Srovnání ekologického dopadu módního průmyslu

O tom, že módní průmysl je jedním z nejvíce znečišťujících, jste už určitě slyšeli. V době, kdy se slovo "móda" stává synonymem neustálých změn a nekonečné spotřeby, vstupuje na scénu generace Z s odvážným poselstvím: Udržitelnost a ekologie mají své výrazné místo v tom, jak vnímáme a žijeme módu.

Negativní dopady módního průmyslu

Textilní a obuvnický průmysl je zodpovědný za 10 % veškeré světové produkce CO2 - to je jako všechny mezinárodní lety a lodní doprava dohromady. Módní průmysl je zodpovědný za přibližně 10 % emisí skleníkových plynů, což je více než všechny mezinárodní lety a námořní doprava dohromady. Je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí.

Každou sekundu se na skládku nebo do spalovny dostane jeden náklaďák plný textilu. Toto množství znamená 92 milionů tun textilního odpadu ročně. Podle studií dojde ročně k vyhození přibližně 92 milionů tun textilního odpadu, což pro představu může odpovídat jednomu nákladnímu vozu textilu každou sekundu. Se stále rostoucí rychloobrátkovou módou se dokonce očekává, že do roku 2030 vzroste toto číslo, a to až na 134 milionů tun ročně. A jak jsme na tom u nás v České republice? U nás se každoročně vyprodukuje zhruba 170 tisíc tun textilního odpadu, což v přepočtu odpovídá zhruba 3-4 % celkového množství komunálního odpadu.

Barvení a konečná úprava textilu je zodpovědná za přibližně 20 % celosvětového průmyslového znečištění vody, přičemž některé země produkující textil, jako je Bangladéš a Indie, se kvůli textilní výrobě potýkají s vážným nedostatkem vody. Při výrobě se spotřebovává voda, ta se znečišťuje a vzniká tak velké množství odpadních vod. Znečištění vody se neděje jenom v místě výroby.

Syntetické materiály, jako je polyester, nylon a akryl, se získávají z ropy a nejsou biologicky rozložitelné. Rozklad těchto materiálů na skládkách může trvat stovky let a přispívá k rostoucímu problému znečištění mikroplasty. Syntetická vlákna mají své jisté výhody, ale celou řadu nevýhod, z nich největší je fakt, že nepodléhají přirozenému rozkladu v přírodě, čímž znečišťují životní prostředí. Polyester, což je vlastně plast vyrobený z fosilních paliv, se používá na asi 65 % veškerého oblečení a ročně spotřebuje 70 milionů barelů ropy.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Na výrobu jednoho bavlněného trička se spotřebuje v průměru 2 700 litrů vody, což stačí k zajištění pitné potřeby jednoho člověka na 2,5 roku. V důsledku pěstování bavlny se mění podnebí, ubývá pitné vody a dochází k likvidaci živých organismů. K výrobě jednoho kilogramu bavlny je zapotřebí přibližně 7 000-30 000 litrů vody. Pěstování bavlny je navíc významně vázané na používání pesticidů.

Kromě toho se v každé fázi životního cyklu textilu něco přepravuje. Než si ve Velké Británii zakoupíte džíny, musí se v Bulharsku ušít, v Číně se látka potiskne, obarví se ve Francii, utká na Tchaj-wanu, nitě pro tkaní jsou upředeny v Turecku a to z bavlny vypěstované v jižním Kazachstánu.

Dopady rychlé módy (Fast Fashion)

Spotřebitelé dnes nakupují o 60 % více oblečení než před 15 lety. Rychlá móda je označení pro zboží produkce masového charakteru, které se rychle střídá v prodejnách. Tento způsob umožňuje zákazníkovi nabídnout širší výběr v průběhu jednoho módního cyklu.V průměru Evropané spotřebují téměř 26 kilogramů textilu a ročně jich vyhodí asi 11 kilogramů. Použité oděvy lze vyvézt mimo EU, ale většinou (87 %) jsou spáleny nebo skládkovány. A právě vzestup rychlé módy (fast fashion) byl a je zásadní pro nárůst textilní spotřeby. Rychlá móda (fast fashion) je levná, což znamená, že výrobci musí udržet náklady na její výrobu na nejnižší možné úrovni, aby se jim vůbec vyplatilo takový textil vyrábět. Výrobní závody rychlé módy jsou většinou umístěny v rozvojových zemích, kde jsou pracovní předpisy a zákony poměrně "laxní". Dělníci často pracují v náročných podmínkách za minimální mzdu, jsou vystaveni nebezpečným chemikáliím, a tím i zdravotním rizikům.

Možnosti řešení a udržitelné alternativy

Nejudržitelnější by určitě bylo vůbec nenakupovat a používat to, co už máme. Při každém nákupu máme možnost podpořit značky, které vyrábějí zodpovědně. Nejšetrnějším způsobem je vdechnout život materiálům a věcem, které by jinak skončily nevyužité.

• Recyklovaná bavlna je udržitelná z podstaty využívání již dostupných zdrojů.
• Recyklovaný polyester se vyrábí z existujícího PET, ideálně sběrem a zpracováním použitých plastových lahví, rybářských sítí nebo dokonce z plastových lahví sbíraných na pobřežích oceánů a moří, které jsou označeny certifikátem OceanCycle®.
• Můžete si vybrat produkty nebarvené nebo barvené barvivy s nízkým dopadem na životní prostředí, které při výrobě spotřebují méně vody a energie a chemikálií.

Trend secondhand módy

Od roku 2015 do roku 2019 zaznamenal secondhandový trh pozoruhodný nárůst z 1 miliardy amerických dolarů na 7 miliard. V roce 2021 se jeho hodnota zdvojnásobila na 14 miliard v porovnání s rokem 2019. Do roku 2026 se předpokládá, že secondhandový trh v Americe bude růst 16krát rychleji než maloobchod s novým zbožím a dosáhne hodnoty 51 miliard dolarů. Generaci Z můžeme považovat za hnací sílu tohoto trendu. Preferování secondhand oblečení je jedním z efektivních způsobů, jak jednotlivci mohou přispět k udržitelnosti a snižování negativního dopadu módního průmyslu na životní prostředí.

Čtěte také: Recenze ekologických plen

Udržitelná móda

Udržitelná móda je životní styl. Je to přístup výrobců, obchodníků a spotřebitelů k oděvům od výroby po recyklaci. Je to uvědomění si vlivu oděvního průmyslu na životní prostředí, na zaměstnance, na společnost. Pokud jsou oděvy kvalitní a nadčasové, mohou je nosit podstatně déle než tzv. rychlou módu. Etický spotřebitel požaduje, aby produkty byly prokazatelně vyrobeny za spravedlivých podmínek a s minimálním dopadem na životní prostředí při výrobě a dopravě. Za to je ochoten si připlatit.

Co můžeme dělat my?

• Nakupujme textilní výrobky s rozmyslem a jen tolik, kolik opravdu potřebujeme a spotřebujeme.
• Snažme se nepodléhat módním trendům, marketingovým kampaním, prodejnímu nátlaku a greenwashingu.
• Nepodporujme a nekupujme tzv. fast fashion (neustálé nabízení nových módních stylů a výrobků za velmi nízké ceny a převážně ze syntetických materiálů).
• Vybírejme textil z materiálů, které jsou v přírodě rozložitelné (z přírodních vláken).
• Vyhýbejme se textilním výrobkům ze syntetických vláken jako např. Polyester, Akryl, Nylon, Elastan, Modakryl, Cashmillon či Kashmilon.
• Nakupujme od udržitelných značek s transparentními dodavatelskými řetězci.
• Neplýtvejme, používejme textil co nejdéle (snažme si ho opravit / zašít, pokud to lze, a pakliže už textil neplní původní funkci, využijme ho k něčemu jinému - přešijme, recyklujme nebo upcyklujme a tvořme).

Čtěte také: Efektivita opatření v ČR

tags: #srovnani #ekologickeho #dopadu #prumyslu #moda

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální analýza: Průvodce
• Vysokotlaký čistič Riwall REPW 150 SET - recenze
• Studie o zdraví a životním prostředí
• Ekologické látky
• Náčrty Greenpeace a radar