Ochrana přírody má v Chrudimi a okolí dlouholetou tradici, sahající až do 19. století, především do druhé poloviny. Jedním z prvních pracovníků, kteří se systematicky věnovali ochraně přírody, byl chrudimský učitel Karel Kudrna (*1861). Mezi přední mikology patřil zmiňovaný K. Kudrna a Aleš Křížek (profesor chrudimského gymnázia). Zastával dlouhá léta funkci krajského konzervátora státní ochrany přírody.
Již v roce 1923 usiloval o vyhlášení PR Habrov. Přispíval do časopisů Vesmír, Přírodopisné listy a do Pedagogického věstníku. Mezi jeho významné spolupracovníky patřili botanička Božena Cibulková, František Horáček, Otto Schütz (ředitel regionálního muzea Chrudim), Josef Doležálek ze Skutče, Karel Šrámek z Hlinska, Josef Bořek z Chrasti a řada dalších.
S Dr. Františkem Dušánkem úzce spolupracoval jeden ze zakladatelů TISu Chrudim, založeném roku 1969 a současně předseda Klubu přátel přírody při Vlastivědném muzeu v Chrudimi, ředitel berní správy František Horáček. Klub byl ustaven 24. září 1964 a měl postupem času až 122 členů. Mezi nimi byl například i architekt Josef Vaněk, soudce Dr. Schejbal a mnoho učitelů chrudimských škol. Při klubu fungoval mikologický a historicko-vlastivědný kroužek. Roku 1972 splynul Klub přátel přírody s Klubem přátel historie ve Vlastivědný klub.
Jeho významným partnerem byl i okresní konzervátor státní ochrany přírody, básník, publicista a pedagog Vlastimil Bálek, který aktivně prosazoval novou CHKO Železné Hory. V roce 1979 byl TIS, který se utvořil ze Sboru ochrany přírody při Národním Muzeu Praha, násilně utlumen vládou. V Chrudimi u ochránců působil dále například pan architekt Adolf Malínský, historik Jaroslav Capoušek, archivář Josef Smlsal (bývalý redaktor časopisu Tramp, člen TIS Ostrava), dosud navštěvuje některé akce zaměřené na ochranu přírody.
Mezi její další členy patří ornitolog, zahrádkář a vystudovaný lesník Václav Cibulka, jmenovec Boženy Cibulkové. Již roku 1957 například vedl kroužek ochrany přírody, ornitologie a myslivosti ve Slavické oboře, byl členem Sboru ochrany přírody při Národním Muzeu a řídil pobočku TISu v Kamenici u Prahy. Tam také spolupracoval s tajemníkem celého TISu, Otakarem Leiským. Dalším významným mezníkem v Chrudimi byly aktivity studentského sdružení Chiméra při Zemědělské škole Chrudim, které zde započalo s organizací Dnů Země, Biojarmarků ve spolupráci s KEZ Chrudim apod. a nebo vznik Místní Agendy 21 - Zdravé Město, která má dnes nejvyšší postupovou kategorii A v rámci Národní sítě Zdravých měst ČR.
Čtěte také: Zelené kluby na univerzitách
V regionu Pardubic se nachází několik významných přírodních rezervací, které jsou důležité pro ochranu biodiverzity a zachování cenných přírodních stanovišť:
Toto chráněné území leží v k. ú Topol, nedaleko Chrudimi. Jedná se o zbytek původní dubohabřiny s typickou hajní květenou, ležící na chráněném východním svahu s opukovým podkladem. Vedle habru a dubu je zde zastoupena ještě lípa, jasan a javor babyka, která je zde ve formě mohutných stromů. Rostlinný pokryv tvoří v časném jaru množství dymnivky duté, kopytník evropský, plicník lékařský, zapalice žluťuchovitá a další jarní byliny, později typická bažanka lesní.
Na zachování této lokality upozornil již v roce 1923 tehdejší konzervátor ministerstva školství a osvěty, Dr. František Dušánek. K naplnění jeho iniciativy došlo až v roce 1948, kdy byla 5. listopadu výnosem MŠVÚ č. 216647/48 zřízena Státní přírodní rezervace s názvem ,,Habrov“ o výměře 8 ha. Toto chráněné území má řadu zvláštností:
Po zrušení školy v 60. letech, bylo toto chráněné území méně navštěvováno a dokonce mělo být zmenšeno na polovinu vyjmutím ochranného pásma. V této situaci se roku 1980 nově založená SMOP při Semenářském statku Chrudim, inspirovala diplomovou prací studenta pedagogické školy Schutze, syna ředitele okresního muzea Chrudim. Uváděl v ní možnost využití tohoto chráněného území při ekovýchově mládeže. SMOP pod vedením Václava Cibulky zde postupně budovala terénní základnu, která umožňovala svým členům zapojení v praktické ochraně přírody (čištění protipožárních pásů, likvidace buřeně).
Proto bylo území vyhláškou č. 40 z 20. listopadu 1990 tehdejšího ONV Chrudim zřízeno jako Chráněný přírodní výtvor (CHPV) ,,Habrovské stráně“ (obklopující SPR Habrov) o výměře 19,3 ha. Další osudy Habrova jsou již totožné s historií Klubu ochránců SPR Habrov“, s kterou úzce spolupracujeme. Při vypracování nového plánu péče bylo chráněné území zvětšeno a 29. dubna 1996 přejmenováno na ,,Přírodní rezervaci Habrov“ s výměrou 20,60 ha. Roku 1995 zde vybudoval na 120 let starém odvodnění tůň pro obojživelníky. V současné době je zde obnovován ovocný sad s původními starými krajovými odrůdami.
Čtěte také: Občanské sdružení
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je zařízení ministerstva životního prostředí. Její regionální pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Železné hory a krajské středisko Pardubice má pobočku v Pardubicích v Jiráskově ulici č. p. 1665.
Profesor Jaromír Klika patřil mezi vědce, kteří si uvědomovali potřebu ochrany přírody a aktivně se jí věnovali. Narodil se v Praze 26. prosince 1888 a zemřel náhle na mezinárodním botanickém kongresu v Leningradě 12. května 1957. Jeho dílo podrobně v nekrologu popsal J. Jeník (1957). Klika se věnoval houbám, zejména mikroskopickým. Největší jeho taxonomickou prací byla monografie věnovaná českým padlím (Klika 1923).
Jaromír Klika je dnes považován za jednoho ze zakladatelů československé fytocenologie. Vegetaci se začal věnovat ve 20. letech minulého století, studoval řadu společenstev a regionů v tehdejším Československu, publikoval práce, které se zabývaly stepními porosty, horskou vegetací Velké Fatry, lesy; klasické jsou jeho studie xerotermní vegetace Českého středohoří, jižní Moravy, Polabí a Křivoklátska. Již v roce 1949 prof. Klika dokončil vzorovou studii obnovy vegetačního doprovodu řeky Labe. Lužní les ve středním Polabí.
Prof. Klika je příkladem vědce, který bez problémů uměl aplikovat poznání v praxi. Od počátku svého aktivního působení v období první republiky se věnoval dobrovolné i profesionální ochraně přírody, zejména dokumentací a interpretací přírodních hodnot, formulováním návrhů na ochranu vybraných částí přírody, zpracováním metodik a postupů, ale také přímým zapojením a organizací. Byl stálým poradcem představitelů státní ochrany přírody R. Maximoviče a v poválečném období J. Veselého (Jeník 1988).
Intenzivně se věnoval ochraně přírody též v Komisi pro ochranu přírody (od r. 1946 přeměněné na Ústav pro ochranu přírody a krajiny, jehož byl sekretářem a předsedou) při I. lékařsko-přírodovědeckém odboru Masarykovy akademie práce (za protektorátu ― České akademie technické), která mj. na návrh J. Kliky předložila v r. 1945 vlastní podrobný návrh zákona o ochraně přírody, poprvé s odlišením „konservativní“ a „tvůrčí (zpřírodnění krajiny)“ ochrany přírody a krajiny (Klika 1947b), pro složitost však byl návrh odmítnut (Maximovič 1947, Veselý 1954).
Čtěte také: Historie spolku ochránců přírody
Kromě chráněných území se v Pardubicích a okolí nachází i další přírodní lokality a zajímavosti:
| Název chráněného území | Rok vyhlášení | Rozloha |
|---|---|---|
| PR Baroch | 1998 | 93,58 ha |
| PR Bažantnice v Uhersku | 1952 | 19,05 ha |
| NPR Bohdanečský Rybník a Rybník Matka | 1951 | 248,86 ha |
| PR Boršov u Litetín | 1952 | 0,32 ha |
| PR Buky u Vysokého Chvojna | 1955 | 28,69 ha |
| PR Duny u Sváry | N/A | N/A |
tags: #spolek #ochrana #přírody #pardubice #historie