Novela Zákona o ochraně ovzduší a změny v Příloze č. 2

Dne 20. 2. 2025 byl vyhlášen zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Změny zavedené zákonem č. 42/2025 Sb.

• Zavádí se nový druh přípustné úrovně znečištění (imisí) - národní cíl snížení expozice.
• Jedná se o doplnění chybějící transpozice přílohy č. XIV oddílu B směrnice 2008/50/ES.
• Národní cíl snížení expozice je hodnota, které má být dosaženo snížením průměrné expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví.
• Přímo zákonem jsou stanovena pravidla kategorizace tzv. vyjmenovaných stacionárních zdrojů (doposud upraveno pouze metodickým pokynem).
• V té souvislosti také dochází k revizi přílohy č. 2.
• Zpřesňují se sčítací pravidla pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu, resp. celkové projektované kapacity nebo celkové projektované spotřeby.
• Stacionárním zdrojem jsou nově i zdroje používané pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, avšak jejich provozovatelé budou povinni plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. d).
• Doplňuje se pravomoc krajských úřadů rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2.
• Kontinuální měření emisí bude možné uložit i provozovatelům jiných stacionárních zdrojů než uvedených v příloze č. 4 (může tak stanovit krajský úřad v povolení provozu).
• Programy zlepšování kvality se nově budou povinně zpracovávat také v případě nedosažení národního cíle snížení expozice.
• Znovu budou mít formu opatření obecné povahy (vydávaného bez řízení o jeho návrhu).
• Mění se pravidla pro smogové situace.
• Regulačním řádem (formou nařízení) budou moci obce nově regulovat nejen dopravu, ale v podstatě jakoukoli činnost, která je zdrojem znečišťování (s výjimkou stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2).
• Zavádí se institut minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu.
• Dochází ke změnám v právní úpravě nízkoemisních zón, neboť dosud nebyly v ČR nikdy využity.
• Obce budou mít širší možnosti nastavit jejich režim podle vlastních potřeb.

Do nízkoemisní zóny budou oprávněna vjet:

1. vozidla odpovídající emisní kategorie (stanovené v opatření obecné povahy),
2. zvláštní vozidla podle přílohy č. 8,
3. vozidla s individuální výjimkou.

• Ruší se plošná výjimka pro vjezd vozidel rezidentů (těm bude možné udělovat pouze individuální výjimky ze zákonem stanovených důvodů).
• Ruší se podmínka povinnosti existence objízdné komunikace.
• Do nízkoemisní zóny však nebude možné zahrnout průjezdní úsek dálnice nebo silnice I. třídy.
• Vozidla se nebudou označovat fyzickými emisními plaketami, ale zařazování vozidel a následná identifikace bude probíhat digitálně prostřednictvím registru silničních vozidel.
• Obec bude mít možnost zavést nízkoemisní poplatek (nepůjde o místní poplatek), jehož výnos bude příjmem fondu zlepšování kvality ovzduší obce.
• Sazba poplatku za znečišťování ovzduší se od roku 2025 zvyšuje a dále se bude automaticky zvyšovat podle zákonné inflační doložky.
• Vyjasňuje se, že v otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami.

Přitom nejsou dotčena ustanovení zákona o odpadech, tj. Zhotovitel podle stavebního zákona je povinen při provádění záměru, jeho změně nebo při odstraňování stavby dodržovat opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření v souladu s přílohou č. 10, je-li to pro něj technicky možné a ekonomicky přijatelné. Splnění této povinnosti nebo technickou nemožnost nebo ekonomickou nepřijatelnost je zhotovitel povinen prokázat na vyžádání orgánu ochrany ovzduší. Novela nabývá s několika výjimkami účinnosti 1. 3. 2025.

Příloha č. 1: Imisní limity

Imisní limity jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na ovzduší.

Imisní limity a úroveň znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1, se posuzují a vyhodnocují podle § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

Národní cíl snížení expozice je hodnota, které má být dosaženo snížením průměrné expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví. Národní cíl snížení expozice je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne.

AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července).

Příloha č. 2: Vyjmenované stacionární zdroje

Příloha č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší obsahuje seznam významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v příloze rozčleněny podle typu činnosti a velikosti (kapacita, příkon či spotřeba) stacionárního zdroje. Od zařazení zdroje do přílohy č. 2 se odvíjí jeho další povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší.

Jedná-li se o zdroj uvedený v příloze č. 2, lze ho provozovat pouze na základě povolení provozu vydaného krajským úřadem (a krajský úřad k tomuto zdroji také vydává svá závazná stanoviska v rámci územního i stavebního řízení). Kontrolním orgánem zdrojů uvedených v příloze č. 2 je Česká inspekce životního prostředí.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Dalšími povinnostmi provozovatelů zdrojů uvedených v příloze č. 2 jsou zejména povinnost zjišťovat emise ze zdroje, dodržovat emisní limity, emisní stropy nebo technické podmínky provozu stanovené ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. nebo v povolení provozu, vést provozní evidenci a ohlašovat souhrnnou provozní evidenci do ISPOPu ad.

V příloze č. 2 jsou současně uvedeny i některé požadavky na jednotlivé kategorie zdrojů, na něž je odkazováno v textu zákona - sloupce A, B a C). Zdroje, které jsou označeny křížkem ve sloupci A, mají povinnost předkládat rozptylovou studii podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. (k žádosti o závazné stanovisko k územnímu řízení). Zdroje označené ve sloupci B musejí při splnění podmínek uvedených v § 11 odst. 5 vykonat tzv. kompenzační opatření. U zdrojů označených ve sloupci C je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona.

Hlavní změny v příloze č. 2 provedené zákonem č. 369/2016 Sb.

1. Obecné formulační změny: Byly provedeny formulační úpravy přílohy č. 2 (např. změny formulace z "nad 5 MW" na "více než 5 MW"), které nemají věcné dopady na zařazení zdroje do přílohy č. 2 a na stanovení navazující povinnosti tohoto zdroje. Tyto změny neměly vliv na platnost stávajících povolení provozu. Tato povolení nemusejí být pouze z důvodu formulačních úprav v příloze č. 2 měněna. U všech kapacitních prahů pro zařazení do přílohy č. 2 se doplnilo, že se jedná v souladu se sčítacími pravidly podle § 4 odst. 7 zákona o celkový jmenovitý tepelný příkon, celkovou projektovanou kapacitu nebo celkovou projektovanou spotřebu. Z důvodu provedení velkého množství legislativně-technických, formálních a několika věcných změn byla příloha č. 2 nahrazena jako celek. Většina kódu se však nijak věcně nemění a na provozovatele nemá nahrazení celé přílohy žádný vliv.
2. Věcné změny: V příloze č. 2 byla upravena nová kategorie 1.4. "Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem" a "Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW, které nejsou uvedeny pod jiným kódem". Tato kategorie vedle teplovzdušných přímotopných spalovacích stacionárních zdrojů zahrnuje i tzv. nepřímé procesní ohřevy, které dosud nebyly do přílohy č. 2 zahrnuty, ačkoli se jedná o emisně významný zdroj, který je třeba povolením provozu regulovat. U některých kódů se vypustila povinnost zpracování rozptylové studie. Jedná se o kód 2.3. (Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t nebo větší na jednu zakládku nebo větší než 150 t zpracovaného odpadu ročně), kód 2.5. (Sanační zařízení [odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin] s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 1 t VOC včetně za rok) a kód 7.12. (Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 12 t hotových výrobků denně nebo menší) Rozptylové studie jsou obecně požadovány tam, kde se jedná o činnosti, jejichž provozem mohou vznikat znečišťující látky, pro které je stanoven imisní limit. Povinnost zpracování rozptylové studie se u uvedených kategorií vypustila, neboť tyto zdroje mají méně významné dopady na ovzduší a jejich emise látek, pro které jsou stanoveny imisní limity, jsou zanedbatelné. Znění textu kódu 2.6. se změnilo na "Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m3 za den". Úpravou došlo k uvedení názvu kódu do souladu s výkladem Ministerstva životního prostředí ČR. Navržená změna postaví najisto, že se kód 2.6. týká odpadních vod z průmyslových provozoven, a zamezí možnosti odchylného výkladu. U kódu 3.2. bylo doplněno, že se jedná o procesní ohřev. U kódu 4.8.1. bylo slovo "surovina" nahrazeno zpřesňujícím slovem "vsázka" za účelem sjednocení názvosloví s kódem 4.6.1 a s názvoslovím ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Kód 4.12. byl uveden do souladu s označením ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Z kategorie je vyňata činnost spočívající v oplachu, neboť oplach není zdrojem znečišťování ovzduší. V kódu 4.1.3. bylo doplněno, že se nejedná pouze o manipulaci se spečencem, ale také o jeho zpracování (což zahrnuje chlazení, drcení, mletí, třídění). V předchozím znění názvu kódu "Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění" byla nesprávně použita terminologie. Pojem "manipulace" je totiž standardně používán pro přemísťování předmětu z místa A do místa B. Uvedené činnosti chlazení, drcení, mletí a třídění nejsou manipulací s předmětem, ale jeho zpracováním. U kódu 4.10. byla stanovena spodní kapacita pro zařazení do přílohy č. 2 ("Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě větší než 50 kg za den"). Bez spodní hranice by totiž bylo zdrojem jakékoli tavení a odlévání neželezných kovů, jako je např. výroba šperků, dekorativních předmětů, kde se pracuje s nízkými hmotnostmi kovů, není zde riziko znečišťování ovzduší, a jejich regulace povolením provozu tudíž není třeba. Formulace kategorie pod kódem 4.13. "Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW" byla změněna na "Broušení kovů a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW". V minulosti byly pod kód 4.13. zařazovány veškeré typy obrábění.

V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis. Pokud není možné takový provozní parametr stanovit, krajský úřad namísto toho stanoví technickou podmínku provozu podle § 12 odst. 4 písm. e), která zajistí obdobnou kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí jako provozní parametr.

Tabulka: Vyjmenované stacionární zdroje (Příloha č. 2)

Poznámka: Tabulka obsahuje pouze vybrané položky z přílohy č. 2 pro ilustraci. Kompletní seznam naleznete v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

tags: #zakon #o #ochrane #ovzdusi #priloha #2

Oblíbené příspěvky:

• Více o digitalizaci památek
• FAO a ekologické zemědělství
• Likvidace Aut Litomyšl: Proč je Důležitá?
• Pracovní list z ekologie
• Vztah ekologie a společnosti