Dopady Špatné Recyklace Elektroodpadu a Snaha o Nápravu

18.04.2026

Domácnosti a firmy po celém světě každoročně vyprodukují obrovské množství elektroodpadu. Podle zprávy Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) dosáhlo množství elektroodpadu v roce 2022 rekordní hodnoty 62 milionů tun, což představuje ekvivalent 7,8 kg na osobu. Celosvětová produkce elektroodpadu navíc roste pětkrát rychleji než tempo jeho recyklace.

„Ohromný nárůst elektroodpadu je způsoben mimo jiné masivní produkcí výrobků z méně kvalitních materiálů s krátkou životností,“ říká Petr Číhal, obchodní ředitel společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci použitých elektrozařízení.

Problémy Spojené s Elektroodpadem

Elektroodpad je všude kolem nás a každý doma vlastníme řadu věcí, které na rozdíl od směsného odpadu není možné jen tak vyhodit do popelnice. Jsou to všechny věci, které fungují na základě baterií nebo elektrické energie. Jelikož je elektroodpad nejrychleji narůstající druh odpadu, co se do množství týče, je třeba s ním i patřičně nakládat. Bohužel se rozhodně nejedná o oblast udržitelné produkce. Naopak některé spotřebiče mohou obsahovat látky, které mají velmi negativní vliv na životní prostředí.

Komponenty z elektrických a elektronických zařízení mohou znečišťovat přírodu. Počítače nebo telefony obsahují nebezpečné plasty nebo baterie, které mohou samovolně vzplát. V zářivkách se zase nachází toxická rtuť. Elektroodpad nepatří ani do komunálního ani do směsného odpadu a je definován striktními i přísnými pravidly pro jeho sběr, přepravu a nakládání s ním i likvidaci, protože může obsahovat nebezpečné látky, jakými jsou např.: rtuť, kobalt, chrom, ftaláty či olovo nebo kadmium. Elektronická zařízení často obsahují různé nebezpečné látky. Jde například o bromované zpomalovače hoření, které jsou součástí mnoha plastových materiálů. Problematické jsou také dioxiny, které mohou vznikat při zpracování elektroodpadu, především při vypalování jeho plastových částí.

Nebezpečné látky z elektroodpadu se recyklací dostávají do spotřebního zboží, jako jsou hračky, kadeřnické a kancelářské potřeby či kuchyňské náčiní. Toxické bromované zpomalovače hoření, které byly dříve do elektroniky přidávány kvůli snížení hořlavosti v případě požáru, byly mezinárodně zakázány kvůli negativním vlivům na zdraví a životní prostředí Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických látkách v roce 2009. Některé vlády si ale podle Strakové prosadily možnost materiály obsahující vysoce toxické látky recyklovat.

Čtěte také: Špatná kvalita ovzduší a opatření

V 19 evropských zemích bylo pro účely výzkumu koupeno 430 kusů plastového zboží. Zpomalovače hoření obsahovalo 107 výrobků, jako jsou dětské hračky, kadeřnické a kancelářské potřeby či kuchyňské náčiní. Chemikálie se snadno uvolňují působením tepla, mohou tedy například kontaminovat jídlo při použití kuchyňského náčiní.

Elektroodpad patří v současnosti k nejrychleji rostoucím druhům odpadu. Ve vyspělých zemích Evropy roste jeho množství výrazně rychleji než u většiny ostatních odpadových toků. V celosvětovém měřítku tvoří elektroodpad až přibližně 5 % hmotnosti komunálního odpadu.

Podle dat z roku 2022 se celosvětově vyprodukovalo zhruba 62 milionů tun elektroodpadu, což je o více než 80 % více než v roce 2010.

Dopady na Rozvojové Země

Vedle oficiálních sběrných systémů a recyklace existuje i temná strana nakládání s elektroodpadem. Významná část elektroodpadu je vyvážena do rozvojových zemí Afriky a Asie, často jako „použitá elektronika určená k dalšímu prodeji“. Jedním z nejznámějších příkladů je Ghana, kam se z Evropy dlouhodobě dovážely vyšší stovky kontejnerů elektroodpadu ročně. V zemi s omezenou infrastrukturou se elektroodpad rozebírá neodborně, část se znovu prodá, část se rozebere a velké množství končí na skládkách nebo se pálí. Podobným problémům čelí i další země, například Demokratická republika Kongo, Pobřeží slonoviny, Indie, Pákistán, Srí Lanka, Vietnam či Čína.

Neodborná demontáž elektroodpadu probíhá často v extrémně nevyhovujících podmínkách. Elektronika se rozebírá ručně, izolace kabelů se odstraňují pálením a desky plošných spojů se louží v kyselinách za účelem získání malého množství drahých kovů.

Čtěte také: Emise u Ford Ranger

Mezinárodní tým zahrnující i zástupce Světové zdravotnické organizace mapoval toky elektroodpadu a jeho dopady na životní prostředí v Africe. Poptávka po elektrických zařízeních roste i na africkém kontinentu. Africké země přijímají použitou elektroniku z Evropy, protože většina lidí si nové spotřebiče kvůli vysoké ceně nemůže dovolit. Pouze třináct afrických zemí mělo v roce 2019 národní legislativu týkající se elektroodpadu. Oficiální systém sběru a recyklace elektrozařízení ve většině afrických zemí nefunguje. Kromě legálních dovozů čile kvete i pašování elektroodpadu či jeho dovoz z vyspělých zemí, které chtějí ušetřit náklady na náročnou recyklaci. V Africe se elektroodpad likviduje ruční demontáží. Tu často provádí děti. Přichází tak do kontaktu s toxickými látkami obsaženými v odpadních elektrospotřebičích, což má negativní dopady na lidské zdraví i životní prostředí.

Řešení a Iniciativy

I když je recyklace elektroodpadu důležitá, ještě důležitější je předcházení jeho vzniku. To je možné prodlužováním životnosti výrobků a možností jejich opravy. Proto letos v dubnu Evropský parlament přijal směrnici týkající se práva spotřebitele na opravu. Směrnice nařizuje výrobcům umožnit opravu výrobků za přiměřenou dobu a náklady. Podle zpravodaje Evropského parlamentu Reného Repasiho je cílem legislativy motivovat lidi k opravě namísto nákupu nového spotřebiče: „Pokud si zvolíte opravu, nové právní předpisy prodlouží záruku o rok.

Vyšší kvalitu a delší životnost elektrospotřebičů podporuje také nové nařízení o ekodesignu. Usiluje o to, aby výrobky byly energeticky účinné, udržitelné a snadno recyklovatelné. „Výrobky navržené podle principů ekodesignu jsou často modulární, což usnadňuje jejich opravu a modernizaci, a tím prodlužuje jejich životnost a snižuje potřebu nových výrobků.

Řešením je podle autorů studie plnění Stockholmské úmluvy a stanovení přísných limitů pro odpad s jejich obsahem. "Vidíme zásadní nedostatek v nastavení legislativy, kterou je potřeba změnit, aby se tyto toxické látky nedostávaly do výrobků. Je nutné zrušit recyklační výjimku pro zpomalovače hoření. Problémem je, že unie toleruje vyšší hodnoty látek ve výrobcích z recyklátů než v nových výrobcích. Limit je stonásobně vyšší," doplnil.

Aby vůbec mohlo dojít k získání drahocenných kovů, nejprve musí být staré elektro řádně sesbíráno a následně zpracováno. „Tam se oddělují drahé kovy od těch nebezpečných, které se dají dále využít nebo se separují jednotlivé díly elektroniky,“ vysvětlila druhý krok Brabcová z Arniky.

Čtěte také: Analýza Kritiky Odboru Ochrany Ovzduší

Zrecyklované suroviny lze dále využívat do nových zařízení či na jiné účely. V Česku se například z částí vysloužilého elektra vyrábějí náušnice, náhrdelníky nebo náramky, brože či bytové doplňky. „Potenciál elektroodpadu pro cirkulární ekonomiku je opravdu velký, a proto je kriticky důležité naučit se suroviny recyklované z vysloužilého elektra opravdu využívat. To, že u nás sběr elektroodpadu rok od roku roste, je skvělé.

„Při správné recyklaci nejde primárně o to vytěžit co nejvíce surovin, ale zcela zásadní je zároveň neohrozit zdraví, bezpečnost a životní prostředí,“ upozornil odborník z českého sdružení APPLiA. Hacaperka dodává, že jsou pro zpracovatele závazné postupy stanovené zákonem. Ten vyjmenovává komponenty a látky, které je potřeba při zpracování vyjmout. Nebezpečný odpad ze starého elektra musí být řádně zlikvidován.

V České republice je likvidace a nakládání s elektroodpadem upraveno zákonem č. 185/2001 Sb. Musí být určena odběrná místa pro elektroodpad a zajištěna provozovateli pro zpětný odběr elektrozařízení v rámci jednotlivých obcí nebo katastrů. Pro spotřebitele je jednoznačně nejzásadnější to, že obchodníci musí při prodeji nových elektrozařízení uvádět na účtenkách výši recyklačního příspěvku, který byl odveden na zpracování zařízení po skončení jeho životnosti. Za to pak spotřebitel zdarma elektrospotřebič vrátí.

Primárně se výkupem nebezpečného elektroodpadu zabývají specializované firmy. Nemusíte však své vysloužilé spotřebiče pracně vozit bůhví kam. Některé elektroprodejny nabízejí zdarma zpětný odběr nevyužitých přístrojů. Následné předání specializovaným firmám, které odpad likvidují, již zařídí oni. Další možností je jednoduše využít sběrného dvora. Potom, co specializované firmy svozí odpad, následuje recyklace, kdy se pomocí manuální práce oddělují od elektrospotřebičů materiály na jednotlivé části. Oddělí se plast, sklo, kovy a další elektrosoučástky. Využitelné materiály, jako je sklo nebo plast, poté postupují k další recyklaci. Jestliže chcete uvažovat udržitelněji, pak je namístě zvážit, zda funkčním spotřebičům, které plánujete vyměnit za nové nedáte, ještě šanci pro „život“.

Oběhové Hospodářství jako Řešení

Koncept oběhového hospodářství nabízí cestu k udržitelnému růstu. Evropská unie vydala řadu směrnic a nařízení, které upravují nakládání s elektroodpadem, aby byla zajištěna ochrana životního prostředí a zdraví lidí. Tyto směrnice a nařízení platí ve všech zemích EU a řídí všechny fáze nakládání s elektroodpadem, včetně sběru, recyklace, opětovného použití a likvidace.

Evropská komise odhaduje, že by mohlo v této souvislosti v EU vzniknout do roku 2030 až 700 tisíc pracovních míst. Na druhé straně, existují však zde i rizika nepříznivých a nezamýšlených účinků na zdraví, například v procesech, které zahrnují nebezpečné materiály. Na základě realizace přechodu EU k oběhovému hospodářství vyzvala Světová zdravotnická organizace (WHO - World Health Organization) všechny státy a zapojené účastníky k nutnosti řešení problematiky možných zdravotních rizik i benefitů v tomto procesu.

Regulace elektroodpadu je proto celosvětovou výzvou. Zpráva upozorňuje na naléhavou potřebu zvýšit úsilí v oblasti jeho sběru a recyklace. Technologický pokrok přináší rostoucí počet elektrozařízení ve společnosti, vyšší spotřebu, omezené možnosti oprav a kratší životní cykly produktů.

Tabulka: Produkce a Recyklace Elektroodpadu