Snížení emisí CO2 v Německu: Aktuální vývoj a cíle

Strukturální změny ve spotřebě energie společně se stagnující poptávkou povedou v letošním roce k poklesu emisí skleníkových plynů spojených se spotřebou energie. Podle výzkumníků z AG Energiebilanzen (AGEB) by se mělo jednat meziročně o zhruba 1% pokles, respektive o pokles o 6 milionů tun emisí ekvivalentu CO2. Výzkumná skupina AGEB ve svém nejnovějším výhledu dat o spotřebě primární energie v Německu očekává nepatrný meziroční pokles spotřeby o 0,1 % na 10 553 PJ. Ve srovnání s rokem 2008, který je srovnávacím rokem pro cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2030, se jedná o pokles o téměř 27 %.

"Chladnější počasí ve srovnání s loňským rokem zvýšilo spotřebu v oblasti vytápění. Zejména měsíce únor, březen a říjen byly významně chladnější než stejné měsíce v minulém roce, což mělo dopad do růstu spotřeby. Bez tohoto vlivu by spotřeba energie v Německu klesla meziročně o 1,2 %," uvedla skupina AGEB.

Spotřeba energie a paliv

Slabý výkon energeticky náročného průmyslu, zejména chemického sektoru, měl podle výzkumníků pouze mírný dopad do energetické bilance. Ten byl navíc kompenzován poklesem koncových cen paliv, který se zřejmě odrazil do spotřeby pohonných hmot, topných olejů a zemního plynu.

Výzkumníci z AGEB odhadují, že spotřeba zemního plynu v Německu letos vzroste meziročně o 3,6 % na 2 841 PJ (789 TWh). Růst je očekáván také u spotřeby černého uhlí, a to meziročně o 2 % na 754 PJ (209 TWh). U hnědého uhlí je naopak očekáván pokles meziročně o více než 6 % na 756 TJ (210 TWh).

"Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů vzrostla v roce 2025 o 3,6 % na 2 170 PJ (603 TWh). Chladnější počasí vedlo k růstu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů vzrostla meziročně o 0,9 %. Tento růst jde kompletně za solárními elektrárnami, jejichž výroba vzrostla meziročně o více než 18 %.

Čtěte také: Cíle EU pro rok 2040

Emise CO2 v Německu

Emise CO2 z fosilních paliv v Německu činily v roce 2022 673 595 260 tun. Emise CO2 se oproti předchozímu roku snížily o −0,84%, což představuje pokles o −5 679 050 tun oproti roku 2021, kdy emise CO2 činily 679 274 310 tun. Emise CO2 na obyvatele v Německu činí 8,01 tun na osobu (při populaci 84 086 227 v roce 2022), což je pokles o −0,11 oproti hodnotě 8,12 tun CO2 na osobu zaznamenané v roce 2021; to představuje změnu o −1,3% v emisích CO2 na obyvatele.

Tabulka: Emise CO2 z fosilních paliv v Německu

Německo loni vypustilo do ovzduší 649 milionů tun emisí CO2, což znamená meziroční pokles o 3,4 % a současně hodnotu, která je o více než 44 milionů tun nižší než právně závazný cíl pro rok 2024. Informoval o tom zahraniční portál Reuters s odvoláním na informace od německé spolkové agentury pro životní prostředí.

Cílem Německa v oblasti dekarbonizace je snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 a následně dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045. Loňský meziroční pokles o 3,4 % zemi nasměroval ke splnění bližšího z uvedených cílů.

"Když se podíváme na rok 2030, věřím, že našeho národního klimatického cíle dosáhneme," uvedl ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

Sektory a emise

Podle zahraničního serveru Reuters nicméně Německo pravděpodobně významně nesplní cíle vyplývající z evropského nařízení o "sdíleném úsilí" pro roky 2021 až 2030, a to zejména kvůli nedostatečnému pokroku v dekarbonizaci sektorů dopravy a vytápění (budov). Emise v těchto sektorech klesly podle zveřejněných hodnot meziročně o 1,4 %, respektive o 2,3 %.

Čtěte také: Snižování emisí aut v Česku

Meziroční pokles celkových emisí CO2 o výše uvedených 3,4 % tak táhl zejména sektor výroby elektřiny díky pokračujícímu rozvoji výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Evropský systém pro obchodování s emisemi (ETS)

V rámci boje proti změně klimatu přijal Evropský parlament takzvaný evropský zákon o klimatu, který si klade za cíl výrazně snížit emise CO2 do roku 2030 a činí klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou.

Klimatický cíl EU pro rok 2040

Evropská komise dnes navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise "poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy".

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí.

Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkový záměr je dostat se právě k hodnotě 90 procent. Na summitu EU minulý čtvrtek v Bruselu český premiér Petr Fiala uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040.

Čtěte také: Jak snížit emise TDI?

Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru.

"Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Dnešní návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. "Jde o nesmírně ambiciózní, ale zároveň citlivý návrh," uvedl Hoekstra s tím, že komise vedla konstruktivní diskuzi se všemi členskými státy a chce v tom pokračovat.

Na základě konzultací, které komise dosud vedla, návrh stanovuje způsob, jak dosáhnout cíle pro rok 2040 jiným způsobem, než jak tomu bylo v minulosti. "Návrh komise ohledně klimatického cíle pro rok 2040 zahrnuje možnost omezeného využití vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí," uvedla EK. I článek 6 Pařížské klimatické dohody podle komise konkrétně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování změny klimatu.

Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se běžně vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích. Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku. Jiné země a společnosti, které budou vypouštět vyšší množství skleníkových plynů, mohou pak tyto kredity nakupovat, což jim pomáhá k dosažení vlastních klimatických cílů.

Nesrovnalosti v emisích CO2 u vozů Volkswagen

Kvůli nesrovnalostem v údajích o emisích oxidu uhličitého (CO2) u vozů koncernu Volkswagen zřejmě Německo letos nezískalo na daních zhruba 1,8 miliardy eur (48,7 miliardy korun). Ekologické hnutí Deutsche Umwelthilfe zakládá své tvrzení na tom, že vyšší emise CO2 naznačují vyšší spotřebu paliva, od níž se odvíjí daň z vlastnictví vozu. Stát tak bude muset vyměřit dodatečnou daň.

„Podle našich měření je reálná spotřeba deseti nejprodávanějších značek aut v Německu o 42 procent vyšší, než jsou oficiální údaje,“ řekl šéf Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.

„Rozdíl znamená, že letos vybere stát na dani z vlastnictví motorového vozidla o 1,8 miliardy eur méně, než by měl,“ doplnil. Pokud by se nic nezměnilo, tak podle Resche přijde Německo v příštím roce na daních o 2,2 miliardy eur.

Volkswagen nyní bude muset oznámit, u jakých typů motoru jsou odchylky v objemu emisí CO2. Stát následně vyměří majitelům těchto vozů dodatečnou daň.

„V ideálním světě by měl tuto daň zaplatit Volkswagen, ale neexistuje právní základ, který by to automobilce nařizoval,“ řekl Resch.

Skandál se zatím týkal údajů o emisích oxidů dusíku a zahrnoval asi 11 milionů naftových vozů. Nově zjištěné nesrovnalosti kolem emisí oxidu uhličitého se podle mluvčího firmy týkají převážně naftových automobilů, včetně vozů Škoda Octavia. Zahrnují ale i menší počet benzinových automobilů.

Snižování emisí CO2 v logistice

V otázkách ochrany klimatu urazilo Německo od roku 1990 velký kus cesty: Do konce roku 2019 se emise skleníkových plynů snížily o 35 procent. Nový balíček opatření na ochranu klimatu přijatý spolkovou vládou se má týkat také nákladní silniční dopravy. Emise CO2 přitom mají negativní dopad nejen na životní prostředí, ale přináší s sebou i nepříznivé ekonomické důsledky. Podle Evropské agentury pro životní prostředí vznikají každý rok ekonomické škody způsobené klimatem, které jdou do milionů. Stále více výrobních a obchodních firem si proto stanovilo za cíl snížit své vlastní emise CO2.

Téměř 60 procent emisí CO2 v Německu pochází z elektráren a průmyslových zařízení. Avšak i v logistice je snižování emisí faktorem, který nejen pomáhá životnímu prostředí, nýbrž také snižuje provozní výdaje.

Snižování CO2 a výdajů zároveň

Italská společnost GreenRouter zkoumá CO2 emise v dodavatelském řetězci jednotlivých logistických firem a analyzuje výsledky. Jako partner celosvětové organizace Global Standards One (GS1) přispívá stejnojmenný nástroj vývojářů z Itálie ke zlepšení řetězce přidané hodnoty. Nástroj sleduje spotřebu v silniční nákladní dopravě.

Na příkladu vozidla o maximální přípustné hmotnosti 26 t emisní třídy EURO 6 byly měřeny hodnoty CO2 při plném zatížení a při jízdě naprázdno. Hodnoty CO2 na ujetý kilometr činily 0,9 kg CO2 při plném zatížení a 0,7 kg CO2 při jízdě naprázdno.

Plně naložený kamion produkuje sice o 25-30 procent více emisí než vozidlo jedoucí naprázdno. Avšak na náklad, který toto vozidlo mohlo přepravit, bude použito jiné vozidlo, které navíc musí na místo určení nejprve dojet. To znamená, že pak jedou dvě vozidla a obě mají minimálně jednu jízdu naprázdno a jednu se zátěží. Proto jízdy naprázdno způsobují v porovnání vyšší podíl emisí než jízdy s plným zatížením.

Používání burz přeprav

Používání burz přeprav je jak ekonomicky, tak i ekologicky udržitelné. Neboť jedním z nejúčinnějších opatření, jak snížit jízdy naprázdno a tím kompenzovat emise CO2, je používání digitálních dopravních platforem, jako je burza nákladů od TIMOCOM. Dodavatelé i zadavatelé zde najdou přepravy a volné vozy i na poslední chvíli. Vytížení vozového parku tak lze zvýšit až o 30 procent a zisk až o 15 procent. Současně lze dosáhnout snížení emisí CO2 o 23 procent.

Díky systematickému používání burzy nákladů bylo používání zdrojů dlouhodobě optimalizováno a přineslo zisk.

Udržitelná doprava a úspora výdajů je velmi důležitým tématem, a to nejen proto, aby se firmy vyhnuly platbám kompenzací. Mnoho společností posunulo udržitelnost a ochranu životního prostředí na žebříčku svých hodnot nahoru. Používáním digitálních dopravních platforem mohou všichni zúčastnění těžit z úspory výdajů. Snižováním emisí CO2 získá jak životní prostředí, tak i my všichni.

Kritika klimatického balíčku německé vlády

Ekonomové v Německu vyjádřili pochybnosti nad kompromisem, ke kterému dospěli zástupci německé vlády v rámci klimatického balíčku, jímž chce Berlín výrazně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030. Největší spor se vedl o cenu za emisní povolenky, které se budou uplatňovat od roku 2021 také v dopravě a při vytápění domácností. Nakonec byla dohodnuta cena ve výši 10 eur za tunu vypuštěného CO2 v roce 2021, do roku 2025 se má cena zvýšit na 35 eur.

To ale považuje mnichovský Ifo-Institut za nefunkční řešení. „Pokud bude cena povolenek pevně stanovena do roku 2025, jedná se o podvod,“ tvrdí Karen Pittelová, jež je v institutu zodpovědná za obor energetiky, klimatu a přírodních zdrojů. Zásadním problémem podle ní je to, že množství CO2 není nijak omezeno, takže se benefity z obchodování s povolenkami ztratí. Navíc pokud jsou ceny nízké, je nepravděpodobné, že by se emise snižovaly.

Ředitel institutu Clemens Fuest kritizuje i řadu doplňujících ustanovení, jako je kombinace zákazu používání topných olejů a současné využívání povolenek ve stavebnictví. Politici by měli určit maximální produkci skleníkových plynů v jednotlivých sektorech, ale dále ponechat lidem i firmám co nejvíce svobody.

Někteří odborníci varují, že cena za emisní povolenky by měla být výrazně vyšší, aby se podařilo snižovat uhlíkovou stopu celé společnosti. Profesor univerzity v Münsteru Andreas Löschel, který se specializuje na energetiku, tvrdí, že cena za oxid uhličitý by měla být třikrát až pětkrát vyšší, než plánuje německá vláda.

Opatření kritizuje opoziční FDP. Upozorňuje na to, že jejich zavedení by mohlo být dokonce protiústavní.

Hodnocení akčního programu německé vlády pro rok 2023

Akční program německé koaliční vlády na rok 2023 nestačí ke splnění cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a přeceňuje jeho celkový potenciál ke snížení emisí, uvedla Expertní rada pro klimatické otázky. Vládní poradci varovali, že Německo v nadcházejících letech nesplní klíčové cíle Evropské unie, což znamená, že bude muset platit za emisní příděly od jiných členských států. Rada pro klima zkritizovala vládu za poskytování nekonzistentních údajů a vyzvala tvůrce politik, aby se zabývali novými oblastmi snižování emisí, jako je zrušení dotací poškozujících klima. Dodává, že Německu stále chybí „soudržný, vnitřně soudržný a konzistentní plán“ pro klimatickou akci.

Samostatná zpráva, kterou před pár dny zveřejnila agentura pro životní prostředí, stanovila podrobnosti pro budoucí emisní projekce a uvedla, že Německo je na cestě k dosažení klimatické neutrality 2045. Kancléř Olaf Scholz řekl, že je přesvědčen, že jeho vláda dělá vše, co je potřeba k dosažení klimatických cílů.

Expertní rada pro klimatické otázky rada uvedla, že vládní klimatický balíček do roku 2023 předložený v červnu nestačí k dosažení cílů snížení emisí do roku 2030 a že vládnoucí koalice přeceňuje jeho potenciál ke snížení emisí. Odborníci nyní konstatovali, že tento problém se velmi pravděpodobně ještě zhorší.

„Vzhledem k tomu, že vláda poskytla nekonzistentní údaje týkající se předpokládaného snížení emisí mnoha opatření programu na ochranu klimatu do roku 2023, není možné učinit spolehlivé prohlášení o celkovém účinku snížení,“ uvedla expertní skupina. Existuje výrazný rozdíl, pokud jde o status a podrobnosti navrhovaných opatření. Některé jsou již zavedeny, zatímco specifika jiných zůstávají vágní, uvádí zpráva. Vládní čísla vycházela dle rady z předpokladů, které již neodpovídají očekávanému vývoji ze současného pohledu, a provádění řady opatření v programu je spojeno se značnou nejistotou.

Vládní koaliční strany slíbily komplexní program ve své koaliční smlouvě od roku 2021. Zpráva o prognózách emisí pro rok 2023 Spolkové agentury pro životní prostředí (UBA), která byla rovněž zveřejněna, ukazuje, že Německo nesplní své klimatické cíle pro roky 2030 a 2045 bez dalších opatření, a to navzdory značnému pokroku. Vláda zprávu využila k vytvoření předpokladů o tom, jak moc by její klimatický program snížil emise skleníkových plynů. Ukázalo se, že i v nejlepším scénáři by Německo do roku 2030 vypustilo asi 2 milionů tun ekvivalentů CO2, což je více, než povoluje jeho zákon o opatřeních v oblasti klimatu.

V rozporu s tím, co ukazují prognózy, německý kancléř Olaf Scholz řekl, že jeho vláda dělá vše, co je nezbytné. „Jsem pevně přesvědčen, že s opatřeními a rozhodnutími, která jsme přijali, děláme přesně to, co je potřeba, aby se Německo stalo CO2 neutrálním v roce 2045, a abychom mohli také dosáhnout klimatických cílů pro rok 2030,“ řekl Scholz na tiskové konferenci během návštěvy západoněmecké komunity Simmerath, která je průkopníkem transformace energetiky.

Institut pro aplikovanou ekologii, který sestavil projekční zprávu pro německou agenturu pro životní prostředí, uvedl, že některá opatření přijatá od předchozí zprávy v roce 2021 vedla k hmatatelným účinkům snížení. „To se týká zejména rychlejšího rozšiřování obnovitelných zdrojů a urychleného odstavování uhelné kapacity. Ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck uvedl, že mezera ve snižování emisí, „která byla ponechána předchozí vládou“ za kancléřky Angely Merkelové, bude díky novému programu uzavřena asi o 80 procent.

„Nyní by bylo nezbytné provést přijatá opatření. Zaostávající snižování emisí v několika odvětvích, především v dopravě a ve stavebnictví není jen domácím problémem, Německo podléhá závazným právním předpisům EU v oblasti klimatu. Rada pro klima proto zdůraznila, že vláda by neměla očekávat, že dosáhne klimatických cílů pro odvětví, na něž se vztahuje tzv. Rada dále varovala, že zaměření na to, aby se Německo dostalo na správnou cestu do roku 2030, nebude stačit. Členské státy Evropské unie musí dosáhnout ročních cílů snížení kombinovaných emisí skleníkových plynů z dopravy, budov, odpadů, průmyslu a zemědělství. Pokud těchto cílů nesplní, musí nakupovat emisní příděly od těch zemí, které překračují vlastní národní cíle.

Vzhledem k tomu, že stavebnictví a doprava patří mezi nejnáročnější sektory na dekarbonizaci, doprava byla dlouho považována za problémové dítě transformace energetiky, Německo by mohlo čelit nákladnému problému. „Cena emisních povolenek podle nařízení EU o změně klimatu je v podstatě stále zcela nejistá,“ řekl vedoucí expert Institutu aplikované ekologie (Öko Institut) Jakob Graichen.

Podle rady vláda stále postrádá soudržný, vnitřně soudržný a konzistentní plán, protože mezery v emisích nelze zacelit pouhým zavedením individuálních opatření. Vláda by měla co nejdříve zavést přísné emisní limity v národní ceně uhlíku pro pohonné hmoty a paliva. Změna se neočekává dříve než v roce 2026. Takový pevný limit by však musel být doprovázen opatřeními, která by odlehčila podnikům a zejména domácnostem s nižšími příjmy, jako je tzv. klimageld (klimatický bonus), uvedli odborníci.

Spolu s akčním programem pro oblast klimatu vláda také představila svůj návrh reformy zákona o opatřeních v oblasti klimatu. Úkoly rady zahrnují hodnocení krizových programů, které musí vláda zavést pro sektory, které nesplní své roční klimatické cíle. Navrhovaná reforma by však ukončila tyto bezprostřední programy pro jednotlivá odvětví a parlament o ní pravděpodobně rozhodne brzy po letní přestávce. Rada prozatím posoudila opatření pro odvětví dopravy a stavebnictví, která nesplnila emisní rozpočet na rok 2022.

tags: #snížit #emise #CO2 #Německo

Oblíbené příspěvky:

• Odpad z kondenzačního kotle
• Kontejnery na tříděný odpad
• Tipy pro úspěšné klíčení
• Dopady znečištění vody
• Využití vakuově baleného odpadu