočichů), které jsou pak zpracovány půdními organizmy. Kvůli erozi však ztrácíme půdu rychleji, než vzniká. Současné tempo eroze (vrchní vrstvička zeminy je při ní odnesena vodou nebo větrem pryč) je 10 cm za 200 let. Mezi lety 1950-1990 bylo erozí na světě zničeno 30 % půdy a v současné době ztrácíme 6-10 milionů hektarů půdy ročně. Viníkem eroze jsou přitom konvenční metody hospodaření a špatná práce s krajinou - velké lány polí, žádné remízky, špatná struktura půdy způsobená nevhodným zacházením s ní. V tom všem se ekologické zemědělství snaží jít zcela opačným směrem.

1 lžička - takové množství zeminy obsahuje víc organizmů, než je lidí na planetě. Půda je velmi složitý ekosystém, ten však funguje jen v takové půdě, která je zdravá. Žijí v ní bakterie, houby, roztoči, různé druhy hmyzu, žížaly a mnoho dalších. Všichni z nich se nějakým způsobem podílejí na vlastnostech a úrodnosti půdy. V ekologickém zemědělství je zdravá půda považována za naprostý základ udržitelného hospodaření. Naopak konvenční zemědělci často půdu považují za pouhý „držák na rostliny“ (slova agrárního analytika Petra Havla) a nepečují o ni. Pesticidy, které se při pěstování používají, hubí kromě škůdců také půdní organismy, které se významně podílejí na půdotvorných procesech. Půda následně mění svou strukturu, špatně v ní proudí voda, rostliny jí špatně prorůstají svými kořeny, je náchylná k erozi a celkově se snižuje její úrodnost.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

191 Kč - tolik Češi ročně v průměru utratí za biopotraviny. To odpovídá pouhým 0,72 % naší celkové spotřeby potravin. Mnohem lépe je na tom např. Dánsko (7,6 %), Rakousko (6,5 %), ale např. i Chorvatsko (2,2 %) nebo Slovinsko (1,8 %).

5 797 kontrol - tolik se jich v roce 2015 uskutečnilo na ekofarmách, u biovýrobců a biozpracovatelů. Každý subjekt podnikající v oblasti ekologického zemědělství musí být zaregistrován u jedné ze čtyř kontrolních organizací, které v České republice působí (KEZ, ABcert, Biokont a Bureau Veritas). Jde o státem pověřené organizace, které konají pravidelné každoroční kontroly i namátkové kontroly. Podnikateli, který splní všechny požadavky, pak kontrolní organizace udělí certifikát na 1 rok (nejvíce na 15 měsíců). Na jeho základě pak mohou označovat své produkty slovem bio. Kontroly jsou komplexní a zahrnují kontrolu polí nebo stájí, skladových prostor, zpracovatelských linek, kontrolu stavu zvířat i stavu rostlin na poli, kontrolu administrativní (jaká krmiva, přípravky, léčiva zemědělec nakoupil apod.).

Dopad na život zvířat

Začátkem ledna 2023 tisk uveřejnil zprávu o likvidaci 750 000 slepic na Tachovsku jako snahu o likvidaci ohniska ptačího moru. Slepice je živá bytost, má duši, vnímá bolest, cítí, miluje svá mláďata, a v naději, že vysedí svá mláďata, snáší vejce. My lidé jsme ze slepic udělali nástroje na snůšku vajec a výrobu kuřecího masa. V horším případě jsme je zavřeli do klecí, kde pod vlivem růstových hormonů tloustnou tak rychle, že ani nemohou chodit. V lepším případě jsou uzavřeny v halách, nikdy neuvidí sluníčko, nikdy nebudou hrabat hlínu ani trávu. Svá mláďata nikdy nevychovají.

Slepice odrané z peří až na kůži, namačkané v malých klecích, kde mohou stát buď na drátěné podlaze, nebo na rozkládajících se tělech slepic, které podmínky chovu nepřežily. Když nás zklamou a už nesnášejí tolik vajec, aby se vyplatilo je krmit, tak je jednoduše zařízneme a putují do masokostních mouček…anebo?

Telata stojí za rezavou mříží a čekají na přísun jídla a vody jako na spasení. Neměly by raději žít alespoň pár měsíců s mámou, sát její mléko a skákat po louce? Pást krávy spolu s telaty totiž není ekonomické, a navíc snad přicházíme o mléko? Příliš moc práce za ty peníze… Obraz teletníků mi až nápadně připomíná vězně v koncentračních táborech z druhé světové války, jak stojí za ploty z ostnatého drátu a čekají, co bude dál. Ty kravíny a teletníky silně připomínají baráky v koncentračních táborech.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Krávy jsou de facto trvale umístěné v jakýchsi betonových hangárech. Jen ty nejšťastnější se možná tu a tam dostanou na chvíli ven. Taková zvířata nejsou ani šťastná ani spokojená. Jsou trvale frustrovaná a jejich maso, mléko a vejce jsou plné stresových hormonů a celou řadou různých léků a chemikálií, které my potom jíme.

Nejedná se náhodou o novou formu otrokářství? Platí někdo zvířatům za to, že nám „slouží“ a odevzdávají nám svůj život, svoje mláďata, a tedy svoje všechno? Nezasloužila by si za své dary nám lidem alespoň krátký, ale slušný život, když už na závěr stejně skončí na jatkách?

S pokorou, vděčností a láskou k živým tvorům bychom jim měli Umožnit prožít život v klidu, na zelené louce a pod modrým nebem. Živí tvorové ve stájích stroje nejsou a zaslouží si náš vděk za to, že nám své životy a těla obětují. Dávají nám toho snad málo? Anebo jsou jenom náš majetek jako pouhá jiná věc? A můžeme si tedy s nimi dělat, co se nám zlíbí? Vzít jim důstojnost a právo na plnohodnotný život?

Upřednostňování pouze ekonomických zisků je cestou nepřijatelnou. Hledejme možnosti, jak zvířatům zajistit zdravý a spokojený život. Pomůžeme tím zároveň i sami sobě. Nedělejme prosím ze zemědělství další průmysl. Jeho součástky jsou totiž živí tvorové. Myslící, cítící a milující. Když nebudou v pohodě, onemocní.

Co můžeme udělat?

Co můžete, si vypěstujte sami. Alespoň trochu nějaké zeleniny. Co nemůžete, kupte od lokálních pěstitelů, farmářů, sousedů, kteří mají podobné uvažování, nebo z obchodů či eshopů, kde potraviny v bio kvalitě nabízejí. Konvenčně pěstované potraviny omezte na nejmenší možné minimum.

Shrnutí v tabulce

tags: #snaska #slepice #ekologie #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování odpadu v Kamenných Žehrovicích
• Využívání ZPS: Zdraví a životní prostředí
• Cestovní doporučení Severní Makedonie
• Kompostování bioodpadu v Třinci
• Žížaly a kompostéry ve školách