Ustanovení o účasti občanů (§ 70) na ochraně přírody a krajiny, především o právu občanských sdružení (podle současného občanského zákoníku spolků) účastnit se při splnění stanovených podmínek správních řízeních, patří k pilířům zákona o ochraně přírody a krajiny.
Za třicet let účinnosti zákona bylo několikrát novelizováno a ke sporným otázkám podmínek účasti v řízeních a rozsahu námitek uplatnitelných spolky vznikla bohatá judikatura.
Pokud jde o podmínky účasti, řešily se především dvě otázky:
Pro ekologické spolky, které podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“) podaly věcně a místně specifikovanou žádost o informování o zahajovaných řízeních, má samozřejmě zásadní význam, zda je ve většině případů musí správní orgány informovat o zahájení řízení adresným doručením, nebo tak „podle své úvahy“ mohou činit pouze zveřejněním na úřední desce.
V pořadí druhá otázka vychází ze znění poslední věty § 70 odst. 3 ZOPK, podle níž „Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
Čtěte také: Účast spolků v řízeních
Tato věta byla na konec odstavce 3 doplněna změnovým zákonem č. 186/2006 Sb. k tehdy novému stavebnímu zákonu, tedy s účinností od 1. 1. 2007. Do té doby § 70 odst.
Poslední věta § 70 odst. 3 ZOPK byla zpočátku opravdu mnohými chápána tak, že zveřejnění informace o zahájení řízení na úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup je rovnocenný, alternativní způsob informování spolků, mezi nímž a adresným doručením informace může orgán ochrany přírody (příp. jiný správní orgán) volit podle své úvahy.
Tento výklad měl od počátku logické trhliny, protože jaký by byl význam každoročně podávané žádosti spolku podle § 70 odst. 2 ZOPK, když „všichni, kdo mají zájem“, by byli ve stejné pozici, tj.
Jak nyní výstižně uvedl Krajský soud v Plzni v rozsudku citovaném v úvodu tohoto článku, „pokud by se bylo možné spolehnout na dobrou vůli samotných správních orgánů, že své postupy budou regulovat samostatně a v co nejlepším zájmu věci, nebylo by nutno postup správních orgánů nakonec vůbec normovat“ (bod 94.
Jednoznačný výklad poslední věty § 70 odst. 3 ZOPK podal Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 23. 10. 2013, č. j. 6 As 38/2013-235.
Čtěte také: Suzuki Ignis: Průvodce emisními problémy
Jak uvedl, „ustanovení § 70 nezakládá samo o sobě oprávnění pro správní orgán, aby ekologickému spolku doručoval oznámení o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, resp. aby libovolně volil mezi individuálním doručením jeho písemného vyhotovení nebo doručením veřejnou vyhláškou, jako by šlo o rovnocenné alternativy na výběr.
Toto ustanovení pouze pro oba způsoby doručování upřesňuje, který den se považuje za den sdělení informace o zahájení řízení. Možnost doručovat takové oznámení veřejnou vyhláškou se musí pro dané řízení opírat o jiný právní předpis (např. § 87 odst. 1 věta druhá stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012, nebo § 144 odst.
Nejvyšší správní soud tedy vysvětlil, že zákon o ochraně přírody a krajiny neřeší, jakým způsobem má být v tom kterém konkrétním případě informace o zahájení řízení spolku doručována.
Určuje pouze okamžik (den) doručení u jednotlivých způsobů doručení (adresné doručení x doručování veřejnou vyhláškou), které náš právní řád zná.
Zdravý rozum napoví, že nestanoví-li právní předpis z nějakého legitimního důvodu, že informace může být svým příjemcům sdělována pouze na úřední desce, musí jím být doručováno adresně, tedy způsobem, který jim poskytuje podstatně větší míru jistoty a komfortu.
Čtěte také: Emisní problémy a řešení
Takovým rozumným důvodem pro doručování účastníkům řízení či spolkům jako potenciálním účastníkům řízení (pokud se do 8 dnů od doručení informace do řízení přihlásí) veřejnou vyhláškou může být např. velký počet účastníků, tj.
Roma locuta causa finita, chtělo by se napsat, neboli právní názory vyslovené v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu jsou zásadním vodítkem pro správní orgány.
Některé orgány ochrany přírody však dodnes informují spolky, co mají podánu žádost o informování podle § 70 odst. 2 ZOPK, pouze vyvěšováním na úřední desce, přestože běžná řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, např.
Od roku 2020 začaly tyto orgány ochrany přírody na podporu svého (nezákonného) postupu odkazovat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2020, čj. 4 As 20/2020-38.
V něm soud skutečně konstatoval, jak orgány ochrany přírody zjevně nenakloněné právům spolků rády citují, že „požadavek, aby spolky aktivně sledovaly úřední desku příslušného správního orgánu, považuje za legitimní“, ovšem stejně jako v rozsudku z roku 2013 rozlišil způsob doručování informace spolku (který zákon o ochraně přírody a krajiny neřeší) a počátek běhu lhůty (jen v této otázce obsahuje ZOPK speciální úpravu).
Jak uvedl, „ZOPK je lex specialis vůči stavebnímu zákonu i správnímu řádu a (v posuzované věci) proto při stanovení data, od kdy počala běžet lhůta pro podání oznámení podle § 70 odst. 3 ZOPK, není na místě vycházet z § 87 odst. 1 stavebního zákona ve spojení s § 144 odst. 2 a § 25 odst. 2 správního řádu, ale pouze z § 70 odst. 3 ZOPK, které obsahuje samostatnou (přísnější) úpravu toho, kdy dojde ke sdělení informace o zahájení řízení, a od kdy tak běží lhůta pro podání oznámení podle § 70 odst.
Neboli, jak opět velmi výstižně poznamenal Krajský soud v Plzni v rozsudku z července t. r., citované pasáže nelze zbavit jejich kontextu; „není sporu o tom, že v situaci, kdy je namístě podle zvláštní úpravy doručovat oznámení o zahájení správního řízení veřejnou vyhláškou, nemůže se jistě ani spolek, který podal žádost podle § 70 odst. 2 ZOPK, domáhat individuálního doručení takové informace; v takovém případě je legitimní požadavek, aby příslušný spolek sledoval úředního desku příslušného správního orgánu. Tento legitimní požadavek se však znovu opírá v prvé řadě o to, že jiný právní předpis doručení informace o zahájení správního řízení prostřednictvím jeho zveřejnění na úřední desce vůbec umožňuje.“ (bod 95.
Jinými slovy, pokud zvláštní právní předpis připouští, že i (někteří) účastníci řízení (např.
Ratio rozsudků Nejvyššího správního soudu z roku 2013 i 2020 tedy spočívá v tom, že v určitých případech může dojít k tomu, že roli informace o zahájení řízení ve smyslu § 70 odst. 3 ZOPK (tedy informace spolkům s žádostí o informování podle § 70 odst. 2) bude plnit oznámení o zahájení řízení doručované (účastníkům) veřejnou vyhláškou v souladu s obecnými či zvláštními právními předpisy upravujícími dané správní řízení (bod 98.
Možnost doručování oznámení o zahájení řízení neprivilegovaným účastníkům veřejnou vyhláškou v praxi nastává, jak známo, především v řízeních podle stavebního zákona.
Není ovšem pravda, že by se tato řízení spolků po novele § 70 odst. 3 provedené zákonem č. 225/2017 Sb.
Jednak spolky mají na základě své žádosti podle § 70 odst.
Především však Ministerstvo životního prostředí vyložilo, že rozhoduje-li stavební úřad o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 6 a/nebo o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 6 na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, tj. rozhoduje-li na základě pravomoci založené zákonem o ochraně přírody a krajiny o zásazích do zájmů chráněných tímto zákonem, pak také příslušné řízení, v němž je takové rozhodnutí vydáváno, musí být vedeno podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
V souladu s tím musí být zachováno právo ekologických spolků účastnit se řízení vedených stavebním úřadem v rozsahu řešení otázek dotýkajících se ochrany přírody a krajiny, tj.
Za nejsilnější pasáž nedávného rozsudku Krajského soudu v Plzni považuji zdůraznění smyslu právní úpravy, konkrétně podání žádosti spolku podle § 70 odst. 2 ZOPK o informování o zahajovaných správních řízeních.
Jak soud uvedl, „mezi adresným (individuálním) doručením oznámení, tedy doručením jeho písemného vyhotovení, a jeho doručením vyvěšením na úřední desce je evidentní rozdíl.
Ten po věcné stránce tkví v tom, že individualizované oznámení o zahájení řízení poskytuje svému adresátu podstatně větší míru právní jistoty a procesního komfortu, neboť se o zahájení správního řízení dozví bez další své aktivity (učiněné nad rámec podání žádosti podle § 70 odst. 2 ZOPK), jmenovitě bez nutnosti kontrolovat v pravidelných intervalech úřední desky příslušných správních orgánů.
Opravdu těžko chápat, že takto evidentní účel podání žádosti spolku podle § 70 odst. 2 ZOPK byly některé správní orgány schopny „nevidět“ a stavěly proti tomu svoji vlastní argumentaci, že paušální informování spolků o zahájených řízeních jen na úřední desce je vlastně pro zapojení spolků do ochrany přírody a krajiny výhodnější, neboť informaci mohou zachytit i spolky bez žádosti, a do řízení se „stihnout“ přihlásit do 8 dnů od vyvěšení na úřední desce.
Jak zkritizoval Krajský soud v Plzni, takový výklad nerespektuje ani literu, ani smysl právní úpravy, naopak ji vyprazdňuje.
Ve výsledku vedl k tomu, že „o něm (zahájení řízení) nebyl informován ani spolek, který právě za tím účelem podal žádost podle § 70 odst. 2 ZOPK, a který tak zcela důvodně a legitimně očekával, že o něm informován bude“ (bod 94.
Opakovaně citovaným nejnovějším rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2022, č. j. 77 A 108/2021-88, bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které jako nepřípustné zamítlo odvolání ekologického spolku proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení výjimky podle § 56 ZOPK.
Ministerstvo vycházelo z toho, že spolek se nestal účastníkem řízení, neboť oznámení o účasti v řízení podal opožděně; zákonná lhůta 8 dnů byla totiž počítána od zveřejnění informace o zahájení řízení na úřední desce orgánu ochrany přírody I. stupně (krajského úřadu).
Tento výklad poslední věty § 70 odst. 3 ZOPK shledal soud opětovně nesprávným, resp. podrobil jej silné a podle mého názoru excelentně odůvodněné kritice.
Těsně před publikací tohoto článku jiný senát Krajského soudu v Plzni rozsudkem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 57 A 102/2021-93, vyhověl další žalobě ekologického spolku proti rozhodnutí MŽP v obdobné věci (postupem orgánů ochrany přírody byla spolku s žádostí podle § 70 odst.
Z judikatury správních soudů od roku 2013 do současnosti jasně vyplývá, že orgány ochrany přírody jsou v naprosté většině případů povinny informovat spolky s žádostí podle § 70 odst. 2 ZOPK adresným doručením informace o zahájení řízení.
Pro správní orgány by samozřejmě bylo snazší zveřejňování informací o zahájených řízeních (a o zamýšlených zásazích) na úřední desce, tedy právní úprava obdobná informování o navazujících řízeních podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Úprava práv spolků v § 70 odst.
Na pozadí dlouholetého porušování práv spolků některými orgány ochrany přírody, resp. vedení řady soudních sporů (ze strany správních orgánů za veřejné peníze) o podmínkách účasti spolků v řízeních nelze nevidět názorový střet o význam účasti angažované veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, resp. životního prostředí vůbec.
Nejen většinové veřejné mínění, ale bohužel i nezanedbatelná část „profesionálních ochranářů“ vnímá ekologické spolky spíše negativně. Považuji to za hluboký omyl, jak z hlediska ideového („občanská sdružení (spolky) jsou významným a navýsost demokratickým prvkem občanské společnosti“), tak praktického.
Rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2019, č. j. 30 A 143/2018-35, a Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 2021, č. j. 77 A 12/2021-469, bylo vyhověno zásahovým žalobám ekologického spolku, a určeno, že postup spočívající v odmítnutí zasílat spolku na základě žádosti podle § 70 odst.
V praxi, zvláště po zúžení práva účasti spolků v řízeních novelou § 70 odst. 3 ZOPK provedenou zákonem č.
tags: #správní #řízení #zákon #o #ochraně #přírody