Článek se inspiruje knihou Lukáše Kvasniaka „Čisté nebe nad Československem“, která pojednává o protiletadlovém raketovém vojsku Československa a zabývá se tématem, které patřilo k nejutajovanějším v rámci Československé lidové armády (ČSLA).
Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se ukázalo, že protiletadlové dělostřelecké jednotky už nestačí, a na scénu vstoupili „rakeťáci“.
V okolí důležitých měst, jako jsou Praha, Brno, Ostrava a Bratislava, vznikl systém raketových základen, doplněný linií základen v západních Čechách.
První jednotky obdržely protiletadlové raketové komplety SA-75 Dvina, později přibyly PLRK S-75M Volchov, S-125 Něva a S-200 Vega.
V devadesátých letech měl dorazit PLRK S-300, ale obdrželi jsme pouze jeden komplet, který po rozdělení federace získalo Slovensko.
Čtěte také: K-116 v Prokopském údolí: Historický pohled
Během devadesátých let došlo ke zrušení většiny českých raketových jednotek protivzdušné obrany státu (PVOS), přestože se na ně nevztahovaly odzbrojovací limity Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE).
Po roce 2004 Armáda České republiky nepoužívala žádnou z původních základen a protiletadlové raketové vojsko v ní představuje pouze 25. protiletadlový raketový pluk „Tobrucký“ ve Strakonicích.
Na Slovensku zrušili základny PVOS v letech 2000 a 2001.
Od roku 1961 byla pro ochranu vzdušného prostoru hlavního města vyhrazena 71. protiletadlová raketová brigáda. Obrana se vyvíjela v několika krocích: nejdříve byly postaveny čtyři obranné jednotky na západě města a pak další čtyři na východě. Později přibylo dalších osm jednotek, které Prahu obklopily druhým kruhem obrany. Posledními byly tři jednotky skupiny Vega a jedna jednotka vybavená systémem S-300.
V roce 1985 se velitelství přesunulo mimo Prahu, do Drnova. V roce 1994 se jednotka změnila na 41. brigádu a fungovala do roku 1999. Od roku 2000 do 2003 chránila město 441. protiletadlová skupina se sídlem v Dobříši.
Čtěte také: Význam velitelského stanoviště CO
| Útvar | Dislokace | Umístění stanoviště | Souřadnice stanoviště | Doba existence | Výzbroj | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. protiletadlový raketový oddíl | Přestavlky u Roudnice | Nížebohy | 50°23′42″ s. š., 14°11′9,6″ v. d. | 1959?-1993? | do 1965 SA-75 Dvina, od 1965 S-75M Volchov | |
| 2. protiletadlový raketový oddíl | Kačice u Kladna | Nová Studnice | 50°10′30″ s. š., 13°58′19,2″ v. d. | 1959?-1990? | do 1965 SA-75 Dvina, od 1965 S-75M Volchov | |
| 20. protiletadlový raketový oddíl | Kačice | Nová Studnice | 50°10′30″ s. š., 13°58′19,2″ v. d. | 1990-1992 | S-300 |
Sloužil jsem na Vlkavě v letech 1974 až 1976, ozve se někdo? Zdravím, ve Vlkavě jsem sloužil v letech 1975 - 1977, tebe jsem určitě zažil, jméno si pamatuji. Pavol Michálek.
Čas 1965-1967.Velitel pplk. Kratochvíl. Zkrátka ještě před rokem 1968. Kasárna ještě neopotřebovaná. Nádherná služba. Žádné mazáctví. Parta byla super. vzpomínám na Milana Reha, Jiřího Rejla, Luboše Čermáka, Luboše Povolného, Karla Svejkovského, Václava Moulise, Vojtu Hadrouška, Milana Costenára.
Sloužil jsem tam 1981 - 83. Tenkrát se to stavělo. Vzbouřili jsme se kvůli nelidským podmínkám a vyhrožovali nám příjezdem vyzbrojený jednotky ze Slaného. Poté co jsme to ignorovali, přiletěl ruskej maršál s generálporučíkem Prelcem a oznámili nám, že nás postřílí rusové.
Sloužil jsem na Vidouli v letech 1977-79 a už tehdy se mluvilo o novém VS které by mělo být někde u Slaného, ale kdy bude hotové to nevěděli ani operáci ač k tomu měli určitě blíže než my spojaři.
Sloužil som socialistickej vlasti v 12. plro Velké Přílepy, v rokoch 1987-89, povolávací rozkaz som dostal práve na Drnov.. Dodnes si živo spomínam, ako to tam vtedy prebiehalo, "když mně brali za vojáčka.." a ako na mňa zapôsobila hrozivá silueta obrovského areálu s množstvom radarových antén na vrchole pahorku nad areálom kasární..
Čtěte také: Více o zodolněných velitelských stanovištích
tags: #velitelské #stanoviste #Stará #Boleslav #historie