Strategie pro snižování emisí CO2 v dopravě

Snižování emisí CO2 představuje naléhavou výzvu napříč všemi technickými obory. Je stále jasnější, že kromě výrazného snížení emisí produkovaných antropologicky, budeme muset z atmosféry také extrahovat více CO2. Abychom omezili globální oteplování na 1,5 nebo 2 stupně budeme muset realizovat negativní emise.

Přístupy Evropské unie a mezinárodních organizací

Evropská unie (EU) se k problematice BECCS staví opatrně, ale zároveň obecně podporuje výzkum a inovace v oblasti technologií pro snižování emisí. EU také zahrnula BECCS do své Zelené dohody pro Evropu. V rámci této dohody jsou podporovány různé technologie pro snižování emisí, včetně BECCS, a to prostřednictvím investic do výzkumu a vývoje, pilotních projektů a demonstračních zařízení. Nicméně EU uznává, že existují výzvy a nejistoty spojené s rozsáhlým nasazením BECCS. Proto je kladen důraz na důkladné analýzy životního cyklu a na zajištění, že tyto technologie skutečně přispívají k dosažení záporných emisí.

Evropská komise přijala na konci března komplexní strategii (Doprava 2050) pro konkurenceschopný dopravní systém, kterou se zvýší mobilita, odstraní se největší překážky v klíčových oblastech a podpoří se růst a zaměstnanost. Návrhy zároveň dramaticky sníží závislost Evropy na dovozu ropy a emise uhlíku v dopravě klesnou do roku 2050 o 60 %.

Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, v jehož portfoliu se oblast dopravy nachází, v této souvislosti zdůraznil: „Doprava 2050 je itinerářem ke konkurenceschopnému odvětví dopravy, díky němuž se zvýší mobilita a sníží emise. Můžeme a musíme dosáhnout obou těchto cílů. Rozšířený názor, že k boji proti změně klimatu je třeba snížit mobilitu, prostě neodpovídá skutečnosti. Omezení mobility nepřichází v úvahu; řešením však není ani pokračovat v dosavadním přístupu. Závislost dopravních systémů na ropě můžeme snížit, aniž bychom obětovali jejich efektivnost a ohrozili mobilitu. Může na tom získat každý.“

V itineráři Doprava 2050 se pro různé druhy dopravy - ve městech, mezi městy a na dlouhé vzdálenosti - stanoví různé cíle.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Cíle v dopravě do roku 2050

1. Meziměstská doprava:
   • 50 % všech cest v osobní i nákladní dopravě na střední vzdálenost by se mělo převést ze silnic do železniční a vodní dopravy.
   • Do roku 2050 by se většina cestujících na střední vzdálenost (tj. přibližně 300 km a více) měla přepravovat po železnici.
   • Do roku 2030 by se mělo 30 % silniční nákladní dopravy nad 300 km převést na jiné druhy dopravy, jako jsou železniční a vodní doprava, a do roku 2050 by to mělo být více než 50 %.
   • Do roku 2030 by se měla zprovoznit plně funkční základní síť dopravních koridorů po celé EU se zařízeními pro efektivní přesun mezi jednotlivými druhy dopravy (základní síť TEN-T) s vysoce kvalitní a vysoce kapacitní sítí do roku 2050 a s odpovídajícím souborem informačních služeb.
   • Do roku 2050 by se měla všechna letiště základní sítě propojit se železniční sítí, pokud možno vysokorychlostní; mělo by se zajistit, aby všechny základní námořní přístavy byly v dostatečné míře propojeny s nákladní železniční dopravou a případně se systémem vnitrozemské vodní dopravy.
2. Doprava na dlouhé vzdálenosti:
   • Do roku 2050 by mělo používání nízkouhlíkových paliv v letecké dopravě dosáhnout 40 %; do roku 2050 by se také měly na úrovni EU snížit emise CO2 z námořních lodních paliv o 40 %.
   • Zavedením jednotného evropského nebe dokončit do roku 2020 modernizaci evropského systému řízení letového provozu: rychlejší a bezpečnější cestování letadly, zvýšení kapacit.
3. Městská doprava:
   • Do roku 2030 by mělo dojít k 50% snížení podílu automobilů na konvenční paliva, do roku 2050 k jejich postupnému vyřazení z měst.
   • Do roku 2030 by se mělo používání vozidel na konvenční paliva v městské dopravě snížit na polovinu; do roku 2050 by mělo dojít k jejich postupnému vyřazení z měst; do roku 2030 by se mělo v centrech velkých měst dosáhnout zavedení dopravy zboží v podstatě prosté emisí CO2.

Přístupy měst: Klimatický plán Prahy

Klimatický plán Prahy, vlajková loď uhlíkově neutrální metropole, má přinést 900 nízkoemisních a bezemisních autobusů a o 150 milionů více přepravených osob v MHD. Rada hl. m. Prahy schválila návrh Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030. Ambiciózní dokument se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Toho se má dosáhnout realizací 69 konkrétních opatření, které jsou v plánu rozděleny do čtyř sekcí - Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření.

Klimatický plán obsahuje konkrétní kroky k dosažení stanovených cílů, které mají vést ke snížení emisí CO2, ale také zdravotně škodlivých oxidů dusíku a dalších emisí ve městě. Praha už v červenci 2019 přijala Klimatický závazek pro rok 2030, ve kterém se zavázala k takové politice ochrany životního prostředí, která povede k co nejrychlejšímu snižování uhlíkové stopy města.

Cíl snížení emisí CO2 o 45 procent do 2030 je podle tiskové zprávy hlavního města splnitelný a investice se Pražanům má vrátit nejen ve zlepšení kvality života, ale i ekonomicky. V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj. za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny.

Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na 10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030, což je naprosto klíčovým předpokladem pro snižování emisí oxidu uhličitého i dalších životnímu prostředí škodících zplodin vznikajících v dopravě. Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. Odhad je, že by pražská MHD mohla v roce 2030 přepravit o dalších 150 milionů cestujících více než dnes.

Přístup leteckých společností: Air France ACT

Společnost Air France přispívá k plnění cílů Pařížské dohody, jejímž záměrem je omezit globální oteplování na méně než +2 °C. Letecký průmysl musí zintenzivnit své úsilí v oblasti ochrany životního prostředí. Z tohoto důvodu společnost Air France zavádí program "Air France ACT", který stanoví novou strategii snižování emisí oxidu uhličitého. Tato strategie je založena na třech prioritách:

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

1. Prioritně snížit přímé emise produkované provozem společnosti Air France.
2. Snižování nepřímých emisí, které vznikají v předchozích a následných fázích činnosti společnosti.
3. Podporovat projekty, které pohlcují CO2 z atmosféry.

"Air France ACT" je představuje spojení transparentního, realistického a vědecky podloženého přístupu, který Air France používá k zajištění ekologické transformace prostřednictvím konkrétních a měřitelných opatření.

Nová dekarbonizační trajektorie si v roce 2030 klade za cíl snížit emise CO2 na 1 km/km o 30 %. Tento cíl nezahrnuje tzv. kompenzaci opatření, která zohledňují výhradně opatření snižující přímé a nepřímé emise. Odpovídá to 12% snížení celkových emisí společnosti v letech 2019 až 2030, v souladu s očekávanými změnami v činnosti, po 6% snížení dosaženém mezi lety 2005 a 2019.

Do roku 2050 chce Air France dosáhnout nulových emisí, tj. drastického snížení emisí CO2., spolu s příspěvky na projekty, které odstraní z atmosféry emise CO2.

Technologie pro snižování emisí CO2

Kromě snižování emisí je důležité se zaměřit i na technologie, které umožňují odstraňování CO2 z atmosféry. Mezi tyto technologie patří:

• Biochar: Přeměna uhlíku z biomasy na stabilní formu, která může být zachycena v půdě.
• BECCS (Bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku): Technika, která kombinuje produkci energie z biomasy se zachycováním a ukládáním CO2.
• EW (Enhanced Weathering): Urychlení přirozeného zvětrávání hornin, což vede k absorpci CO2.
• OAE (Ocean Alkalinity Enhancement): Ukládání rozemletých hornin do oceánů, což zvyšuje zásaditost a zpomaluje okyselování oceánů.

Enhanced Weathering (EW)

EW je metoda, která využívá přirozené chemické procesy k odstranění CO2 z atmosféry a zároveň může přinést vedlejší výhody pro zemědělství (např. snížení ztrát dusíku, zvýšení výnosů). Když se tyto horniny vlivem H2CO3 rozpouštějí, reagují s CO2 vytvářejí stabilní minerály, jako je bikarbonát a karbonát, které mohou být dlouhodobě uloženy v půdě nebo v oceánech.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

EW v praxi - V Británii společnosti UNDO [19] již službu EW praktikuje a nabízí farmářům. Společnost Veolia [20] testuje EW vylepšenou o přidávání enzymů.

Projekt Carbfix

Projekt Carbfix [28] je inovativní v tom, že využívá kyselinu uhličitou k mineralizaci CO2 do podzemních struktur, což vede k tvorbě minerálů jako je CaCO3. V ČR se vhodná lokalita, kde anortit a další plagioklasy jsou běžnou součástí čedičových hornin nachází v Českém středohoří, které je známé svým sopečným původem a bohatstvím na čedičové horniny. To by mohlo být vhodné prostředí pro procesy mineralizace CO2 podobné těm, které používá projekt CarbFix na Islandu. Jedná se principiálně o podobný postup jako je v případě známého CCS. Tedy vtláčení CO2 do geologických struktur. V tomto případě se ale přidává k vtláčení i vodík.

Politika ochrany klimatu ČR

Vláda příští týden projedná tři vládní koncepce s přívlastkem strategické. Dokumenty mají formovat způsob, jak dosáhnout cíle bezemisní ekonomiky v ČR. Důležité je, že dopravy se nejvíce týká materiál Politika ochrany klimatu ČR. Aktualizace pochází z dílny MŽP a mění dosavadní koncepci z roku 2017. Vychází důsledně z hypotézy, že existuje přímý vztah mezi emisemi a oteplováním planety. Zastavit oteplování bude možné jen tehdy, když se dosáhne tzv. klimatické neutrality. Rámcem politiky MŽP jsou evropské cíle. Tedy dosavadní emisní systém pro energetiku, průmysl a leteckou dopravu cílí na celoevropský pokles emisí CO2 o 62 %. Od roku 2027 zasáhnou emisní povolenky na všechny druhy pozemní dopravy používající fosilní paliva.

Náklady a financování dekarbonizace dopravy v ČR

Šmahem se vypořádává s financováním dekarbonizace dopravy v ČR. Třetinu nákladů mají pokrýt zdroje EU (zejména výnosy z emisních povolenek), podpora dekarbonizace v programech EU i po roce 2030. MŽP přitom počítá s doprovodnými opatřeními jako jsou ESG reportování, dobrovolné závazky finančních institucí, reporting udržitelnosti (směrnice CSRD / ESG reporting), reporting souladu s taxonomií EU pro udržitelné investice, podmínky pro čerpání EU fondů spojené s principem významně nepoškozovat životní prostředí (DNSH) a na blíže nespecifikované klimatické prověřování investic.

Podle materiálu si kýžený rozvoj železniční dopravy v infrastruktuře a v obměně vozového parku do roku 2030 vyžádá 300 mld. Kč, přičemž se odkazuje na údaje z MD. Zahrnují též elektrifikaci tratí. Dekarbonizace silniční dopravy přijde podle zdrojů MŽP a krajů na 10 mld. Kč, což zahrnuje náklady modernizace veřejné dopravy a infrastruktury pro tzv. čistou mobilitu. Investice včetně nákladní dopravy odhadlo MD na 270 mld. Kč (z toho podpora má činit 160 mld.

Emise z dopravy v ČR

Osobní a nákladní doprava v ČR způsobuje ročně 20 Mt CO2eq, což odpovídá 16 % emisí Česka a v přepočtu na osobu je to cca 1,7 t CO2eq ročně. Více než polovina dopravních emisí jde na vrub osobním automobilům a další emise připadají na nákladní automobily a autobusy. Dlouhodobě emise z dopravy a spotřeba energie v dopravě stoupají, což je podle MŽP důsledkem rostoucí poptávky po přepravě, rostoucímu počtu osobních aut a růstu jejich rozměrů a hmotnosti.

Podpora snižování emisí

Evropská unie se zavázala bojovat proti změně klimatu mnoha způsoby: jedním z nich je i zavádění politik usnadňujících používání elektromobilů. Pokud nám poskytnete údaje o spotřebě paliva a trasách, poskytnete nám ty nejcennější informace a můžete se stát prémiovým uživatelem. Data anonymizujeme a následně je použijeme k vyhodnocení skutečné spotřeby paliva a hladiny emisí CO2 u automobilů. Data využijeme ke kvantifikaci znečištění ve městech a na venkově, pomůžeme obcím a místním samosprávám, budeme monitorovat chování řidičů, vytvářet přesnější modely pro simulaci emisí CO2 a v důsledku lepší legislativu pro celou Evropu.

tags: #snížení #emisí #CO2 #doprava #strategie

Oblíbené příspěvky:

• Zbavte se kuchyňského odpadu snadno
• Současný stav klimatu
• Odpadní hadice 35 mm
• Kompost a jeho složení
• Jednorázové talíře šetrné k přírodě