Stanovisko orgánu ochrany přírody k ošetření dřevin a postup

19.04.2026

Kácení dřevin rostoucích mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pro kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody.

Základní informace o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, které se vydává podle § 8 zák.č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Povolení ke kácení lze vydat jen ze závažných důvodů.

Správním orgánem, který rozhoduje o žádosti o kácení (mimo národní parky, mimo maloplošná chráněná území), je obecní úřad obce I. stupně. O stromech rostoucích na území CHKO a zároveň v národní přírodní rezervaci, národní přírodní památce a jejich ochranných pásmech rozhoduje AOPK ČR. O povolení ke kácení nikdy nerozhodují orgány vykonávající samosprávu - např. zastupitelstvo nebo starosta obce. Fakticky může vykonávat agendu obecního úřadu starosta, který je v jeho čele.

Povolení ke kácení může být podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Orgán ochrany přírody musí ve správním řízení objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Úřad přitom váží funkční a estetický význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich kácení na straně druhé. Při svém uvažování přihlíží také k jiným zájmům chráněným podle ZOPK a k zájmům jiných veřejnoprávních i soukromoprávních předpisů.

Posouzení významu dřevin zároveň poslouží ke stanovení náhradní výsadby za kácení. Náhradní výsadba totiž má kompenzovat ekologickou újmu způsobenou kácením a tu nelze prakticky odvodit jinak, než z posouzení významu dřevin. Zároveň se ale posouzení nemůže omezit na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby - na pouhé finanční ocenění dřevin. Finanční hodnotu přitom netvoří jen „cena dřeva“, ale i ekologických a estetických funkcí.

Čtěte také: Životní Prostředí Kroměříž: Stanovisko

Význam dřevin je nutné posoudit pro danou lokalitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšlena schopnost stromu zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organizmům a esteticky zhodnocovat okolí. Funkční a estetický význam přitom nelze zaměňovat se sadovnickými kritérii. I poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný a být cenným biotopem. Porost zahradnicky bezcenných náletových dřevin může výrazně zlepšovat mikroklima. Podstatný je i kontext dřeviny.

Často je důvodem kácení dřevin realizace stavebního záměru. V takovém případě je průběh povolování kácení stromů velmi důležitý. Hrozí kácení dřevin na velkých plochách, pokáceny mají být vzrostlé stromy a dřeviny s velkým významem v urbanizovaném prostředí. Vždy, pokud se vede územní řízení podle stavebního zákona, vydává orgán ochrany přírody závazné stanovisko ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru. Tento postup ale platí pouze v případě, že jsou dřeviny v přímé kolizi se zamýšleným stavebním záměrem.

Pro ostatní případy (např. v případě, že se nevede územní řízení podle stavebního zákona, nebo že se jedná o úpravu pozemků v okolí stavby) se vyžaduje samostatné povolení ke kácení dřevin. Průběh vydávání závazného stanoviska je obdobný jako při vydávání povolení ke kácení. Tzn. orgán ochrany přírody musí zvážit funkční a estetický význam dřeviny na straně jedné a závažnost důvodů spočívající v kolizi se stavebním záměrem na straně druhé.

Kdo je oprávněn jednat?

Vlastník pozemku, na kterém stromy rostou, nájemce pozemku s písemným souhlasem vlastníka, popř. zmocněnec.

Jak zahájit řešení?

Podáním žádosti (oznámení) u příslušného orgánu ochrany přírody.

Čtěte také: Benešov: Životní prostředí

Poplatky

Poplatky nejsou stanoveny.

Lhůty pro vyřízení

60 dnů, ve složitých případech 90 dnů od ode dne podání (případně doplnění) žádosti.

Další účastníci

Všichni vlastníci pozemků, přihlášená občanská sdružení.

Návazné činnosti

Umožnit pracovníkovi provést posouzení dřeviny na místě samém.

Elektronické řešení

Datová schránka Magistrátu města Olomouce ID: kazbzri

Čtěte také: Závazné stanovisko

Právní předpisy

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Vyhláška MŽP 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

Opravné prostředky

Proti vydanému rozhodnutí je možno se do 15 dnů od doručení odvolat k nadřízenému orgánu - t.j. ke Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odvolání se podává zdejšímu odboru ŽP MMOl, který je na krajský úřad doručí.

Sankce

Pokuty dle § 87, 88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Často kladené dotazy

Zda je potřebné podávat žádost o kácení náletových dřevin - ano, zákon takto dřeviny nerozlišuje.

Vyhláška č. 189/2013 Sb. stanoví, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu (§ 5). V případě povolování kácení by měl úřad přihlédnout k tomuto pravidlu a povolit kácení mimo dobu vegetace stromů. V jiném případě musí být v odůvodnění rozhodnutí termín kácení zdůvodněn. Častým důvodem bývá například dodržení harmonogramu stavebních prací v souladu se stavebním rozhodnutím.

Ukládání kompenzačních opatření k odstranění ekologické újmy způsobené povoleným kácením upravuje § 9 zákona o ochraně přírody. Náhradní výsadba by neměla být vnímána jako trest za kácení, kompenzuje se jí legálně vzniklá ekologická újma (na rozdíl od ukládání tzv. nápravných opatření podle § 86 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Pokud se úřad rozhodne uložit jen minimální kompenzaci (nebo výsadbu na jiném místě, než se kácí, a bez povinnosti péče o vysazené dřeviny), musí o to pečlivěji a zcela exaktně svoji úvahu vysvětlit a v rozhodnutí popsat důvody, které jej k němu vedly.

Náhradní výsadba by měla být úměrná vzniklé újmě. To není možné zajistit ukládáním výsadby metodou „kus za kus“, protože ekologická funkce mladého stromu je nesrovnatelně nižší, než stromu vzrostlého. Kalkulačka a metodika pro oceňování dřevin AOPK ČR slouží k výpočtu hodnoty dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé kácením či poškozením dřevin a k následnému výpočtu kompenzačních opatření (rozsahu náhradní výsadby a následné péče o ní).

Podmínkou úspěšnosti výsadby je vhodná volba druhu, případně kultivaru dřeviny. Například pro stromořadí je vhodné vybírat stromy s vysoko nasazenou korunou kvůli zajištění dostatečné podchodné výšky. V zástavbě nejsou vhodné dřeviny se silně alergizujícím pylem, v blízkosti komunikací pak stromy, ze kterých padá množství plodů. Geograficky nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen s povolením orgánu ochrany přírody. Druhy, které mohou být hostiteli chorob a škůdců, je za určitých okolností stanovených rostlinolékařskými předpisy zcela zakázáno vysazovat.

Smyslem náhradní výsadby je zachování zeleně na daném stanovišti, včetně zachování její estetické, biologické a funkční hodnoty. Uložená náhradní výsadba musí také přihlížet k zájmům jiných veřejnoprávních i soukromoprávních předpisů.

Zákon o ochraně přírody (§ 9 odst. 1) umožňuje uložení následné péče o nově vysazené dřeviny na dobu až 5 let. Péče, zejména výchovné řezy, je naprosto nezbytná pro dobrou perspektivu vysazených dřevin. Součástí náhradní výsadby a následné péče by mělo být zabezpečení stromků proti vývratu, instalace ochrany proti poškození kmene a kořenů.

Častým problémem bývá nedostatečná kontrola vykonávání péče o náhradní výsadby. Nedostatečné zalévání, poškození kmenů nebo kořenů stromů parkováním, prováděním výkopů nebo sečením trávy mají za následek znehodnocení celé výsadby a nakonec i plýtvání penězi jak veřejnými, tak soukromými. Za neprovedení náhradní výsadby je možné uložit správní trest za přestupek [§ 87 resp. § 88 zákona o ochraně přírody].

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Za stav dřevin, který zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví, resp. zřejmě bezprostředně hrozí škoda značného rozsahu (kácení v krajní nouzi), se považuje takový stav, kdy hrozí akutní nebezpečí pádu celého jedince nebo jeho významné části (např. staticky nestabilní, částečně vyvrácený nebo nakloněný strom, popř. strom, u kterého byla hrozba akutního pádu detekována, a kácení tudíž nesnese odkladu).

Zřejmost je stav, který je lehce zjistitelný bez dlouhotrvajícího zkoumání (na znalecký posudek v takových situacích není čas). Bezprostřednost je stav, kdy existuje nebezpečí z prodlení, kdy akutně hrozí závažné následky. Pro definování škody značného rozsahu lze podpůrně využít definici obdobného pojmu v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanovuje vyhláška č. 189/2013 Sb. Ovocné dřeviny jsou dřeviny, které jsou člověkem záměrně vysazeny a pěstovány za primárním účelem sklizně a konzumace jejich plodů. Při rozhodování, zda se jedná o druh ovocné dřeviny, lze pro uvažování o volném kácení využít seznam ovocných dřevin v Metodickém doporučení MŽP (viz Věstník MŽP z ledna 2015). Měl by být ale zároveň splněn účel sklizně a konzumace plodů.

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK. Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit.