Druhé největší řecké město a jeden z nejvýznamnějších jihoevropských přístavů, Soluň (Thessaloniki), je parádním exkurzem do starověkého i moderního Řecka. Pokud však chováte sympatie k hlavnímu městu Řecka, pak vás ani Soluň nezklame. Řecko... To nejsou jen Athény a ostrovy, ruiny antických chrámů, moře a pláže, ale také oblasti, kde se antika a Středomoří snoubí s Balkánem a byzantskou kulturou, to vše okořeněné osmanským vlivem, který je dodnes patrný.
Soluň se rozprostírá u stejnojmenného zálivu na severozápadě poloostrova Chalkidiki v deltě řek Aliákmon a Vardar. Soluň založil kolem roku 315 př. n. l. makedonský král Kassandros, švagr Alexandra Velikého, a v průběhu historie bylo součástí Římské, Byzantské a Osmanské říše.
Při návštěvě Soluně uvidíte například 15 UNESCEM chráněných předkřesťanských a byzantských chrámů a monumentů. Patří mezi ně gigantické městské opevnění ze 4. století, bazilika Hagios Demetrios, kostel Acheiropoietos a další. Dominantou města je Bílá věž z 15. století. Nebýt Athén, byla by číslem jedna Soluň. Z malebné čtvrti Ano Poli můžete při dobrých rozptylových podmínkách zahlédnout vrcholky bájného Olympu?
Centrem starověké Soluně byla agora (dnešní náměstí Dikastirion, kde se nachází byzantský kostel Panagia Chalkeon a turecké lázně Bey Hamam) - politické, obchodní a náboženské centrum každého většího starořeckého města. Nejvýznamnější stavbou byl ovšem palácový komplex císaře Galeria, z něhož se dochovalo sloupovím obehnané nádvoří, záhadná osmiboká stavba (oktagon), sloužící dnes již nejasnému účelu (možná se jednalo o trůnní sál), hippodrom a především dvě nejslavnější soluňské památky - Galeriův vítězný oblouk, klenoucí se nad hlavní třídou Egnatias, a blízká Rotunda, zbudovaná původně pro kult zbožněného císaře, později přeměněná na kostel zasvěcený sv.
Byzantské chrámy, kostely i malé kostelíky dodávají Soluni její nezaměnitelné kouzlo. Nejstarším křesťanským chrámem je zde bazilika sv. Démétria, patrona města. Původní stavba byla zbudována na počátku 5. století v místě starověkých římských lázní, kde byl Démétrios v roce 304 umučen. Bazilika nás uchvátí velkolepou vnitřní výzdobou, především bohatě zdobenými sloupy a skvostnými mozaikami. Naopak v dolní části města se nachází jeden z nejkrásnějších chrámů ve městě, chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia). Postaven byl v 8. století.
Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří
Z dalších nespočetných byzantských kostelů a kostelíků v Soluni jmenujme alespoň některé - Theotokos Acheiropoiétos (zasvěcený Bohorodičce a uchovávající zázračnou ikonu, jež prý spadla z nebe; odtud přízvisko „acheiropoiétos“ - doslova „vytvořená bez rukou“), Panagia ton Chalkeon (zasvěcený patronce bronzířů), chrám svatých Apoštolů (Agii Apostoli), kostel Taxiarchů (Taxiarches), Agios Nikolaos Orfanos (původně patřil ke klášteru, který se staral o sirotky) a velký kostel proroka Eliáše (Profitis Ilias).
Do dnešní doby se v Soluni dochovalo několik osmanských památek, které osobitým způsobem podtrhují orientální ráz města. Bývalá turecká tržnice Bezesteni se nachází nedaleko Aristotelova náměstí a dnes jsou v ní různé obchody s klenoty, látkami apod. V osmanském období bylo mnoho byzantských kostelů přestavěno na mešity, jedna taková (dnes již ovšem poněkud zchátralá) je přímo naproti tržnici - Hamza Bey z 15. století. Některé osmanské stavby jsou uzavřené a drží pohromadě jen zázrakem (a s pomocí trvalého lešení), jiné byly zrekonstruovány a slouží novému účelu - např. v bývalých tureckých lázních Yeni Hamam je dnes letní kino a hudební klub.
Pro ty, kteří jsou již znaveni prohlídkami starobylých památek a kostelů, je ve městě úžasná nábřežní promenáda - dlouhatánská ulice Leoforos Nikis, vedoucí od přístaviště podél centra města až k proslulé Bílé věži, majestátnímu symbolu Soluně. Od Bílé věže pokračuje promenáda již jako pěší zóna dále na jihovýchod až ke slavné koncertní hale. Promenáda v této části města byla nedávno nádherně zrekonstruována, byly zde vybudovány nové chodníky a stezky, založeny pestrobarevné záhony a vysazeny nové stromy.
Symbolem Soluně je majestátní Bílá věž - součást hradebního okruhu, který kdysi obklopoval celé město. Věž byla postavena zřejmě až v 15. století, městskými hradbami však bylo město poprvé obehnáno již za římského císaře Theodosia (4. století). Vysoké masivní zdi můžeme nejlépe obdivovat v severní části města, kde hradby lemují oblast horního města, tzv. Ano Poli.
Jako mají Athény svou Plaku, má Soluň čtvrť, která se nazývá Ano Poli (= horní město).
Čtěte také: Co navštívit v Lednici
Žádný milovník památek a muzeí nemůže při návštěvě Soluně opomenout dvě nejvýznamnější a nejbohatší zdejší muzea - Archeologické muzeum a Muzeum byzantské kultury.
Až se vám omrzí ruch velkoměsta a budete chtít strávit vydatnou večeři z předchozího dne, máte v Soluni kam vyrazit. Máte-li čas a toužíte-li po opravdové celodenní „koupačce“ a „opalovačce“ jako na klasické pobytové dovolené, stojí za to vyjet až na jeden z „prstů“ poloostrova Chalkidiki - blíže Soluni je ten nejzápadnější, Kassandra, jenž je vyhledávanou rekreační oblastí. Do přírody můžete ovšem vyrazit ze Soluně i na opačnou stranu - na jihozápad. Nedaleko za městem se rozkládá úchvatný národní park Delta Axiou v deltě tří řek - Axios, Loudias a Aliakmonas. Rezervací vede několik značených naučných stezek, pozorovat zde můžete především nesčetné druhy vodního ptactva (mj.
Nejlepší čas k návštěvě Soluně je jaro a podzim, kdy je počasí příjemné a město je téměř bez turistů. Letní měsíce bývají velmi horké, ale jsou ideální pro letní dovolenou a návštěvu okolních pláží.
Do Soluně se snadno dostanete letadlem přes mezinárodní letiště Thessaloniki Makedonia, které je dobře propojeno s mnoha evropskými městy. Avšak přímé lety z Prahy létají pouze v letních měsících. Z letiště do centra Soluně se pak dostanete autobusem číslo 01X, jehož stanoviště najdete, když budete následovat modrou čáru z příletové haly. Lístek si můžete koupit ve stánku s prodejem jízdenek za 1,80 euro nebo v automatu přímo v autobuse, ale ten bere jenom mince a nevrací, tudíž musíte mít přesně. Cesta z letiště do centra trvá kolem 45 minut.
Čtěte také: Kulturní dědictví a památková péče (1987)
tags: #solun #pamatky #priroda