Ohrožené druhy: Alarmující úbytek biodiverzity a snahy o záchranu

Biodiverzita, neboli rozmanitost ekosystémů, je v mezinárodní politice často skloňovaným pojmem. Ohrožení se ovšem netýká jen velkých savců. S velkými problémy se potýkají populace korálů, ohrožení obojživelníků se také neustále zvyšuje.

Hodnota biodiverzity

Ptáte se, proč vůbec máme biodiverzitu chránit? Protože má pro lidstvo velkou hodnotu. A to jak užitnou, tak tou neužitnou.

• Užitná hodnota: lze zařadit vše, co přímo nebo nepřímo spotřebováváme, genetická rozmanitost je hodnotná pro zemědělství nebo farmacii. Biodiverzita je významná i pro turismus a rekreaci.
• Nepřímá užitná hodnota: rozumí se využívání funkcí jednotlivých ekosystémů. Lesy a močály nás chrání před povodněmi. V neposlední řadě nám vytváří kyslík a naše planeta je tak díky nim obyvatelná.
• Neužitná hodnota: je o něco více abstraktní a vzdálená, ale přesto není nevýznamná. Jde o tzv. opční hodnotu. Biodiverzitu je dobré zachovávat již jen z důvodu, že nevíme, kdy se nám bude hodit.

Problém je, že často lidé, kteří žijí v oblastech s vysokou biodiverzitou, jí nepřisuzují vysokou hodnotu, zatímco lidé z méně rozmanitých ekosystémů si jí cení více.

Úbytek hmyzu

Podle odborníků biomasa hmyzu třikrát převažuje tu lidskou. Popsali jsme jeden milion druhů, přičemž se odhaduje, že dalších pět až sedm milionů popsaných není. I přes takto obrovská čísla však biologové, ale vlastně i laici zaznamenali, že v posledních letech určitých druhů výrazně ubylo.

V podmínkách střední Evropy má největší problém hmyz, který je vázán na tradiční obhospodařovanou krajinu. To znamená malé louky a pole, oddělené remízky, kde je nízká míra mechanizace.

Čtěte také: Jak předcházet vyhoření?

Studie na sarančatech například zjistily, že 40 % jich je zabito jen rotační sekačkou a dalších 40 % uhyne při balíkování sena. Takže jedním zásahem odebereme 80 % ze skupiny relativně velkého hmyzu, který slouží jako potrava řadě druhů ptáků. Podobné je to i u opylovačů, kteří jsou vázáni na kvetoucí rostliny.

Dopady úbytku hmyzu

Když nám z řetězce vypadnou určité prvky, ty ostatní zůstanou neregulované. Takže se nám mohou přemnožit druhy škůdců, o kterých jsme ani nevěděli, že mohou škodit.

Poslední článek v časopise Biological Conversation shrnuje několik set studií na toto téma a jako hlavní globální příčinu uvádí intenzivní zemědělství a změnu přírodní půdy na půdu zemědělskou. V monokulturách, jako je třeba řepka nebo v tropech palma olejná, žije totiž strašně málo zvířat.

Další věc je rybníkářství. Druhá věc je používání chemie na polích. Zjistilo se, že třeba široce diskutovaný glyfosfát, který byl dříve považován za téměř bezpečný, je možná karcinogenní. Navíc výrazně snižuje efektivitu rozmnožování řady druhů hmyzu. Třetí globální příčinou jsou biologické invaze. Problém kvůli tomu mají například horští čmeláci, protože s růstem průměrné teploty se na horách posunují vegetační pásy.

V současnosti se také hodně mluví o elektromagnetickém vlnění a zavedení výkonnějších sítí 5G. Je potřeba si říct, že my toho o elektromagnetismu víme opravdu málo, což může být velký problém. A je evidentní, že zvířata ho vnímají.

Čtěte také: Charakteristika Výbojů v Elektrotechnice

Ochrana hmyzu a obnova krajiny

Ale když už máte větší zahradu, můžete její část obhospodařovat jinak. Například udělat tůň s vodou, kde nebudou ryby. Kdo má sady, může o ně pečovat extenzivně, to znamená zařídit, aby kosení neprobíhalo v jednu chvíli. I zahrady lze sekat postupně, a když vidíme, že tam něco kvete, nechat to dokvést. Nebo můžeme mít kompost, nechat na zahradě dožít staré stromy.

V Čechách máme shodou okolností největší půdní plochy v Evropě, takže diverzita je velmi nízká. Proto bychom měli hospodářům a zemědělcům jako krajinotvorcům vysvětlit, že pokud nechají část půdy ladem, nebo ji budou alespoň více diverzifikovat, bude jim na oplátku poskytovat služby v podobě opylovačů, dekompozitorů, tedy rozkladačů, i predátorů.

Ohrožené včely

Divoké populace včely medonosné (Apis mellifera) byly poprvé oficiálně zařazeny mezi ohrožené druhy v rámci Evropské unie. Jde o historický okamžik - druh, který lidé tisíce let domestikovali, je nyní v divočině na ústupu.

Odhadovaný populační pokles divokých včel činí 56 procent za dekádu. To znamená, že více než polovina divokých včelích kolonií v Evropě zmizí každých deset let. V šesti ze sedmi zkoumaných zemí představují populace divokých včel demografické propady.

Nová data naznačují, že divoké kolonie včel medonosných tvoří jednu šestinu až jednu pětinu celkové evropské populace včel. A právě tyto kolonie jsou nyní v ohrožení.

Čtěte také: Hrozba eroze půdy

Význam divokých včel

Divoké včely potřebují ochranu ne proto, že by jejich vymření znamenalo konec lidstva, ale proto, že představují genetický rezervoár, ekologickou stabilitu a ekonomickou hodnotu, kterou si nemůžeme dovolit ztratit.

Populace přežívající v divočině jsou ty, které přirozeně vyvinuly schopnost vyrovnat se s parazity, nemocemi a dalšími drsnými podmínkami, které mohou devastovat spravované úly. Představují životně důležitý genetický rezervoár, který by mohl pomoci učinit jak divoké, tak spravované včely odolnějšími vůči budoucím hrozbám.

Polák velký - pták roku 2023

Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého. Podle České ornitologické společnosti (ČOS) se populace poláků v Česku za posledních 30 let snížila o třetinu a z nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh.

Polák velký je vrubozobý pták, který k životu potřebuje rozmanité mokřady s ostrůvky a rákosinami. "Takových je ale v Česku už jen minimum. Polák proto hnízdí na rybnících, kde se ale potýká s problémy. Kromě neutěšeného stavu rybniční krajiny musí od září do listopadu čelit lovcům. Ačkoliv je polák od roku 2015 celosvětově ohroženým druhem, v Česku stále patří mezi lovnou zvěř, což je nepřijatelné," uvedli ornitologové.

Úspěchem podle ornitologů je, že vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Milion vodních ptáků v Evropě totiž každoročně hynulo na otravu olovem poté, co při sběru potravy spolykali olověné broky.

Michal Horáček a "Ohrožený druh"

Textař Michal Horáček natočil album Ohrožený druh, na němž zpívají jeho písně výhradně ženy! Tím ohroženým druhem můžou být ženy a dívky, které jsem na desce shromáždil. Jsou vesměs málo známé, nebo úplně neznámé veřejnosti.

Rozkrývají nám svět zajímavější a barevnější, než je obvyklé v takzvané mediální sféře, ze které slyšíme pořád stejné hlasy. Ony jsou ohrožené, přestože jsou příliš dobré.

Horáček k výběru interpretů: Vzniklo to tak, že jsem dával dohromady písničky, a pak jsem pro ně hledal interpretky. Najednou se mi začalo jevit, že, člověk by řekl outsideři, který jsem povolal… mě ony samy svými výkony a přístupem přesvědčily, že je něco spojuje.

tags: #ony #jsou #ohroženy #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost a elektronika
• Recept na Vánoční Modelínu
• Průmyslová ekologie a vodní toky
• Ekologické studie T. Horkého
• Využití aktivních přírodních látek