Světový fond na ochranu přírody: Cíle a aktivity

Světový fond na ochranu přírody (WWF) je přední světová organizace na ochranu přírody, která působí ve více než 100 zemích již déle než půl století. Původně se zaměřovala na ochranu divočiny (wildlife), proto název World Wildlife Fund, který se později změnil na současnou podobu názvu (Světový fond na ochranu přírody).

WWF je nezávislá organizace na ochranu divoké přírody, která má více než pět milionů příznivců, což z ní dělá jednu z největších organizací takového zaměření. Má celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Zaměřuje se na ochranu ohrožených druhů a biologické rozmanitosti.

Dnes se tato organizace, s pobočkami ve více než 100 zemích světa a s celosvětovým záběrem přes 3000 projektů, zaměřuje na daleko širší spektrum témat kolem životního prostředí a klimatu, a přestože biodiverzita zůstává v srdci jejího zájmu, je kromě jiného vnímána jako vedoucí nevládní organizace v oblasti udržitelného rozvoje. WWF je vnímána jako seriózní, důvěryhodná organizace, která svou činnost zakládá na vědeckých poznatcích.

Hlavními oblastmi, na které v současnosti soustředí svou pozornost, jsou klima, potravinové systémy, sladkovodní ekosystémy, přírodní druhy a stanoviště, lesy a oceány.

Aktivity WWF

WWF se angažuje v transformaci firem s cílem povzbudit podniky, aby přijaly udržitelné postupy, které chrání životní prostředí a snižují jejich ekologickou stopu. Jsme organizací, pro kterou jsou jednak typické velké kampaně zaměřené na veřejnost, za druhé pak spolupráce s byznysem.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Filosofie WWF při spolupráci s byznys sektorem vychází z toho, že firmy jsou velkou částí environmentálních problémů, a proto musejí být také součástí jejich řešení. Původně sice byla naše firemní partnerství zaměřená prakticky výhradně na fundraising, to se ale postupně mění: v roce 2022 už měla třetina nově uzavřených partnerství tzv. transformační složku.

WWF vyvinula poměrně propracovaný systém pravidel, procesů a pokynů k prevenci greenwashingu a řízení rizik. To zahrnuje identifikaci sektorů, v nichž WWF odmítá mít jakákoli partnerství; dále sektory, ve kterých každé partnerství musí zahrnovat transformační aspekt; a konečně ty, ve kterých mohou kanceláře WWF přijímat filantropické příspěvky bez transformační práce.

V posledních letech lze pozorovat významný trend rostoucího zaměření na udržitelnost, zelenou transformaci a zelené finance. Prohlubující se environmentální krize, včetně rostoucího povědomí soukromého sektoru o rizicích pro dodavatelské řetězce, pověst a regulaci, vytváří významné příležitosti pro firemní angažovanost. Tento trend bude pravděpodobně stále pokračovat, navzdory disturbancím způsobeným válkou na Ukrajině a politickým a ekonomickým turbulencím v mnoha zemích (nejen) střední a východní Evropy. Naší strategií je proto posilovat angažovanost ve vztahu k byznys sektoru a podporovat transformační kroky z jejich strany.

Jedním z konkrétních kroků tímto směrem je také náš současný projekt, realizovaný ve spolupráci se Změnou k lepšímu a s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, který má za cíl připravit pro firmy příklady a návody, jak účinnými intervencemi posílit adaptaci zemědělské, lesní a urbánní krajiny na změny klimatu.

WWF v České republice

Tým, který v ČR pro WWF pracuje, je součástí WWF Střední a východní Evropa. Ta je zastřešujícím subjektem sdružujícím šest zemí tohoto regionu (Českou republiku, Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Ukrajinu). Pobočka WWF Česko by u nás měla vzniknout na podzim letošního roku.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

WWF se v Česku zatím zaměřuje, kromě podpory konkrétních ochranářských aktivit a advokační práce zejména ve vztahu k obnově přírody, na oblast udržitelných potravinových systémů a zlepšování stavu zemědělské krajiny (viz wwfcz.org). Vydali jsme například Příručku péče o půdu, průvodce nejen pro zemědělce (2024), zprávu WWF Zdravý talíř, zdravá planeta: kompas pro udržitelné stravování (2024) a průběžně organizujeme akce jako odborné diskuse, kulaté stoly, webináře apod.

Začali jsme spolupráci s pestrou škálou mnoha organizací, institucí i nezávislých odborníků v oblasti ochrany životního prostředí - státní správou, NNO, akademiky, firmami… Jedním z našich cílů je přinášet do Česka expertízu a zkušenost globální i evropské sítě WWF. Chceme otevírat mezirezortní a mezioborové diskuse a zprostředkovávat řešení mezi různými typy aktérů.

V Česku působí celá řada skvělých nevládních organizací, které mají za sebou obrovské množství práce v mnoha oblastech ochrany životního prostředí. Spolupráce s firmami ve středo a východoevropském regionu je založena převážně na globálních partnerstvích. Jde například o IKEA, Coca Cola, Velux či Lidl.

Udržitelné stravování a cíle WWF

WWF se zaměřuje i na oblast udržitelného stravování a jeho dopad na životní prostředí. Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů.

Nynější stravovací návyky většinové populace mají negativní dopad nejenom na životní prostředí, ale i na zdraví jednotlivců. Češi konzumují v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Dopad živočišné produkce na klimatickou změnu činí podle WWF zhruba 80 procent.

Čtěte také: Oslavy Světového dne zdraví s IFMSA

"Málokdo si uvědomuje, že když se bavíme o klimatické změně, tak většinou vypichujeme například energetiku, ale nejvýznamnějším faktorem, který má vliv, je způsob našeho stravování," uvedla vedoucího českého zastoupení WWF Lenka Fryčová.

Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení. Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.

Spolupráce s firmou Lidl

Společnost Lidl se dlouhodobě zasazuje o ochranu životního prostředí a svůj závazek posiluje pětiletým strategickým partnerstvím s mezinárodní neziskovou organizací Světový fond na ochranu přírody (WWF), které bude fungovat v jednatřiceti zemích. Záměrem dlouhodobé spolupráce je snaha zajistit, aby co nejvíce domácností mělo možnost výběru z produktů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, podpořit vědomé stravování u zákazníků a snížit tak plýtvání potravinami. Cílem je rovněž podpořit a inspirovat další společnosti k tomu, aby pracovaly v souladu s přírodou a minimalizovaly svou ekologickou stopu.

V rámci spolupráce se partneři zaměří i na další ekologické výzvy dnešní doby, mezi něž patří ochrana a podpora biodiverzity, odpovědné nakládání s vodními zdroji, ochrana klimatu prostřednictvím cílů založených na vědeckých poznatcích, odpovědné získávání klíčových produktů, jako je palmový olej, sója, kakao, čaj, káva, dřevo a papírové výrobky. Mezi další společná témata patří také odpovědný rybolov a sběr mořských plodů, ochrana kritických rybářských oblastí a zásob či rozšiřování dodavatelských řetězců, které lze snadno sledovat a které nezpůsobují odlesňování ani ničení přírody.

„Toto partnerství pro nás představuje klíčový milník v našem dlouhodobém závazku k udržitelnosti, který je nedílnou součástí mezinárodní strategie Lidlu. Věříme, že spojením našich sil s WWF můžeme dosáhnout větších změn a aktivně přispět k ochraně životního prostředí pro budoucí generace,“ uvedla tisková mluvčí společnosti Lidl Česká republika, Eliška Froschová Stehlíková.

„Způsob, jakým vyrábíme a spotřebováváme potraviny a energii, je jedním z hlavních faktorů ztráty přírodních ekosystémů a změn klimatu. Abychom zastavili a zvrátili největší krizi, které dnes lidstvo čelí, potřebujeme dělat odvážné kroky směřující ke změně našich potravinových a energetických systémů. Potravinářský a maloobchodní sektor hraje v této změně klíčovou roli. Jako jeden z největších maloobchodních řetězců má Lidl obrovský mezinárodní vliv, jenž mu umožňuje prosazovat udržitelné změny v potravinářském a maloobchodním průmyslu,“ uvedla generální ředitelka WWF International Kirsten Schuijt.

Lidl se Světovým fondem na ochranu přírody spolupracuje již několik let, a to například ve Švýcarsku či v Rakousku. Nové partnerství tak rozšiřuje dosah této spolupráce na celosvětovou úroveň.

Spolupráce s Coca-Cola

Společnost Coca-Cola a Světový fond na ochranu přírody (WWF) společně zdokonalují ekologické hospodaření systému Coca-Cola. Společnost Coca-Cola a WWF od roku 2007 spolupracují na ochraně zdrojů sladké vody po celém světě a zároveň pomáhají zvýšit efektivnost globální provozní činnosti systému Coca Cola.

V rámci prodloužené a rozšířené spolupráce společnost Coca-Cola a WWF společně stanovily nové ekologické cíle do roku 2020 pro systém Coca-Cola, tedy pro společnost Coca-Cola a téměř 300 výrobních a distribučních partnerů ve více než 200 státech. Mezi tyto cíle patří:

1. Zvýšit efektivnost hospodaření s vodou o 25 %.
2. Přispět ke zdraví a odolnosti sladkovodních systémů.
3. Snížit emise CO2 spojené s jednotlivým nápojem o 25 %.
4. Využití až 30 % rostlinného materiálu ve všech plastových PET lahvích společnosti do roku 2020.
5. Ekologické zajišťování hlavních zemědělských surovin.
6. Nahradit 100 % použité vody.
7. Na rozvinutých trzích dosáhnout 75% recyklace lahví.

Projekt FRECAR v Ugandě

První projekt obnovy lesů, který společnost VELUX během svého 21 let trvajícího partnerství se Světovým fondem na ochranu přírody financuje, byl oficiálně zahájen. Projekt přirozené obnovy lesů pro zvýšenou schopnost ukládat uhlík v Albertinském riftu (FRECAR) povede Světový fond na ochranu přírody v Ugandě ve spolupráci s ugandskou Státní správou lesů.

Projekt zahrnuje přibližně 34 000 hektarů půdy a očekává se, že ušetří kolem jednoho milionu tun CO2. Projekt se odehrává v ugandské lokalitě Albertinského riftu, což je oblast s výjimečnou faunou a mírným rostlinným endemismem, která se rozkládá na území pěti států.

Projekt, který vede ugandský Světový fond na ochranu přírody ve spolupráci s ugandskou Státní lesní správou, se zaměří na obnovu krajiny v oblasti Murchison-Semuliki (centrální lesní rezervace Kagombe a Bugoma) v Albertinském riftu. Jde o lokalitu, která má bohatou biodiverzitu.

David Duli, ředitel Světového fondu na ochranu přírody v Ugandě, uvedl: ,,Dvacetileté období, po které bude projekt přirozené obnovy lesů pro zvýšenou schopnost ukládat uhlík trvat, je pro přirozenou obnovu lesů naprosto ideální.

tags: #svetovy #fond #na #ochranu #prirody #cile

Oblíbené příspěvky:

• Ozon v přírodě
• Park Škrlovec v Uherském Brodě
• Bakalářský obor Aktivity v Přírodě
• Odpady v Dobříni a okolí
• Témata ústní zkoušky z ekologie