Povinnosti starosty obce Modrava v ochraně přírody

Šumava, domov mnoha lidí, je kulturní krajinou s bohatou historií. Jak uvádí ředitel NP Šumava Jan Stráský: "Tento park je kulturní krajinou a domovem mnoha lidí a je jen historickým důvodem, že jich tu nežije mnohem více."

Postoj obyvatel Šumavy a starosty Modravy

Heslo "Šumava patří nejen broukům, ale i lidem" vystihuje postoj starosty Modravy Antonína Schuberta, který zval na setkání obyvatel šumavských obcí. Podle něj ekologičtí aktivisté, kteří v šumavských lesích protestují proti kácení, zcela vymazali z mapy Šumavy její obyvatele. Starostové většinou podporují těžbu stromů napadených kůrovcem, protože věří, že tím zajistí, aby byla Šumava nadále zelená.

Pochod na podporu kácení

Asi 200 obyvatel Šumavy se zúčastnilo pochodu na podporu současného vedení správy parku a kácení v lesích na Ptačím potoce. Pochod vyrazil z obce Modrava a směřoval na místo, kde se kácí. Cílem akce byla podpora dřevorubců a policistů v jejich práci. Aktivisté podle Schuberta problémům Šumavy vůbec nerozumí a neznají problémy zdejší přírody, protože tam nežijí ani tam nevyrostli.

Výzva politikům

Svaz šumavských obcí zveřejnil výzvu politikům, aby na Šumavě skončili s "nebezpečným přírodovědným experimentem". Dvaadvacet šumavských obcí odeslalo dopis politikům a úřadům s výzvou, aby zajistili ukončení "nebezpečného přírodovědného experimentu". Pokud se nebudou kácet kůrovcové stromy, chtějí prý obce národní park raději zrušit. Ponecháním přírody svému osudu způsobuje podle nich množení kůrovce, a proto by měli lidé lesům více pomáhat. Pokud to neumožní, požadují, aby byl Národní park Šumava zrušen.

Kritika postupu aktivistů a ministerstva

Schubert si myslí, že blokáda na Ptačím potoce je výsledkem dlouhodobého nezájmu ministerstva životního prostředí o řešení problému Šumavy. Zatímco ministerstvo nebylo schopné za dvacet let vytvořit základní územní strategii parku. Místní lidé prý nevnímají jako nepřítele Správu Národního parku a její jednotlivé ředitele. Podle něj se Hnutí Duha rozhodlo, jak bude postupovat, již v lednu, ještě před jmenováním Jana Stráského ředitelem parku. „Přitom dělá úplně stejné věci, jako předchozí ředitelé Krejčí nebo Pavličko,“ říká Šubrt.

Čtěte také: Starosta: Klíčová postava

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny

K nelibosti drtivé většiny šumavských obcí je vládní koalice rozhodnuta dát zelenou vládní novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Už dnes je ale třeba jasně říci, že národní park má pouze jediného správce a tím je stát. Novým zákonem se tak máme účinně bránit projektům, které dosud vzniknout mohly, ale nevznikají. Aktivistům se podařilo vypěstovat ve společnosti názor, že soukromé vlastnictví do šumavského parku nepatří.

Dopady novely

Pokud veřejnost vnímá jako problém poškozování přírody obří těžby dřeva v šumavském parku, novela zákona jejich počet ještě zvýší. Přírodě šetrný, výběrný způsob hospodaření byl v národním parku nahrazen plně mechanizovanou lesní výrobou, jejíž intenzita mnohonásobně převyšuje socialistickou péči o les. Mnohokrát jsem upozorňoval na fakt, že na správním území Modravy vytěžila Správa národního parku více než milion kubíků dřeva. Správcům parku stačilo 22 let na to, co by nebylo za socialismu možné ani za sto let.

Důsledky pro obyvatele Šumavy

Mnohokrát jsem zdůrazňoval, že obyvatelstvo Šumavy souhlasilo s vyhlášením národního parku a svůj souhlas nikdy nevzalo zpět, ač nám to bylo mnohokrát do našich úst vkládáno. A co bylo splněno z toho, co tehdy bylo obyvatelům Šumavy slibováno - tedy že bude dosavadní klasické lesní a zemědělské hospodaření nahrazeno kvalitní a šetrnou péčí o přírodu a krajinu a hlavním ekonomickým motorem, který zajistí socioekonomické jistoty obyvatel regionu, budou nová pracovní místa v rodinných farmách, penzionech, informačních a návštěvnických centrech a dalších turistických službách?

Národní park jako mediální evergreen

Národní park měl být novou nadějí pro území po železné oponě a Šumava se měla stát výkladní skříní ekologické péče o přírodu v ČR. Negativním mediálním evergreenem číslo jedna a prostředkem k žalování k bruselským a dalším mezinárodním institucím. V případě všech národních parků je úkolem jeho správců číslo jedna vybudovat u domorodých obyvatel pocit hrdosti na ten svůj park.

Pan ministr Brabec sice slibuje otevření Šumavy turistům a dokládá to zrušením ustanovení o zákazu vstupu do přísně chráněné první zóny, ale už nedodává, že tento zákaz nahrazuje mnohem rozsáhlejším omezením volného pohybu osob, který platí pro celý národní park vyjma jeho zastavěných částí.

Čtěte také: Čísla o odpadech v obcích

Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava

Proč právě Senát přichází s návrhem tohoto zákona? Senátorům přišlo velice líto, že příroda, lesní systémy v minulých letech velmi utrpěly, že na Šumavě v národním parku uschlo vlivem nezvládnuté kůrovcové kalamity více jak dvacet tisíc hektarů vzrostlého smrkového lesa. Je to zákon ve všech nutných směrech projednaný a schválený dle platných pravidel. Na zákonu pracovalo Ministerstvo životního prostředí, Rada Národního parku Šumava, státní Správa Národního parku Šumava, starostové, zastupitelé obcí v národním parku a oba kraje, na jejichž území se národní park nachází.

Zonace parku

Zonaci dohodla státní Správa Národního parku Šumava se starosty, zastupitelstvy už v roce 2013, kdy ještě nikdo nevěděl, že budeme podávat my jako Senát návrh zákona. My jsme jej přebrali, protože jen tak je možné proces zonace uskutečnit. Zonace v parku rozšiřuje proti stávajícímu stavu první zóny z 13 % na 26 % s tím, že pouze ve 4 % z těchto 26 % bude možné zasahovat tak, aby se stabilizovaly a odpovídaly požadavkům na první zóny a byly schopny samostatného udržení v tomto režimu. Dále předurčuje dalších 8 % plochy Národního parku Šumava do druhých zón - z prvních zón do druhých zón, a to v horizontu plánu péče.

Zákon říká, že v prvních zónách se nesmí stavět nic mimo zařízení sloužící k ochraně přírody, ve druhých zónách lze umisťovat a povolovat pouze to, co není v rozporu s posláním parku, a v praxi to znamená, že státní Správa Národního parku Šumava vydává závazná, znovu opakuji závazná stanoviska ke všemu, o cokoli a kdokoli požádá. Bez jejího souhlasu v parku nepostaví legálně nikdo nic. Ve třetích zónách, které tvoří méně jak 5 % území parku, a jde o zastavěná nebo zastavitelná území, dříve intravilány obcí nebo území natolik pozměněná, že je nelze znovu zařadit do druhé nebo první zóny, lze povolovat pouze to, co je v souladu s platnou územněplánovací dokumentací. I tady se ke všemu vyjadřuje státní Správa Národního parku Šumava, ale také všechny ostatní orgány státní správy a instituce.

Důvody pro zvláštní zákon o NP Šumava

Proč řešit Národní park Šumava zvláštním zákonem a ne obecně novelou zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny? Protože Národní park Šumava je fenomén, který si to zaslouží. Například svojí rozlohou. Ta je totiž daleko větší než rozloha všech tří ostatních národních parků dohromady. Nejpodstatnějším důvodem, proč zákon přijmout, je ale skutečnost, že ekosystémy na Šumavě, hlavně les, potřebují dlouhodobou stabilitu v péči o ně.

Názor starosty Modravy

Jako starosta Modravy si odpustím reakci na tiskovou zprávu, která je plná citací vytržených z kontextu a polopravd. Je s podivem, že na našeho bavorského souseda nikdo ve věci zvětšování bezzásahové zóny netlačí. Světová organizace IUCN chce po naší zemi takový národní park, že by svou rozlohou patřil mezi obry v centrální Evropě. Co však už neřeší, jsou obří náklady s tím spojené a fakt, že naše republika nemá rozlohu Německa nebo Polska.

Čtěte také: Podrobnosti k programu zasedání

Setkání starostů obcí v sousedství národních parků

Na 23 starostů a starostek obcí se sešlo na šumavské Modravě, aby sdíleli zkušenosti s řízením obcí ležících v sousedství národních parků nebo jsou jeho součástí. Problémem pro obce přitom není jen mediálně známý kůrovec, ale obecně obtížná komunikace mezi municipalitami, správou parků a ministerstvem životního prostředí. Ochrana životního prostředí je podle Kralikové i dalších starostů prioritou a všichni ji na území svých obcí podporují.

Součástí setkání starostů byla i diskuze o aktuálních strategiích ochrany životního prostředí. Velké plochy zničené kůrovcem, u nichž se v bezzásahových zónách čeká na dorůstání křovin a další zeleně, se za slunného počasí přehřívají a mění se zde proudění vzduchu.

Setkání na Modravě bylo dle vyjádření zúčastněných starostů důležitým prvním krokem spolupráce a vzájemné podpory mezi obcemi.

Odpady v obcích

Ať už je vaše obec velká či malá, vždy musí řešit nakládání s odpady od občanů, ochranu ovzduší, půdy, vody a zvířat nebo rostlin. Výdaje obecního rozpočtu v této oblasti bývají jednou z nejvýznamnějších položek. Od 1. ledna 2021 je v platnosti nový zákon o odpadech, který je pro tuto oblast základním předpisem. Obec je původcem a vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad (KO) od nepodnikajících fyzických osob. Obec je následně odpovědná i za způsob využití, resp.

Nakládání s vodou

Při hospodaření s vodou je nutné vycházet především z přírodních podmínek, ve kterých se obec nachází. Plánujete-li výstavbu vodovodu nebo kanalizace, podívejte se u příslušného krajského úřadu, zda je takový záměr pro vaši obec v tomto plánu zaznamenán. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou patří mezi priority zejména středních a větších obcí.

Kromě dodávek vody je logické, že by obec měla mít nastavené řešení likvidace odpadních a srážkových vod.

tags: #starosta #obce #Modravy #povinnosti #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální data o znečištění ovzduší
• Charakteristika ethylenu
• Prodejny ekologické drogerie
• Recyklace skla a kvalita ovzduší
• Likvidace aut Nový Jičín: Ekologicky a spolehlivě