Město Třinec rozjelo další důležitý krok v ochraně přírody a adaptaci na klimatické změny. Jedním z aspektů, resp. hospodářských odvětví, které jsou klimatickou změnou ohroženy nejvíce, je pokles zemědělské produkce a související potravinová nejistota.
Globální oteplování spolu s nedostatkem vody se výrazně projevuje v migraci a soupeření o zdroje. Konflikty mezi pastevci a zemědělci, zesílené změnou klimatu, degradací půdy a růstem populace, jsou významným faktorem napětí.
Studie Stanfordské univerzity (Devon 2019) uvádí, že klima bylo jednou z příčin u 3 % - 20 % ozbrojených konfliktů během minulého století. Dovolím si tvrdit, že klima, tedy souhra přírodních podmínek nezbytných pro prosperující život, resp. jeho proměna či ztráta, je a vždy byla jednou z příčin lidských konfliktů a válek.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již několik let upozorňuje, že 90 % uprchlíků pochází z regionů nejvíce zasažených klimatickou krizí nebo má nejméně kapacit se na ni adaptovat, a to i díky probíhajícím ozbrojeným konfliktům a občanským válkám. Tento bludný kruh je stále těžší přerušit.
Projekt obnovy vodní nádrže v Třinci
„Jde o projekt za více než 5,4 milionu korun, který jsme připravovali dlouho a je další významnou investicí do životního prostředí v příměstské části města. Projekt přináší komplexní obnovu hráze, výpustného zařízení a části místní komunikace.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Vodní nádrž, napájená pravostranným přítokem Hlubokého potoka, v současnosti postrádá bezpečnostní přeliv a nedokáže pojmout větší průtoky. Dochází zde k podemílání břehů i narušení tělesa hráze. Vodní hladina tak může zasahovat až do vozovky, což ohrožuje stabilitu místní komunikace i bezpečnost jejího užívání.
Součástí revitalizace je kompletní odbahnění zátopy a vybudování nového litorálního pásma, které přispěje k biodiverzitě území. Staré výpustné zařízení bude nahrazeno moderním betonovým požerákem s řízeným odtokem. Nově zbudovaná hráz bude dlouhá 15 metrů s výškou 2,6 metru oproti dnu nádrže.
Projekt zároveň zahrnuje rekonstrukci místní komunikace, která vede kolem hráze. Silnice bude rozšířena a opatřena novým povrchem a svodidly, čímž se výrazně zvýší bezpečnost dopravy. V oblastech s rizikem přelití vody bude komunikace technicky přizpůsobena tomuto provoznímu zatížení.
V současnosti odstraňujeme nánosy v zátopě, které dosahují výšky od 80 centimetrů do jednoho metru. Následovat bude prokopání hráze a demontáž starého výpustného zařízení. Namísto něj instalujeme nové, které bude vybaveno dvěma propustky pro odvod případných velkých vod. Hráz pak znovu nasypeme, zahutníme a dojde ke zpevnění břehu kamenivem.
Samotné stavební práce začaly koncem dubna. Stavba počítá také s využitím vytěžených materiálů - zeminy z hráze projdou tříděním a využijí se při modelaci hráze i úpravě okolního terénu, sedimenty budou odvezeny na skládku.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Po dokončení investice v průběhu října 2025 budou veškeré dotčené plochy uvedeny do původního stavu. Nádrž se přirozeně zazelení a její okolí bude upraveno tak, aby harmonicky zapadalo do krajinného rázu.
Stavba počítala i s maximálním využitím vytěžených materiálů - zeminy byly tříděny a využity při modelaci hráze i úpravě okolního terénu. Po dokončení investice byly veškeré dotčené plochy uvedeny do původního stavu. Nádrž se přirozeně zazelení a její okolí bude přetvořeno tak, aby harmonicky zapadalo do krajinného rázu. Revitalizace lokality tak nejen obnoví funkčnost zátopy, ale také podpoří udržitelné hospodaření s vodou a zlepší kvalitu života.
Veřejný přínos investice
Zásadním přínosem této investice je obnova vodohospodářské funkce nádrže, která nově nabízí retenční a akumulační kapacitu v krajině.
Země Živitelka 2025: Adaptace na klimatickou změnu v městských sídlech
Mezinárodní agrosalon Země živitelka promění ve dnech 21.-26. srpna 2025 jihočeskou metropoli v hlavní město zemědělského sektoru se vším, co si lze představit. Mimo jiné unikátní interaktivní model simulující možnosti adaptace na klimatickou změnu v městských sídlech. Veletrh Země živitelka je prvním místem, kde bude model modrozelené infrastruktury představen. Vidět ho můžete od čtvrtka 21. do neděle 24. srpna v expozici ČZU v Pavilonu T2.
Model zadržování vody ve městě
Model, který chceme představit na Zemi živitelce, vznikl v rámci evropského projektu TransformAr řešícího transformaci měst a zemědělské krajiny na klimatickou změnu. Zaměřuje se na detail urbanizovaného území, konkrétně na jednu jednotku domu, kterou představuje ve dvou polovinách.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
První v šedivém provedení ve smyslu barevnosti i technického řešení, tedy tak, jak by to v budoucnosti být nemělo. Jsou zde povrchy tvořící tepelné ostrovy, protože fungují jako tepelný kolektor a způsobují nežádoucí efekt přehřívání měst. Druhá polovina je naopak tou optimální variantou. Je krásně ozeleněná a přináší benefity, jako jsou tvorba stínu a zadržení vody v místě, kde spadne.
Model je vybaven i simulátorem deště. Jednoduchým stisknutím tlačítka můžeme vyrobit něco jako modelovou srážku a přímo online uvidíme ve dvou scénářích, jak se dané prostředí s deštěm popere. Zjednodušeně řečeno, můžeme zde vidět, co se vsákne, co se nevsákne, co odteče rychle, co pomalu, případně co to udělá s přehřátým povrchem.
Projekt TransformAr a adaptační opatření
Jak zmiňujete, tento model je výsledkem čtyřletého evropského projektu TransformAr, který zahrnoval celkem šest demonstračních lokalit. TransformAr měl představit adaptační opatření napříč různými typy lokalit.
Většina demonstračních míst čelila výzvám vyplývajícím z klimatické změny, i když se opatření, která jsme v jednotlivých lokalitách uplatňovali, lišila. Například přírodě blízká opatření typu modro-zelená infrastruktura jsme realizovali ve finském městě Lappeenranta. Zde šlo o smyvové vody, dešťové vody, srážkové úhrny a kvalitu vod jako takových.
Smyvy se řešily také v devonské oblasti ve Velké Británii, tentokrát ale v zemědělské krajině. Týkalo se to zatížení vlivem erozních smyvů z nerovnoměrných srážkových úhrnů a eutrofizace vod kvůli poměrně intenzivní produkci skotu. Na Sardinii to zase byly splachy do přímořské laguny, které ovlivňovaly teplotu vody, dostupnost kyslíku a nadbytek sedimentů, což mělo vliv na chov ryb v dané oblasti a vymývání sedimentů do moře.
Zadržme vodu tam, kde naprší! Interaktivní model Fakulty životního prostředí ČZU vznikl v rámci projektu TransformAr a ukazuje, jak modrozelená infrastruktura pomáhá městům zvládat intenzivní deště a vlny horka. Při živé simulaci deště uvidíte rozdíl v odtoku vody a v teplotě povrchů mezi zelenými a nepropustnými plochami zastavěného městského prostředí. Vyzkoušíte si, jak vegetace ve městě funguje jako chytré řešení pro naši budoucnost.
Klimatická změna a ozbrojené konflikty
Nejnovější data ukazují, že moderní ozbrojené konflikty nejen že čerpají z napětí vyvolaného klimatickými změnami, ale samy výrazně přispívají k emisím a ničení životního prostředí.
Letmý pohled do historie ukazuje, že války - ačkoliv často vyvolané mocenskými ambicemi či vizemi o ovládnutí světa - se ve své podstatě vedly o zdroje. Dříve to byla především úrodná půda a voda, které zajišťovaly lidem přežití, obživu a relativní blahobyt. Později se však zdrojem bohatství nestala jen dobytá území a daně z podrobeného obyvatelstva, ale především těžba vzácných nerostů a strategických surovin - zejména uhlí a ropy. Není náhodou, že se jim kvůli jejich barvě a mimořádné ekonomické hodnotě začalo říkat „černé zlato“.
Právě tyto zdroje energie umožnily prudký rozvoj společnosti a přeměnily původní předfosilní ekonomiku, v níž hlavním „motorem“ výroby a dopravy byla lidská a zvířecí síla, na ekonomiku uhlíkovou. A právě uhlík - přesněji jeho nadprodukce vznikající spalováním fosilních paliv - dnes stojí v pozadí globální změny klimatu.
V regionech závislých na zemědělství to vede k zvýšení rizika místních konfliktů. Například v červnu 2025 v regionu Benue bylo během jednoho útoku zabito 100 lidí, zejména farmářů a mnoho dalších bylo zraněno.
Podobně migrace venkovského obyvatelstva do měst zvyšuje tlak na společenskou a ekonomickou únosnost, přispívá k vnitřní chudobě a zvyšuje společenské a často i etnické napětí mezi obyvateli. Neblahým příkladem je region Sahelu, který čelí rostoucímu extremistickému násilí, motivovanému etnickými a náboženskými rozdíly pod taktovkou řady místních teroristických skupin.
Války dnes ničí víc než jen města a životy. Stávají se i neviditelným akcelerátorem postupujících změn klimatu a zároveň stojí za velkým množstvím přímých emisí. Na Ukrajině způsobily tři roky bojů téměř 230 milionů tun emisí CO₂ ekv. více než roční uhlíková stopa celého Nizozemska. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí označilo tuto skutečnost za „klimatickou katastrofu v přímém přenosu“.
Samostatnou podkapitolou jsou útoky obou stran na ropné rafinérie a vlakové soupravy převážející pohonné hmoty na bojiště. Palivo, které shoří nebo unikne bez užitku do okolí, jež navíc kontaminuje, představuje další přísun emisí CO₂ do atmosféry a zmaření velkého množství energie.
V Pásmu Gazy, kde válčí stát Izrael s palestinským hnutím Hamás, vyprodukuje odklízení cca 40 milionů tun sutin další desítky tisíc tun oxidu uhličitého, za kterými budou stát hlavně jejich odvoz a likvidace. Odhady počítají s přibližně 90 000 tunami CO₂ ekv.
Sucho a teplo (dále zesilované změnami klimatu) způsobilo v létě roku 2025 požáry na 92 100 ha území Ukrajiny a teritoriích zabraných Ruskem. Zamořená půda, kontaminované spodní vody, spálená vegetace a opuštěná lidská obydlí a průmyslové areály jsou potenciálními riziky s ekologickými škodami, jež se budou projevovat další desítky let.
Mobilizace všech zdrojů rozjíždí válečnou mašinérii vedoucí k masivní spotřebě fosilních paliv - od několikanásobně vyšší produkce zbraní, provoz armádní techniky až po logistiku. Ve válce, jak vidíme dnes u ruské invaze na Ukrajině, dochází k rozsáhlé destrukci energetické infrastruktury, průmyslových a obytných oblastí, což vyvolává nekontrolované úniky emisí CO₂ a dalších škodlivých látek.
Přímý negativní dopad má i ztráta vegetace a cenných ekosystémů (zejména požáry lesů), které by přebytečný CO₂ dokázaly aspoň z části absorbovat. Výsledkem je paradox: zatímco hospodářství válčících stran kolabují, jejich uhlíková stopa roste.
Klimatická změna zvyšuje riziko konfliktů tím, že způsobuje sucha, potravinovou nejistotu a migraci. Ačkoliv OSN i jednotlivé státy mluví o dekarbonizaci a o emisních cílech do roku 2050, války tyto snahy dokážou velmi snadno podkopat, nebo zcela zmařit.
Pokud chceme skutečně čelit klimatické změně, musíme přestat chápat konflikty a klima jako oddělené fenomény. Protože válka dnes není jen o geopolitice.
Opomíjené zelené plochy a jejich role v adaptaci měst
Opomíjené zelené plochy mohou sehrát klíčovou roli v udržitelnosti měst, podpoře biodiverzity a adaptaci na klimatické změny. Naznačují to data projektu MAGDES, který spojil výzkumníky hned několika českých institucí.
Projekt Technologické agentury České republiky spojil výzkumnice a výzkumníky z Mendelovy univerzity v Brně, Ostravské univerzity, Nadace Partnerství a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe).
Tyto plochy často unikají pozornosti, přesto mohou sehrát klíčovou roli v ekologické stabilitě a celkovém fungování městských ekosystémů. Naším cílem je nejen tyto plochy identifikovat a kvantifikovat jejich význam, ale také navrhnout efektivní management, který by umožnil jejich udržitelné využívání. I proto jsou součástí týmu odborníci na biologické, ekonomické i urbanistické aspekty těchto opomíjených a neudržovaných lokalit.
Snažíme se zjistit, jací živočichové a rostliny žijí na těchto místech a jakou mají v přírodě roli. Sledujeme všechno možné - od mechů a květin, přes hmyz, až po ptáky a malé savce. Díky tomu zjistíme, jak je příroda na těchto místech pestrá a jak jí můžeme pomáhat správnou péčí o městskou zeleň.
Vloni jsme ve dvou sledovaných městech, Brně a Ostravě, zaznamenali 476 druhů členovců, mezi nimiž je více než 50 druhů uvedeno v Červených seznamech nebo pod zákonnou ochranou. Výzkumný tým zkoumá tyto lokality hned v šesti městech - Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hodoníně a Žďáru nad Sázavou. Výsledky následně mají sloužit samosprávám.
Města čelí dopadům klimatické změny, která se projevuje například častějšími vlnami veder či přívalovými dešti. Málo udržované zelené plochy mohou na řadě míst hrát až překvapivě důležitou roli ve zvyšování odolnosti měst vůči extrémům počasí. Do strategií chce tým navíc promítnout i sociální aspekty.
S opomíjenými či neformálními zelenými plochami mají nejspíš zkušenost všichni, kdo žijí ve městě. V rámci projektu se snažíme zachytit, jaký vztah k těmto místům lidé mají - zda je považují za přínosné z různých hledisek, nebo je naopak vnímají jako zanedbané.
tags: #klimatické #změny #kde #bude #bezpečno #lokality
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]