Zpracování odpadu na Slovensku: Nové trendy a výzvy

Slovensko čelí výzvám v oblasti odpadového hospodářství, včetně nedodržování evropské legislativy ohledně uzavírání starých skládek a nesplnění evropských cílů v oblasti recyklace. Dnes se na Slovensku stále nerecykluje ani polovina tohoto odpadu. Kromě toho musí ve stejnou dobu snížit míru skládkování na 10 %. Od tohoto cíle je Slovensko zatím také velmi daleko.

Zatímco v EU končí na skládkách v průměru 24 % komunálního odpadu, na Slovensku to je zhruba 40 %. Podíl skládkování se v posledních letech snižuje jen nepatrně. Z domácností na ně v roce 2022 putovalo 1,1 mil. tun odpadu, před deseti lety to bylo jen o 200 tisíc tun méně.

Slovensko má také dlouhodobě problém se zpracováním průmyslového odpadu. Specifikem průmyslového odpadu je zejména jeho nižší materiálové zhodnocení v porovnání s jinými druhy odpadu, což značnou část tohoto odpadu předurčuje na energetické zhodnocení prostřednictvím zařízení určených na energetické využití odpadu (ZEVO). Opětovně je možné využít maximálně 50 až 60 % odpadu, zbývajících 40 % končí buď na skládce, nebo v ZEVO.

Při zachování množství vyprodukovaného odpadu z roku 2021, tedy více než 2,5 mil. tun, budou stávající skládky postačovat na tři roky, tedy přibližně do konce roku 2026. A to za předpokladu, že se nebudou rozšiřovat. Takový scénář by byl krajním možným řešením, které je až na posledním místě hierarchie odpadového hospodářství. Na skládky by měl totiž putovat odpad, který nelze recyklovat či jinak materiálně nebo energeticky zhodnotit.

Nové investice do recyklace

Společnost Eco Verde Recycling vybuduje nedaleko Nitry recyklační linku s kapacitou zpracování zhruba 960 tun polyetylenových obalů, polystyrenu a polypropylenu měsíčně. Do provozu má být uvedena v půlce letošního roku a recyklovat se na ní bude plastový odpad ze Slovenska i Česka.

Čtěte také: Zpracování odpadu a TAP v Česku

„Nejen na Slovensku, ale ani v České republice neexistuje linka s podobnou kapacitou zaměřená na tvrdé plasty. Objem plastového odpadu, který produkují české i slovenské firmy a domácnosti, přitom roste. V Evropě každý z nás vyprodukuje až 34,6 kilogramu plastového odpadu ročně, ovšem recykluje se méně než 40 %. Odpad tak končí ve spalovnách nebo je složitě odvážen k recyklaci do vzdálenějších zemí. Ani jeden z těchto způsobů není rentabilní a šetrný k životnímu prostředí. Díky Eco Verde Recycling budeme moci odpad ze Slovenska i Česka zpracovávat přímo na naší lince.

Recyklační linka cílí na to, aby byla každý měsíc schopna zpracovat až 960 tun obalových materiálů z vysokohustotního polyetylenu (HDPE), polystyrenu (PS) a polypropylenu (PP), tedy tvrdých plastů převážně z komunálního odpadu. Linka dokáže plasty spolehlivě třídit, čistit a recyklovat na drcenou hmotu, tzv. drvinu, kterou mohou výrobní podniky použít k opětovné výrobě nových plastových výrobků.

„Projekt bude mít také pozitivní vliv na životní prostředí, protože ho ochráníme i před únikem mikroplastů do podzemních vod. Těší mě však i to, že vytvoříme nová pracovní místa a přispějeme k udržení mnoha stávajících ve sběrných dvorech a třídírnách v okolních obcích. Kromě plastů z velkých sběrných a třídicích firem bude Eco Verde Recycling využívat také odpad vytříděný v menších sběrných dvorech po celém západním Slovensku.

„Několik starostů nám volalo, že se nemohou dočkat, až se linka rozjede. Eco Verde Recycling buduje linku zcela bez dotací od státu nebo Evropské unie. Celkové náklady na stavbu linky mají přesáhnout 33,3 milionu korun. Zhruba polovinu, tedy téměř 15 milionů korun, do projektu investoval fond CB ESPRI Impact One, který se zaměřuje na aktivity s pozitivním sociálním dopadem.

„Rozhodli jsme se podpořit Eco Verde Recycling, protože se jedná o projekt, který dokonale naplňuje poslání fondu CB ESPRI Impact One Fund. Chceme financovat malé a střední začínající podniky, které svou činností dlouhodobě přispívají k pozitivnímu společenskému dopadu, včetně zaměstnávání znevýhodněných skupin občanů na trhu práce,“ říká Michal Ondrišek, partner společnosti Crowdberry.

Čtěte také: Technológie recyklácie plastov

Jeden z najväčších holdingov v Európe, zaoberajúci sa zeleným či obehovým hospodárstvom, vstúpi na slovenský trh. Skupina Green Group oznámila zámer postaviť závod na spracovanie PET fliaš a mixovaných plastov. Fľaše chce získavať v maximálnej možnej miere z lokálnych zdrojov, následne čistiť a drviť. Zo získanej suroviny bude v Rumunsku vyrábať materiály potrebné napríklad v automobilovom priemysle. Podľa investora ide o prvý krok v rámci ambicióznejších plánov v oblasti recyklácie na Slovensku.

„Nová investícia plne zapadá do nášho úsilia bojovať proti skládkam na Slovensku. Teda viac triediť a recyklovať. Plánovaná kapacita nového závodu predstavuje 30 tisíc ton plastových fliaš a mixovaných plastov. Maximálna možná časť odpadovej suroviny bude získavaná zo Slovenska a celá produkcia budúceho závodu poputuje za hranice krajiny. Green Group u nás preinvestuje 8,5 milióna eur, vytvorí takmer 100 pracovných pozícií a pri svojom zámere nežiada o štátnu pomoc. Samotné spustenie prevádzky plánuje do konca budúceho roka, preto v súčasnosti vyberá z viacero lokalít vhodných pre otvorenie závodu. Podľa štátneho tajomníka envirorezortu Norberta Kurillu je investícia významná predovšetkým z hľadiska životného prostredia. Na Slovensku bolo za minulý rok uvedených na trh okolo 120 tisíc ton plastových obalov, pričom vytriediť sa podarilo 69 tisíc ton. Práve preto aj zámer skupiny Green Group predstavuje konkrétny príklad, aké výhody predstavuje obehová ekonomika.

Plány na výstavbu spaloven

V současnosti je na Slovensku devět spaloven nebo zařízení na energetické zhodnocování odpadu (ZEVO). Spalovny komunálního odpadu jsou na Slovensku jen dvě - v Bratislavě a v Košicích. Nový ministr životního prostředí Tomáš Taraba chce podpořit výstavbu dvou až tří takových zařízení. Má jít o moderní spalovny, jaké jsou v okolních zemích, např. v Rakousku.

Nové spalovny by se měly stavět na brownfieldech, tedy na pozemcích, které jsou zanedbané, nevyužívané a kontaminované. Největší spalovna má vzniknout v Bratislavě, kam se bude svážet odpad z celého západního Slovenska. Slovnaft má ve své rafinérii již od 70. let minulého století spalovnu na ropné kaly. Po 50 letech fungování se společnost aktuálně připravuje na nový provoz. K tradiční výrobě paliv a chemie chce přidat také nové centrum pro energetické zhodnocení odpadů. Výše investice se počítá ve stovkách milionů eur a svojí velikostí se zařadí mezi největší spalovny na Slovensku.

Kapacity nové spalovny by mohla využívat rovněž nedaleká automobilka Volkswagen nebo trnavský Stellantis. Ze zbytkového tepla by mohla později profitovat i Bratislava. Plánovaná výstavba nových spaloven na Slovensku je vhodnou příležitostí pro české firmy jak z oblasti stavebnictví, tak i samotného zařízení a vybavení pro odpadové hospodářství a dodavatelů informačních systémů pro nakládání s odpady. Plány na výstavbu spaloven jsou reakcí na tlak EU.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Zálohování PET lahví a jeho dopady

V České republice probíhá diskuze ohledně možného zavedení povinného zálohování PET lahví. Slovensko je prosazovateli povinného zálohování stavěno jako příklad úspěšného zavedení zálohového systému s prakticky samými výhodami.

Miera zberu a recyklácie PET fľaši pred zavedením záloh bola na úrovni cca 62%. Problém prečo tak relatívne nízky vidím v Slovenskej republike predovšetkým v podpore triedeného zberu v rámci rozšírenej zodpovednosti výrobcov. Na rozdiel od Českej republiky, kde dlhodobo funguje jeden systém AOS (na Slovensku má názov OZV - Organizácia zodpovednosti výrobcov), na Slovensku ich fungovalo v tom čase 10. Na malú krajinu akou je Slovensko je to až príliš veľa, čo spôsobovalo konkurenciu OZV, ktoré sa predháňali cenami pre výrobcov (tento stav funguje bohužiaľ aj naďalej) a tým pádom bol/je nedostatok finančných prostriedkov na podporu triedeného zberu a recyklácie obalov.

Podľa nás, a to stále tvrdíme, je zálohový systém nekoncepčný ťah, ktorý rozbíja triedený zber predovšetkým plastov, výrazne zvyšuje náklady na triedenie ostatných, menej hodnotných typov plastov a naviac nepokrýva všetky typy PET obalov (napr. na Slovensku sa nezálohujú PET obaly z oleja, octu, sirupov, mlieka, drogérie a pod.). Naviac, je to investične tak nákladný systém, že investície do stavebných prác v obchodoch, automatov na spätný odber PET fliaš a pod.

Pôsobil som 5 rokov vo funkcii generálneho riaditeľa recyklačnej spoločnosti na PET fľaše, ktorá mala v portfóliu aj výrobu PET regranulátu a PET predliskov. Už vtedy sme pochopili (a to bolo v rokoch 2010-2015), že je bez problémov možné vyrobiť recyklát (regranulát/vločky), ktoré sú vhodné na potravinové účely a na výrobu PET obalov (každá jedna výroba musí aj tak prejsť procesom EFSA - certifikácie na potravinové obaly). Preto absolútne nemôžem súhlasiť s danými tvrdeniami, že PET fľaše z triedeného zberu nie sú vhodné na výrobu PET obalov.

Podľa skúseností na Slovensku to nie je tak. Ľudia v domnení, že ušetria náklady na zmesový komunálny odpad, dávajú do žltých nádob aj to, čo tam nepatrí, takže objem v žltých nádobách (odpadov/plastov) je v podstate rovnaký aj napriek tomu že PET fľaše sa tam vyskytujú sporadicky. Má to však za následok výrazne zvýšenie nákladov na triedený zber a to cca dvojnásobne, v niektorých regiónoch až trojnásobne. Čiže v skratke povedané, po zavedení zálohového systému na Slovensku sa náklady na triedený zber, predovšetkým plastov výrazne zvýšili.

Keď vychádzam z oficiálnych informácii Správcu záloh, tak boli celkové náklady v roku 2022 v sume 45,9 mil. EUR (výročná správa Správcu záloh) (za rok 2023 výročná správa ešte nie je publikovaná). Len pre príklad, všetky OZV (AOS) na Slovensku dokopy, ktoré podporujú triedený zber všetkých obalov na Slovensku mali v roku 2022 tržby na úrovni cca 70 miliónov EUR.

Myslím si, že tu skľudom môžem citovať informáciu z IEP - Inštitútu environmentálnej politiky (inštitút pri MŽP SR), ktorý vo svojej štúdii Skutočná cena záloh tvrdí: „Zavedenie povinného zálohovania bude mať len minimálny vplyv na celkovú mieru recyklácie komunálnych odpadov. Keďže PET a hliníkové nápojové obaly sú ľahké a tvoria len nepatrný podiel na celkovom komunálnom odpade, miera recyklácie komunálnych odpadov by sa pri 90 % návratnosti PET a plechoviek zvýšila len o 0,5 p.b. Benefity by sme mali vidieť skôr v objeme odvráteného litteringu a skládkovaného odpadu“. S týmto tvrdením môžem súhlasiť. Pri enormných investičných nákladoch v podstate nedosiahneme efekt zvýšenia miery recyklácie plastov a už nie komunálnych odpadov. Na Slovensku v podstate vôbec - nakoľko PET fľaše v rámci zálohového systému idú mimo rozšírenej zodpovednosti výrobcov a naše OZV (AOS) si vyzbieraný PET nemôžu započítavať do celkovej miery recyklácie plastov.

Srovnání s českým systémem

Česká republika má dlouhodobě stabilně fungující systém třídění a recyklace odpadů, jehož financování z velké části zajišťuje více než 20 let nezisková autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Dosavadním principem fungování jedné autorizované společnosti je stabilní transfer finančních prostředků od výrobců, kterým zákon ukládá rozšířenou odpovědnost výrobce, ke všem obcím a k odpadovým firmám nakládajícím s obalovým odpadem za zcela jednotných podmínek vůči všem stranám.

Zatímco v ČR funguje systém EKO-KOM přes 20 let, na Slovensku se aplikuje rozšířená zodpovědnost výrobců (RZV) pro obaly i neobaly v dnešní podobě od poloviny roku 2016. „Na Slovensku není jedna organizace, ale je jich deset. A toto tržní prostředí nám způsobuje vrásky na čele, protože jsme se nevyhnuli problémům se zasmluvněním obcí a měst. V předchozích letech bylo několik stovek obcí a měst, které neměly smlouvu k 1. 1. příslušného roku. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že minulý rok jsme si zasmluvnili OZV až v květnu,“ popsal na úvod slovenský systém starosta Košece Radomír Brtáň a dodal, že díky tomu musela obec Košeca bezmála půl roku financovat sběr obalových odpadů čistě ze svého obecního rozpočtu.

Financování mají na starosti výrobci obalů a neobalových výrobků. Ty se zapojí do jedné z deseti OZV, které aktuálně působí na tamním trhu. OZV vybírá od výrobců poplatky, jejichž konkrétní výše vždy závisí na materiálu, ze kterého je obal nebo produkt vyrobený a na množství uvedeném ročně na trh.

„Možná lepším řešením by bylo stanovit minimální procentuální podíl jednotlivých OZV na trhu, aby se nestávaly situace s tzv. dumpingováním cen, které se dějí a je to velmi nepříjemné z toho pohledu, že se to pak negativně projeví na fungování obcí a měst při sběru těchto typů odpadů,“ upozornil Brtáň i na další problém slovenského liberálního modelu OZV.

Problém je také s financováním tříděného sběru ze strany sběrových společností. „Není financovaný celý systém, i když to zákon stanovuje, to znamená svoz, roztřídění, zpracování,“ řekl Brtáň. Ve své prezentaci také upozornil na tzv. cirkulaci výrobců mezi OZV, tedy že výrobci přebíhají k levnějším OZV, kvůli čemuž „opuštěná“ OZV následně vypoví smlouvu obcím.

Podle Petra Krasnece je přítomnost více OZV na trhu složitá i pro odpadové společnosti. „Naše společnost AVE SK spolupracuje s 3 OZV, každá má jiný princip, jiný systém financování, jiný systém výkaznictví. Koordinace fungování zmíněných deseti OZV na Slovensku spadá pod tzv. koordinační centrum. „Na každou komoditu máme jedno koordinační centrum, protože i v elektru máme několik OZV, v bateriích apod. A toto koordinační centrum má nějaký systém koordinace všech OZV na Slovensku. Ono má jednu takovou zajímavou úlohu, a to je tzv. losování. Obce, které dostaly koncem roku výpověď ze strany OZV, zůstaly bez financování tříděného sběru a koordinační centrum všechny tyto obce sbírá a následně si jednotlivé OZV losují, kterou obec si která OZV vezme,“ přibližuje Krasnec další specifika slovenského systému.

Od ledna 2021 stanovilo ministerstvo vyhláškou sazby pro jednotlivé komodity, které musí OZV zaplatit sběrové společnosti. To ale paradoxně přináší sběrovým společnostem spíš komplikace než přínosy. „Problém v podstatě nastává v tom, že toto jsou sazby, které mají platit OZV do systému, ale ministerstvo nestanovilo žádné sazby, které mají platit zase výrobci. Takže spolupráce s OZV: jedna nám platí podle vyhlášky, druhá nám platí paušál, třetí nemá peníze,“ posteskl si Krasnec.

Pro příští rok stanovilo ministerstvo jiné sazby, které budou dle Krasnece vycházet z velmi zvláštního vzorce, který tvoří tzv. ekonomicky oprávněné výdaje. „Ten vzorec vypadá dobře, hlavně pro sběrové společnosti - dám tam všechno, odečtu nějaké sazby za prodej druhotných surovin a dostanu se k něčemu, co je pro mě úplně fantastické. Ale problém je jednak zálohový systém od příštího roku a druhá věc, tím, že máme konkurenci v rámci OZV, které si konkurují jen vstupním příspěvkem pro výrobce, tak je otázka, zda na toto budou vůbec finanční zdroje,“ zmínil své obavy Krasnec.

AVE SK dosahovala na své dotřiďovací lince podle Krasnece letos nejhůře 50% míry dotřídění odpadů pro materiálovou recyklaci. Ze zkušeností od našich sousedů je tedy zřejmé, že nastavit stabilní a efektivní systém zpětného odběru a využití obalů, který je schopen fungovat dlouhodobě, není vůbec jednoduché. Vždy je tedy nutné zvážit hlediska a konkrétní podmínky v konkrétním státě. A samozřejmě je velmi důležité detailně prodiskutovat takový záměr se všemi zainteresovanými stranami a po uvedení do praxe důsledně kontrolovat fungování nastaveného systému.

Bílá kniha odpadového hospodářství SR

Slovensko potřebuje do roku 2035 vybudovat kapacity pro materiálové i energetické zhodnocování odpadů o objemu nejméně 990 tisíc tun ročně. Vyplývá to z Bílé knihy odpadového hospodářství Slovenské republiky, kterou vypracoval Svaz odpadového průmyslu SR.

Podle Bílé knihy odpadového hospodářství SR bude pro výraznější odklon od skládkování odpadů a pro naplnění závazných unijních cílů EU potřeba vybudovat kapacity pro materiálové využití odpadů o objemu minimálně 390 tisíc tun. Kapacity pro energetické využití by pak měly být schopné zpracovávat alespoň 600 tun směsného odpadu ročně.

Podle svazu bylo v roce 2021 uloženo na skládky na Slovensku celkem 2 580 477 tun odpadů. Volná kapacita skládek byla koncem roku 2021 přibližně 10,6 milionu tun odpadů.

Nedostatky skládek a řízení s Evropskou komisí

V souvislosti s nedostatky slovenských skládek a jejich provozů vede Evropská komise s našimi sousedy dvě řízení. Proces INFR(2021)2168 se týká výzvy, aby Slovensko omezilo skládkování. Komise se přitom odvolává na Soudní dvůr Evropské unie, který ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2014 rozhodl, že před skládkováním se odpad musí upravit co nejvhodnějším způsobem, aby se co nejvíce snížily negativní vlivy na životní prostředí a lidské zdraví.

V návaznosti na to nechala EU vypracovat studii, která přezkoumala v členských státech skládkování nezpracovaného tuhého komunálního odpadu, jenž není nebezpečný. Na Slovensku odhalila nedostatky na všech navštívených skládkách odpadů. „Na 111 slovenských skládkách se odpad skládkuje bez vhodného zpracování, protože skládky nemají vyhovující zařízení na separaci různých frakcí odpadu a stabilizaci organického odpadu,“ uvedla komise.

Slovenská republika rovněž nesprávně transponovala povinnost předúpravy odpadu do svých vnitrostátních právních předpisů. Země na to zareagovala několika legislativními úpravami, ale dosud není jisté, zda budou ke splnění všech unijních požadavků stačit. Dne 27. 11. 2019 byla schválena novela zákona o odpadech (zákon čj. 460/2019 Z. Ministerstvo zároveň připravilo novelu nařízení č. j. 330/2018 Sb., kterým se stanoví výše sazeb poplatků za uložení odpadů a podrobnosti související s přerozdělováním příjmů z poplatků za uložení odpadů. Cílem novely je po zavedení úpravy směsných odpadů výrazně zvýhodnit města a obce, které důsledně třídí komunální odpady.

Dalším řízením je INFR(2017)2035 za to, že země podle požadavků EU neuzavřela a nezrekultivovala 21 skládek. Účelem směrnice je zabránit znečišťování povrchové vody, podzemní vody, půdy a vzduchu, jakož i nepříznivým vlivům na životní prostředí na celém světě včetně skleníkového efektu, nebo snižovat míru tohoto znečištění, a rovněž i předcházet souvisejícím rizikům, která skladování odpadu představuje pro zdraví lidí, a snižovat tato rizika.

Podle pravidel EU měly totiž členské státy do 16. července 2009 zavřít skládky odpadů, které nesplňovaly požadavky směrnice. Výjimkou byly případy, kdy vypracovaly přiměřené plány úprav, které by umožnily bezpečně přijímat a ukládat odpad. Na Slovensku bylo stále v provozu 21 skládek odpadů bez plánu úpravy. Dalších 14 sice již nebylo v provozu, ale stále ještě nebyly uzavřené, jak vyžaduje směrnice. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti a v dubnu 2017 zaslala slovenským orgánům formální výzvu.

Ministerstvo životního prostředí SR proto v reakci na to koncem listopadu 2022 předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 39/2013 Sb. o integrované prevenci a kontrole znečišťování životního prostředí a o změně některých zákonů a kterým se mění některé zákony. S účinností od 01. 01. 2023 byl také zaveden zákaz skládkovat bioodpad.

Skládka Považský Chlmec

Nechvalně známým příkladem se stala skládka Považský Chlmec, která se měla kvůli nevyhovujícím podmínkám zavřít už do poloviny roku 2009. Navážka tam ale pokračovala s tím, že město chtělo do tří a půl roku vybudovat ZEVO. Evropská komise v roce 2012 požádala o uzavření skládky. Spor se pak dostal až před Evropský soudní dvůr, u kterého Slovensko neuspělo. Výsledná suma za neuzavření skládky Považský Chlmec tak nakonec stála Slovensko 1,8 milionu eur.

Protože času není mnoho, ale ověřených a vyzkoušených technologií je dostatek, čeká slovenský trh s odpady zřejmě bouřlivá, avšak relativně rychlá proměna. S podobnou analýzou, jako Svaz odpadového průmyslu SR, přišel před časem také slovenský Institut environmentální politiky, podle kterého je budoucnost odklonu odpadů ze skládek rozvoj linek mechanicko-biologické úpravy (MBÚ). Oproti tomu svaz uvádí, že úplně stejná situace nastane po masivním rozvoji MBÚ. Upozorňuje na to, že tyto linky nikde ve světě nefungují bez toho, aniž by je doplňovala zařízení pro energetické využití odpadů.

tags: #spracování #odpadu #na #Slovensku

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje v ČR
• Nejkrásnější divy přírody
• Zvířata Norska
• Sběrná místa oleje Boskovice
• Ropa z břidlice a životní prostředí