Rozdíly mezi EIA a ochranou ovzduší

Velké stavby a další rozsáhlé činnosti a technologie velmi výrazným způsobem zasahují do životního prostředí ve svém okolí. Občané však mají možnost ovlivnit již samu přípravu takto velkých projektů, a to prostřednictvím procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

Tento proces se zkráceně nazývá proces EIA (z anglického „Environmental Impact Assessment“). EIA může pomoci zabránit vzniku nenapravitelných škod a omezit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí.

Základním právním předpisem pro proces EIA je zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Jak zákon uvádí „posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých i nepřímých (zprostředkovaných) vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“.

Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí - živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horniny, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek, kulturní památky, jejich vzájemné působení a souvislosti. Posuzují se vlivy, které způsobí nejen provozování daného záměru, ale i jeho příprava, provádění, ukončení provozu a případná sanace či rekultivace.

Hodnotí se jak vlivy realizace záměru, tak i vlivy jeho neprovedení. Pokud je záměr navrhován v několika variantách (různé lokality, rozsah záměru atd.) je nutné provést posouzení všech variant.

Čtěte také: Životní Prostředí Kroměříž: Stanovisko

Proces EIA by měl proběhnout a většinou se tak děje ještě před zahájením povolovacích řízení (územního a stavebního, příp. dalších). V některých případech se však může teprve po zahájení územního či stavebního řízení ukázat, že rozsah investičního záměru vyžaduje takové posouzení.

Kdo se účastní procesu EIA:

• Předkladatel záměru - ten kdo hodlá záměr provést, tj.
• Autorizovaná osoba zpracovávající dokumentaci posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (dokumentace EIA) , tj.
• V případě zájmu jakýkoli občan nebo organizace.
• Proces vede tzv. příslušný úřad - podle charakteru a rozsahu záměru je příslušným úřadem krajský úřad příslušného kraje nebo Ministerstvo životního prostředí (odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC) .

Fáze procesu EIA

Proces má pět základních fází: oznámení; zjišťovací řízení; dokumentace; posudek a stanovisko. Pro každou etapu zákon stanovuje příslušné lhůty pro zveřejňování a zasílání připomínek a upravuje podrobnosti projednávání záměru s jednotlivými úřadu a veřejností. Přílohy zákona definují náležitosti, jež jednotlivé dokumenty musí obsahovat.

Investor, který připravuje záměr určitého typu a rozsahu (kritéria, podle kterých se typ a rozsah projektu posuzuje, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona - je to např. stavba dálnice, obchodního komplexu určité velikosti, těžba, výstavba průmyslových provozů, vleky), musí svůj záměr ohlásit příslušnému úřadu - tedy krajskému úřadu (podle kraje, kde se záměr má realizovat) nebo Ministerstvu ŽP (nikoli tedy na obecní či městský úřad).

Pokud oznámení obsahuje vše dle požadavků zákona, příslušný úřad je povinen do 10 dnů zajistit zveřejnění informace o oznámení a zveřejnit alespoň jeho textovou část - na úředních deskách dotčených správních úřadů a obcí, v místě obvyklým způsobem (v místním tisku, rozhlasu apod.) a na internetu - v informačním systému EIA.

Čtěte také: Benešov: Životní prostředí

Ve lhůtě 20 dnů od zveřejnění oznámení může každý zaslat písemné vyjádření k oznámení záměru příslušnému úřadu.

U záměrů, u nichž se podle zákona posuzují vlivy na životní prostředí vždy, je účelem zjišťovacího řízení stanovit, které informace musí obsahovat dokumentace a na které aspekty a vlivy záměru se posuzování musí zaměřit. U ostatních záměrů je cílem tohoto řízení zjistit, zda vlivy záměru na životní prostředí mohou být natolik závažné, že je nutné jejich posouzení v rámci dalšího postupu EIA.

Zjišťovací řízení musí být ukončeno nejdéle do 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení. Výsledkem je závěr zjišťovacího řízení, který musí být zveřejněn podobně jako oznámení. Součástí závěru musí být souhrnné vypořádání všech došlých připomínek (jak od veřejnosti, tak od dotčených úřadů).

Na základě oznámení, vyjádření k němu a výsledků zjišťovacího řízení zajistí investor zpracování dokumentace EIA k záměru. Tato dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou, kterou si vybírá investor (!). Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze 4 zákona.

Příslušný úřad dokumentaci do 10 pracovních dnů od doručení zveřejní. Na internetu musí zveřejnit vždy alespoň textovou část dokumentace. Součástí zveřejnění je informace kdy a kde je do dokumentace možno nahlížet. Do 30 dnů ode dne zveřejnění se může každý písemně k dokumentaci vyjádřit; k později podaným vyjádřením nemusí úřad přihlížet.

Čtěte také: Závazné stanovisko

Pokud splňuje dokumentace zákonem předepsané náležitosti, předá ji úřad do 40 dnů od zveřejnění zpracovateli posudku. V opačném případě ji v této lhůtě vrátí investorovi k přepracování či doplnění.

Podle zákona o posuzování musí být vždy posouzeno i neprovedení záměru, tedy tzv. „nulová varianta“.

Na základě dokumentace a všech vyjádření k ní je zpracován posudek. Posudek je zpracován také autorizovanou osobou, kterou však vybírá a zpracování tak zajišťuje příslušný úřad (na rozdíl od zpracování dokumentace). Tato osoba nesmí být totožná se zpracovatelem EIA dokumentace, respektive nesmí se žádným způsobem podílet na zpracování oznámení či dokumentace k záměru. Náležitosti posudku stanoví příloha č. 5 zákona.

Posudek musí být hotov do 60 dnů od obdržení dokumentace zpracovatelem posudku. Lhůta může být o 30 dnů prodloužena. (Autorizaci uděluje fyzickým osobám MŽP na základě úspěšně vykonaných zkoušek. Osvědčení k odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje Ministerstvo zdravotnictví.

Úřad je opět povinen do 10 dnů posudek výše uvedeným způsobem zveřejnit (tj. stejně jako dokumentaci EIA). Na internetu se zveřejňuje celý text posudku. Součástí je informace kdy a kde je do něj možno nahlížet.

Veřejné projednání se koná pouze tehdy, pokud příslušný úřad obdržel nějaké nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku. Zpracovatel posudku vypořádá vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě případně upraví návrh stanoviska.

Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, posudku a vyjádření k nim stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Lhůta pro vydání stanoviska je 30 dnů od uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku.

Příslušný úřad je povinen stanovisko do 7 pracovních dnů od jeho vydání zveřejnit. Stanovisko je podkladem pro navazující řízení. Bez stanoviska nelze vydat v těchto řízeních k záměru rozhodnutí nebo opatření (jde především o územní a stavební řízení, udělení integrovaného povolení aj.).

Je však důležité si uvědomit, že stanovisko není závazným dokumentem - úřad, který vydává správní rozhodnutí k záměru (např. stavební úřad) by měl ve svém rozhodnutí zohlednit obsah a požadavky stanoviska EIA. Pokud tak neučiní, je povinen toto zdůvodnit.

Úřad je povinen průběžně zveřejňovat informace o výsledcích jednotlivých etap procesu (dle § 16 zákona) - na úřední desce, na internetu - v informačním systému EIA.

Oproti jiným řízením má proces EIA z hlediska zapojení občanů jednu velkou přednost - procesu se totiž může účastnit každý, a to zasláním svého písemného vyjádření nebo účastí na veřejném projednání. Pokud úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, je povinen zajistit veřejné projednání dokumentace i posudku. Na tomto projednání se může k posudku a dokumentaci opět každý vyjádřit. Z projednání se pořizuje zápis, který se zveřejňuje na internetu. Není-li na veřejném projednání přítomen ten, kdo podal oznámení, nebo zpracovatel dokumentace či posudku, může jej úřad ukončit - stanovit náhradní termín.

Pokud se vaše občanské sdružení vyjádří v procesu EIA nebo vaše připomínky budou zahrnuty do stanoviska (podle zákona mají být všechny došlé připomínky zahrnuty), stáváte se účastníkem navazujících řízení - tedy např. územního a stavebního. Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů, se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů (např.

Od roku 2004 je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. (§ 45i) stanovena povinnost posuzovat záměry také z hlediska hodnocení dopadů na lokality soustavy Natura 2000 (tj. na evropsky významné lokality a ptačí území). Při hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 se postupuje podle zákona o EIA, pokud § 45i zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny nestanoví jiný postup.

Předkladatel záměru, který může mít vliv na území soustavy Natura 2000, musí návrh předložit orgánu ochrany přírody (dále také „OOP“) ke stanovisku - tj. k určení, zda záměr může mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný vliv na toto území a zda je tedy nutné tento vliv posoudit. Stanovisko vydává orgán ochrany přírody, v jehož územní působnosti má být záměr realizován.

Orgánem ochrany přírody jsou správy národních parků, chráněných krajinných oblastí a krajské úřady - odbory ochrany přírody a krajiny. K předložení záměru OOP může investora vyzvat také příslušný úřad.

OOP vydá stanovisko zda záměr může či nemůže mít na území Natury 2000 vliv do 15 dnů ode dne doručení žádosti.

Posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 pak probíhá současně a ve stejných krocích jako proces EIA. Příslušný úřad posílá dokumenty vzniklé v rámci procesu (oznámení záměru, závěr zjišťovacího řízení, dokumentaci a stanovisko), ve kterých jsou zpracovány také podrobnosti k vlivu na území Natura 2000 navíc také dotčeným orgánům ochrany přírody. Veřejnost se může vyjadřovat také k tomuto možnému vlivu na území Natura 2000.

Pokud hodnocení prokáže negativní vliv na území Natura 2000 a neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze záměr schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000.

Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť - evropská stanoviště (§ 3 odst. 1 písm. m ZOPK) nebo prioritními druhy - evropsky významné druhy (§ 3 odst. 1 písm. n), lze záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí.

Posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace, kterou uděluje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a je možno ji opakovaně prodloužit o dalších 5 let. Provádí se na základě zákona 114/1992 Sb.

Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté zákona č. 114/1992 Sb.(dále jen "investor"), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody příslušný k povolení zamýšleného zásahu.

Vyplyne-li z výsledku biologického hodnocení, nebo ze zákona č. 114/1992 Sb. nebo z jiných právních předpisů potřeba zajištění přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (například vybudování technických zábran, přemístění živočichů a rostlin), je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad.

K realizaci většiny stavebních záměrů je potřeba obstarat rozhodnutí o povolení záměru, které vydává stavební úřad. U některých záměrů hrozí, že budou mít negativní vliv na své okolí.

Proto stavební úřad před tím, než vydá rozhodnutí o povolení záměru, potřebuje vyjádření, závazná stanoviska nebo rozhodnutí (podklady) dotčených orgánů, které hájí veřejné zájmy (např. zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení atd.

Tyto podklady dotčených orgánů z oblasti ochrany životního prostředí se v řízeních podle stavebního zákona vtělují do jednotného environmentálního stanoviska (JES).

JES se vydává také pro záměry, které podléhají posouzení v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona (např. povolení hornické činnosti nebo stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona[2]). JES je označení pro souhrn podkladů dotčených orgánů z oblasti životního prostředí.

Upravuje jej zákon o jednotném environmentálním stanovisku. Smyslem JES je zrychlit a zjednodušit povolovací proces.

JES v sobě zahrnuje podklady dotčených orgánů z oblasti ochrany životního prostředí. Některé akty podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Např. povolení ke kácení dřevin[9] nebo povolení výjimky ze zákazů u památných stromů nebo zvláště chráněných druhů (tzv.

Ne všechny podklady dotčených orgánů z oblasti ochrany životního prostředí se stanou součástí JES. Výjimkou jsou povolení, která se týkají zvlášť chráněných území (např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace[11]), evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí.

Tyto oblasti je totiž třeba chránit více, a proto se nevydává JES, ale společné rozhodnutí. Stejně jako u JES se jedná o souhrn podkladů od dotčených orgánů, které jsou pro povolení záměru třeba.[12] Na rozdíl od JES je však společné rozhodnutí samostatným správním rozhodnutím, nikoliv závazným stanoviskem. Proti společnému rozhodnutí je tedy, na rozdíl od JES, možné podat samostatné odvolání.

Seznam všech podkladů, které jsou zahrnuty do JES, najdete v přílohách č.

Záměr vyžaduje druhovou výjimku (tzn. výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů zvířat např.

Součástí záměru je stacionární zdroj znečištění ovzduší (např. spalovna) nebo dálnice a silnice I. některé další případy uvedené v § 14 odst.

JES vydává příslušný úřad na základě žádosti stavebníka, nebo stavebního úřadu. Ještě před podáním žádosti může stavebník požádat příslušný úřad nebo dotčený orgán o předběžnou konzultaci.

1. Žádost o vydání JES podat přímo u příslušného orgánu, ještě před zahájením povolovacího řízení.
2. Žádost o vydání JES podat u stavebního úřadu prostřednictvím žádosti o povolení záměru.

Ze žádosti musí být zřejmé, kdo ji podal, kterému úřadu je určena, čeho se týká a co požaduje.[19] Pokud se jedná o záměr podle stavebního zákona, může stavebník žádost podat elektronicky pomocí interaktivních formulářů skrze portál stavebníka.

Žádost musí obsahovat všechny náležitosti, které zvláštní zákony vyžadují pro jednotlivé akty, které JES nahrazuje. K žádosti musí stavebník přiložit také dokumentaci pro povolení záměru, pro který se JES vydává.

tags: #stanovisko #EIA #a #ochrana #ovzduší #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Služby měření emisí v Rynárci
• Prosečnice a její přírodní bohatství
• Likvidace Aut Řevnice: Průvodce
• Zelené PET lahve a zahrada
• Analýza problémů Palestiny