Stará Ekologická Zátěž (SEZ): Co to je a jak se řeší?

V současné době pojem stará ekologická zátěž (SEZ) nabývá pozornosti. Tento trend z velké části způsobují masová informační a komunikační média, která ovšem veřejnosti poskytnou pouze část informací. Správnější označení má ovšem znít staré environmentální zátěže, a někteří odborníci mu dávají přednost. Ale termín "ekologické" se vžil tak, že se objevuje i v závazných právních předpisech.

Kontaminovaná místa a tzv. staré ekologické zátěže jsou jedním z velkých problémů, které MŽP řeší. Látky vytvořené člověkem, které způsobují tzv. antropogenní znečištění, lze již dnes nalézt prakticky na jakémkoliv místě planety a to přesto, že lidstvo vyvíjí velkou snahu o omezení úniku znečištění do životního prostředí.

Definice a charakteristika SEZ

Základní vymezení problematiky starých ekologických zátěží je nezbytné. Dle MŽP je definice SEZ: ,,závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.).

Richard Přibyl, vedoucí oddělení sanace, odbor environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ), Ministerstvo životního prostředí uvádí: „Co se týče definice SEZ, zákonná definice neexistuje, nejkomplexněji je definována pro potřeby Operačního programu Životní prostředí.“

Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které v minulosti došlo nevhodným nakládáním s rizikovými látkami, jako např. ropnými látkami, pesticidy, polychlorovanými bifenyly, chlorovanými a aromatickými uhlovodíky, těžkými kovy apod. Zjištěná kontaminace je obvykle považována za starou ekologickou zátěž, pokud vznikla před privatizací nebo původce kontaminace neexistuje či není znám.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Oč se jedná? Někdejší průmyslová i jiná činnost (například vojenské objekty) po sobě zanechala nesmazatelné a obvykle jen náročně odstranitelné stopy v podobě znečištění různých složek životního prostředí. Nejrizikovější je znečištění půdního, resp. Nejde tedy o produkt současných činností ani současných havarijních stavů. Vesměs jsou to pozůstatky z doby, která vlivům na životní prostředí věnovala pozornost jen okrajově nebo vůbec ne, tzn. zhruba do konce 80. Záleží samozřejmě na koncentraci daných látek v prostředí. Například ropným produktům ve stopovém množství se dnes téměř nevyhneme.

Příklady kontaminovaných míst

Tato místa nejčastěji kdysi sloužila jako skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpečných látek, vojenské základny. Může se ale jednat i o území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů.

Právní a institucionální rámec

V současné době neexistuje žádný zákon, který by upravoval striktně problematiku SEZ. Částečně se tento problém řeší v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, § 42. Další zmínka je v zákoně č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v platném znění, § 6a. Při samotném odstraňování (sanaci) SEZ hrají roli další zákony (zákon o odpadech, stavební zákon a další).

Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ve věcech životního prostředí. SEZ se věnuje speciální oddělení sanace odboru environmentálních rizik a ekologických škod zabývající se procesním řízením v rámci odstraňování SEZ.

Neziskové organizace (např.: Arnika, Greenpeace) se také zabývají problematikou SEZ. Nejenom že upozorňují na problémy, ale snaží se i aktivně prosazovat jejich řešení a následná nápravná opatření. Specializované podnikatelské subjekty (např.: Marius Pedersen a.s., SUEZ Využití zdrojů a.s.) zabývající se sanací tvoří další článek řešení problematiky SEZ.

Čtěte také: Jak na ucpaný odpad ve staré budově

Odstranění a sanace SEZ

„Co se týče nálezu SEZ, je nutné znát rozsah a hlavně původce. Proto je třeba v první fázi realizovat Analýzu rizika, která ohodnotí míru rizika vyplývající ze zátěže a navrhne opatření. Na odstranění SEZ existuje řada programů, nejrozsáhlejší je v rámci privatizace, kdy součástí procesu byl i tzv. ekologický audit a stát se pak zavázal v tzv. ekologické smlouvě hradit náklady související s odstraňováním SEZ. Nyní toto zabezpečuje Ministerstvo financí, MŽP vykonává funkci garanta,“ vysvětluje Richard Přibyl.

Ekologické smlouvy

Mezi MF (dříve FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad.

„Tam, kde neexistuje ekologická smlouva, lze v některých případech použít Operační program Životní prostředí, popřípadě Národní program Životní prostředí,“ zmiňuje možnosti Richard Přibyl.

Sanační technologie

Počátečním stupněm znalostí o starých ekologických zátěžích (i z hlediska historického vývoje) je ekologický audit, který pořizovali nabyvatelé v rámci privatizace průmyslových objektů. Ten určoval, zda je v privatizovaném podniku SEZ přítomna, jakého je druhu a jaké velikosti a intenzity. Podrobnější údaje poskytuje analýza rizika, zpracovaná už na základě cíleného průzkumu, která má vyhodnotit škodlivost zátěže, riziko jejího šíření a stanovit nejvyšší přípustné koncentrace kontaminantů v daném prostředí.

Nastupuje stádium sanace, jemuž může předcházet ještě další podrobný průzkum a poté je zvolena optimální sanační technologie. Po ukončení sanace ještě následuje postsanační monitoring, který ověřuje trvalé vyčištění lokality. Sanačních technologií je celá řada, ne všechny se ovšem v našich podmínkách stejně uplatní.

Čtěte také: Staré jahody

• Při sanaci půd a horninového prostředí: odtěžení kontaminovaných vrstev a zasypání inertním materiálem. Kontaminovaný materiál se pak může na povrchu dále čistit (např.
• Při sanaci podzemních vod: sanační čerpání, při němž se čerpaná voda různým způsobem čistí na povrchu (gravitační separací, stripováním, na aktivních filtrech apod.) a již jako nezávadná vypouští zpět do horninového prostředí, popř.

Z pokročilých sanačních technologií se preferují tzv. metody in situ. Spočívají v tom, že se aktivní chemická látka aplikuje přímo do horninového prostředí a podzemní vody, kde reaguje s kontaminantem za vzniku neškodných sloučenin. Nejběžnější je chemická oxidace s obvyklým využitím manganistanu draselného nebo směsí peroxidu vodíku (Fentonovo činidlo), popř. reduktivní metody s převažující aplikací kyseliny mléčné.

Jsou ovšem i případy, kdy je výhodnější kontaminovaný prostor nečistit, ale jen izolovat od okolí nebo stabilizovat na místě. Přicházejí ke slovu techniky enkapsulace (zapouzdření) nebo solidifikace (zpevnění). Hlavně z pohledu dočišťování zbytků znečištění je pak perspektivní přirozená nebo podporovaná atenuace, tzn.

Informační zdroje a evidence

Nejdůležitějším zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. o kontaminovaných místech obecně je databáze Systém evidence kontaminovaných míst. Jedná se o veřejně přístupnou databázi.

Existuje několik informačních portálů/serverů, které nám mohou poskytnout bližší informace, především jsou to mapové podklady, případně seznamy apod. Jedním z takových je Národní inventarizace kontaminovaných míst - mapová aplikace, která poskytuje zobrazení kontaminovaných míst v rámci ČR. Na tuto aplikaci navazuje Systém evidence kontaminovaných míst - databáze kontaminovaných míst i s podrobným popisem (lokalita, způsob využití, rizika, sanace, stav řešení a další). Další možností jsou informační stránky krajů, které mnohdy poskytují ucelené mapové podklady a zaměřují se na svoje územní v rámci SEZ.

Operační program Životní prostředí a další možnosti financování

V rámci Operačního programu životního prostředí v současném programovém období (2014-2020) se týká problematiky SEZ -> prioritní osa 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika -> 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže -> podpora se týká různých aktivit (např. analýza rizik, sanace, inventarizace), je však nezbytné sledovat stav (datum) příjmu žádostí u jednotlivých výzev a včasně reagovat v případě zájmu. Příjemci takové podpory mohou být z řad podnikatelských subjektů, neziskových organizací nebo třeba obce a kraje.

Kromě výše uvedeného je možnost využití také Národního programu životního prostředí. Aktuálně je platná výzva č. 6/2016: Odstraňování nelegálních skladů odpadů a sanace havarijních stavů. Prioritní oblast 3. odpady, staré zátěže, environmentální rizika. Mezi podporované aktivity patří: sanace havarijních stavů, sanace SEZ, odstraňování nelegálních skladů odpadů.

OEREŠ a jeho činnost

Činnost oddělení sanace odboru environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ) je primárně zaměřena na řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží, nicméně zasahuje i do dalších oblastí s touto problematikou spojených jen částečně.

Nejdůležitějšími z nich jsou role odborného garanta v procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a kompletní řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých pobytem sovětské armády na našem území.

Nedílnou součástí hlavní činnosti odboru je také metodická a odborná pomoc krajským úřadům, které řeší problematiku odstraňování starých ekologických zátěží pomocí odst. 4, § 42 zákona o vodách. Významnou pomocí krajským, ale i dalším úřadům, je v tomto směru Operační program Životní prostředí a dále i Národní program životního prostředí. V neposlední řadě nelze zapomenout ani na účast zástupců odboru v meziresortních komisích, které řeší revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin.

V rámci příslušné kapitoly státního rozpočtu řešíme také ekologické škody způsobené činností Sovětské armády během okupace v letech 1968-1991. Dohlížíme také na plnění povinností vyplývajících ze zákona o předcházení ekologické újmě a závazků plynoucích z Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy , Rotterdamské úmluvy a Minamatské úmluvy a účastníme se meziresortních komisí, které řeší revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin.

Jsme také odborným garantem výzkumu a vývoje zaměřeného na průzkum a sanace kontaminovaných lokalit (Program pro život TAČR).

Pozice odborného garanta, kterou zastává odbor environmentálních rizik a ekologických škod zahrnuje samozřejmě tvorbu strategických dokumentů a metodik, meziresortní a mezinárodní spolupráci a správu databáze kontaminovaných míst (SEKM). Největším dílem jsou odborní pracovníci OEREŠ vytížení aktivní účastí na řešení konkrétních projektů průzkumů či sanací kontaminovaných lokalit. V rámci těchto činností konzultují s vlastníky a uživateli stav potenciálních kontaminovaných lokalit, ideová řešení konkrétních projektů, oponují a schvalují projektové a realizační dokumentace, a jejich metodické změny.

Průzkumné a sanační práce na podezřelých a rizikových kontaminovaných lokalitách musejí vždy provádět odborníci s oprávněním MŽP v oborech Sanační geologie a Hydrogeologie, jejichž seznam naleznete níže ve formátu XLS. Komplexní služby pak poskytují sanační společnosti.

SEZ a územní plánování

Zvláštní kapitolu představují SEZ z pohledu územního plánování, procesu EIA apod. Jde vždy o faktor, jemuž je nutno věnovat zvláštní pozornost a zvláštní přístup. Mohou být pochopitelně věcným břemenem, snižovat ceny pozemků a často i komplikovat projekční práce.

tags: #stare #ekologicky #zatez #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Léčivá síla bylin
• Typy kontejnerů na plasty
• Pozorování přírody s dětmi
• Likvidace aut v Mariánských Lázních
• Skladba suti při rekonstrukci v Sušici