V Česku jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště, v minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek.
Na vině jsou hlavně staré kotle na pevná paliva, ve kterých se topí tím, čím nemá. V osmdesátých letech bylo hlavně v uhelných regionech, díky napojené energetice a průmyslu zodpovědné za vyšší nemocnost dětí i dospělých (astma, nemoci srdce), sníženou střední délku života a vyšší výskyt vývojových vad dětí. Od té doby se situace výrazně posunula a dnes jsou největšími znečišťovateli právě domácnosti a jejich topeniště. Některá města na východě ČR patří podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi místa v Evropě, kde se právě jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, spolu s městy v údolí řeky Pád v Itálií a slezském Polsku.
Vliv na zdraví obyvatel a životní prostředí byl prokázán u mnoha látek zejména pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, aerosolové částice a benzo(a)pyren. Od devadesátých let v Česku došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší, hlavně kvůli nově zavedeným přísným opatření v množství škodlivin, které mohou do ovzduší vypouštět průmyslové provozy jako elektrárny, a teplárny. Emise hlavních znečišťujících látek za posledních 30 let výrazně poklesly, stále se ale dostávají do ovzduší v množstvích, které v důsledku můžou působit negativně na zdraví lidí i ekosystému.
O uhlí platí, že jeho spalování produkuje více polyaromatických uhlovodíků, oxidů síry, a některých těžkých kovů na jednotku vyrobené energie než jakákoliv jiná paliva. Je také dominantním zdrojem emisí CO2 souvisejících s výrobou elektřiny a tepla a je odpovědné za více než 30 % průměrného globálního nárůstu teploty od doby před průmyslovým obdobím.
Proto dál běží národní programy jako Zelená úsporám a kotlíkové dotace, které mohou pomoci domácnostem snížit spotřebu i emise. S úsporou za energie však mohou pomoci státní dotační programy.Vedle NZÚ mohou lidé čerpat dotace také z dalších českých programů, jako je Panel+ a Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. „Přínos všech dotačních programů pro snižování energetické náročnosti budov je neoddiskutovatelný. Dotační programy v čele s NZÚ pomáhají investorům i státu. Prostředky, které stát vloží do dotačních fondů, se mu bohatě vrátí v podobě trvalého snížení sociálních výdajů, vyššího výběru daní a samozřejmě i přispěje k vyšší energetické bezpečnosti státu. Mimo to mají výzvy k zateplování pozitivní efekt i na sezónní zaměstnanost ve stavebnictví.
Čtěte také: Jak snížit emise CO2
V minulém roce bylo v rámci dotačního programu NZÚ celkem podáno přes 6 000 žádostí a z fondu bylo vyplaceno více než 1,4 miliardy korun. Po otevření kontinuální výzvy programu Nová zelená úsporám pro rodinné domy se od letošního března otevírá časově neomezené přijímání žádostí o dotace i pro pražské bytové domy. Žádosti mohou lidé začít podávat už od letošního 15. března. „Díky kontinuálnímu běhu dotací pro rodinné a nově i bytové domy se majitelé mohou v klidu bez zbytečného spěchu rozhodnout, v jakém rozsahu a jakým způsobem vyjdou vstříc požadavku snížit energetickou náročnost budovy. Žádost o dotace mohou uplatnit kdykoli během následujících 5 let. Při zateplování je fáze projektování, příprav a konzultování s odborníky velmi důležitá a množství času na rozmyšlenou, stejně jako výběr kvalitního materiálu a stavební firmy, může zásadně ovlivnit kvalitu provedené práce.
Letošní výzva směřuje hlavně na zranitelné domácnosti a seniory, pro které je z evropských fondů vyčleněno 1,7 miliardy korun. Ostatní zájemci mohou využít dotace na výměnu zdrojů z Nové zelené úsporám, která od září nabízí i příspěvek na výměnu starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.
Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro domácnosti patří zejména zateplení obálky budovy, výměna oken, instalace fotovoltaických a fototermických systémů a dalších moderních zdrojů vytápění, tedy například tepelných čerpadel. Program Nová zelená úsporám je zaměřen na podporu snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů. Podporovány jsou dílčí i komplexní renovace rezidenčních budov. Dotaci můžete čerpat na výstavbu či nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností, environmentálně šetrné způsoby vytápění, tepelná čerpadla, přípravu teplé vody, zpětné získávání tepla z odpadní vody a instalaci obnovitelných zdrojů energie a systémů řízeného větrání s rekuperací. Čerpat příspěvek je ale také možné na efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody, výstavbu zelených střech a spolu se zateplením také na instalaci stínicí techniky. Program poskytuje dotaci i výměnu zdrojů využívaných jako hlavní zdroj tepla za kotel či kamna na biomasu nebo tepelné čerpadlo, podpořit lze i napojení na dálkové vytápění. Úspěšní žadatelé o dotaci na komplexní i dílčí zateplení zároveň mají navíc možnost čerpat zvýhodněný úvěr ze stavebních spořitelen až do dvojnásobku získané dotace. V rámci programu Nová zelená úsporám Light je také možné získat zvýhodněné dotace pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy (žadatel pobírající starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně, nebo žadatel pobírající příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě).
Ačkoliv podpora energetické účinnosti není hlavním cílem programu, prostředky programu lze čerpat i právě pro tyto účely. Operační program spravedlivá transformace primárně cílí na zmírnění socioekonomických dopadů zelené transformace v rámci Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro veřejný sektor patří zejména výměna zdroje vytápění, chlazení a přípravu teplé vody, zateplení obálky budov, využívání odpadního tepla a sluneční energie, výstavba zelených střech, instalace zařízení na shromažďování dešťové vody, rekonstrukce a inovace soustav veřejného osvětlení měst a obcí, včetně přípravy kabeláže v rámci infrastruktury pro udržitelnou mobilitu nebo například nákup elektromobilů či vozidel na vodíkový pohon.
Pro budovy organizačních složek státu a ve vlastnictví veřejných subjektů přichází v úvahu například stavební úpravy zlepšující tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí, výměna energeticky neefektivních zdrojů vytápění, chlazení nebo přípravy teplé užitkové vody, instalace fotovoltaických systémů či využívání odpadního tepla a na přípravu kabeláže pro dobíjecí body infrastruktury pro udržitelnou mobilitu. Relevantní komponenty Národního plánu obnovy cílí zejména na snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví organizačních složek státu.
Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza
Díky dotacím už bylo v Česku vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. Výměnou jednoho takového kotle ušetříme prostředí až 40 kg prachu, u extrémně špatných kotlů (a jejich uživatelů) může jít až o 180 kg nebezpečných prachových částic ročně. V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %. Díky lepší kvalitě ovzduší se uleví astmatikům, ale i seniorům a lidem s kardiovaskulárními obtížemi, což znamená mimo jiné i obrovské úspory ve zdravotnictví.
| Ukazatel | Před dotacemi | Po dotacích |
|---|---|---|
| Území ČR zasažené nadlimitními koncentracemi benzo[a]pyrenu | 25,9 % | 6,1 % |
| Podíl populace zasažené znečištěním benzo[a]pyrenem | 55,7 % | 20 % |
Od září 2024 začne platit již odkládaný zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. emisní třídy (nebo kotlů bez výrobního štítku). Tomu, kdo zákaz po tomto termínu poruší, hrozí pokuta až do výše 50 000 Kč.
Navíc platí, že pokud je kotel moderní a má vysokou účinnost, může mít poměrně malé emise, i když je na uhlí, které v Česku k vytápění dál používá asi 15 % domácností. Zároveň byl z novely zákona o ochraně ovzduší nedávno vyřazen úplný zákaz prodeje kotlů na uhlí od ledna 2025. Hlavním argumentem bylo mimo jiné to, že se zároveň nezakázal dovoz těchto kotlů ze zahraničí a také že prodej kotlů čistě na uhlí je u nás minimální a zakazovat kombinované kotle vhodné pro uhlí i biomasu není pro kýžený přechod od fosilních paliv vhodný.
Dle odhadů Ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů. Aktuálně je vhodný kotel na dřevo a pelety. Podle Petra Cankaře - technického ředitele společnosti Jaroslav Cankař a syn ATMOS, která vyrábí kotle na pevná paliva - je nejhorším důsledkem zdražení energií právě to, že lidé vytáhli ze sklepů staré kotle.Podle směrnice EU o energetické účinnosti budov (EPBD) musí nové rodinné domy a bytové komplexy od roku 2025 splňovat přísné standardy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Pro zmírnění množství emisí z kotlů (nejen) na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Dále lze dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší úklidem městských či obecních komunikací, která zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezení provozu aut s nejhoršími emisemi. Záchytu prachu pomůže i zeleň: vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády.
Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika
Prezidenta Společenstva kominíků ČR Jaroslav Schön si myslí, že by lidé především neměli do kotlů házet, co do nich nepatří. Trvale je tím poškozují, stejně jako komíny, a zároveň kontaminují ovzduší v lokalitě, kde sami žijí. Za další prohřešky považuje, pokud lidé topí vlhkým dřevem namísto vysušenými briketami.
Lidé by podle ní neměli spoléhat na to, že každý kotel „sedne“ na jejich komín. Veronika Buková, referentka vzdělávání z Asociace pro optimalizaci komínů a spalování (APKOS) upozorňuje, že: „Je nezbytné nechat si před pořízením nového kotle nechat ověřit výpočtem spalinovou stopu. To jediná šance, že se vám podaří zjistit, jestli komín je pro daný kotel optimální,“ říká.
tags: #snížení #emisí #z #rodinných #domů