Stanoviště denního ostření: Co to je a proč je důležité

Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů člověka. Prostřednictvím zraku člověk přijímá až 80 % informací o svém okolí, rozpoznává tváře, barvy, orientuje se v prostoru, pracuje. Za světla je aktivní, za šera či tmy pasivní.

V čem žijeme

Lidstvo nikdy netrávilo v interiérech tolik času jako dnes. Podle některých zdrojů tráví lidé v interiérech až 90 % času. Fyziologické optimum pro trvalý pobyt člověka v interiéru je 2 000 až 5 000 lx. Hladina osvětlenosti se proto odvíjí od činnosti, kterou člověk vykonává.

Minimální hodnota osvětlenosti při trvalém pobytu je podle naší legislativy pro místa s vyhovujícím denním osvětlením či sdruženým osvětlením 200 lx. Pro prostory bez denního světla je to 300 lx.

V průběhu dne i noci přirozeně nastávají změny v činnosti jednotlivých orgánů, produkci hormonů apod. To vše se koordinuje na základě tzv. cirkadiánních rytmů („vnitřních hodin“), jejichž regulace je kromě jiného zajišťována sekrecí melatoninu. Melatonin je hormon, jehož hladiny jsou nejvyšší v noci, světlo jeho sekreci tlumí. Cirkadiánní rytmy mohou být rovněž narušeny, nejsou-li úroveň a trvání denního osvětlení dostatečné.

Pro synchronizaci je zapotřebí jasné světlo ve dne, úplná tma během noci. Vědci doporučují pobyt minimálně 3 hodiny na intenzivním denním světle. V ideálním stavu by měl člověk vstávat do slunného rána. To se podaří v letních měsících, kdy slunce vychází před pátou hodinou. V zimních měsících ale vychází až o 3 h později. Podobně je tomu se západem slunce. Denní světlo je během dne od 8 h v zimě po téměř 17 h v létě. Měsíční úhrny se tak na našem území pohybují mezi 50 a 200 h.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

V zimních měsících nedostatek denního světla ovlivňuje náladu, pracovní výkon i soustředěnost lidí. Nedostatek denního světla zároveň může podmiňovat i vznik tzv. sezónních depresí. Je známo, že nemocní ležící u okna se uzdraví rychleji. Člověk zbavený světla je vystaven jednomu z nejtěžších trestů.

Náš (ne)kontakt s denním světlem

Ne každý má to štěstí, že pracuje na místě s přístupem denního světla. Hodně pracovišť má pouze sdružené osvětlení. Netýká se to jen výrobních a nájemních hal (v rámci „úspor“ za světlíky - obhajované snížením přehřívání), ale i mnohých velkoplošných kanceláří. Pro zajištění soukromí pracovníků se mezi stoly umístí zástěny - někdy světlé, v horším případě tmavé. Tím se však sníží hladina denního osvětlení. Vestavky v halách mají jen sekundární osvětlení.

V těchto prostorách tráví pracovník 8 až 12 h denně, často i více než pět dní v týdnu. Pracovníci se sice na pracovištích bez denního světla mají střídat po čtyřech hodinách, ale velmi často se to nestává, protože není s kým se střídat - jako je tomu např. v jednotkách obchodních center. Mnozí dokonce pracují i na směny.

Kromě pracovišť se sdruženým osvětlením existují také pracoviště pod úrovní terénu či z technologických důvodů bez denního světla (zpracování masa, chladírny, tiskárny, ale i velíny a operační sály). Ti méně šťastní - bez dostatečného denního osvětlení, sice jdou o polední přestávce do místnosti s denním světlem, ale to je maximálně na půl hodiny. O kratších pauzách někteří kouří venku, zatímco nekuřáci většinou za chladných dnů raději ani nevycházejí.

Po práci většina lidí jde nakupovat. Kde je dnes možné nakoupit potraviny? Přece v hyper/supermarketech. Ty jsou ale také převážně bez denního světla. V těch „lepších“ (kde byl moudrý majitel či ho k tomu přiměl osvícený hygienik) mají prodavačky světlík. V ostatních na tom nejsou lépe než v „bezokenních“ halách.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Po nákupu většinou opět nastoupí do dopravního prostředku - někdo do automobilu s tónovanými skly (dobrovolná volba), někdo do vozu veřejné dopravy „vylepšeného“ nalepenými reklamami. Cesta domů s nákupem nebývá co do množství expozice dennímu světlu časově významná. Někdy následuje návštěva banky, pošty, ale ani zde u okének není dostatek denního světla. Kdo je sportovec či má psa, vyrazí ven, zbytek zůstává převážně uzavřen v budovách.

Někteří se vracejí domů za světla, avšak někdo vlivem dlouhé pracovní směny často opět za šera (kromě léta). Cestou za kulturou - do kina, divadla či výstavní síně se denní světlo převážně vůbec nevyskytuje.

Práce na směny neprospívá biorytmům. Dvanáctihodinové směny jsou nezdravé a neefektivní. Výhodnější jsou snad jen z hlediska dojíždění do zaměstnání a menšího počtu směn. V roce 2014 zhruba každý šestý Čech pracoval v noci. Český statistický úřad zveřejnil údaje o tom, že je to až 16,2 %. Češi pracovali mezi 23. a 6. h častěji než Slováci, Poláci a Rakušané. Ženy se na této hodnotě podílely z 13,3 %.

Nejčastější potíže způsobené pracovním zatížením dlouhých směn je zhoršení zraku, bolesti kyčlí, kolen, nohou, zad, hlavy apod., a to zejména v druhé polovině směny. Aby ne, vždyť ve výrobě se mnozí smějí posadit jen o přestávce k jídlu, popř. u cigarety. Zároveň je v druhé polovině noci i nejhorší koncentrace na práci, a tudíž i riziko chybovosti a vzniku poranění. Uvádí se, že riziko poranění je v průměru o 6 % větší při druhé noční směně, o 17 % při třetí a až o 36 % při čtvrté. V dlouhodobém výhledu mohou nastávat i poruchy spánku či občasné deprese.

Mladí lidé jsou sice odolnější proti účinkům dlouhých pracovních směn, ale i u nich se 24 hodin bez spánku rovná stavu opilosti, kdy se v krvi nachází 0,1 ‰ alkoholu.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Jak jsou na tom byty?

Byty byly většinou projektovány s vyhovujícím denním osvětlením. Po výměně dřevěných oken za plastová se širšími rámy se činitel denní osvětlenosti sníží. Ještě horší je to v případě, když se dům zateplí - zvětší se hloubka ostění, které opět více stíní. Někteří majitelé domů však chtějí na domu vydělávat, a tak si přes okna nechají pověsit látkovou reklamu. V takové místnosti je šero trvale.

Na webu lze nalézt ukázky, jak si někteří „šikulové“ rekonstruují sklepní prostory na byt. Jeden je v článku dokonce popisován jako plnohodnotný byt. Je to pro člověka vůbec zdravé bydlení? Není zde v dostatečné míře denní světlo a pravděpodobně není zajištěna ani dostatečná výměna vzduchu. Určitě by se našlo mnoho dalších nevyhovujících aspektů, jako např. vlhké zdivo, které jen podpoří růst zdraví ohrožujících plísní.

I děti jsou převážně uvnitř v budovách. Revitalizované školy podobně jako byty mají zmenšenou prosklenou plochu, tím i zmenšenou plochu s vyhovujícím denním osvětlením. Jinde je snižují stínící stromy a keře. Některé školy v rámci dotací operačního programu životního prostředí mají ve třídách rekuperaci, která je mnohde na úkor denního osvětlení. Determální fólie používané v některých mateřských školách snižují nejen množství tepla od slunečních paprsků, ale i množství denního osvětlení.

Pobyt dětí venku mimo školu je často omezen množstvím kroužků, ale i sezením u počítačů či tabletů.

Některé vysokoškolské posluchárny sice denní osvětlení mají, ale při použití dataprojektorů se okna zacloní. Prostory pro sport na tom nebývají s denním osvětlením o moc lépe.

Naše populace stárne. Důchodci vstávají převážně později než pracující. Ti ještě pohybliví si dojdou na nákup, popř. k lékaři a do lékárny. Jestliže mají psa, chodí s ním na procházky. Jinak se venku neobjevují. U zahrádkářů problém s nedostatkem denního světla nebývá.

Problém nastává u lidí méně pohyblivých, zavřených v bytech, domovech důchodců a LDN. Navíc důchodci jsou mnohdy šetrní a svítí jen tlumeným světlem. Zároveň si uvědomme, že s přibývajícími léty klesají i hladiny hormonů. To se týká i melatoninu.

Světlo - dobrý služebník, který dokáže i škodit

Ultrafialové záření na člověka nepůsobí pouze v létě, ale vlastně celoročně, a to i když je zrovna lehce zatažená obloha. Vlivem UV záření dochází k přímému poškození DNA a ke vzniku kyslíkových radikálů, které dále poškozují buněčné struktury včetně DNA. Při mnohaleté kumulaci to může vést ke vzniku či urychlení šedého zákalu oční čočky (katarakty), jindy ke vzniku nádoru (např. melanomu).

Nejvyšší expozice UV nastává pod úhlem dopadajícího světla okolo 40°, tj. největší riziko pro oči je dopoledne a v pozdním odpoledni. Přirozenou reakcí kůže na expozici UV záření je její ztluštění a tvorba melaninu - pigmentu, který má schopnost pohlcovat UV záření, ale i kyslíkové radikály jako takové, a slouží tak jako ochrana. Při dlouhodobém nedostatku přirozeného světla je však přirozená pigmentace a s tím i ochrana zcela minimální.

Vyrazí- li v tomto okamžiku člověk za sluníčkem s cílem krásně se opálit, je mnohem zranitelnější. Zarudnutí a případné puchýře brzy zmizí - na rozdíl od poškození na úrovni buněk, které se (i přes veškeré opravné mechanismy) kumuluje. Proto jsou nezbytností opalovací krémy s ochranným faktorem a kvalitní brýle s UV filtrem.

A co na to říkají oči?

Čím vyspělejší je společnost, tím horší má zrak. Umělé osvětlení proměnilo noc v den. Statistiky za posledních 50 let ukazují strmý nárůst očních vad. Přibývá krátkozrakých dětí. Podle výzkumů trpí téměř polovina Britů ve věku 25 až 29 let krátkozrakostí. V celoevropském měřítku postihuje každého čtvrtého v tomto věku.

Dlouhodobé koukání do monitorů a na obrazovky, namáhání očí čtením na mobilech a tabletech, psaní esemesek atd. Odborníci v patnácti nezávislých studiích zjistili mnohem větší pravděpodobnost krátkozrakosti u vysokoškoláků oproti těm, co ukončili studium střední školou. Důvodem je doba strávená u počítače a tabletu. Od počátku 20. století vzrostl počet krátkozrakých celkově, ve všech věkových skupinách.

Lidé již méně pracují manuálně, ale více na počítačích. Většina lidí po 40. roce věku musí nosit brýle, což je způsobeno nejen fyziologickým stárnutím. Zkontrolovat svůj zrak není těžké. Je třeba dát si tištěný text před oči a vzdalovat ho od sebe, dokud není vidět ostře. Dvacetiletý zaostří asi na 9 cm, 40letý asi na 25 cm, s dále narůstajícím věkem už ruce nestačí. S věkem se postupně vzdaluje blízký bod a vzniká tzv. vetchozrakost. Postihuje velkou část populace po čtyřicítce, ve vyšším věku se to týká až 90 % z nás.

Nezbývá než navštívit očního lékaře, aby předepsal brýle na čtení. Pravidelnou oční jógou lze údajně nutnost nošení brýlí oddálit až o několik let. Tak proč to nezkusit?

Únava očí může mít více příčin: nedostatek světla, nevhodně zvolené světlo, oslnění, nadměrná zátěž očí při práci, dlouhodobé akomodační úsilí při práci na počítači. Oči zatěžuje i prašné prostředí měst, pracovišť, klimatizace, ventilátory, ale i displeje PC, tabletů a telefonů, od kterých se člověk nedokáže odtrhnout. V případě oslňující osvětlovací soustavy odchází člověk z práce s unavenýma očima.

Kdo má nevhodně umístěný monitor PC, může na tom být i hůř. Příčinou může též být nevhodné nastavení jasu monitoru. Ten by měl korespondovat s osvětlením okolního prostředí. Nevhodné je pracovat na PC s nastaveným vysokým jasem monitoru při nízké osvětlenosti - vede to k větší únavě očí. Nastavovat jas je nejvhodnější na bílé stránce - jestliže je jas moc vysoký, je ho třeba stáhnout. Jeví-li se stránka šedá, jas se přidá.

S jasem souvisí i únava zraku ve školách při užívání dataprojektorů a interaktivních tabulí. Výbojka stárne, časem svítí méně, ale výměna je drahá. Při nízkém jasu se zatáhnou závěsy, žaluzie. Za šera si děti (studenti) často píší i poznámky.

Někdy může pomoci snížit namáhání očí i jen větší písmo na monitoru. Je také velmi důležité dopřát očím „akomodační“ přestávky, které spočívají v zaostření na vzdálené předměty, nejlépe pohledem z okna, do zeleně. V současné době se v některých kancelářích zřizují (nejen z estetických důvodů) koutky s vertikální zelenou stěnou osázenou rostlinami nebo se zde umísťují akvária.

Při práci na počítačích se soustředěnost člověka projevuje tím, že méně mrká. Při nedostatečné tvorbě nebo při nadměrném odpařování slz oči vysychají, což se projevuje pocity pálení, řezání, ale i zhoršeným viděním nebo bolestmi hlavy. Nejde však jen o diskomfort, slzný film se významně podílí na ochraně i výživě rohovky. V dlouhodobém horizontu, když problém není řešen, dochází k poškození povrchu očí a vidění. Na „suché oko“ pomohou oční kapky, tzv. umělé slzy.

Klimatizace je kromě možnosti vzniku teplotního šoku, nachlazení, bolestí hlavy a zatuhlého krku významný faktor, který zhoršuje tzv. syndrom suchého oka. Vysychání očí vlivem proudícího vzduchu a nízké vzdušné vlhkosti narůstá. Suché oko se však někdy paradoxně může projevovat i zvýšeným slzením. Jednotlivé složky slzného filmu jsou ale v nerovnováze, s přebytkem vodní složky, kdy je nižší viskozita. Tyto slzy rychle oschnou, a tudíž neplní svou přirozenou funkci.

Ještě hůře než klimatizace mohou působit různé ventilátory. Skutečná klimatizace na rozdíl od ventilátorů upravuje vzdušnou vlhkost (jinak jde jen o přívod teplotně upraveného vzduchu), avšak ani ventilátor, ani klimatizace by neměly foukat přímo na člověka. Zároveň je velmi důležité i při používání klimatizace občas vyvětrat a klimatizaci udržovat v čistotě. V opačném případě se stává zdrojem alergenů a infekce, uvnitř se může vyskytovat prach, roztoči, bakterie i plísně. Astmatici by ji proto raději neměli používat vůbec.

Nekvalitní spánek

Ne vždy je nespavost způsobena nemocemi, jako jsou bolesti kloubů, hyperplazie prostaty, syndrom neklidných nohou apod. Nejčastěji je vyvolávána všudypřítomným stresem. Poruchami spánku a nespavostí údajně trpí až 45 % populace.

Stres společně s nedostatkem spánku ovlivňuje kapacitu lidského mozku. Podle výzkumů spí dospělí v současnosti o hodinu a půl méně než naši předkové před 100 lety. Takové spánkové deficity mohou na těle i psychice napáchat nenapravitelné škody. Nekvalitní či nedostatečný spánek má vliv na regeneraci těla (včetně očí). Negativně ovlivňuje také paměť. Při dlouhodobém deficitu postupně může vzniknout úzkost a deprese.

Podle výzkumu univerzity v Tel Avivu z roku 2016 nedostatek spánku výrazně snižuje schopnost rozlišit, co je důležité a co ne. Nedostatek spánku může zhoršit i např. atopický ekzém. Vyčerpaný organismus požaduje větší množství tekutin, dále slaná a mastná jídla, popř. konzumaci cukrů. Spánkový deficit se projeví i zvýšenou hladinou hormonu ghrelinu, který dává mozku zprávu o pocitu hladu,...

Vliv podzimu a umělého osvětlení

S nástupem podzimu ubývá každý den denního světla až o čtyři minuty. Kvůli jeho úbytku jsou oči více namáhány a vystavovány umělému osvětlení. Lidé během podzimu více svítí i během dne, a proto by měli kvalitě osvětlení věnovat pozornost. Intenzita a délka světla je jeden z důležitých faktorů určující kvalitu spánku, a tím i psychickou nebo fyzickou kondici.

„Denní světlo je složeno ze sedmi základních barev, které se v průběhu dne různě mění. To umělé osvětlení nedokáže a zůstává po celý den stejné. Navíc je umělé světlo většinou tvořeno pouze ze tří barev - žluté, oranžové a červené. Ty stimulují lidský organismus a při dlouhodobém působení mají vliv především na psychiku. Nedostatek denního světla v kombinaci s nedostatečným či nekvalitním osvětlením má za následek zvýšené namáhání očí, bolesti hlavy a s tím spojenou únavu. Různé druhy světla mohou ovlivnit také zrak, záleží ale na intenzitě, délce expozice a typu světla. Mezi ty nejznámější patří modré světlo.

„Přemíra modrého světla, které vydávají zejména LCD displeje či zářivky, může zapříčinit nespavost, únavu, pomalejší či nedostatečné zaostřování či zarudnutí očí. Je to dáno tím, že modré světlo blokuje přirozené uvolňování melatoninu - hormonu spánku. Ten má vliv nejen na jeho kvalitu, ale i na krevní oběh, imunitu, psychiku či dokonce stárnutí. Zářivky jsou i nevhodně zvoleným zdrojem světla pro kanceláře, protože vyzařují příliš ostré světlo.

Většina chytrých telefonů je vybavena přisvětlovací LED baterkou. Ta slouží především k získání lepšího světla při fotografování. Lze jí využít i jako trvalejší zdroj světla - většina telefonů tak snadno zastoupí roli baterky.

„Světlo z LED baterky na telefonu není dostatečně silné na to, aby způsobilo trvalé poškození zraku při běžném používání. Riziko dopravní nehody je během zimy až patnáctkrát vyšší než v letním období. Tisíce řidičů pociťují zhoršení vidění při nedostatku světla, což může nepříznivě ovlivnit bezpečnost za volantem.

„Světla aut, zvláště dálková, mohou oslnit a způsobit chvilkovou ztrátu vidění, což může být při řízení nebezpečné. Podzim je ideálním obdobím pro světelné projekce. Brzy se stmívá, a tak pořádání takových akcí je možné už od odpoledních hodin, což láká větší množství návštěvníků.

„Delší vystavení oka laserovému paprsku může způsobit poškození sítnice a vést ke zhoršenému vidění. Časový interval záleží na tom, jaký má laser výkon a vlnovou délku. Například 5mW laserové ukazovátko může způsobit poškození sítnice po 10 sekundách upřeného pohledu bez mrkání. Člověk však mrká normálně asi 15x za minutu, což na ochranu očí stačí. Nebezpečné jsou laserové show zejména pro lidi s narušeným mrkacím reflexem a širšími zorničkami.

Bolest očí při svařování plyne z nedostatečné ochrany.

„I krátký pohled do intenzivního světla vzniklého při svařování z elektrického oblouku bez ochranných pomůcek může v některých případech zrak nezvratně poškodit. Nejčastěji ale hrozí zánět spojivky nebo rohovky.

Ergonomické pracoviště - pro zdraví vašich zaměstnanců

Obor ergonomie se zabývá lidskou prací a jejími zákonitostmi. Zabývá se otázkou výkonnosti zaměstnanců a také jejich hranicemi. Z hlediska ergonomického návrhu pracovního místa to znamená: Pracoviště, pracovní prostředky, pracovní systémy a okolí musí být přizpůsobeny požadavkům člověka - a je jedno, zda v kanceláři, v dílně nebo ve skladu.

Cílem ergonomického pracoviště je pokud možno maximální snížení fyzického a duševního zatížení. Zaměstnanci však mají mít současně možnost efektivně a bezchybně pracovat.

I když se nejdříve zřízení takového pracoviště zdá drahé, výsledkem je mnoho předností a v neposlední řadě také úspora nákladů. Klesá nebezpečí nehod a nemocí z povolání. Díky tomu se trvale snižuje počet dnů absence zaměstnanců.

tags: #stanoviste #denniho #ostreni #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Princip ekologických mycích stolů
• Emise odpadních vod v ČR
• Zelený koš na tříděný odpad – recenze
• Základní parametry EZ
• Ekologie v Česku