Běžná opatření při špatné kvalitě ovzduší

24.12.2025

Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý.

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence.

Kvalitu ovzduší, tzv. index kvality ovzduší, v jednotlivých státech Evropské unie znázorňuje následující infografika:

Graf: Evropský index kvality ovzduší v rámci EU ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě - Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Čtěte také: Důsledky Znečištění Ovzduší

Graf: Evropský index kvality ovzduší v České republice ze dne 20. 6. 2023 (zdroj: Index kvality ovzduší v Evropě - Evropská agentura pro životní prostředí (europa.eu))

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu by měla situaci pomoci vyřešit.

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy.

Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly.

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2022.

Čtěte také: Emise u Ford Ranger

V hodnocení jsou zahrnuty suspendované částice PM10 a PM2,5, přízemní ozon (O3), oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2) a oxid uhelnatý (CO).

Rok 2022 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,2 °C byla o 0,9 °C vyšší než normál 1991-2020.

Srážkově byl rok 2022 na území ČR normální. Předběžný průměrný roční úhrn srážek 629 mm představuje 92 % normálu 1991-2020.

V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 panovaly v roce 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky.

Suspendované částice jsou tvořeny směsí pevných a kapalných částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm (PM10), resp. 2,5 µm (PM2,5).

Čtěte také: Analýza Kritiky Odboru Ochrany Ovzduší

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 µg·m−3, povolený počet překročení 35× za kalendářní rok) došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 stanice z celkového počtu 123).

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 (40 µg·m−3) nebyl v roce 2022, po čtvrté v řadě od roku 2019 za celou historii měření PM10 od roku 1993, překročen na žádné ze 123 stanic.

Koncentrace PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími hodnotami v chladných měsících roku.

V české legislativě je pro koncentrace suspendovaných částic PM2,5 definován pouze roční imisní limit.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 (20 µg·m−3) byl v roce 2022 překročen na 5 z 88 stanic (6 %).

Koncentrace PM2,5 vykazují roční chod velice podobný chodu suspendovaných částic PM10.

Zima přináší mnoho dní, kdy obyvatele měst i venkova trápí zhoršená kvalita ovzduší.

Pravidelná fyzická aktivita je pro tělo natolik prospěšná, že škodlivý vliv mírného znečištění ovzduší u zdravých osob nepřebije přínos aerobních aktivit, jako je běh nebo jízda na kole.

Jeden z opomíjených faktorů, které ovlivňují návrh větrání a kvalitu vnitřního vzduchu, je kvalita venkovního ovzduší.

Kvalita vnitřního vzduchu je závislá na kvalitě venkovního ovzduší, množství vzdušných škodlivin, objemu větracího vzduchu a větracím systému.

Škodliviny spojené s provozem budov činí cca 40 % celkové produkce škodlivin a z toho větrání představuje až 50 % produkce škodlivin.

Oxid siřičitý, částečky, oxidy dusíku a oxid uhelnatý přímo ovlivňují lidské zdraví.

Důležitá je poloha sání větracího vzduchu, protože na každé straně budovy může být různá úroveň znečištění.

Pro stejnou kvalitu vnitřního vzduchu je tedy ve městě potřeba přivést více vzduchu a lépe ho čistit.

Přiváděním venkovního vzduchu do budovy dochází k ředění škodlivin vznikajících v interiéru, ale současně jsou venkovní škodliviny dopravovány do budov.

V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech naší republiky mezi nejhorší v Evropě.

Po roce 1989 byla zavedena řada opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích a díky tomu došlo k poklesu znečištění ovzduší řadou látek (SO2, prachovými částicemi, oxidy dusíku).

K zásadnímu poklesu emisí všech základních znečišťujících látek, a to o 50 % (NOx) až téměř 90 % (TZL, SO2), došlo v 90. letech.

V České republice patří mezi hlavní znečišťující látky ovzduší tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH3).

K současným nejvýznamnějším zdrojům emisí patří výroba elektrické a tepelné energie (produkce SO2 a NOx), silniční doprava (produkce NOx, TZL a VOC) a vytápění domácností (produkce TZL a PAU).

Kvalita vnitřního vzduchu je tvořena tepelně-vlhkostním, odérovým, aerosolovým, toxickým a mikrobiálním mikroklimatem.

Tepelná pohoda je tradičním faktorem hodnocení stavu vnitřního prostředí.

Zásadním způsobem lze kvalitu odérového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.

Charakteristickými pro toxické mikroklima jsou zejména oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), ozon (O3), smog, formaldehyd atd.

Škodliviny v obytných budovách jsou buď produkovány přítomností člověka nebo mohou být přiváděny z venkovního prostředí.

Oxid uhličitý je nejběžnější škodlivinou ovzduší obytných budov. Jeho koncentrace jsou vždy vyšší v interiérech než ve venkovním prostředí.

Hlavním zdrojem oxidu uhelnatého ve vnitřním prostředí je nedokonalé spalování - kamna na pevná paliva, plynové spotřebiče bez odtahu, krby, nevětrané kuchyně s plynovým sporákem, ale také garáže v těsné blízkosti obytných prostor.

Základním zdrojem oxidů dusíku jsou emise z automobilové dopravy a ze stacionárních zdrojů spalujících fosilní paliva.

Venkovní znečištění, zejména z dopravy, nemá na výslednou koncentraci formaldehydu ve vnitřním prostředí významný vliv.

Hlavním zdrojem těkavých organických látek v interiérech je kouření, používané čistící prostředky, deodoranty, kosmetické přípravky, osvěžovače vzduchu, vonné oleje, nátěry, barvy a laky, koberce, podlahoviny, fungicidy, desinfekční, deratizační a desinsekční prostředky, rozpouštědla a lepidla při rozsáhlých rekonstrukcích místností či budov.

Představitelem pro hodnocení účinků polycyklických aromatických uhlovodíku na lidské zdraví je benzo(a)pyren.

Vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv jak ve stacionárních tak i v mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako je výroba koksu a železa.

Azbest byl a je používán pro své výhodné protipožární a tepelně izolační vlastnosti.

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi je tudíž problémem zejména v dopravně a průmyslově zatížených oblastech, ale i v malých sídlech v zimním období, pokud domácnosti topí tuhými palivy.

Domácí prach představuje komplex pevných částic různé velikosti.

Vzniká v důsledku fotochemických reakcí svých prekurzorů, NOx a VOC.

tags: #běžná #opatření #při #špatné #kvalitě #ovzduší