Specifické Znečištění Povrchových Vod a Sedimentů v Povodí Klabavy

Diplomová práce je zaměřena na problematiku znečišťování povrchových vod, které patří mezi jeden z největších problémů současného světa. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů a také ekosystémů v jejich okolí.

Plošné a Bodové Zdroje Znečištění

Mezi typické zdroje znečištění povrchových vod patří zejména bodové zdroje (lidská sídla, průmyslové areály) a plošné zdroje (zemědělství). Zatímco bodové zdroje znečištění je možno monitorovat, u plošných zdrojů je situace daleko složitější. Při zemědělském hospodaření se dostávají do podzemních vod i povrchových vod zbytky hnojiv, pesticidů a dalších látek.

Plošné zdroje se významným způsobem podílejí na znečištění povrchových vod v České republice. V podstatě ve všech případech je jejich zdrojem zemědělská výroba, v menší míře pak lesnická činnost. Příčinná souvislost mezi způsobem využití území v povodí a jakostí povrchových i podzemních vod je obecně uznávaným principem v ČR i v zahraničí. Pro Českou republiku platí, že koncentrace živin i pesticidů ve vodách jsou ovlivněny více zorněním a dynamikou počasí než momentálním hnojením.

Povrchové zdroje znečištění souvisí v největší míře s povrchovým odtokem (ať již plošným nebo soustředěným) a jsou tedy významně spojeny s erozí a následným transportem splavenin a erozního fosforu do vodních toků a vodními toky dále. Znečištění z podpovrchových plošných zdrojů má souvislost především s plošným zemědělským odvodněním a způsobem využití území. Z hlediska škodlivosti působení ve vodách bývá největší pozornost věnována živinám (N, P, C) a látkám na ochranu zemědělských plodin (pesticidy, herbicidy, atd.).

Mikrobiální Znečištění

Mikrobiální znečištění povrchových vod je založeno na sledování indikátorů, které ukazují na míru fekálního znečištění a možnost výskytu střevních patogenů ve vodním prostředí. Při této kontrole je důležité vybrat vhodné indikátorové mikroorganismy (termotolerantní (fekální) koliformní bakterie, resp. E. coli a enterokoky).

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Sledování mikrobiálního znečištění povrchových vod má v České republice dlouholetou tradici, stanovení a hodnocení mikrobiologických ukazatelů je součástí pravidelného monitoringu kvality vod od 60. let minulého století. Informace o mikrobiologické kvalitě vody jsou významné nejen z hlediska sledování vývoje znečištění, což zajímá odbornou veřejnost, ale zájem o tyto informace mají i občané, zejména z důvodů případných zdravotních rizik. S riziky spojenými s kontaminovanou vodou je možné se setkat nejen při vlastním koupání, ale také v souvislosti s provozováním vodních sportů (např. vodáctví), rekreací u vodních toků (např. chatové oblasti, letní tábory atd.).

Zdrojem fekální kontaminace povrchových vod jsou především nedostatečně čištěné odpadní vody - bodové zdroje znečištění. Kromě vlastních odtoků čištěných či nečištěných odpadních vod se na fekální kontaminaci povrchových vod podílejí prosakující septiky, netěsné kanalizační potrubí, rozvodněná kanalizace apod. Dlouhodobě zvýšená kontaminace toků mikroorganismy byla zjištěna např. po povodních v srpnu 2002.

Indikátorové Mikroorganismy

Klasickým (a v minulosti významně používaným) indikátorem fekálního znečištění jsou koliformní bakterie (veškeré koliformní bakterie, total coliforms). Nicméně díky dalšímu výzkumu a také díky přesnějším metodám analýz se ukázalo, že koliformní bakterie ideálním indikátorem fekálního znečištění určitě nejsou. Jejich zdrojem nemusí být výhradně střevní mikroflóra teplokrevných živočichů (ale také půda, zbytky rostlin apod.) a ve vodě se některé druhy mohou pomnožovat.

Podskupinou koliformních bakterií jsou termotolerantní koliformní bakterie (u nás jsou též známy i pod vhodnějším názvem fekální koliformní bakterie, faecal coliforms). Tato skupina zahrnuje především termotolerantní druhy rodů Escherichia, Klebsiella, Citrobacter a Enterobacter. Jsou to ty kmeny koliformních bakterií, které si ponechaly svoje růstové a biochemické vlastnosti i při vyšší teplotě kultivace (44 °C) a jsou mnohem více spjaty s fekálním znečištěním než koliformní bakterie.

Ideálním indikátorem fekálního znečištění se zdá být bakteriální druh Escherichia coli (dále E. coli). Tento druh je součástí střevní mikroflóry teplokrevných živočichů i člověka, ve vodě se nepomnožuje, přežívá v závislosti na přírodních podmínkách pouze omezenou dobu a lze jej specificky detekovat. Patogenní (enteropatogenní) E. coli jsou jen určité sérotypy, které jsou však naštěstí relativně vzácné. Intestinální enterokoky (enterokoky, enterococci) jsou též dobrým indikátorem fekálního znečištění a svým charakterem doplňují stanovení termotolerantních (fekálních) koliformních bakterií, resp. E. coli.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Znečištění Těžkými Kovy

Provedeny v povodí vlastní odběry a rozbory ukazatelů kvality vod. Problémem v povodí Klabavy je znečištění kadmiem. Koncentrace kadmia, následované zinkem, většinu let na profilech v Rokycanech spadala do V. (případně IV.) třídy jakosti. U niklu lze sledovat určité zlepšení během sledovaného vývoje. Celkově se kvalita povrchových vod v České republice v souvislosti se zlepšováním čištění odpadních vod postupně zlepšuje.

Nicméně, vliv povodní je především u specifického znečištění velmi významný. Zásadní vliv na znečištění sedimentu měly povodně v srpnu 2002. Sediment byl při povodni odnesen.

Mezi Hrádkem a Rokycany se nachází oblast se zvýšeným obsahem těžkých kovů v sedimentu. Maximum pak většinou přichází na profilu Rokycany pod. V. třída jakosti - velmi znečištěná voda.

Zjištěny opět u kadmia, následně mědi a zinku. Zinku (Kamenný Újezd) a mědi (Rokycany pod) třída III. nebyla horší než II. třída jakosti sedimentu zjištěna.

Shodné trendy u koncentrací těžkých kovů kadmia během let 1997 - 2003 spolu dokonale korespondují. Znečištění vody a specifické znečištění sedimentu v povodí Klabavy má shodné trendy.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Projekt "Příprava listů opatření typu A lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí"

Účelem této mapové aplikace je souhrnně prezentovat výstupy projektu „Příprava listů opatření typu A lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí“, jehož zadavatelem byl podnik Povodí Vltavy, státní podnik. Tento projekt byl řešen konsorciem ve složení Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (koordinátor), České vysoké učení technické v Praze, SWECO Hydroprojekt a.s. a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.

Cílem projektu bylo identifikovat hlavní povrchové (erozní smyv a vázaný erozní fosfor) a podpovrchové (formy dusíku) zdroje znečištění vod na území spravovaném podnikem Povodí Vltavy státní podnik. Zároveň tyto zdroje plošně je klasifikovat podle míry nebezpečnosti a pro vybrané nejzranitelnější lokality zpracovat návrh opatření pro snížení eroze, zvýšení retence a zlepšení jakosti vod v podobě Listů opatření typu A v počtu 3000 ks.

Tabulky

Tabulka 1. Table 1. Zdrojem fekální kontaminace povrchových vod jsou především nedostatečně čištěné odpadní vody - bodové zdroje znečištění. Kromě vlastních odtoků čištěných či nečištěných odpadních vod se na fekální kontaminaci povrchových vod podílejí prosakující septiky, netěsné kanalizační potrubí, rozvodněná kanalizace apod. Dlouhodobě zvýšená kontaminace toků mikroorganismy byla zjištěna např. po povodních v srpnu 2002.

Tabulka 2. Table 2. Celkově se kvalita povrchových vod v České republice v souvislosti se zlepšováním čištění odpadních vod postupně zlepšuje. Je to patrné i z tabulky 2, kde je uveden počet profilů, spadajících do tříd kvality vody podle novely normy ČSN 75 7221 podle ukazatele fekální koliformní bakterie.

tags: #specificke #znecisteni #povrchovych #vod #a #sedimentu

Oblíbené příspěvky:

• Co je ekosystém Xiaomi?
• Proces zlepšování kvality ovzduší
• Změny v Příloze č. 2
• Hashtagy pro přírodu
• Přehled měření emisí