Sanace Starých Ekologických Zátěží v České Republice

Za starou ekologickou zátěž se považuje závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci lze považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Stará zátěž není legislativně definovaný pojem, především zákon č. 01. 01. Posuzování a nápravu zátěže s ohledem na předpokládané využití území limituje daný limit. V případě objevení staré zátěže je nutné projednání sanace v lokalitě s ohledem na orgány životního prostředí.

Staré ekologické zátěže byly způsobeny výlučně lidskou činností, jako je například průmyslová a chemická výroba nebo těžební a důlní činnost. Tyto ekologické škody vznikaly především do roku 1990 nevhodným nakládáním s rizikovými látkami a nevhodnou invazivní důlní činností. Následkem mnohaleté nedostatečné zabezpečenosti technologií, nesprávné manipulace s nebezpečnými látkami, absence opatření pro nakládání s odpady nebo i následkem havárií ve starých provozovnách došlo k nahromadění vysokých koncentrací rizikových kontaminantů, které působí toxicky přímo ve starých budovách výrobních podniků, v okolní půdě, horninovém prostředí a v povrchových a podzemních vodách.

Dosah škod je ovšem dalekosáhlý a má vliv na další složky životního prostředí, včetně významného dopadu na všechny ekosystémy v zasažené oblasti. Procesy odstraňování starých ekologických zátěží se týkají především kontaminovaných míst jako jsou skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Veškeré tyto nebezpečné lokality jsou zastřešeny v celostátní databázi "Národní inventarizace kontaminovaných míst".

Odstranění Ekologické Zátěže

Skládky z období před rokem 1992 (před nabytím účinnosti zákona o odpadech) nemají v naprosté většině technické zabezpečení, které by odpovídalo současným požadavkům, a v mnoha případech zůstávají zdrojem ohrožení zejména jakosti podzemních vod. Standardním a efektivním řešením je zamezení vstupu vod do skládky a její uzavření v kombinaci s vhodným tvarováním povrchu pro rychlé odvedení srážek, popřípadě s doplněním o příkopy nebo hráze. Nevyzněla-li u staré skládky ještě tvorba skládkových plynů, musí být vyřešeno jejich odvádění, aby nemohlo dojít k narušení těsnící funkce překrytu nebo k nekontrolované migraci plynů do okolí.

Překryt lze realizačně slučovat s rekultivací. Svrchní rekultivační vrstva chrání těsnící složku překrytu před poškozením. Sanace starých skládek s cílem zlepšení, resp. zachování kvality podzemních a povrchových vod je veřejným zájmem. Ve většině případů se hradí z veřejných prostředků, protože v našem právním prostředí není vymahatelná po soukromých subjektech.

Čtěte také: Stará Skládka: Zapomenutá historie Hořovicka

Nelegální ukládkou odpadů na nezabezpečených místech vznikají ekologické zátěže a černé skládky. Z vodohospodářského hlediska jsou enormním rizikem průsaky znečištěných skládkových vod do podloží a do podzemních vod. Rozsah kontaminací zasaženého území se může časem za určitých okolností i zvětšovat, konečným znečištěním mohou být zasaženy i vody povrchové. Úklidem černých skládek se zamezí riziku znečištění podzemních vod, odstraní se i možné hygienické problémy a zvýší se hodnota lokality nejen z estetického hlediska.

SEZ (stará ekologická zátěž)„Co se týče definice SEZ, zákonná definice neexistuje, nejkomplexněji je definována pro potřeby Operačního programu Životní prostředí,“ uvádí Richard Přibyl, vedoucí oddělení sanace, odbor environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ), Ministerstvo životního prostředí.SEZ = závažná kontaminace podzemních či povrchových vod, zemin nebo stavebních konstrukcí, která znamená významné riziko pro lidské zdraví nebo složky životního prostředí a současně původce kontaminace neexistuje nebo není znám.

Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru - může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika.

Financování Sanací

Na odstranění SEZ existuje řada programů, nejrozsáhlejší je v rámci privatizace, kdy součástí procesu byl i tzv. ekologický audit a stát se pak zavázal v tzv. ekologické smlouvě hradit náklady související s odstraňováním SEZ. Nyní toto zabezpečuje Ministerstvo financí, MŽP vykonává funkci garanta.

„Tam, kde neexistuje ekologická smlouva, lze v některých případech použít Operační program Životní prostředí, popřípadě Národní program Životní prostředí,“ zmiňuje možnosti Richard Přibyl.

Čtěte také: Podmínky ekologické daně pro stará auta

Mezi MF (dříve FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad.

Systém Evidence Kontaminovaných Míst (SEKM)

Nejdůležitějším zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. o kontaminovaných místech obecně je databáze Systém evidence kontaminovaných míst. SEKM znamená „Systém evidence kontaminovaných míst“ a jedná se o systém zřízený Ministerstvem životního prostředí ČR pro evidenci, sledování a posuzování priorit kontaminovaných resp.

Příklady Sanací Starých Ekologických Zátěží

Níže jsou uvedeny příklady projektů sanace starých ekologických zátěží, které probíhají nebo proběhly v různých lokalitách:

• Otvovice: Sanace staré ekologické zátěže na lokalitě bývalé sklárny v centru obce Otvovice na levém břehu Zákolanského potoka. Odpady a zeminy kontaminované polyaromatickými uhlovodíky, ropnými látkami a arsenem představují zdravotní rizika a ohrožují podzemní a povrchové vody. V rámci sanace dojde k vymístění odpadů a kontaminovaných zemin a k jejich odstranění na externím zařízení.
• Rybník Obecník: Sanace staré ekologické zátěže na lokalitě rybník Obecník na p.č.218 a p.č.219 v k.ú.Nové Vsi u Nového Města na Moravě. Odtěžením kontaminovaného sedimentu bude lokalita splňovat vybrané limity dle vyhlášky č. 387/2016 Sb.: Uhlovodíky C10-C40 ? 300 mg/kg; Zinek 600 mg/kg; Kadmium 2,5 mg/kg. V současné době je sediment kontaminovaný ropnými látkami v rozmezí 556 mg/kg až 3 357 mg/kg v množství cca 1 837 tun.
• Kovoplast (Základní škola F. Palackého): Provedení nápravných opatření v areálu bývalého podniku Kovoplast a v prostoru zahrady základní školy F. Palackého s cílem odstranit ohniska kontaminace a snížit kontaminaci v podzemní vodě tak, aby nedocházelo k emisím do životního prostředí. Navržené sanační zásahy vycházejí z Aktualizované analýzy rizika (2015).
• GALČEK, spol.: Sanace staré ekologické zátěže v areálu GALČEK, spol. s r.o.
• EURO-Šarm (Plzeň): Realizace nápravných opatření v jižní části skladu společnosti EURO-Šarm v Plzni.
• KORTAN spol.: Odstranění staré ekologické zátěže v areálu firmy KORTAN. Areál je kontaminován Cr6+, který byl využíván pro výrobu chromitých solí. Nevhodnou manipulací s těmito látkami zde vznikly ohniska kontaminovaných zemin a stavebních konstrukcí, ze kterých se Cr6+ dále šířil do podzemních vod. Lokalita je uvedena v databázi SEKM, priorita A3.3.- nutnost bezodkladného nápravného opatření.
• Overlack (Euro - Šarm), Plzeň: Sanace areálu společnosti Overlack (Euro - Šarm), který se nachází na pozemku v jihovýchodní části města Plzně, v městské části Slovany. Jedná se o areál bývalé společnosti Chema. Bylo zde mimo jiné stáčiště chlorovaných uhlovodíků. Realizace projektu vychází ze zpracované analýzy rizik (Holeček 2010).
• Dubí u Kladna (bývalá koksovna): Provedení opatření vedoucích k nápravě závadného stavu a jeho rizik na životní prostředí na lokalitě bývalé koksovny v průmyslové zóně Dubí v Kladně. Projekt se konkrétně týká analýzou rizik vytipovaných ohnisek kontaminace, tedy lokalit benzolky a amoniačky.
• Srní u České Lípy: Sanace staré ekologické zátěže tvořené kontaminovaným horninovým prostředím a kontaminovanou podzemní vodou v Srní u České Lípy. Sanace spočívá v odtěžení kontaminovaných zemin, jejich dekontaminaci na bioaugmentační ploše na stanovené sanační limity a jejich zpětnému uložení do výkopu. Sanace podzemních vod bude spočívat v in situ zásahu za použití vybraných oxidačních činidel.

Ve Zlínském kraji se nachází řada starých menších ekologických zátěží, které kraj musí v nejbližší době vyřešit. Většinou jde o skládky odpadů nebo pozůstatky po činnosti armády. Jejich odstranění přijde na desítky milionů korun. Zlínský kraj se proto snaží získat peníze i z jiných zdrojů.

Nicméně podle vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje Alana Urce je řada lokalit, které si pozornost zaslouží. Menší ekologické zátěže v regionu jsou většinou bývalými skládkami komunálního či stavebního odpadu.

Čtěte také: Stará Boleslav: Velitelské Stanoviště

V poslední době se i díky evropským penězům podařilo rekultivovat například skládku v Chropyni, v Zašové, v Bystřičce, ve Zdounkách. Připravena je sanace skládky ve Valašském Meziříčí - Hrachovci, Boršicích u Blatnice, Kostelci u Holešova či ve Velkých Karlovicích.

Zkušenosti ze sanace skládky za výrobnou lepidel v a. s. TOMA, Otrokovice

Sanační zásah k odstranění staré ekologické zátěže v prostoru skládky za výrobnou lepidel v areálu TOMA, a. s., Otrokovice byl realizován v rámci programu Fondu národního majetku ČR řešícího ekologické závazky při privatizaci. Stará ekologická zátěž nezajištěné skládky odpadů byla umístěna za výrobnou lepidel v areálu společnosti TOMA, a. s., který se nachází v průmyslové zóně při severním okraji města Otrokovice. Prostor bývalé skládky je součástí PHO 2.

Skládka o celkovém objemu přibližně 110 500 m3 se nacházela na ploše asi 3 ha. Zhruba 56 % z celkového objemu skládky zaujímala vrstva směsného kontaminovaného odpadu (odpad kategorie O), tvořeného směsí zbytků kůže, plastů, papíru, hadrů apod. Průsakové vody ze skládky, s obsahy zejména chloridů v koncentracích až 24 000 mg.l-1 a s CHSKCr až 13 000 mg.l-1, prokazatelně kontaminovaly zeminy v přímém podloží a povrchovou vodu v bezprostředním okolí skládky. Vzorky podzemních vod odebrané z vrtů v okolí skládky po směru proudění obsahovaly jednoznačně kontaminující koncentrace v parametrech Cl-, NH4+ a CHSKCr. Skládka byla z hlediska přírodních poměrů umístěna v bývalém meandru řeky Moravy na kvartérních sedimentech holocenního a pleistocenního stáří.

S ohledem na nápravná opatření, uložená Českou inspekcí životního prostředí, přicházela pro realizaci v úvahu pouze technologie sanace vymístěním zdroje kontaminace s následným řešením off-site. Zbylé druhy odpadů byly na lokalitě recyklovány separací při odtěžování, mechanickým tříděním a drcením a posléze byly využity převážně k rekultivaci vytěžených prostor. Odseparované betonové bloky a panely o hmotnosti kolem 2500 tun byly recyklovány drcením přímo na lokalitě a vzniklý materiál byl využit k další stavební činnosti.

Nedílnou součástí sanace bylo zneškodnění průsakových vod skládky a ochrana podzemních vod před jejich další kontaminací, které byly řešeny separovaným čerpáním kontaminovaných vod z prostoru skládky a podloží s následným čistěním na průmyslové ČOV areálu. Prováděcí projekt sanačního zásahu musel být několikrát změněn a doplněn po zjištění nových skutečností i v důsledku extrémních klimatických podmínek v období provádění zemních prací.

Odstraněním staré ekologické zátěže za výrobnou lepidel v areálu TOMA, a. s., bylo výrazně sníženo možné riziko ohrožení zdrojů pitné vody jímacích území Tlumačov a Kaplička. Aquatest - Stavební geologie, a.

tags: #stara #skladka #odpadu #zatez #sanace

Oblíbené příspěvky:

• Diagnostika vozidel s Delphi DS150
• Průvodce přežitím v přírodě
• Dopad produktů hoření na ovzduší
• Odpad pod dřez s pračkovým vývodem: Průvodce výběrem
• Třídění odpadu v rohové skříňce