Ve vzdělávání jde o dva procesy legitimizace, které se navzájem odlišují: jednak vědění samo o sobě musí prokázat všeobecnou přijatelnost principů, které jsou pro ně konstitutivní, a teprve takové vědění je uváděno do legitimního vztahu k člověku - tento vztah formuje, utváří člověka do jeho lidské, všeobecně přijatelné podoby, a tedy musí být též postaven na legitimních základech.
Oprávněnost tak podléhá nejen kritériím samotného diskurzu vědění (například vědeckého), ale také diskurzu pedagogického. Oba způsoby legitimizace mají svá specifika, jsou jistého druhu „řečovou hrou“ o zcela určitých pravidlech. Teprve znalost těchto pravidel převádí ono jisté či normativní ve vzdělání na zakládající vztah a otevírá tak možnost v tomto vztahu být jako spolutvůrce (nikoli jej jen reprodukovat).
Dodržovat „pravidla hry“ v každém tahu - ať už jde o vytváření závazné formy vědění (např. Pluralita řečových her „...je závazným důsledkem vědeckých revolucí minulého století. Nelze již vycházet z jednoty celku, ale z mnohosti samostatných celků, které popírají všeobecně platná pravidla. Myšlení, které překonává tradiční nauku o absolutním a neměnném rozumu, je v souladu se závaznými objevy „hard sciences“ a má také závažné důsledky v oblasti scientistické.
Postmoderní myšlení se věnuje prokazování zvláštního charakteru, svébytnosti a nepřevoditelnosti všech forem a koncepcí v oblasti estetické, vědecké i sociální.“ Je třeba respektovat postmoderní způsob nakládání s diskurzy a připustit radikální pluralitu her jako cestu, jak se vyhnout totalitě - „... čisté světlo pravdy námi spatřeno jedině jakožto množství různě lomených paprsků“ K celkovému smyslu může vést jen složitá cesta postupné explikace pravidel, vymezování řečové hry.
Pro vzdělání jsou podstatné nejen obsahy, které se vztahují k vědění, ale také cíle, které vřazují obsahy do souvislostí společenského života (stávají se z nich předpoklady společenské koexistence, prostředky dosahování individuálních cílů) a metody, které jsou založeny na zprostředkování vztahu vědění a individua (či na technice rozvíjení uvědomělého bytí).
Čtěte také: Český pohled na ekologii
Nutnost legitimizovat tyto tři aspekty vzdělání znamená potřebu vždy znovu se ptát po tom, na čem je jejich legitimita založena, explikovat tento vztah dříve, než se stane normou (možná pokaždé znovu, v průběhu každého pedagogického počinu), učinit tento postup činí metodou pedagogické práce.
Jestliže úkolem pedagogiky je do jisté míry zajišťovat před nejistotami, které jsou s poznáním (jeho obsahem i způsobem nabývání) spojeny, nelze tak učinit deklarací jistot absolutních, ale permanentní otázkou po tom, co to jistota je a jak je založena.
„Řečové hry“, které vzdělávací programy hrají samy o sobě, i ty, do kterých mají žáky/studenty uvést, mají být pojmenovány - pak bude možné v rámci diskurzů hledat to, co umožňuje se mezi nimi volně pohybovat, a co současně není jakýmsi meta-diskurzem. V těchto již existujících rámcích bude důležité najít místo pro environmentální vzdělávání a přísně vymezit jeho vlastní pravidla.
To vše snižuje vážné nebezpečí, že budou vznikat výukové programy, jejichž nevysloveným, avšak reálně prosazovaným cílem je existující diskurzy zpochybnit, což by ve svých důsledcích mohlo vést k neschopnosti se zapojit do jakékoliv „hry“.
V rámci Evropského sboru solidarity se prostřednictvím našeho projektu zahraniční dobrovolníci zapojují do fungování demokratické školy, kterou považujeme za součást snahy o celospolečenskou změnu k spravedlivější a udržitelnější budoucnosti. Náš pedagogický přístup demokratické školy je založen na čtyřech hlavních hodnotách - respekt, demokracie, svoboda a odpovědnost.
Čtěte také: Úvod do ekologie - recenze
Koncept školy je inspirován kritickou pedagogikou Paola Freireho a dalšími autory jako jsou John Holt, Peter Gray, Naomi Aldort, Daniel Greenberg, A. S. Neill. ZŠ CoLibri se opírá o zkušenosti center tzv. sebeřízeného vzdělávání ve světě, ze své vlastní zkušenosti provozování základní školy, ze sdílení know-how se školami v Asociaci svobodných a demokratických škol v ČR a ze stínování na školách v zahraničí.
Studenti naší školy vyrůstají v prostředí, které od počátku devalvuje tradiční rozložení moci založené na nerovnosti. K tomu přispívá také komplexnější role pedagogů, kteří procházejí soustavným vzděláváním v oblastech jako je nenásilná komunikace, zpětná vazba, facilitace, mediace aj. Pedagogové ve škole CoLibri zastávají roli průvodců a jsou tak i nazýváni.
K tomu, aby byla zajištěna potřebná podpora všech žáků, kteří ji potřebují, je ve škole udržován větší počet pedagogů na žáka, než tomu bývá zvykem u škol klasických. Díky dostatečným kapacitám lidských zdrojů se žáci mohou obracet na pedagogy ohledně konzultací či vedení ve svém akademickém zájmu, rovněž však ve věcech týkajících se osobních záležitostí, vztahů, konfliktů aj.
Učitelé tak spoluvytvářejí bezpečné prostředí, v němž žáci dospívají v osobnosti schopné přinášet hodnoty rovnosti, nediskriminace, solidarity a začlenění všech dále do dospělého života ve společnosti. Takové formaci rovněž přispívá pestré složení pedagogického sboru doplněného o zahraniční dobrovolníky, kteří vnášejí do školní komunity své kulturní, etnické a náboženské jinakosti a pomáhají tak žákům překonávat předsudky pomocí navazování přátelství napříč národy.
Otevřenost diverzitě v rámci samotné školní komunity ukazuje i to, že již nyní jsou žáky školy děti z bilingvních rodin. Podobně jako v naší demokratické škole nejsou žáci ani žákyně diskriminování na základě svého věku, nejsou diskriminování ani na základě pohlaví. Respektujeme každé dítě jako individualitu.
Čtěte také: Ekologická likvidace
Naše výuka a trávení společného času probíhá v menších projektově zaměřených skupinách, a to přispívá k aplikaci individuálního přístupu, rychlejšímu tempu pochopení daného problému a učení se žáků navzájem. To odpovídá konstruktivistickému modelu výuky, která zdůrazňuje aktivní roli žáků a žákyň při získávání znalostí, dovedností, postojů a hodnot.
Děti tak mají možnost se vzdělávat a rozvíjet v prostředí, které nepodporuje stereotypy ve vzdělávání ani ve volbě životní cesty. V rámci pedagogického sboru probíhá řízení naší školy na principech holokracie, konkrétně inspirované tzv. tyrkysovými organizacemi, které povzbuzují své pracovníky k tomu, aby do práce zaměstnanci přinášeli všechny aspekty svého já, ačkoliv to může znamenat projevení své zranitelnosti nebo pochybností.
Naše škola díky tomuto přístupu může těžit z celého potenciálu jedince, ať muže či ženy - jeho/její kreativity, intuice, emocí a spirituality. Současná environmentální krize je krizí zejména na rovině společenských hodnot a vzdělání je považováno za klíčový nástroj k přechodu na udržitelný rozvoj společnosti.
V návaznosti na principy udržitelného rozvoje se projekt zaměřuje zejména na poskytnutí možnosti vzdělávání v prostředí podporující aktivizaci a tzv. empowerment žáků. Environmentální výchova je v naší škole skutečně téma průřezové. Environmentální aspekty činností školy jsou přítomny takřka při každodenním školoběhu CoLibri.
V rámci fungování naší organizace používání mnoho druhů digitálních technologií a k jejímu odpovědnému používání vedeme i děti. Jsme si vědomi zásadní role technologií při zapojování do dnešní společnosti. Děti se učí v naší škole s technologiemi pracovat od používání fotoaparátu, přes programování, stříhání videa, nebo opravu věcí denní potřeby elektrotechnického rázu.
Žák je ve škole CoLibri od nástupu do školy považován za dostatečně schopného zvolit směr svého vzdělávání. Díky vnitřní motivaci, jenž je základem sebeřízeného vzdělávání, se žáci věnují studiu svých odborných zájmů s nadšením, zájmem a efektivitou.
Vzdělávaný žák si sám stanovuje cíle a aktivity vedoucí k jejich naplnění. Není stavěn do podřízené pozice, není mu stanoveno co, kdy a jakým způsobem se má učit, není poskytováno nevyžádané hodnocení, on sám přebírá odpovědnost za své vzdělání, čímž je narušováno tradiční pojetí učení spojené s vnější motivací.
Přímou participaci zcela konkrétně zažívají žáci a žákyně jako hodnotu v rámci demokratické samosprávné instituce Školního sněmu, který školu spoluřídí. Hlas či názor žáka šestiletého je považován za stejně důležitý jako hlas dospělého člena pedagogického sboru.
K hledání řešení používá sněm techniky sociokracie dle Gerarda Endenburga, která je založena na svobodě a spoluzodpovědnosti všech přítomných. Sociokracie je způsob řízení, jenž umožňuje dosáhnout společného rozhodnutí s úctou ke všem zúčastněných, přičemž zachovává rozmanitost perspektiv každého z nich.
V praxi to znamená, že každé důležité rozhodnutí sněmu probíhá na základě souhlasu všech a souhlas existuje ve chvíli, kdy nikdo nemá závažné námitky. Řešení konfliktů probíhá ve škole pomocí další demokratické instituce - Mediačního kruhu.
Náš projekt demokratické školy CoLibri umožňuje dobrovolníkům poznat a zažít vzdělávání, jenž vede děti k převzetí zodpovědnosti za svůj život, včetně oblasti zdraví. Děti jsou již od počátku podporovány v tom, aby vnímaly své potřeby a nacházely cesty k jejich naplnění.
Děti velké množství času tráví svobodnou hrou, pohybovými aktivitami a učením venku. Velkou časovou dotaci má v naší škole rovněž předmět vaření a s ním spojené tematické celky, navazující na udržitelné pěstování a zdravé stravování. Součástí života v CoLibri je rovněž tematizování duševního zdraví a závislostí mimo jiné i prostřednictvím spolupráce s odborníky jako je supervizorka MUDr.
tags: #soucasne #diskurzy #environmentalni #edukace