Participace veřejnosti a ekologie v České republice

V době, kdy čelíme stále naléhavějším klimatickým výzvám - jako je sucho, úbytek biodiverzity nebo zvyšující se tlak na krajinu - je zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí důležitější než kdy dřív.

Legislativní rámec participace veřejnosti v environmentálních otázkách

Řešenou problematiku ve vztahu k environmentálním souvislostem ve všech jejich aspektech (právo na informace a účast veřejnosti) zastřešuje mezinárodní smlouva podepsaná v dánském Aarhusu a označována jako Úmluva EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“ či „Úmluva“). Tato úmluva byla Českou republikou podepsána již v červnu 1998 (na 4. ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN), souhlas Parlamentu byl ale udělen až v roce 2004, po ratifikaci prezidentem vstoupila pro ČR v platnost 4. října 2004 a byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 124/2004.

Podle článku 10 Ústavy ČR je tímto tato mezinárodní smlouva součástí právního řádu České republiky a má tzv. aplikační přednost před zákony ČR. Z této skutečnosti tedy vyplývá prioritní použití příslušných ustanovení dle Aarhuské úmluvy i v případech, kdy česká legislativa upravuje problematiku jiným způsobem.

V České republice vedle sebe existují dva zákony, které upravují problematiku poskytování informací - zákon o svobodném přístupu k informacím (č.106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákon o právu na informace o životním prostředí (č.123/1998 Sb., ve znění pozdějších přepisů). Tato skutečnost s sebou přináší potřebu diferenciovat, dle kterého zákona budou požadované informace poskytovány.

Pilíře Aarhuské úmluvy:

• Aktivní šíření informací orgány veřejné správy (čl. 5).
• Druhý pilíř je zaměřen na účast veřejnosti na rozhodování o určitých činnostech, které mají vliv na životní prostředí (rozhodování o specifických činnostech).
• Třetí pilíř (viz. čl.

Účast veřejnosti v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Zákonem garantovaná účast veřejnosti v procesu posuzování vlivů na životní prostředí je konkrétním projevem jednoho ze zásadních principů procesu - informovanosti a účasti veřejnosti.

Čtěte také: Ekologické umění a participace

Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví umožňuje vstup veřejnosti do procesu EIA již na samotném počátku. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny, pokud je o to oznamovatel požádá ještě před předložením oznámení, projednat s oznamovatelem uvažovaný záměr a doporučit mu tzv. předběžné projednání (dle § 15 ZEIA) s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky, případně se spolky či veřejností.

Možnost podávat připomínky mají dotčené orgány a veřejnost ve většině etap procesu. Každý může zaslat svá písemná vyjádření k oznámení záměru (stavby, zařízení, technologie, činnosti) příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (podrobněji viz § 6 ZEIA). K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí přihlížet.

Následuje zjišťovací řízení, při kterém příslušný úřad ve svém rozhodování o potenciálním vlivu přihlíží vždy k obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčených orgánů a dotčených územních samosprávných celků (§ 7 odst. 3 písmeno c). Pakliže příslušný úřad ve svých závěrech neshledá povinnost dalšího posouzení vlivů záměru na životní prostředí, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.

Právo podat odvolání proti rozhodnutí má oznamovatel a dotčená veřejnost (§ 7 odst. 6). Dotčená veřejnost má též oprávnění domáhat se žalobou zrušení tohoto rozhodnutí (mohou přitom napadnout hmotnou nebo procesní zákonnost) ve správním soudnictví (soud rozhoduje ve lhůtě do 90 dnů o doručení, §7 odst.

Programy na podporu participace a ekologických projektů

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo dvě nové výzvy v rámci Programu na podporu projektů nestátních neziskových organizací (NNO) pro rok 2026. Celkově vyčlenilo na podporu neinvestičních projektů zaměřených na ochranu přírody, environmentální vzdělávání, boj se změnou klimatu a systémové zapojení NNO do veřejné správy 20 milionů korun.

Čtěte také: Definice veřejně obchodovatelné akcie

„Neziskové organizace dokážou oslovit tisíce lidí napříč republikou a přirozeně je zapojit do aktivit, které mají skutečný dopad na životní prostředí. V posledním ročníku jsme podpořili 58 projektů a i letos máme připraveno 20 milionů korun na iniciativy, které přispívají k ochraně a obnově přírody, vzdělávání veřejnosti nebo posilování komunitní spolupráce. Program na podporu neziskových organizací je pro nás důležitým nástrojem, jak podporovat konkrétní řešení, vycházející z místních potřeb a zkušeností,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Výzvy pro rok 2026 reflektují aktuální potřebu efektivně reagovat na environmentální výzvy a zároveň posilovat roli občanské společnosti v rozhodovacích procesech.

Podporujeme projekty, které chrání nejen přírodu, ale zároveň vzdělávají a motivují veřejnost k větší angažovanosti v ochraně životního prostředí,“ upřesňuje zaměření programu Jan Kříž, vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí MŽP.

Výzva Podprogramu A je určena na podporu projektů zaměřených na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, vliv životního prostředí na lidské zdraví, změnu klimatu a environmentální vzdělávání. Výzva Podprogramu C podporuje dlouhodobé systémové projekty v oblasti životního prostředí a je tematicky zaměřena na implementaci Metodiky participace nestátních neziskových organizací v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy.

Program na podporu projektů NNO je důležitým a tradičním nástrojem spolupráce MŽP s nestátními neziskovými organizacemi. V posledním uzavřeném ročníku Programu 2024 bylo podpořeno 58 projektů. Nestátní neziskové organizace za podpory MŽP například obnovovaly mokřady, chránily kolonie netopýrů v historických objektech, vzdělávaly veřejnost i profesní skupiny, jak předcházet vzniku odpadu nebo zapojovaly seniory do ochrany životního prostředí.

Čtěte také: Prevence v Oblasti Veřejného Zdraví

O finanční příspěvek mohou žádat výhradně nestátní neziskové organizace působící v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, s tím že každá může podat maximálně tři projekty. Podmínkou u obou výzev je spolufinancování příjemcem dotace minimálně 30 % rozpočtu projektu. Minimální výše dotace na jeden projekt je 50 tisíc korun, maximální výše pak činí 300 tisíc korun na jeden projekt. Detailní parametry podpory jsou zveřejněny ve výzvách. Příjem žádostí je otevřený od 28. srpna do 30.

Projekt Pathways2Resilience (P2R)

Projekt Pathways2Resilience (P2R) přinesl do Česka nový způsob, jak přemýšlet o klimatické odolnosti. Ve Zlínském kraji a městě Přerově jsme pomohli propojit samosprávy, firmy, instituce i veřejnost.

Diskuse ukázaly, že největšími riziky jsou sucha, povodně, vlny veder a ztráta biodiverzity. Z workshopu vyplynulo, že adaptace vyžaduje především lepší meziresortní spolupráci a politickou podporu.

Mnozí zástupci obcí a firem se shodli, že klimatická opatření nemohou vznikat „od stolu“. Je třeba, aby se do rozhodování zapojili ti, kteří téma žijí.

Klíčovou roli při organizaci workshopů sehrála Participation Factory, která zajišťovala nezávislou facilitaci a výběr vhodných participativních metod (mentimetrové hlasování či práci s mapami rizik, …). Tento nestranný přístup pomohl udržet otevřenou atmosféru a překlenout případné rozpory mezi účastníky.

Účastníci upozorňovali na složitost dotačních procesů a nedostatek kapacit pro přípravu projektů. Nedostatek informací o dopadech klimatické změny často brzdí akci.

Veřejné fórum Zdravého Kraje Vysočina

Z diskuze přibližně stovky zástupců odborné i laické veřejnosti na Veřejném fóru Zdravého Kraje Vysočina vzešla řada důležitých témat, ze kterých bylo pomocí hlasování vybráno 12 nejdůležitějších. Fórum se uskutečnilo 23. října 2025 v prostorách kraje.

Nejvýznamnější pro následující dva roky jsou tyto priority:

• Vzdělávání a výcvik pedagogů ke krizové intervenci ve školách na podporu duševního zdraví.
• Zachování produkčního zemědělství (podpora živočišné výroby → produkce chlévské mrvy → udržení úrodnosti půdy → udržení vody v krajině → omezení eroze; medializace zemědělství, školství).
• Více hodin volitelných předmětů.
• Zamezit narušování krajinného rázu Vysočiny (FVE, VTE, VRT).
• Výstavba obchvatů obcí a zkapacitnění páteřní silniční sítě.
• Zatraktivnit (rozšířit a zlepšit) veřejnou infrastrukturu sloužící jak pro návštěvníky, tak obyvatele Vysočiny (turistické trasy, cyklostezky, tábořiště, piknikoviště, karavanová stání, parkoviště, kempy, přírodní koupaliště, rozhledny, vyhlídková místa, zážitkové stezky, naučné stezky a další).
• Podpora udržitelného hospodaření v lesích (dokončení obnovy po kalamitě pro zachování všech funkcí lesa, odborný servis pro vlastníky lesů, hledání nástrojů ke snižování zvěře).
• Podpora rozvoje VŠPJ jako centra vzdělanosti regionu.
• Systémová profesionální podpora aktivního života seniorů, včetně mezigenerační spolupráce.
• Nedostupnost bydlení.
• Udržitelné hospodaření s vodou s adaptací na změnu klimatu se zaměřením na rozvoj vodohospodářské infrastruktury (propojování vodárenských soustav).
• Nedostatek personálních kapacit (trenéři, lektoři, vedoucí) - odliv mladých mimo Kraj.

Zelené veřejné zakázky (GPP)

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ.

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.

Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.

V praxi lze ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporovat několika způsoby. Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu.

V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty.

V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky.

Environmentální vzdělávání veřejnosti

Starší generace občanů v České republice zcela postrádá ekologické vzdělání (ekologie nebyla do sedmdesátých let minulého století v této společnosti uznávána jako věda) a mladší generace potřebuje průběžné informace o nových poznatcích z environmentálních oborů.

Participativní metody

Každý participativní proces se skládá z participativních metod - většinou z kombinace více metod. Při plánování participativního procesu je třeba si stanovit, čeho chcete participací docílit a to v různých fázích celého procesu.

Rozlišujeme dvě hlavní skupiny participativních metod:

• Metody s vysokou datovou hodnotou
• Metody s vysokou mírou angažovanosti cílové skupiny

Pro sběr dat je třeba rozlišovat následující kategorie:

• KVANTITATIVNÍ DATA - Potřebujeme čísla a procenta (např. 60% veřejnosti preferuje možnost x).
• KVALITATIVNÍ DATA - Potřebujeme od cílové skupiny nápady, podněty a více informací pro hlubší porozumění problému.

tags: #participace #veřejnost #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Krabičkové diety v Brně: Co si vybrat?
• Čištění odpadů a potrubí – recenze
• Přípravky pro praní merino vlny
• Hluboký význam přírody
• Jak správně zlikvidovat autovrak?