Ministerstvo dopravy podle § 16 zákona č. definuje podmínky, které musí silniční vozidlo splňovat z hlediska konstrukce, provedení a výbavy.
Vozidla se dělí do několika kategorií, včetně přípojných vozidel, návěsů, přívěsů a autobusů. Například, přípojné vozidlo je vozidlo používané pro přepravu věcí, případně osob, nemá vlastní zdroj pohonu a zpravidla nemá hnací nápravy. Návěs je tažené vozidlo, jehož náprava nebo nápravy jsou umístěny za těžištěm vozidla a které je vybaveno spojovacím zařízením, umožňujícím přenášet vodorovné a svislé síly na tažné vozidlo. Přívěs je tažené vozidlo nejméně s jednou nápravou, vybavené spojovacím zařízením, které se může pohybovat svisle a řídí směr přední nápravy nebo náprav a nepůsobí významným zatížením na tažné vozidlo.
Dále existují pracovní stroje samojízdné, přípojné a nesené, které jsou určeny pro vykonávání určitých pracovních činností a nejsou určeny pro přepravní činnost. Ostatní vozidlo zahrnuje zejména jízdní kolo, potahové vozidlo, jednonápravový traktor s přívěsem, vozík pro invalidy motorový, pokud nepatří do jiných vozidel.
Typem vozidla se rozumí vozidla shodného provedení, vyrobená týmž výrobcem, která jsou výrobcem oficiálně shodně označena. Ministerstvo vystaví osvědčení o technické způsobilosti typu vozidla, jehož přílohou je základní technický popis schváleného typu vozidla s omezenou platností pro hromadnou výrobu vozidla, jehož technickou způsobilost schválí. Výrobce je povinen předložit před zavedením do výroby ministerstvu ke schválení každou změnu, kterou hodlá provést na typu již schváleném a která by se odlišovala od údajů v podkladech žádosti o schválení typu vozidla nebo údajů v základním technickém popisu schváleného typu vozidla. Schválení technické způsobilosti typu vozidla platí pro všechna hromadně vyráběná vozidla, která svým provedením a výbavou plně odpovídají schválenému typu a byla vyrobena nebo dovezena v době platnosti základního technického popisu schváleného typu vozidla.
U hromadně vyráběných jiných vozidel se ověřuje plnění technických podmínek stanovených vyhláškou. Stavbou jednotlivého vozidla se rozumí výroba vozidla podle vlastní konstrukce s možností použití ústrojí, výstroje a dílů vozidel, jejichž technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích byla schválena jako typ vozidla. Při stavbě vozidla musí být dodrženy technické podmínky stanovené v částech III. až VIII. této vyhlášky.
Čtěte také: Špatné svíčky a jejich dopad na emise
Jednotlivé vozidlo je vozidlo jednotlivě vyrobené nebo jednotlivě dovezené, které se neshoduje s typem vozidla schváleným v České republice, fyzickou nebo právnickou osobou pro vlastní potřebu a jejichž celkový počet shodného typu vyrobených týmž výrobcem nebo dovezených týmž dovozcem činí nejvýše pět kusů v průběhu po sobě následujících 12 kalendářních měsíců; tato jednotlivá vozidla podléhají individuálnímu schválení jejich technické způsobilosti.
Ověření plnění stanovených technických podmínek nepodléhají ostatní vozidla a jiná vozidla uvedená v § 11 odst. 6 této vyhlášky a pracovní stroje samojízdné, které je možno ovládat jen pěšky jdoucí osobou, jejichž konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1, a jednonápravové traktory, které nejsou konstrukčně přizpůsobeny k připojení přívěsu a které je možno ovládat jen pěšky jdoucí osobou, jejichž konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1, která jsou jednotlivě vyrobena nebo dovezena pro vlastní potřebu fyzické nebo právnické osoby.
Při přestavbě vozidla musí být dodrženy technické podmínky stanovené v částech III. až VIII. této vyhlášky. Jestliže u vozidla byla provedena přestavba podle § 17 této vyhlášky, musí být před jeho uvedením do provozu po této změně opět schválena jeho technická způsobilost. Hromadná přestavba vozidel podléhá typovému schválení technické způsobilosti a přestavba jednotlivého vozidla podléhá individuálnímu schválení technické způsoobilosti.
Schválení technické způsobilosti podle této vyhlášky podléhají v rámci schvalování typu vozidla součásti a příslušenství uvedené v částích III. až VIII. a podle tohoto paragrafu pak dále typ doplňkového příslušenství a výbava. Doplňkovým příslušenstvím a výbavou se rozumí technický celek, ústrojí nebo díl vozidla, kterým je vozidlo opatřeno nad rámec jeho schváleného typu a provedení a jehož použití na vozidle není povinně předepsáno mezinárodními předpisy nebo touto vyhláškou a které při provozu vozidla ovlivňují jeho aktivní a pasivní bezpečnost a životní prostředí.
Zjistí-li ministerstvo po schválení technické způsobilosti daného výrobku podle odstavce 1 tohoto paragrafu jeho konstrukční nebo výrobní závady negativně ovlivňující bezpečnost silničního provozu nebo negativně působící na životní prostředí nad míru stanovenou touto vyhláškou nebo mezinárodními předpisy, uloží výrobci nebo dovozci jejich odstranění a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Za tím účelem může uložit provedení kontrolních provozních zkoušek na náklady výrobce.
Čtěte také: Třídění odpadu: Vyhněte se chybám
Nákladní automobily a autobusy kapotového nebo polokapotového provedení o celkové hmotnosti nejméně 5,5 t musí mít vpředu v zorném poli řidiče zařízení pro vyznačení největší šířky vozidla nebo soupravy. Vozidla a pracovní stroje samojízdné, jejichž šířka je větší než 2,55 m, musí být na předních a zadních čelních plochách označena červenými a bílými pruhy.
U vozidel v provozu se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Hmotnost připadající na jednotlivé řízené nápravy motorového vozidla nesmí poklesnout pod 20 % a u ostatních autobusů pod 25 % okamžité hmotnosti.
Čtěte také: Jak na špatnou náladu?
tags: #spatne #zabrzdene #auto #obecne #ohrozeni #definice