Snížení emisí pomocí obnovitelných zdrojů: Cesta k čistšímu ovzduší a udržitelné budoucnosti v České republice

Čistější ovzduší a méně škodlivých emisí jsou klíčové pro zdraví a budoucnost naší planety. Průmyslové podniky v České republice mají nyní příležitost získat miliardy korun na ekologizaci výroby a úsporu energií. V nově vyhlášené výzvě z programu ENERG ETS z Modernizačního fondu je připraveno patnáct miliard korun.

„Snažíme se podpořit naše firmy, které přecházejí na obnovitelné zdroje a investují do energeticky úsporných opatření a do snižování emisí," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nová výzva navazuje na ty předchozí, kterých bylo celkem pět. Průmyslové podniky z nich mohly čerpat přes dvacet miliard korun. Žadatelé dosud podali do všech výzev ENERG ETS celkem 37 projektů s požadavkem na dotaci 37 miliard korun, což výrazně převýšilo alokaci. Nyní přichází velká injekce dalších patnácti miliard.

Ministr Petr Hladík dodává: „Modernizace průmyslu je nejen z pohledu životního prostředí naprosto zásadní. Jsme průmyslovou zemí a chceme jí také zůstat, ale potřebujeme modernizovat český průmysl a firmy, abychom si do budoucna udrželi také konkurenceschopnost. I to je součástí zelené modernizace, která je obrovskou příležitostí jak pro domácnosti, tak firmy a v neposlední řadě i přírodu.“

Modernizace průmyslových podniků má velký vliv na výrazné snižování emisí CO2 v ovzduší, na její podporu jde z Modernizačního fondu procentuálně třetí nejvyšší podpora z celkové alokace. Prostředky pomohou největším znečišťovatelům ovzduší s úsporami energií, s přechodem k obnovitelným zdrojům energie i k ekologičtějšímu způsoby výroby.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Nabídka investic z Modernizačního fondu míří na výrobní podniky a další organizace zapojené do systému EU ETS, patřící k největším producentům oxidu uhličitého, u nichž bude efekt investic na kvalitu ovzduší zásadní. Jde například o výrobce oceli a železa, stavebních materiálů, papíru, zástupce chemického či potravinářského průmyslu, ale i velká nemocniční zařízení.

Podmínky pro získání dotace popisuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: „Jsou to takové technologie, které snižují celkovou spotřebu energie nejméně o 20 % ve srovnání se stavem před poskytnutím podpory, nebo snižují přímé emise skleníkových plynů alespoň o 40 % ve srovnání s předchozím stavem.“

Příkladem využití dotace může být například projekt skupiny Orlen Unipetrol, která ve své rafinérii v Kralupech realizuje rozsáhlou investici zaměřenou na rekuperaci tepla spalin. Cílem je maximální využití tepla ze spalovacího procesu pro zvýšení energetické efektivity a efektivity provozu. Společnost očekává od tohoto projektu snížení produkce emisí až o 15 kt ročně a současně zvýšení flexibility kralupské rafinérie včetně posílení její energetické soběstačnosti.

Žádosti mohou podávat subjekty provozující zařízení v EU ETS na území České republiky v období od 15. července 2024 do 15. listopadu 2024. Výše příspěvku je odstupňována podle velikosti, velký podnik může získat 40 % způsobilých výdajů, střední 50 % a malý podnik pak 60 % způsobilých výdajů. Maximální výše podpory na jeden projekt může být až šest miliard korun.

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS)

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) čelí nejsilnějšímu politickému tlaku za celých 20 let své existence. Početná skupina ministrů průmyslu žádá rozsáhlou revizi, čímž reflektují obavy zástupců průmyslu. Itálie chce systém dokonce pozastavit minimálně do chvíle, než dojde k dohodě o reformě. Německo hovoří o zrychlené úpravě parametrů. Francie je opatrnější, zatímco Švédsko varuje před rozvratem úspěšného nástroje klimatické politiky EU. Spor o budoucí podobu ETS se tak stává v posledních dnech jedním z hlavních témat unijní agendy.

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

Debata o reformě systému ETS je dlouhodobá, v posledních dnech a týdnech však kulminuje. Výzvy zástupců energeticky náročných odvětví se nyní naplno přetavily v poměrně ostrou politickou debatu na ministerské úrovni.

Aliance energeticky náročných průmyslů ve společném stanovisku požaduje maximální cenu elektřiny pro průmysl na úrovni 50 eur za MWh. Uvádí, že investice do elektrifikace stagnují a že se zhoršuje konkurenceschopnost vůči třetím zemím. Zároveň chce zachovat kompenzace nepřímých nákladů ETS i po roce 2030.

Největší evropská organizace zástupců průmyslu BusinessEurope zase navrhuje přehodnotit úplné stažení bezplatných povolenek, pokud se neosvědčí CBAM, uhlíková daň vůči třetím zemím.

Výsledkem je společné prohlášení třinácti členských států - Itálie, Rakouska, Chorvatska, České republiky, Francie, Německa, Lucemburska, Polska, Portugalska, Slovenska a Španělska.

Tato skupina zemí požaduje, aby revize ETS zajistila „efektivní cenový signál“ spolu s „předvídatelností a stabilitou trhu“ a ochranou před „nadměrnou cenovou volatilitou“. Zároveň volají po „pragmatickém a investičně kompatibilním“ nastavení alokace bezplatných povolenek. Upozorňují, že snižování emisního stropu může přinést „vysoké cenové úrovně, zvýšenou volatilitu a omezenou likviditu“.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

Po jednání Rady pro konkurenceschopnost padala ze strany ministrů ostrá vyjádření. Nejdál přitom jde Itálie. Ministr průmyslu Adolfo Urso označil ETS za „další daň pro evropské podniky, která zvyšuje jejich náklady a omezuje konkurenceschopnost“. Otevřeně vyzval k tomu, aby byl systém „pozastaven do doby, než bude provedena komplexní reforma“.

Tvrdý tón zvolila i premiérka Giorgia Meloni. Po jednání s kyperským prezidentem v Římě zdůraznila, že Evropa nemůže po svých firmách za současného nastavení chtít, aby obstály v globální konkurenci. Snížení nákladů na energii označila za „absolutní prioritu“.

O nutnosti okamžité úlevy firmám hovoří Polsko, které ostatně úpravy systému prosazuje dlouhodobě. Podle náměstka ministra Michała Baranowského existuje na evropské úrovni „společné porozumění, že průmysl potřebuje okamžitou a hmatatelnou úlevu“ a že „cena uhlíku musí být snížena“.

Německo sice odmítá suspendování systému, ale ústy ministryně hospodářství Katheriny Reiche tlačí na co nejrychlejší reformu, která zmírní dopady na energeticky náročná odvětví.

Proti reformě se naopak zdrženlivě vyjadřuje Nizozemsko či Finsko. Nejvýrazněji však sytém hájí Švédsko. Ministryně Ebba Busch připomněla, že ETS je „základní kámen klimatické politiky EU, který zajišťuje dlouhodobou předvídatelnost a stabilní cenu uhlíku.“

Francie volí střední cestu. Podle ministra Sébastiena Martina je třeba některé body znovu prodiskutovat, zejména ve vztahu k CBAM, ale „vyhodit celý systém do povětří není postoj Francie.“

Česká republika patří mezi státy s vysokou závislostí na fosilních palivech a s jednou z největších zátěží skleníkovými plyny na osobu a rok v EU (12,5 tuny, přitom průměr v EU je 7,3 tuny). Patříme mezi státy s nejvíce znečištěným ovzduším v EU. Zároveň však máme nadprůměrné možnosti snižovat emise, neboť jsme jedním z největších vývozců elektřiny na světě. Vyvážíme jí téměř stejné množství, jako je spotřeba všech domácností dohromady, nebo srovnatelně, jako vyrábějí zastaralé uhelné elektrárny. Zároveň zatím málo využíváme potenciál domácích čistých obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomická studie, kterou si nechalo spočítat Ministerstvo životního prostředí u konzultační společnosti EGÚ Brno, ukazuje, že i pro ČR platí zjištění Evropské komise. Pro větší snížení emisí (o 83 % do roku 2050) musí dojít k masivním investicím do domácích čistých zdrojů a úspor energie.

ČEZ se opět zaměřila na snižování emisí a rekultivaci krajiny. Množství oxidu uhličitého způsobené spalováním fosilních paliv ve skupině ČEZ se v letech 2017 a 2022 výrazně snížilo. Konkrétně v roce 2017 bylo vyprodukováno 25 057 242 tun oxidu uhličitého a v roce 2022 bylo vyprodukováno 18 915 200 tun oxidu uhličitého, což představuje pokles o 24,5 %.

V roce 2022 bylo dokončeno celkem 170 ha rekultivace, která pomohla obnovit poškozené oblasti v okolí dolů a elektráren, z toho 124 ha tvořily rekultivace zemědělské, 25 ha lesnické, 5 ha vodní a 16 ha ostatní. Navíc byly zahájeny nové rekultivace na ploše 108 ha, z toho tvořily 64 ha rekultivace zemědělské, 37 ha lesnické, 2 ha vodní a 5 ha ostatní. Na přípravu a zahlazení předešlé hornické činnosti bylo v roce 2022 vynaloženo 358 mil.

ČEZ plánuje výrazně posílit svou pozici v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V rámci strategie do roku 2030 má v plánu postavit 6000 MW nových kapacit obnovitelných zdrojů, především se jedná o fotovoltaické elektrárny. ČEZ se tak chce stát lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů nejen v České republice, ale i v celé střední a východní Evropě.

Nejdůležitějším opatřením je rozvoj kapacit v obnovitelných zdrojích, ta by se měla do roku 2030 globálně ztrojnásobit. Solární energie hraje v této transformaci klíčovou roli. Předpokládá se, že tato technologie bude tvořit dvě třetiny letošního nárůstu kapacity obnovitelné energie.

Vláda na svém dnešním jednání dala zelenou aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (nebo také NEKP), který určuje parametry českého energetického mixu s ohledem na nutnost snižování emisí skleníkových plynů. Obnovitelné zdroje mají do roku 2030 podle aktualizovaného plánu pokrývat 30 % české spotřeby energie, a kromě snížení emisí tak i posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky, a zaručit nižší a stabilnější ceny pro spotřebitele.

„Nový plán pro energetiku a klima je rozhodně dobrým základem pro budoucí dekarbonizaci české ekonomiky. Oproti verzi z roku 2015, která zvyšovala podíl obnovitelných zdrojů jen o pár procentních bodů, míří letošní aktualizace téměř k zdvojnásobení podílu zelené energetiky. Bezemisní energie však bude Česko potřebovat ještě ambicióznější cíle, pokud má zůstat zachovaná konkurenceschopnost naší ekonomiky a pokud chceme chránit domácnosti před výkyvy cen energie na trhu,“ hodnotí NEKP Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Potenciál pro výstavbu nových čistých zdrojů je v Česku přitom obrovský. Za pomoci evropských fondů může Česko podle studie společnosti Deloitte vypracované pro Svaz moderní energetiky do 2030 vybudovat 17 gigawattů nových bezemisních zdrojů, zejména větrných a slunečních elektráren. Naopak, pokud potenciál nevyužijeme, hrozí, že evropské zdroje peněz vyschnou a budování nových zdrojů po roce 2030 bude mnohem dražší.

Česká republika tak bude v produkci čisté energie zaostávat za evropským průměrem a měla by se pokusit se co nejvíce evropskému cíli přiblížit.

Dekarbonizaci české ekonomiky a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti státu pomůžou i další dokumenty, které jsou momentálně předmětem jednání. Už zítra 19. 10. bude Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny diskutovat o novele Lex OZE 2, která zavede v Česku komunitní energetiku. V mezirezortním připomínkovém řízení je také novela Lex OZE 3, která transponuje legislativu Evropské unie v oblasti akumulace a agregace energie.

Dnes jmenovaný ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) řekl po dnešním jednání vlády, že jeho strana ani vláda nepopírají klimatickou změnu. Považuje ale za zbytečné ji označovat jako klimatickou krizi. Dodal, že je nutné stát na klimatickou změnu připravit, avšak racionálně.

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. Dotační program funguje od roku 2009 jako nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií.

Čína v posledních 18 měsících vyslala do světa zásadní signál: její emise oxidu uhličitého poprvé po dlouhé době přestaly růst - a to bez viditelného zpomalení ekonomiky. Pro zemi, která generuje téměř třetinu globálních emisí, je to moment, který si zaslouží pozornost. Ukazuje, že masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, elektrifikace a modernizace průmyslu mohou vést ke stabilizaci emisí, aniž by se ekonomika dusila.

Nejviditelnější změna přichází z výroby elektřiny. Spotřeba elektřiny v Číně stále roste - a v roce 2025 o dalších 5,6 procent - ale téměř 90 procent tohoto růstu už dokázaly pokrýt nové solární a větrné elektrárny. Jinými slovy, tam kde by dříve musel vzniknout další uhelný blok nebo by běžely starší elektrárny více hodin, dnes výrobu přebírá OZE. To je hlavní důvod, proč emise z elektroenergetiky stagnují nebo dokonce lehce klesají - v prvním kvartále 2025 o 5,8 procent meziročně.

Podíl uhlí na výrobě elektřiny byl v polovině roku 2025 kolem 51 procent - jde o nejnižší hodnoty za poslední roky. U instalovaného výkonu tvoří uhlí už jen asi 34 procent, protože nový výkon tvoří víceméně výhradně OZE.

Průměrný kapacitní faktor uhelných elektráren v roce 2025 klesl na přibližně 46 procent, což znamená, že jsou v provozu okolo 4 tisíce hodin ročně, tedy méně než dříve. Mnohé z těchto bloků slouží spíše jako záložní zdroje pro pokrytí špiček v poptávce nebo pro kompenzaci kolísání výkonu obnovitelných zdrojů. Zatímco uhlí zůstává klíčové pro energetickou bezpečnost, jeho využití se posouvá od základního zdroje výroby elektřiny k flexibilní záloze, což ukazuje na snahu Číny udržet stabilitu sítě při stále větším podílu nestálých OZE.

Podle serveru Oenergetice se část výroby solárních a větrných elektráren už musí omezovat - tzv. curtailment dosahuje u některých projektů až nižší desítky procent.

Emise v těžkém průmyslu (ocel, cement) už nerostou tolik jako dříve; některá odvětví dokonce emise mírně snižují kvůli slabšímu stavebnictví. Cementářský průmysl například snížil produkci oproti roku 2021 o 25 procent.

Letos Čína poprvé přijala absolutní cíle na snížení emisí v rámci svého národního systému emisního obchodování. Nejde už jen o relativní „emise na jednotku HDP“, ale o reálné snižování celkových emisí.

Z čínského příkladu vyplývají dvě důležité lekce. Za prvé, udržitelná energetika nemusí nutně znamenat slabší průmysl - lze dekarbonizovat, aniž by se ekonomika zhroutila. Za druhé, samotné obnovitelné zdroje nestačí: potřebujeme robustní přenosovou síť, úložiště a flexibilní spotřebitele (např. v budovách).

Evropa dnes stojí před stejnou výzvou - rostoucí množství OZE začíná tlačit na stabilitu soustavy. Větší zapojení flexibilních technologií v budovách (tepelná čerpadla, chytré řízení, baterie), jejich vyšší efektivita díky zateplení a současně posílení přenosových/distribučních soustav jsou přesně kroky, které pomohou zopakovat to, co vidíme v čínských číslech.

Celkem 26 energeticky úsporných projektů se zárukou od ČEZ ESCO pomohlo v loňském roce městům, nemocnicím, kulturním institucím, ale i průmyslovým podnikům snížit jejich náklady na energie o 380 milionů korun. Projekty energetických úspor se zárukou (EPC) výrazně snižují náklady na vytápění, elektřinu, plyn a vodu. To kromě mnohamilionových úspor přináší i výraznou modernizaci objektů, stejně jako snížení uhlíkové stopy.

Výrazným hráčem na poli energetických úspor řešených metodou EPC je ENESA, dceřiná společnost ČEZ ESCO. Její projekty dosahují více než poloviny celkových úspor ze všech projektů EPC doposud realizovaných na území ČR.

„Obliba EPC projektů neklesá, právě naopak. Výsledky úspor našich zákazníků, kteří většinou vykazují vysoké nadúspory nad rámec garancí, hovoří jasně. Dosud jsme našim zákazníkům ušetřili přes 2,5 miliardy korun, nicméně potenciál celého trhu je v řádu desítek miliard. Věřím, že i díky politické podpoře se podaří celý trh dále akcelerovat. EPC projekty realizované firmou ENESA, dceřinou společností ČEZ ESCO, vedle finančních přínosů výrazně pomáhají také životnímu prostředí. „Loni se nám opět podařilo navázat na dobré výsledky z předchozích let a spustili jsme řadu velkých projektů po celém Česku. Je dobrou zprávou, že se projekty energetických úspor staly tak oblíbenými mezi municipalitami, nemocnicemi nebo univerzitními budovami. V loňském roce bylo do nových projektů EPC od ENESA investováno přibližně 1,2 miliardy korun. Po skončení smlouvy projekty šetří energie svým zákazníků dál až do konce životnosti instalovaných energeticky úsporných zařízení. Za meziročním růstem úspory je větší velikost probíhajících projektů.

„Projekt EPC, který se u nás budoval za plného provozu bez zásadního omezení péče, je bezesporu jedním z největších projektů v historii naší nemocnice. Od pacientů i zaměstnanců máme velmi pozitivní zpětnou vazbu na vyšší tepelný komfort a celkově příjemné prostředí. Velmi významné jsou i finanční prostředky, které díky tomuto projektu energetických úspor šetříme, a které můžeme následně investovat do ještě kvalitnější zdravotní péče.

Nový projekt se rozjel také například ve Středočeském kraji, který díky němu ušetří v následujících deseti letech 470 milionů korun. „S EPC projekty máme ve Středočeském kraji dlouhodobě dobré zkušenosti, například z nemocnic v Mladé Boleslavi a Kutné Hoře. Do projektů energetických úspor krajských budov jsme již investovali přes 3 miliardy korun. Těší nás, že náš strategický přístup k energetické účinnosti byl již potřetí oceněn v soutěži o Nejlepší připravovaný EPC projekt, kterou pořádá Asociace poskytovatelů energetických služeb. Nyní pokračujeme v dalších dvou významných městech našeho regionu - Rakovníku a Kladně. Kraj spravuje stovky budov a postupně chceme rozšiřovat energeticky úsporná opatření i v dalších objektech.

Mezi další velké úspěšné EPC projekty patří Dopravní podnik hlavního města Prahy, Fakultní Thomayerova nemocnice, Kongresové centrum Praha, Koleje a menzy ČVUT, nebo Pardubický kraj. EPC projekty se obvykle uzavírají na 5-10 let.

Rozsáhlý projekt energetických úspor pro Dopravní podnik hl. m. Prahy získal od Asociace poskytovatelů energetických služeb ocenění za nejlepší EPC roku 2025.

Energetické služby se zárukou úspor (z angl. Energy Performance Contracting, zkráceně EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a příp. zajištění financování projektu vedoucí ke garantovaným úsporám energie v budovách a technologických systémech. Veškerá rizika projektu nese dodavatel, který v případě, že úspor není dosaženo dle předem stanoveného modelu, hradí zákazníkovi rozdíl.

tags: #snížení #emisí #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Zelená energie Liberecký kraj
• Jak na připojení odpadu
• Ekologická zahrada a volný výsev
• Využití obnovitelných zdrojů v ČR
• Co obsahuje směsný komunální odpad?