Evropská unie a snížení emisí do roku 2040

Evropská unie dlouhodobě patří k lídrům v oblasti ochrany klimatu. V červenci 2025 Evropská komise navrhla změnu evropského zákona o klimatu, která stanovuje nový ambiciózní klimatický cíl pro rok 2040. Navržený cíl počítá se snížením čistých emisí skleníkových plynů (GHG) o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Tento cíl navazuje na stávající závazek do roku 2030, kdy má EU dosáhnout snížení emisí nejméně o 55 %.

Návrh je postaven na podrobném posouzení dopadů, doporučeních Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu a rozsáhlých veřejných konzultacích, které proběhly v roce 2023.

Strategický význam a cíle

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 přináší několik klíčových výhod:

• Směr k neutralitě: Zajišťuje kontinuitu v cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, což je právně závazný závazek vyplývající z evropské legislativy o klimatu.
• Předvídatelnost: Poskytuje investorům, občanům a podnikům jasné signály, že se přechod od fosilních paliv bude nadále urychlovat, což zabraňuje neefektivnímu investování.
• Konkurenceschopnost: Podporuje rozvoj čistých technologií, vytváří stabilní pracovní místa a posiluje postavení evropského průmyslu na globálním trhu.
• Odolnost a autonomie: Posiluje strategickou nezávislost Evropy v oblasti energetiky a snižuje zranitelnost vůči vnějším geopolitickým tlakům.

Flexibilita a spravedlivý přechod

Návrh zohledňuje i aktuální ekonomickou a geopolitickou realitu. Obsahuje nástroje flexibilního plnění cílů, včetně využití kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů, možnosti trvalého odstranění emisí v rámci systému EU ETS a vyšší flexibility napříč sektory. Zároveň klade důraz na spravedlivou transformaci, která bude sociálně přijatelná a dostupná pro všechny vrstvy společnosti.

Návrh Komise bude projednán Evropským parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního procesu. Na mezinárodní úrovni bude nový klimatický cíl tvořit základ aktualizovaného národně stanoveného příspěvku EU (NDC) pro konferenci OSN o změně klimatu (COP 30), která se uskuteční v listopadu 2025 v Brazílii.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Rámec pro politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

Rámec pro politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 byl přijat závěry Evropské rady z října 2014. Přijaté cíle v oblastech obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti byly následně navýšeny v roce 2018. EU se tak do roku 2030 zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 40 % oproti roku 1990, k dosažení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě ve výši 32 % a ke zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %.

Cíl snížení emisí skleníkových plynů se dále rozpadá na závazek snížení emisí o 43 % oproti roku 2005 v systému EU ETS a snížení emisí v odvětvích mimo EU ETS o 30 % oproti roku 2005.

K naplnění těchto cílů měla sloužit reforma systému EU ETS provedená prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí členskými státy v období 2021-2030.

Revize směrnice 2003/87/ES o EU ETS upravuje systém pro další, již čtvrté, obchodovací období. Revize směrnice má primárně za úkol posílit systém EU ETS tím, že zavádí takzvanou rezervu tržní stability, každoročně rychleji snižuje počet povolenek v oběhu, nadále zajišťuje volnou alokaci povolenek pro odvětví, u kterých existuje riziko úniku uhlíku, a mimo jiné zavádí také nové mechanismy financování nízkoemisního rozvoje - Inovační a Modernizační fond.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 zahrnuje do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 rovněž emise a propady skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

S prováděním rámce do roku 2030 rovněž úzce souvisí legislativní předpisy zveřejněné v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, a to zejména následující právní předpisy:

• Nařízení o správě energetické unie (2018/1999)
• Revize směrnice o energetické účinnosti (2018/2002)
• Revize směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (2018/2001)
• Revize směrnice o energetické náročnosti budov (2018/844)

V souvislosti se zveřejněním Zelené dohody pro Evropu došlo následně k navýšení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu. V červnu 2021 vstoupilo v platnost nařízení o Evropském právním rámci pro klima, stanovující cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990.

Za účelem dosažení cíle do roku 2030 zveřejnila Evropská komise v červenci 2021 balíček „Fit for 55“ obsahující 15 legislativních návrhů, které revidují či doplňují právní předpisy EU v oblasti ochrany klimatu, energetiky a dopravy. Další 4 návrhy v oblasti energetiky pak byly zveřejněny v prosinci 2021.

Europoslanci podpořili klimatický cíl

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá.

Čtěte také: EU a klimatická nouze

Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Uhlíkové kredity

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Vyjednané ústupky

Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o devadesát procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala EK, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky.

Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS 2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028.

Změny v podávání zpráv o udržitelnosti

Europoslanci ve čtvrtek odsouhlasili také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Reagovali tak na tlaky ze strany společností, které dlouhé měsíce požadovaly, aby EU oslabila svá pravidla.

Jestliže se tak nestane, hrozí jim pokuty až do výše pěti procent celosvětového obratu.

Evropský parlament rozhodl, že by směrnici měly dodržovat pouze společnosti s alespoň pěti tisíci zaměstnanci a obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy korun), a odstranil rovněž nutnost, aby stanovily své plány na plnění závazků v oblasti změny klimatu.

O konečném znění předpisu budou nyní zástupci Evropského parlamentu jednat s Radou EU, která zastupuje členské státy Evropské unie. Jednání začnou 18. listopadu s cílem dokončit legislativní proces do konce roku 2025.

Odmítnutí návrhu klimatického cíle pro rok 2040

Český premiér Petr Fiala na čtvrtečním summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990.

„Za Českou republiku jsem ve svém vystoupení jednoznačně odmítl návrh cíle pro rok 2040 ve výši 90 procent,“ dodal Fiala. Česko podle něj do závěrů summitu prosadilo, že jakékoli budoucí klimatické cíle budou doplněny o takzvanou revizní klauzuli.

„To znamená, že bude možné je znovu otevřít a měnit v závislosti na geopolitickém, ekonomickém a technologickém vývoji,“ doplnil ministerský předseda.

Fiala rovněž zdůraznil, že v závěrech summitu je zmíněna podpora principu technologické neutrality, což znamená i rovné podmínky pro rozvoj jaderné energie.

Nový klimatický cíl EU pro rok 2040

Zavedení nového klimatického cíle EU pro rok 2040 - snížení emisí o 90 % oproti roku 1990 - představuje klíčový milník na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050. Evropský parlament tento týden schválil svůj vyjednávací mandát a potvrdil, že ekologická transformace musí probíhat ruku v ruce s posilováním konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

Schválené usnesení otevírá cestu k vyjednávání s členskými státy o konečné podobě legislativy - klíčového dokumentu, který bude určovat směřování evropské klimatické politiky v příštích dvou desetiletích.

Klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC)

Členské státy EU schválily ve středu klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. Příspěvek má kvůli rozdílným názorům členských států volnější rozpětí 66,25 až 72,5 procenta.

"Přijetím závazku NDC vysíláme před COP30 jasný signál, že jsme i nadále plně odhodláni dodržovat cíle Pařížské dohody," uvedl dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagard, jehož země nyní jednáním rady předsedá.

Vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC) jsou nedílnou součástí Pařížské dohody, která vyžaduje, aby všechny strany informovaly o svých opatřeních v oblasti klimatu po roce 2020, a to počínaje rokem 2020 a poté každých pět let.

Fit for 55

Fit for 55, balíček legislativních návrhů, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, byl Evropskou komisí představen v červenci 2021. Balíček obsahuje jak návrhy upravující stávající směrnice či nařízení, tak úplně nové legislativní návrhy, přičemž se zaměřuje na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví. V neposlední řadě pak přináší podpůrná opatření, jejichž cílem je učinit transformaci sociálně spravedlivější.

Většina legislativních návrhů balíčku byla již schválena (např. reforma systému obchodování s emisními povolenkami) a vstoupila v platnost, přičemž jejich významná část byla dojednaná za českého předsednictví Radě EU2, které probíhalo v druhé polovině roku 2022.

Fit for 55 je součástí širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Zelená dohoda byla představena Evropskou komisí v roce 2019, načež byla v roce 2020 odsouhlasena členskými zeměmi. V létě 2021 pak nabyl účinnosti Evropský právní rámec pro klima, známý též jako Evropský klimatický zákon (European Climate Law), který činí dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 právně závazným.

Pro udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C vzhledem k předindustriálnímu období je potřeba do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu celosvětově, nejen v rámci EU. Evropská unie (EU-27, bez Spojeného království) se v roce 2020 na těchto emisích podílela 7,5 %.

Ač Evropskou unii i svět čeká patrně největší transformace hospodářství a společnosti v historii, podle dat Eurobarometru z roku 2021 vnímá většina občanů EU (93 %) změnu klimatu jako závažný problém. V Česku je to 85 %.

Princip "znečišťovatel platí"

Znečišťovatel platí - firmy nesou náklady emisí, které produkují, což je motivuje k zavádění čistých technologií. Tento princip podporuje zejména systém obchodování s emisními povolenkami.

Jednotlivá navrhovaná opatření

Jednotlivá navrhovaná opatření lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří tzv. tržní mechanismy, které zahrnují zejména evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kde Komise navrhuje zahrnutí dalších odvětví (námořní dopravy, silniční dopravy a budov), rozšíření povolenek v oblasti letecké dopravy a rychlejší snižování množství povolenek v oběhu.

Zároveň Komise stanovuje, že všechny výnosy z povolenek budou členské státy povinny použít na opatření související se změnou klimatu (dosud šlo o 50 %). Dále Komise navrhuje zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM), který by měl zajistit zpoplatnění vysokouhlíkových dovozů. To se má týkat zejména například cementu nebo oceli tak, aby dovozci ze třetích zemí byli zatíženi stejnými poplatky za emise jako výrobci v EU. Tyto dovozy aktuálně tvoří 2 % všech dovozů. Dovozci do EU by si tedy museli zakoupit certifikáty podle emisní náročnosti komodit (pokud je již neuhradili ve třetí zemi).

Další sada opatření spadá pod cíle a regulace, které zahrnují revizi stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie, kdy by mělo dojít k navýšení jejich požadovaného podílu na výrobě energie na 40 % do roku 2030, a směrnice o energetické účinnosti, která upravuje cíl snížit spotřebu primární energie oproti očekávaným hodnotám v roce 2030 na 39 %.

Další návrhy zahrnují přísnější emisní předpisy pro osobní automobily a dodávky, budování nové infrastruktury pro alternativní paliva a iniciativy pro udržitelnější letecká paliva a čistší námořní paliva. Součástí balíčku je rovněž revize nařízení o sdílení úsilí, která navyšuje cíl snížení emisí v sektorech mimo systém EU ETS o 40 % do roku 2030 oproti roku 2005. Dále se návrhy týkají lesní strategie EU a revize nařízení o využívání půdy a lesnictví. Podrobnější vhled do lesní strategie EU nabízí náš text.

Třetí skupinu návrhů tvoří podpůrná opatření. K zajištění sociálně spravedlivé a solidární transformace Komise navrhuje vznik nového Sociálního klimatického fondu, jehož prostředky budou namířeny ke skupinám obyvatel, které budou z důsledku transformace hospodářství zranitelnější. Část příjmů fondu bude tvořena výnosy z obchodování s emisními povolenkami, část budou tvořit příspěvky členských zemí.

Jak uvádí Komise, legislativní návrhy vychází z analýzy posouzení dopadů, která ukazuje, že „přílišné spoléhání na posílené regulační politiky by vedlo ke zbytečně vysoké ekonomické zátěži, zatímco samotné stanovování cen uhlíku by neodstranilo přetrvávající selhání trhu a netržní překážky.“ Proto je balíček tvořen kombinací tržních mechanismů i regulací a zároveň nezbytných podpůrných opatření.

tags: #evropska #unie #snizeni #emisi #do #roku

Oblíbené příspěvky:

• Růst rostlin a klima
• Slovenské poštovní známky 1999
• Strategická karetní hra Ekosystém
• Saúdská Arábie a energetická transformace
• Zdravotní benefity datlového sirupu