V České republice existuje řada sdružení, která se věnují ochraně přírody a půdy. Tyto organizace hrají klíčovou roli v zachování biologické rozmanitosti, péči o krajinu a v podpoře udržitelného rozvoje.
Hlavním cílem těchto sdružení je ochrana biologické rozmanitosti (biodiverzity) a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptace krajiny na změny klimatu. Společnost hledá řešení problémů spojených s neudržitelnými vzorci výroby a spotřeby, změnou klimatu a úbytkem biodiverzity.
Vyvíjí činnost v několika hlavních směrech:
Některá sdružení se specializují na komplexní péči o krajinu a veřejnou i soukromou zeleň, od návrhů řešení, vyhledávání vhodných dotací až po realizaci a zajištění udržitelnosti provedených opatření.
Věnuje se praktické ochraně přírody, péči o zvláště chráněná území i "obyčejnou" krajinu. Obnovuje historické cesty a stezky, sady a aleje. Jeho specialitou je pastva, často v extrémních lokalitách, čímž ošetří téměř stovku hektarů biologicky cenných ploch. Jeho prožitkovými a vzdělávacími programy projdou desítky dětí a do péče o krajinu se zapojí desítky dobrovolníků.
Čtěte také: Světový fond na ochranu přírody
Myšlenka pozemkových spolků, které jsou nejčastější formou ochrany přírody především ve Velké Británii, vychází z přesvědčení, že nejúčinnější formou ochrany přírody je moudrá a šetrná péče vlastníků půdy.
Dnešní pozemkové spolky navazují na tradici předválečných okrašlovacích spolků, které se staraly o uchování cenného přírodního a kulturního dědictví naší vlasti. Dnes v České republice existuje 54 akreditovaných pozemkových spolků na jejichž činnost dohlíží Rada Národního pozemkového spolku.
Cílem pozemkového spolku Sagittaria je ochrana významných přírodovědně cenných částí přírody střední Moravy a zajištění potřebné péče prostřednictvím spolupráce s vlastníky a nabývání vlastnických a jiných věcných práv k pozemkům na zájmových lokalitách.
Náš právní řád nezná pojem „soukromá rezervace“, přitom se s tímto výrazem setkáváme čím dál častěji. Jde totiž asi o nejvýstižnější pojem pro soukromé úsilí o ochranu přírody na určitém území.
V současné době u nás soukromé rezervace zřizují fyzické osoby a nestátní právnické osoby (převážně spolky), celkový počet takto chráněných lokalit činí přibližně 573.
Čtěte také: Historie Svazu pro ochranu přírody
První přírodní rezervace byly u nás zřizovány především z iniciativy osvícených vlastníků půdy již v první polovině 19. století. K těm nejstarším patří Týřovské skály na Křivoklátsku (v roce 1826 vylučuje velkostatek Veltrusy z hospodářského plánu lesní porost s hnízdní kolonií havranů, po roce 1833 byl vyňat z běžného hospodaření Velký a Malý Bezděz, 28. 8. 1938 byly ochráněny zbytky pralesů v Novohradských horách). Celkem bylo do roku 1918 na území dnešní České republiky soukromými vlastníky zřízeno (či tradováno) 23 chráněných území (Pešout 2013).
V tomto období se rozvíjí také spolková ochrana přírodního a kulturního dědictví. Vznikají první okrašlovací spolky (Kutná Hora - první okrašlovací spolek, r. 1861; Prostějov - první okrašlovací spolek na Moravě, r. 1873; Polská Ostrava - první okrašlovací spolek ve Slezsku, r. 1893) v r. 1904 sdružené do Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny (v roce založení se jmenoval Svaz českých spolků okrašlovacích v Království českém, od r. 1905 Svaz českých okrašlovacích spolků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, od r. 1909 Svaz českých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a od r. 1918 až do svého zániku v r. 1951 působil pod názvem Svazu československých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze), který se programově od r. 1909 věnoval ochraně cenných území (Ptáček 2004). Svaz pro okrašlování a ochranu domoviny byl ve své době bezesporu nejvýznamnější nestátní institucí věnující se ochraně přírody a krajiny.
Období komunismu znamenalo konec soukromoprávních snah v ochraně přírody a krajiny. Nástup totalitního režimu ukončil v r. 1951 také půlstoletí trvající úspěšnou činnost Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny (Ptáček 2004).
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000.
Čtěte také: Životní prostředí a zákony v Česku
tags: #sdruzeni #pro #ochranu #prirody #a #pudy