Evropská unie čelí existenciální hrozbě v podobě změny klimatu a zhoršování životního prostředí. Unijní exekutiva zveřejnila hodnocení Národních energeticko-klimatických plánů jednotlivých členských zemí. Evropská unie je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 o přibližně 54 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Zmíněných 54 procent je těsně pod klimatickým cílem, který je 55 procent.
Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda podle něj nový systém povolenek zavádět nechce, protože by vedl k dalšímu zdražování pohonných hmot a bydlení. Bude proto dál hledat v EU podporu pro úplné zrušení systému.
Česko zaslalo Evropské komisi (EK) požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovaných jako ETS 2. Dokument podepsalo dalších 17 států Evropské unie, informovalo ministerstvo životního prostředí. Nynější kabinet Petra Fialy (ODS) se v EU snaží systém, který má platit od roku 2027, revidovat. Prezident Petr Pavel vyjádřil pochybnosti, zda se povede systém odložit. Země, jež po odkladu volají, podle něj nebudou mít dost síly vyjednat si výjimku.
Český premiér Petr Fiala na čtvrtečním summitu Evropské unie v Bruselu hovořil o tom, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko.
Europoslanci schválili změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Zástupci členských států EU se shodli na změně emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů. Evropský parlament (EP) dal zelenou možnosti urychleně schválit návrh Evropské komise (EK) poskytnout automobilkám více času na splnění emisních cílů. Navrhované změny podle EK umožní výrobcům aut vyhnout se placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. Konečné hlasování o návrhu bude následovat ve čtvrtek.
Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus
Zmírnění emisních norem EU na automobily, které schválil Evropský parlament, ochrání konkurenceschopnost českých firem a dá čas na investice. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Podle schválené úpravy by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
Evropská unie dnes schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
Německý soud shledal čtveřici bývalých manažerů automobilového koncernu Volkswagen vinnou z podvodu v souvislosti s rozsáhlým emisním skandálem známým jako dieselgate. Dvěma z nich uložil nepodmíněný trest vězení, dva dostali podmíněné tresty. Emisní aféra vypukla v roce 2015, soud se čtveřicí začal v roce 2021.
Země Evropské unie chtějí, aby se v budoucnu v nových automobilech používalo více recyklovaných materiálů. Ministři životního prostředí EU se dohodli na požadavcích, které mají zajistit, aby nová vozidla byla navržena tak, aby to podporovalo jejich opětovné použití a recyklaci. Automobily také budou muset být v budoucnosti konstruovány tak, aby bylo možné jejich části snadněji vyjmout a vyměnit.
Británie zmírnila cíle, které mají donutit automobilový průmysl v zemi vyrábět více elektromobilů. Premiér Keir Starmer tak chce snížit tlak na britské podniky po zavedení amerických cel. Podle nového plánu vláda umožní prodej plně hybridních a plug-in hybridních vozů, jako je Toyota Prius či Nissan e-Power, až do roku 2035.
Čtěte také: Recenze ekologických plen
Ministerstvo dopravy zřejmě bude plnit roli národního námořního úřadu i pro dodržování nařízení EU o snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě. Sněmovna s tím zrychleně souhlasila v rámci novely, kterou nyní dostane k projednání Senát.
Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.
Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.
Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).
Příručka o zelených veřejných zakázkách:
Čtěte také: Efektivita opatření v ČR
Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu. Kritéria jsou pravidelně aktualizována, aby odráželi nejnovější technologický a tržní vývoj a postupne doplňována pro nové komodity, proto jejich výčet a rok vydání/aktualizace se mohou v průběhu času měnit.
K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení.
Počáteční výpočet informuje zadavatele o úsporách, které lze dosáhnout. Kalkulačky nabízejí vstupní data z vícero zemí, proto je nutné si zvolit parametry pro Českou republiku. Nástroj funguje tak, že vypočítá odhadovanou úsporu oproti standardní nabídce pro každý produkt, čímž poskytuje jasnou představu o dopadu zahrnutí nízkouhlíkových kritérií do nabídkového řízení.
Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována. V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.
V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy.
Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.
Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.
Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.
Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách. „Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.
Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.
Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.
Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.
Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku. Do budoucna bude využitelná značka, kterou začíná udělovat Ministerstvo životního prostředí podnikům (v prvotní fázi malým a středním), jež splní požadavky metodiky „Odpovědné hospodaření s vodou“.
Pokud se jedná o služby, zadavatel může požadovat např. V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR si například nechalo v roce 2015 zpracovat studii ke snižování environmentálních dopadů organizace založenou na principu posuzování životního cyklu.
Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.
Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění, např.
Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení.
Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt.
V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit. Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu.
Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm.
Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu).
Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu. ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu. Jde o reakci na dosavadní preferenci zadavatelů hodnotit pouze pořizovací cenu a nezahrnovat do hodnocení provozních náklady.
Provozní náklady přitom v mnoha případech ve své výši převyšují pořizovací cenu; v některých případech dokonce nižší pořizovací náklady vedou ke zvýšeným nákladům, které bude muset zadavatel vynaložit v průběhu životního cyklu předmětu plnění, například na jeho údržbu.
Požadavky na metody pro stanovení nákladů životního cyklu jsou stanoveny v § 118 ZZVZ. V jeho 2. odstavci je pro případ nákladů životního cyklu způsobených dopady na životní prostředí stanovena povinnost zadavatele použít metodu, která je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích, přístupná všem dodavatelům, a je založena na údajích, které mohou dodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí, tj. shromáždění a poskytnutí těchto údajů by nemělo být pro dodavatele nepřiměřeně komplikované.
Vláda může nařízením stanovit společné metody pro stanovení nákladů životního cyklu a rozsah jejich používání, což dosud učinila pro určité kategorie vozidel v nařízení vlády č.
V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel je pak povinen v zadávací dokumentaci uvést minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat. Zadavatel také musí stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídky s variantami, tak nabídky, které varianty neobsahují (viz § 102 odst.
Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat jejich věrohodnost a může si je i opatřovat sám.
V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ.
Využití těchto ustanovení přichází v úvahu pouze tehdy, pokud je prokázání technické kvalifikace nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (viz § 79 odst. 1 první věta ZZVZ). K požadavku na prokázání certifikace EMAS se vyjádřil ÚOHS ve svém rozhodnutí ÚOHS-S71/2011/VZ-9370/2011/540/MKr, ze dne 24. 10.
V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.
Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva.
tags: #srovnání #plnění #ekologických #norem #v #EU