Speciální pracovní skupina pro environmentální kriminalitu v České republice

Přestože se pytláctví může mnohým z nás zdát jako něco, na co už dnes narazíme jen ve starých filmech a pohádkách, opak je pravdou. Nelegální lov je u nás stále hlavní příčinou smrti velkých šelem a Česko je poměrně důležitým bodem na mapě celosvětové environmentální kriminality.

Méně než pětina ročně. Tak zní odhad počtu případů environmentální kriminality, které se v Česku podaří vyřešit. Na Slovensku je to více než polovina. Rozdíl? Speciální policejní útvar zaměřený pouze na environmentální kriminalitu.

Podobný, jako mají Britové, Němci, Holanďané nebo Maďaři, jen my zkrátka ne. S environmentální kriminalitou u nás tak zatím bojují hlavně neziskové organizace a jejich dobrovolníci.

Vedle České společnosti ornitologické nebo ALKA Wildlife je jednou z nich například Justice for Nature (JFN), která se jí zabývá i na Sumatře, v Kostarice nebo na Slovensku.

„Princip naší prevence environmentální kriminality tkví v tom, že v rámci Kraje Vysočina fungujeme jako strážci přírody, takže máme status úřední osoby. Hlavním cílem organizace je ale funkčně propojit neziskový sektor s úřady a veřejností.

Čtěte také: Ochrana přírody v České republice

„Snažíme se vybudovat jakýsi most mezi občanem a úřady. Proto je úspěšná policie, protože existuje součinnost s občany, ale v ochraně přírody je tento problém neuchopený,“ doplňuje Jeglík. Podle něj neziskovky sice dokáží environmentální kriminalitu řešit mnohem komplexněji, bez pozorných občanů se ale neobejdou.

Proto se JFN zabývá rovněž vzděláváním a osvětou, například na školách, a ze stejného důvodu má rovněž programy pro dobrovolníky, kterým nabízí teoretické i praktické školení.

Prevence pytláctví a upozorňování na pytlácké případy byly před více dvaceti lety jedním z hlavních důvodů založení takzvaných Vlčích a Rysích hlídek Hnutí DUHA Šelmy.

Dobrovolníci hlídek se věnují především monitoringu velkých šelem, ale v rámci něj řeší i environmentální kriminalitu. „Důležité také je, že dobrovolníci jsou vyškolení rozpoznávat indicie o nelegální činnosti. Nemusí se vždy jednat přímo o nález upytlačené zvířete, ale také například kladení otrávených návnad či nelegálních pastí na odchyt nebo usmrcení živočichů.

I přes snahu neziskových organizací je v Česku odhalených případů pytláctví šelem stále velmi málo, hlavně proto, že obvykle chybějí důkazy. Když už ale dobrovolníci na nějaké narazí, jde podle zástupců JFN i Hnutí DUHA Šelmy o složitou a náročnou situaci.

Čtěte také: Více o speciálním odvozu odpadu

„Optimální je, když v takové chvíli okamžitě zavolají koordinátorům Rysích a Vlčích hlídek, se kterými dál situaci individuálně řeší. Milan Jeglík se domnívá, že oni sami jako strážci přírody ale práci policie v těchto případech suplují.

„Místo aby lidé oznámili nález policii, tak ho oznámí nám. A my, protože máme čas počkat na místě i hodiny, si to už vyhodnotíme, zda jde o nelegální činnost. Pak ale přijede policie, třeba z obvodního oddělení, a ty je třeba přesvědčit o tom, že se jedná o trestný čin. Oni to často nevědí a standardně chtějí volat mysliveckému hospodáři, který ale trestnou činnost řešit nemá,“ konstatuje.

Vedle monitoringu či pátrání po konkrétních důkazech o trestné činnosti hlídky a strážci preventivně působí i nepřímo, a to pouze svou přítomností. Důvodů, proč Česko řeší pytláctví velkých šelem jen pomalu a postupně, je podle ochranářů mnoho.

Pro policii nebyla environmentální kriminalita dlouhou dobu závažný problém, a přestože se její přístup postupně lepší, příslušní vyšetřovatelé často nemají kapacitu nebo zájem. „Envirokriminalitu navíc šetří vyšetřovatelé z hospodářské kriminální policie, kteří jsou naprosto zahlceni a přetíženi úplně jiným typem kriminality,“ poukazuje na další komplikaci Uhrinová.

Závažnou překážku představuje rovněž myslivecká komunita, držící pevně při sobě. „Z naší zkušenosti ten problém vychází odtud, přestože rozhodně nechci házet všechny myslivce do jednoho pytle. Komunita si neumí pohlídat členy, kteří páchají trestné činy, a ve výsledku na ně dopadá stín jako na celek,“ konstatuje Jeglík.

Čtěte také: Speciální vozidlo pro měření emisí

Jeglík ale chyby hledá i u samotných ochranářů. Domnívá se, že neziskové organizace by svou pozornost měly mnohem více upřít na místa, kde k pytláctví skutečně dochází. „Na vesnicích, tam, kde se ty lumpárny dějí, tam nemáme dosah. Peníze a podporu sbíráme ve městech,“ vysvětluje.

Navzdory těmto složitostem a často drhnoucí součinnosti všech složek systému, tedy státní i nestátní ochrany přírody, policie a soudů, si Česko na poli environmentální kriminality už připsalo i několik úspěchů.

Až do médií se dostaly velké případy s názvy Lovec a Kameňák, kde se po letech práce podařilo pytláky odhalit a částečně i, alespoň finančně, potrestat. Přesto se ale ochranáři shodují, že by Česko potřebovalo speciální policejní jednotku zaměřenou pouze na environmentální kriminalitu.

Na Slovensku se takový útvar podařilo vytvořit v roce 2022, a to zejména díky tehdejšímu ministrovi životního prostředí Jánu Budajovi a lidem kolem něj. „Byli to lidé, kteří měli skutečně zájem zastupovat kvalitně a odpovědně zájmy ochrany životního prostředí,“ vzpomíná Jeglík, který se slovenskými envirokriminalisty od té doby již několikrát spolupracoval.

Jak se ovšem k environmentální kriminalitě staví současná slovenská vláda, je asi víceméně jasné. České ministerstvo životního prostředí se nadále hlásí k naplňování Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů, minimálně do roku 2026, kdy končí aktuální koncepce a strategie policie, zde ale žádná speciální vyšetřovací jednotka nevznikne.

Jako důvod uvádí policejní mluvčí Jakub Vinčálek v rozhovorech pro média větu zmiňovanou v úvodu tohoto článku. Pomoci s ochranou nejen velkých šelem tak mezitím můžeme my, občané, a možností máme hned několik. Můžeme se stát dobrovolníky některé z neziskových organizací, podpořit je finančně nebo být alespoň pozorní při procházkách a toulkách po lesích.

tags: #specialni #pracovni #skupina #environmentalni #kriminalita

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu
• Adaptace na klima a obnova lokalit
• Co je třeba vědět o jaderném odpadu
• Nový systém varování před terorismem v USA
• Postupy likvidace strojů