Snížení emisí CO2 v Evropě: Závazný cíl pro rok 2040 a další kroky

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040, kterým je snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.

Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.

Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí.

Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkový záměr je dostat se právě k hodnotě 90 procent.

Čtěte také: Emise a jejich redukce

Na summitu EU minulý čtvrtek v Bruselu český premiér Petr Fiala uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040.

"Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější," prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti.

"Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje," dodal český premiér.

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise "poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy".

Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn.

Čtěte také: Efektivní metody pro snížení emisí zážehových motorů

Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru.

"Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Dnešní návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu.

"Jde o nesmírně ambiciózní, ale zároveň citlivý návrh," uvedl Hoekstra s tím, že komise vedla konstruktivní diskuzi se všemi členskými státy a chce v tom pokračovat.

Na základě konzultací, které komise dosud vedla, návrh stanovuje způsob, jak dosáhnout cíle pro rok 2040 jiným způsobem, než jak tomu bylo v minulosti.

Čtěte také: Analýza plánu snižování emisí

"Návrh komise ohledně klimatického cíle pro rok 2040 zahrnuje možnost omezeného využití vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí," uvedla EK.

I článek 6 Pařížské klimatické dohody podle komise konkrétně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování změny klimatu.

Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se běžně vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích.

Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku.

Jiné země a společnosti, které budou vypouštět vyšší množství skleníkových plynů, mohou pak tyto kredity nakupovat, což jim pomáhá k dosažení vlastních klimatických cílů.

Od roku 2036 může až pět procentních bodů čistého snížení emisí (o dva procentní body více, než navrhovala Komise) pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Na základě tlaku ze strany Parlamentu mohou být tyto kredity použity pouze v odvětvích, která nejsou regulována systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle a politiky jsou slučitelné s cíli Pařížské dohody.

Poslanci Evropského parlamentu rovněž zahrnuli záruky, které mají zabránit financování projektů, které jsou v rozporu se strategickými zájmy EU.

Komise bude každé dva roky hodnotit pokrok při plnění tohoto cíle s ohledem na nejnovější vědecké údaje, technologický vývoj a stav průmyslové konkurenceschopnosti EU.

Evropský zákon o klimatu stanovuje cíl klimatické neutrality do roku 2050 jako právně závaznou povinnost pro všechny členské státy EU.

Zástupci Evropské unie dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.

Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohly pokrýt mezinárodní uhlíkové kredity od partnerských zemí.

Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou unijní ministři životního prostředí schválili minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu tak budou velmi rychlá.

Evropská komise navrhla závazný cíl pro rok 2040 na začátku července, a to i navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit.

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě.

Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval zamítnutí plánu Evropské komise, se stal zpravodajem pro návrh. Místo toho zástupci v parlamentu podpořili alternativní, kompromisní návrh.

Předložily ho frakce Evropské lidové strany (EPP), socialisté (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených.

Kompromisní návrh přitom zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly členské státy.

„Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale Parlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením,“ stojí v prohlášení EP.

Ministři životního prostředí zemí EU odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu.

Shodli se na cíli 90 % snížení emisí, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky.

Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti, ale pro přijetí návrhu stačila kvalifikovaná většina. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík.

V rámci boje proti změně klimatu přijal Evropský parlament takzvaný evropský zákon o klimatu, který si klade za cíl výrazně snížit emise CO2 do roku 2030 a činí klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou.

Vývoj emisí skleníkových plynů v EU

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO2, N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt.

V levé části grafu jsou vyobrazeny absolutní emise Evropské unie (jde o emise EU-27, tj. zemí, které byly k roku 2023 členy EU) v jednotkách CO2eq od roku 1990 až do roku 2023. Jednotlivé oblasti lidské činnosti jsou barevně odlišeny.

V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní Evropské unie 4,9 miliard tun CO2eq. V roce 2023 to bylo 3,2 miliardy tun. To znamená, že během tohoto období klesly emise EU o 34 %.

Emise dle sektorů

• Doprava: Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 26 % na 912,9 mil. tun CO2eq ročně. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na elektřinu, biometan nebo CNG), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích.
• Průmysl: Emise z průmyslu klesly od roku 1990 o 48 % na 807,8 mil. tun CO2eq ročně. Postupným útlumem těžkého průmyslu došlo k výraznému snížení emisí ze spalování fosilních paliv.
• Výroba elektřiny a tepla: Objem emisí z výroby elektřiny a tepla klesl oproti roku 1990 o 53 % na 575,3 milionů tun CO2eq ročně. V posledních letech pozorujeme jejich rychlejší pokles, který lze vzhledem k závazku EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality očekávat i v budoucnu.
• Zemědělství: Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 24 % na 439,8 mil. tun CO2eq ročně. K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
• Budovy: Emise klesly oproti roku 1990 o 41 % na 370,2 mil. tun CO2eq ročně. Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem.
• Odpadové hospodářství: Emise z odpadového hospodářství klesají od poloviny 90. let. Do roku 2023 klesly o 41 % na 108,5 mil. tun CO2eq ročně. Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan.

Snižování emisí CO2 v EU: Další nástroje

Vedle Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) hledá nyní Evropská komise další způsoby, jak ještě více snížit emise skleníkových plynů. Do hry se dostávají daňové a celní nástroje. V letošním roce plánuje Unie představit návrhy uhlíkového zdanění či zavedení uhlíkového cla na hranicích EU.

Uhlíková daň v Evropě v roce 2020 fungovala již v jedenácti státech, a to vedle v roce 2005 zavedeného systému EU ETS. V roce 2021 ji zavedlo například i Nizozemsko a Německo.

Zároveň má daň pozitivní vliv na státní ekonomiku. Ve Švédsku bylo například při zavedení daně z uhlíků dále snížena daň z příjmu. Tím byly vyrovnány zvýšené náklady na nákup paliv v domácnostech, které jsou často značným zdrojem lokálního znečištění při pálení uhlí v domácích kotlích.

Kritika a kontroverze

Green Deal EU a snižování emisí CO2 jsou zbytečné a vedou ke zničení Evropy. Chceme zastavit klimatické šílenství.

V nové vládě se postavíme proti klimatickému šílenství. Vymezíme se například proti emisním povolenkám první i druhé generace. V případě ETS1 budeme iniciovat na evropské úrovni přehodnocení celého systému, který musí být pro průmysl předvídatelný.

Český europoslanec Ondřej Knotek odmítá klimatické cíle Komise pro rok 2040.

tags: #snižování #emisí #CO2 #Evropa

Oblíbené příspěvky:

• Využívání odpadu v ČR
• Jak pěstovat borůvky: Průvodce
• Instalace vanového odtoku
• Přehled poplatků za ovzduší
• Cyklické klimatické testování